Beroun/Praha — S redakcí magazínu ŽelPage mám co do činění již od podzimu roku 2007, kdy startoval někdejší seriál „autorských portfolií“. Ten dopadl jinak, než jsme tehdy čekali, a mé dočasné angažmá se také změnilo na permanentní členství. To samé se dá říct o dočasném zastupování na postu vedoucího o rok později – už přes dva roky můj život řídí tento magazín a rozmary ministra dopravy. Rok 2010 byl v tomto dost specifický – některé věci se povedly více, než jsme čekali, jindy nám ministr, tiskoví mluvčí nebo novináři z celostátních médií sáli krev. Čísla přesto hovoří jasně – udrželi jsme si denní čtenost asi 15 000 lidí, pokořili jsme metu 20 milionů čtenářů, Facebook stránka má přes 800 fanoušků a to i s minimem lidí v týmu. Zkusme proto sestavit malou komentovanou retrospektivu devátého roku existence ŽelPage z pohledu redakce magazínu a prozraďme něco z toho, co třeba na stránkách v roce 2011 uvidíte. Berte to jako malý pohled pod pokličku tvorby nezávislého nekomerčního magazínu. Třeba vás upoutá a přidáte se; je rozhodně konkrétnější, než naše poptávka po nových redaktorech.

Tak jde čas …

Některá témata přijdou sama, aniž s nimi dopředu počítáte. A tak to bylo i hned s prvním článkem z našeho výběru – 19. ledna v pořadu Hydepark České televize vystoupil náměstek generálního ředitele drah Antonín Blažek. V rámci mediálního „grilování“ si vyslechl nejen hanácké rozhořčení nad platy vrcholového managementu, ale musel třeba říct, jestli prosadí zpět pendolino na spoj Slovenská strela do Bratislavy. Slíbil a povedlo se – 12. prosince jsme po probdělé noci na hlavnej stanici mohli odcestovat do Prahy právě pendolinem. Pro nás to byl první a snad ne poslední komentář, protože takových je stále více třeba. Na většinu roku jsme se s nimi odmlčeli – až nástup nového vedení a mediální reprezentace Železničné spoločnosti Slovensko a hlavně spousta nesmyslných argumentů snesených během ministerské revize tratí nás donutily dát tomuto žánru opět prostor a konečně i vlastní kategorii. Ostatně, zpozdit prémiový spoj o 13 minut, aby jela lokomotiva správné barvy, to se dá pochopit jen těžko.

Zatímco někteří stálí čtenáři jsou skoupí napsat i pouhý titulek vlastní aktuality, najdou se i tací, kteří občas zašlou celý hotový text. Pravidelný příjezd: 19.22 byla přesně ta povídka, co si místo v magazínu zasloužila. A ještě víc radosti mi udělal přehled výběrových řízení na dopravu v Bavorsku.

Často je informací dostatek, ale chybí fotografie. To jsou případy zejména při uvádění nových vozidel do provozu. Přesto jsme jsme vám představili hned několik z nich – služební vůz Bdghmeer ZSSK, bistrovozy ARmpee ČD, dvoupatrovou elektrickou jednotku řady 671 ZSSK i moderní lokomotivu řady 380 ČD. Ta si vytrpěla v rámci zkoušek mnoho, stejně jako zákazník. Před první jízdou pro ČD ji zkoušelo i ČD Cargo a fototermín pro novináře měl velmi vhodnou lokaci a čas: 8.15 v Chrástu u Plzně. Když toho dne v 7.22 přišla aktualizace, že čas setkání se posouvá na desátou hodinu, už jsem se jen smál a dopíjel presso v Žilině, protože jsem raději volil první jízdu Jánošíka před fotografií „zázraku“. I když ani tam se do poslední chvíle nevědělo, jestli bude prezentace ve čtvrtek nebo pátek. Tiskový odbor ZSSK mlčel, na webu nic nebylo a na poslední chvíli jsme zjistili, že to je opravdu čtvrtek. Ještě, že v Excelsioru byla k dispozici poslední volná místa.

U rozhovorů dlouho nevíte, kdy a jestli vůbec získáte termín s vybranou osobou, musíte sestavit dlouhý seznam otázek a přesto netušíte, jak se rozhovor vyvine. Následují hodiny přepisů zvukového záznamu a korektur. I letos se nám podařilo získat několik zajímavých lidí z oboru. Zejména Miloš Slávik ze ZSSK měl co říct – jeho náhled na modernizaci vozového parku ZSSK ve zkrácené formě otiskl také časopis Railway Market – CEE Review. Podařilo se nám oslovit také Tomáše Taranta, který má na starosti vizuální identitu ČD. Mnoho otázek vycházelo z vášnivých diskusí na internetu.

RegioJet bylo jednoznačně téma roku, které přišlo samo a nečekaně. Kdybychom o Žlutém jaru na železnici nepsali, budete nás kritizovat. Protože jsme si dali s tématem záležet, abychom pokryli všechna zásadní prohlášení v Praze, Děčíně, Olomouci, Brně nebo Znojmě, kritizovali jste nás za propagaci „žluté společnosti“. Bylo to zajímavé od začátku do konce. Abychom nechali RegioJet vydělat 15 korun na symbolickém jízdném, utratili jsme sta, možná tisíce za jízdenky Českých drah. Ale co by člověk nedal za jízdu desirem po vlárské trati, že? Některé novinky byly úsměvné, až se pokoušely o mé bránice – zejména akvizice 9 původně československých lokomotiv z Itálie. Jako novinář jsem se začal hned ptát, jaké budou tahat vozy; jako spottera mě zajímal jejich budoucí lak. S novým mluvčím RegioJetu jsme domluvili pro čtenáře malou anketu, která měla posbírat tipy na nejlepší lak lokomotiv. K mému překvapení se výrazné motivy jako kopretiny a berušky líbily mnoha lidem, ale nikomu ze čtenářů ŽelPage.

A na začátku léta byly volby – v ČR i na Slovensku. Zkusili jsme zjistit obsah volebních programů všech stran v oblasti dopravy. Z českých stran odpověděla polovina, na Slovensku překvapivě žádná a to měly mnohem více času. Asi jim, milí čtenáři, za to nestojíte.

Musím říct, že vážná témata se zpracovávají mnohem hůře. A ještě horší je to v případě, kdy nejsou k dispozici kvalitní informace. Takový byl i půlrok s Petrem Žaludou v čele drah a Vítem Bártou na ministerstvu. Zatímco jsem 15. června fotil Josefa Bazalu jako úspěšného ředitele ČD Carga, den na to jsem psal o jeho naprosto nečekaném odvolání. Čekal jsem, že tím celá situace skončí, Žaluda rozešle fakta zdůvodňující odvolání a business pojede „as usual“. Chyba! Den na to odstupuje personální ředitel Carga a čerstvě odvolaný Bazala rozesílá první slohovou práci dokazující jeho nevinu. Zatímco si čtete stránky plné ekonomických údajů, Žaluda nehodlá nic vysvětlovat a je ve správnosti rozhodnutí víc než jistý; Josef Bazala zatím publikuje další dva až tři komentáře k prohlášením končícího ministra Slamečky, ředitele Žaludy i novinářů z ekonomických periodik. Žaluda sám na tiskové konferenci pouze naznačoval, co se vlastně děje. Kauza Cargo se nám protáhne i do roku 2011.

A Bárta nastoupil do úřadu. Na stole mu zůstaly po předchůdci nevyhlášené tendry na rychlíkové linky, žaloba od Evropské komise na zpoždění oddělení živé dopravní cesty od ČD, také nevyvážené hospodaření SFDI a neexistující seznam tratí, které by SŽDC ráda viděla spíše v učebnicích dějepisu, než ve skutečnosti. Co s tím? Stylem sobě vlastním Bárta stavby zastavuje, proškrtává seznam staveb a také redukuje rozsah prací na zbylých stavbách. Nakonec se přece jen potvrdí existence neexistujícího seznamu „zbytečných“ tratí, návodu, jak ušetřit asi 60 milionů za 12 let, pokud zanedbáme okamžité náklady 700 milionů korun na rušení tratí. A v celém tom chaosu navíc rezignoval dlouholetý ředitel SŽDC Komárek. O rušení tratí se dá psát, ale špatně se shánějí informace.

Česká železnice je kapitola sama pro sebe. Třeba většina nádraží zatím patří ČD. Ty musely přijít s řešením, jak zajistit bezpečnost a projekt měl své výsledky. Objektivně kladné hodnocení si zasloužil i nový kontrakt na čištění souprav. To když v Praze na hlavním nádraží vypadl informační systém, ten neřízený chaos bez náznaku řešení ze strany operátora byl přímo odstrašující. Stejně slabě bylo řešeno několik dalších kolapsů v Praze i další problémy na dráze. Pozornost se dostala až na stržení troleje na berounském nádraží. A do třetice jsme vedli 5denní on–line sledování sítě při de facto tradiční sněhové kalamitě. Po pěti dnech nepřestalo sněžit, ale už jsme přestávali stíhat sledovat, jestli se daří udržet grafikon alespoň trochu podle plánu.

Někteří redaktoři se pokusili zorganizovat první dopravní průzkum – ve svém volném čase, bez zkušeností a na vlastní náklady sestavili obecný dotazník, který ve vlacích obdrželo na 200 cestujících. Projekt bude dále rozvíjen a tak se jistě dočkáte pokračování.

Určitých změn dostál i koncept on–linu ke změně jízdního řádu. Zatímco dva redaktoři v terénu absolvovali vše od příjemné jízdy do Znojma po bezesnou noc v čekárně nádraží Bratislava hl.st., čtveřice redaktorů se střídala ve velíně při sbírání informací a průběžných aktualizací reportáže. Přesto je otázka, jestli podobný on–line spustit za rok a v jaké podobě…

ŽelPage žije i svým životem – oslavili jsme 9. narozeniny webu a dokonce i svatbu předsedy sdružení.

Rok 2011 v náhledu

Tipovat, co se stane v roce 2011, je hodně velká loterie. A se současným ministrem dopravy Bártou je na správný odhad možná vyšší kurz, než na přežití Aleše Hušáka a jím řízené Sazky. Ale i přesto první půlrok véčkařského řízení resortu nastínil, co se musí vyřešit. Asi se dozvíme, jestli lze bezproblémově opět spojit České dráhy, ČD Cargo a Správu železniční dopravní cesty pod jeden holding, nebo se naopak převedou nádraží a řízení drážní dopravy pod SŽDC, kam od roku 2003 logicky mají patřit. Možný otazník se vznáší i nad existencí Státního fondu dopravní infrastruktury. Ať už budou peníze na stavbu dopravní infrastruktury uloženy na účtu ministerstva dopravy nebo fondu, bude muset Vít Bárta bojovat o výrazné navýšení rozpočtu. Se současným objemem peněz sotva dostaví 3. a 4. koridor s přerovským nádražím, ale třeba na úplnou přestavbu trati 300 Přerov – Brno, novostavbu českého úseku Donau–Moldau–Bahn z Plzně do Regensburgu, pro regionální dopravu Pardubicka nezbytnou Medlešickou spojku nebo nezbytnou opravu trati 171 Praha – Beroun mu nezbyde ani halíř. Zajímavé bude také sledovat, jak moc popustí MD uzdu GŘ ČD – stále nebyla dořešena emise dluhopisů a získání mezinárodního ratingu, které by byly klíčem k silnější modernizaci flotily vozidel největšího dopravce.

České dráhy ostatně po roce mohutného vypisování rozličných tendrů začnou dostávat první z objednaných vozidel. Opomeňme nyní kauzu Siemens Viaggio Comfort/railjet, které jsou více zbožným přáním, než reálným záměrem. Do poloviny roku slibuje Škoda zázrak – dodání všech 20 lokomotiv řady 380 k ČD. S homologací má pomoci i SŽDC, která v rámci jarních výluk plánuje odstranit problematické 25 Hz kolejové obvody ve stanici Kutná Hora a provést i další revize spravované železniční sítě. Stejně zajímavá bude homologace verze 109E2 pro ZSSK, protože i v bratislavském uzlu se nachází problematické obvody. DKV Praha PJ Praha–Vršovice obdrží v nejbližší době také modernizované lokomotivy řady 750.7 od českotřebovské společnosti CZ LOKO. Začátkem ledna by měly nastoupit do provozu a uvidíme, jak se jim bude v porovnání se stárnoucí řadou 749 dařit. Dieselové lokomotivy modernizují i u ZSSK – na scéně se objeví první kusy řady 757 ze ŽOS Zvolen. Kromě lokomotiv budou zajímavým novým prvkem nové řídicí vozy řady Bfhvpee z produkce Pars nova Šumperk. Můžeme jen hádat, jestli jejich prvním útočištěm bude Jihomoravský kraj, kde např. na lince R5 Olomouc – Břeclav – Brno měly být už dávno. Lokomotivami se budou chlubit i nákladní dopravci – ČD Cargo by měla konečně získat do provozu modernizované stroje řady 363.5 schopné mezinárodního provozu, kontejnerový operátor METRANS má objednány tři dieselové lokomotivy Siemens ER20 Hercules v modifikaci s „větším doletem“. Na Slovensku dojde k dalším dodávkám víceúčelových vozů řady Bdghmeer plus rychlíkových vozů Bmpeer a Ampeer. Z vítkovické Vagonky budou dodány další kusy jednotek 671 a push–pull soupravy 951/051. Světlo světa by měl uzřít i první prototyp motorového vozu 861 z produkce ŽOS Vrútky. Slovenské ŽOSky dodají renovované vagony také pro ČD – ať už jídelní vozy, nebo novou vlnu rekonstrukcí již jednou modernizovaných vozů.

Své si zařídí také noví dopravci – skromně předpokládáme, že kolem února až března bude naprosto jasné, jak budou vypadat InterCity RegioJet. Během roku bude upřesněna i nedávno uzavřená smlouva na slovenskou regionální relaci Bratislava – Komárno. Vyjet by mohl i první noční vlak EuroNight mezi Prahou a Košicemi společnosti Wagon Service Travel. A jistě o sobě dá více znát i nastupující společnost Rapid Express/Rapid Regio Leoše Novotného. Ostatně jednotky Stadler FLIRT pro vlaky Leo Express se začnou vyrábět v dohledné době, aby mohly být včas homologovány na české železniční síti. Do konce roku by mělo ministerstvo dopravy vypsat výběrová řízení na linky, které předběžně poptalo. A pokud dodrží harmonogram, dozvíme se také, jaké další dálkové relace půjdou na volný trh. Vypisování výběrových řízení se nevyhne ani krajům – ať už dopadne žaloba společnosti RegioJet u Evropské komise jakkoliv, minimálně Jihočeský, Jihomoravský a Karlovarský kraj už tendrování některých dopravních celků považují za velmi reálné.

Protože minulý rok patřil berlínském veletrhu InnoTrans, budeme si letos muset vystačit s tuzemskými akcemi Czech RailDays v Ostravě a Žel–Rail ve Vrútkách. Pokusíme se být při tom. A svůj prostor dostane také anketa o nejkrásnější nádraží.

S rokem '10 jsme zúčtovali, jedeme dál

A můžete počítat s tím, že se budeme snažit dělat to, co umíme, protože nás to baví. Naopak od nás nečekejte to, v čem jsou lepší jiné magazíny a eziny. Lepší je přece spolupráce, než konkurence.

V minulosti jsme už slyšeli, že jsme absolutně neschopní, protože máme chyby v islandských názvech. Co už, kurzy islandštiny nemá redakce nakázané ani letos. Pokud se bude opět stávkovat v Maďarsku, asi nebudeme schopni poskytnout přesnější informace, než infolinky ČD a ZSSK, protože budapešťskou pobočku jsme dosud nezaložili a z Česka se informace v místě získávají dost obtížně. Pokud dopravce oznámí posilové vozy a pak přesto budou chybět, asi na to nepřijdeme, protože jsme dosud nenašli nikoho ochotného, kdo by nám "24–7" kontroloval řazení souprav s přesností na jeden vagon a správnost indexů. Dominik Jaroš i jiní kolegové opět začnou v průběhu roku zpracovávat měsíční výběry zajímavých výletních akcí. A budou tak přesné, jak přesné informace lze o akcích najít. Pokud bude nějaký organizátor mlžit nebo tajit, nedá se pro něj bohužel nic dělat. Asi budeme dělat i nadále reklamu Českým drahám, ČD Cargo, ZSSK, RegioJetu, ÖBB, DB, Arrivě a vůbec všem dopravcům, o kterých budeme letos psát…

Naopak se pokusíme co nejlépe pokrýt všechna ta témata, které jsem v předpovědi pro rok 2011 nastínil. Bude toho jistě dost. A věřím, že bude i tisíc dalších témat, které náš malý tým ani nenapadne zpracovat. Pokud o něm chcete na stránkách ŽelPage číst, můžete tomu dopomoci odkazem „Přidat aktualitu“. Není to vůbec obtížné.

Už ani slova více. Jménem celé redakce děkuji všem čtenářům a diskutujícím, kteří nás pochválili, podpořili či poradili, kde se zlepšit. Děkuji všem kolegům, kteří se ve svém volném čase věnovali tvorbě pro tento magazín. Přeji všem mnoho úspěchů v roce 2011 a doufám, že si i letos najdete svá témata na našich stránkách.