Praha — Letos to je již 17 let, co se v Česku pořádá soutěž Stavba roku. Té se mohou zúčastnit stavby dokončené v období mezi 1. červnem předchozího a 31. květnem aktuálního roku bez rozlišení kategorií. Stavbu může přihlásit kterýkoliv partner realizačního týmu: dodavatel stavby, autor projektového řešení nebo investor. Posuzují se pouze stavby na území České republiky, projektant či architekt stavby již Čech být nemusí. Průběh soutěže je řízen Radou nadačního programu soutěže Stavba roku za účasti všech spoluvypisovatelů. Těmi v letošním roce byli: ECONOMIA – časopis Stavitel, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Záměrem soutěže je představit široké veřejnosti to nejlepší, co se v uplynulém období postavilo. Soutěž se snaží podporovat kvalitní realizaci stavebního díla a jejího řemeslného provedení. Od roku 1992 tak bylo posuzováno přes 800 přihlášených staveb. Letošní sedmnáctý ročník byl vyhodnocen počátkem října 2009.

Pokračování

Česká republika — Správa železniční dopravní cesty plánuje prolomit rychlostní limit 160 km/h na českých železnicích a začít budovat první úseky pro dvousetkilometrovou rychlost již v nejbližších letech. České železnice byly po dlouhá desetiletí svázány rychlostním limitem 120 km/h. Postupná cesta ke zrychlování začala až v polovině 80. let úvahami o zavedení úseků s maximální rychlostí až 140 km/h. Po různých testech a vykonání TBZ pro danou rychlost u lokomotiv řady 350 byla prvním úsekem od 10. 5. 1988 první kolej v úseku Zaječí — Šakvice. Další zvyšování rychlosti, tentokráte na 160 km/h, umožnil až začátek modernizací tranzitních železničních koridorů (dále TŽK), se kterými se začalo pět let po zavedení rychlosti 140 km/h a to 2. srpna 1993 na 1. TŽK úsekem z Úval do Poříčan. Pro rychlost 160 km/h byly navrhovány všechny čtyři TŽK, nyní SŽDC oznamuje první projekty na modernizaci tratí pro rychlost 200 km/h.

Pokračování

Praha – Ministr dopravy Petr Bendl 1.3.2009 v pořadu České Televize, Otázky Václava Moravce, uvedl, že zvažuje zrušení výběrového řízení, které vyhlásila SŽDC a jehož cena se šplhá ke 36 miliardám. To se naplnilo a Bendl během včerejšího dne toto výběrové řízení zrušil. Jedním z důvodů byl protest odborů, kterým se nelíbil zejména nejasný převod 4 tisíc zaměstnanců ze státní organizace na soukromou firmu a nejistota jejich zaměstnanosti. Tato zakázka, jak jsme vás již informovali, by na skoro 9 let zbavila SŽDC starostí nad správou všech železničních tratí v Česku.

Pokračování

Praha - Česká společnost AŽD Praha získala zakázku na více než 260 milionů korun v Litvě. Jedná se o kontrakt na instalaci zabezpečovacího zařízení na 100kilometrový úsek koridorové tratě Kaunas – Kybartai. Samotnou smlouvu před několika dny spolu podepsali zástupci AŽD Praha a společnosti UAB FIMA. Ta patří mezi nejvýznamnější stavební firmy podnikající na litevském železničním trhu. Celková hodnota zakázky na instalaci devíti stavědel typu ESA 11 a automatického bloku ABE-1 včetně stavebních úprav je odhadována na necelou 1 miliardu korun. Realizace projektu je připravena na 3,5 roku. Tímto úspěchem se Čechům otevírají dveře k účasti při projektu "Baltica", který má za úkol rekonstrukci a modernizaci koridorových tratí v pobaltských státech.

Zdroj: TZ AŽD Praha

Olomouc - Uvést jednu z lokomotiv řady 141 DKV Olomouc do obnoveného historického laku - taková myšlenka se zrodila minulý rok v hlavě jednoho z místních fotografů současné železnice. Cíl je jasný: dát jednomu z mála provozních strojů této řady, která nyní pravidelně slouží na místních výkonech s Os vlaky na trati č. 301 Olomouc - Prostějov - Nezamyslice, vzhled, v jakém začal svou službu na kolejích ČSD v polovině minulého století. Podobně, jako se již několikrát složila skupina nadšenců železniční techniky na speciální, z jejich kapes zaplacené historické jízdy, vzešel pokus sesbírat po tisícovce také na nový lak pro "bobinu". V současné době je projekt ve fázi shromažďování finanční částky, která byla s ČD dohodnuta na 200­ tisíc Kč. Zbylé náklady na uvedení vlastního stroje do LAKu PUR I, ve výši cca 70 - 80 tisíc korun, slíbily ČD doplatit. Vzhledem k tomu, že jde o zatím unikátní projekt, rozhodli jsme se čtenářům ŽP zprostředkovat podrobnosti.

Pokračování

Říčany - Trochu nenápadně se v pondělí začala psát další kapitola úsporných opatření na českých kolejích. České dráhy totiž na říčanském nádraží spustily zkušební prodej jízdních dokladů v prodejně řetězce Pont. To sice znamená zrušení klasických pokladen, cestující se ale místo toho v méně frekventovaných místech dočkají většího pohodlí. Alespoň podle vedení ČD, které o pokračování projektu rozhodne podle výsledků říčanského experimentu.

Pokračování

Praha - Další názorový přemet zažila v pondělí kauza pražského Masarykova nádraží. České dráhy totiž přiznaly, že s nádražím skutečně v dlouhodobém horizontu nepočítají. Vůbec poprvé navíc prezentovaly úmysl svést z něj veškerou dopravu podzemním tunelem na Smíchov. Časový horizont celého projektu sice odhadl realitní manažer ČD Karel Tabery na čtyřicet let, kdyby prý ale našel "rozumné lidi" na správných místech, šlo by vše zrealizovat i během jedné dekády. Tabery to prezentoval v pondělí na společné tiskové konferenci s radním za ODS Martinem Langmajerem, který proslul zcestným výrokem o neperspektivnosti a unikátnosti hlavových nádraží. I tento argument proti Masarykovu nádraží zazněl, ještě paradoxněji ovšem působí skutečnost, že tiskovou konferenci svolaly ČD a městská část Prahy 1, aniž by ani měly o osudu nádraží pravomoc rozhodovat.

Pokračování

Praha - Železniční trať z pražského Hlavního nádraží do Hostivaře se bude modernizovat. Úpravou souběžného kolejiště z Vršovic do Malešic tak vznikne čtyřkolejná trať, díky které se zvýší dopravní propustnost a bude tak možné oddělit příměstskou a dálkovou železniční dopravu. Rekonstrukce se netýkají jen tratě, ale i některých nádraží a zastávek. Například současná zastávka Praha-Strašnice bude zrušena. Namísto ní vyrostou dvě nové: stanice Zahradní Město a zastávka Eden. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) celkové náklady projektu odhaduje na devět miliard korun. Počátek stavby je plánován na rok 2012. Při dostatečném a včasném množství prostředků by to mohlo být již v roce 2010. Nyní se zpracovávají podklady pro územní řízení a Správa usiluje o získání prvního územního rozhodnutí ještě v letošním roce.

Pokračování

Česká republika - Zhruba za 8 let by cesta vlakem z Prahy do Brna mohla trvat necelou hodinu. Počítá s tím ministerstvo dopravy, které plánuje zprovoznit přes 1000 kilometrů vysokorychlostních tratí (dále VRT). Cena za jeden kilometr by se měla pohybovat mezi 300 až 600 milióny korun, ale celkovou částku lze těžko vyčíslit. Podle údajů ministerstva se nově postaví 700 až 800 kilometrů tratí a dalších 400 prodělá modernizaci. "Investiční náklady na kilometr jsou dány typem terénu," uvádí náměstek ministra dopravy Petr Šlegr. "Úseky v rovině vyjdou levněji než ty v kopcovitém terénu, kde je vyšší podíl mostů nebo tunelů".

Pokračování

Česká republika - Do výstavby a modernizace železniční infrastruktury půjdou v nadcházejících letech rekordní částky; pro příští rok tato suma poprvé přesáhne 30 miliard korun. Na nedávné tiskové konferenci to řekla zástupkyně státní investorské organizace SŽDC Anna Kodysová. Nejvíce peněz spolknou nové železniční koridory. Významnou měrou přispějí k budování českých kolejišť i fondy Evropské unie.

Pokračování

Česká republika - Kvůli desítkám mnohdy nevýznamných přejezdů nemohou po koridoru jezdit vlaky vysokou rychlostí. Hned několik takových silničních přejezdů bychom nalezli na nejfrekventovanějším prvním železničním koridoru v úseku mezi Prahou a Kolínem. Na tratích, kde se kříží s tratí silnice, předpisy totiž vyšší traťovou rychlost než 160 km/h nepovolují.

Pokračování

Česká republika - Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) připravuje nové, moderní technologie, které mají zvýšit bezpečnost provozu na dráze. Jedná se o nový traťový komuninkační systém. Na již dokončený pilotní projekt GSM-R v úseku koridorové tratě Děčín – Praha – Kolín navazuje rozšíření z Kolína přes Českou Třebovou a Brno do Břeclavi, kde dále pokračuje na státní hranice s Rakouskem a Slovenskou republikou. V plánu je však zahrnuto i začlenění pražského uzlu. Celkové náklady na vytvoření tohoto nového plošného systému se pohybují kolem 682 milionů korun. Na financování projektu se z části podílí také fondy Evropské unie. Síť GSM-R je koncipována tak, aby umožnila komunikaci mezi vlakem, výpravčími a dispečinkem v reálném čase.

Pokračování

Praha - Developerské firmy mají velký zájem o pražská nádraží a přilehlé pozemky. Podle ČD jsou u všech důležitých nádraží již uzavřeny smlouvy se strategickými partnery, kteří hodlají do rozvoje drážních pozemků investovat miliardy eur. Velké proměny čekají především smíchovské, žižkovské a Masarykovo nádraží.

Pokračování

Olomouc - Pravidelní cestující se od 29. května snáze dozvědí o dopravních omezeních na železničních tratích, které využívají. Umožní to společný informační projekt Českých drah a Správy železniční dopravní cesty, jenž byl dnes oficiálně představen na olomouckém hlavním nádraží. Cílem dlouhodobé kampaně je nabídnout veřejnosti i médiím jednotný a přehledný systém informování o výlukách a mimořádnostech, které nepříjemně ovlivňují cestování. Celou aktivitu zastřešuje nový vizuální styl, který by měl na důležité informace na první pohled upozornit. Kromě oranžovo-bilých informačních panelů ve stanicích mohou být cestující od dnešního dne pravidelně informováni i e-mailem.

Pokračování

Česká republika - Projekt Českých drah Živá nádraží, který postupně obnovuje nádražní budovy, zkoumá antimonopolní úřad. Prošetřuje, zda veřejné zakázky a následné pronájmy stanic soukromým firmám byly zákonné. České dráhy mnohdy zdevastovaná nádraží pronajímají na 30 - 40 let firmám, které je na oplátku opravují. Projekt by ale mohl být v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách.

Pokračování