Česká republika - Do výstavby a modernizace železniční infrastruktury půjdou v nadcházejících letech rekordní částky; pro příští rok tato suma poprvé přesáhne 30 miliard korun. Na nedávné tiskové konferenci to řekla zástupkyně státní investorské organizace SŽDC Anna Kodysová. Nejvíce peněz spolknou nové železniční koridory. Významnou měrou přispějí k budování českých kolejišť i fondy Evropské unie.
Mezi roky 2007 a 2013 z nich v rámci operačního programu Doprava "přiteče" zhruba 70 miliard korun. Jak připomněla Kodysová, je to poprvé, co se evropský příspěvek rozdělí v podstatě rovným dílem mezi silnice a železnice. EU zaplatí zhruba 60 až 80 % nákladů na výstavbu koridorů.
Česká republika bude mít zmodernizované 4 hlavní železniční koridory. I. koridor, který vede z Děčína do Břeclavi a II. z Polska napříč Moravou, jsou již téměř hotové. Zbývá pouze dodělat úpravy v některých železničních uzlech.
Naopak výstavba III. a IV. koridoru je nyní v plném proudu. Jde o trasy z Prahy do Rakouska přes České Budějovice a z Plzně do Německa přes Cheb. Všechny 4 základní koridory, z nichž 3 jsou součástí celoevropské páteřní sítě, by měly být hotovy v roce 2016.
Stát letos investuje do modernizace tratí až 27 miliard korun. Na Moravě bude investováno 8,4 miliardy korun z celkové částky. V porovnání s loňským rokem je to jen na Moravě samotné dvojnásobná částka. Podle náměstka Stavební správy Olomouc Oldřicha Daňhela patří mezi nejdůležitější letošní akce dokončení koridoru mezi Červenkou a Zábřehem. "Další velkou stavbou v hodnotě 4 miliard korun, která probíhá od loňska, je úsek mezi Bystřicí nad Olší a slovenskými hranicemi, kde se přestavuje i tunel. Loni byla zahájena také přestavba železničních uzlů Břeclav a Brno," doplňuje Daňhel. Dále se také budou elektrifikovat tratě Šatov - Znojmo a Zábřeh na Moravě - Šumperk.
Zdroje: iDNES a České dráhy
Máte pravdu , svět funguje občas trochu absurdně. Na jednu stranu je dobře , že takový systém rozdělování peněz z prostředků EU funguje , neboť vzniká spousta potřebných projektů , které by nikdy neměly šanci vzniknout.
Na druhou stranu , když člověk slyší na co všechno byly tyto peníze použity(i mimo železnici) , je mu z toho šoufl , jak někdo může takto rozhazovat....
Most v havarijním stavu pány v Bruselu nezajímá, to je váš problém, že jste ho špatně udržoval (nějaké vojenské provizorko je nad jejich chápání, ti mudrcové ani neví, že něco takového existuje) - investice do elektrifikace trati je zase nezajímavá záležitost, především je to pro "Brusel" směšná suma ...
Tak to holt musíte dát oba nevábně vypadající kusy masa na jeden talíř a zalít pěkně hustou omáčkou o zkvalitnění osobní dopravy, která zakryje to maso, co je na talíři. K tomu uděláte hezkou oblohu a hned se budou sbíhat sliny na takový lahodný pokrm.
Pro ně je podstatný blábol (omáčka a obloha) o zlepšení životního prostředí náhradou motorové trakce, odstranění přestupu, zkrácení cestovní doby, propoení dvou regonů atd. atd. ... Pánové z Bruselu nikdy nebudou zkoumat kolik těmi vlaky jezdí lidí, to je pod jejich úroveň.
Zato pošlou čmuchaly, kteří se budou pídit po tom, zda byla finanční spoluúčast EÚ řádně použita a penízky neskončily v kapse nějakého šikulky ...
Dobře , pokud je v havarijním stavu most , tak postavím nový a postavím jej tak , aby v budoucnu nebránil elektrifikaci. Nebudu to řešit tak , že kvůli mostu zgenerálkuji celou trať a aby toho nebylo málo , tak jí ještě zadrátuji.
Jak se budu správně z investičního hlediska chovat , když budu mít v kapse balík peněz ? Budu zkoumat přínos různé investiční varianty a budu chtít (když ne maximalizovat zisk-což je v tomto oboru značně problematické) minimalizovat ztrátu a maximalizovat nějaký celospolečenský přínos.
Pokud investuji peníze do nějaké stavby a po jejím dokončení si řeknu, že jízdní doby zůstaly stejné ,počet cestujících stejný , provozní náklady stejné , tak potom tím automaticky i řeknu , že jsem tyto peníze vyhodil z okna , neboť jsem provedl investici , která nic neřešila.
Zkuste se na to podívat z podnikatelského hlediska. Pokud jako podnikatel investujete balík někam , kde Vám to nic nepřinese zpět... proděláte. Pokud takto povedených akcí budete mít více.. skončíte. Pokud budete chtít být úspěšný , poté budete potřebovat z každé investované koruny dostat nějaký x násobek zpět.
Dopravci , kteří zde podnikají musí dosahovat zisku , aby mohly žít. Pokud dosahují zisku , musí i platit daně.
Rekonstrukce z peněz státu.... kde ušetří dopravci. Proč ne. Čím lepší hospodaření bude mít os. doprava , tím méně peněz bude potřebovat od státu a čím vyšší zisk budou mít podniky , které dělají nákladní dopravu , tím vyšší zaplatí daně... já bych v tomto problém neviděl. Stát svou investici tímto získá zase zpět.
O elektrifikaci trati Znojmo - Retz se uvažuje asi tak 10 let od doby, kdy se začala drátovat trať do Retzu, takže těžko si nějaký politik z toho bude dělat zásluhu. To ovšem neznamená, že se tam při slavnostním otevření neslétnout ze širokého okolí (Praha, Brno) jako supi na mršinu a budou se tam předhánět v blábolech o tom, jaké to bude mít přínosy ... neopomenou zdůraznit, že tude vedlo nejkratší spojení mezi císařskou Vídní a královskou Prahou...
Existuje spousta projektů, která se nikdy nezaplatí. Myslíte si, že se někdy zaplatí onen tunel do Berouna tím, že se tam zkrátí jízdní doba ? Tím spíše, když investorem stavby bude "stát" a úspory na mzdách budou mít dopravci. Myslíte si, že se někdy vrátí investice do tunelu u Mlčechvost. Na jízdní době se tam ušetří tak jedna dvě minuty, něco se ušetří na spotřebě elektrické energie, kdy vlak nemusí brzdit do oblouků a zase se rozjíždět.
Domnívám se, že prioritní je ta stavba proto, že životnost mostu přes Dyji, přesněji povolení k použití toho "vojenského" provizorka má dny sečteny a nic jiného vlastníku dopravní cesty zkrátka nezbývá. Povolení Drážního úřadu k použivání provozorka vyprší 31.12.2010 (viz debata Viadukt je brzdou elektrifikace z 25.02.2007)...
http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/dop_01.html
Kazdopadne ale plati, ze jestli je je tahle trat prioritou, tak uz asi zadne jine problemy nemame:-)
Nepřesvědčil jste me.
Ekonomické hledisko pokládám za prioritní. O kolik lidí dostanu do přímých vlaků Znojmo-Wien více , když pojedu celou trasu v elektrice ? Případně , jak se změní dnešní systém z hlediska ekonomiky po elektrifikaci ? Dojde k úsporám ? Kdy se vynaložené prostředky vrátí ?
Dobře , dejme tomu jsou zde i jiné podněty , proč tuto elektrifikaci provést.
Ale proč je tato stavba vydávána za prioritní ? V této zemi jsou oblasti , kde železniční dopravci přestávají být schopni z příčin na straně kapacity některých tratí a uzlů realizovat zakázky pro zákazníky v nákladní dopravě. To ale nikoho nevzrušuje a nikdo to neřeší.
V této zemi je spousta možností , jak díky rekonstrukcím a investicím lidi do vlaku přitáhnout . Na to peníze nejsou. Jiným případem je rekonstrukce a eleftrifikace jedné mezinárodní pololokální trati bez většího významu .
Když se tak nad tím zamýšlím , nepochází ze Znojma nějaký vlivný politik , který si na tomto postaví svoji další volební kampaň ?
Když začaly jezdit přímé spěšníky Wien - Znojmo, tak se jezdilo 2016 v celé trase. Z hlediska ÖBB je možná jedno zda se jede pod dráty traktorem nebo tramvají i z hlediska hmotnosti soupravy, protože tam jezdily jen 4 vozy, jenže z hledska zdravého rozumu je to nesmysl. Stejný je nesmysl ten vlak ukončit v Retzu a cestující nahnat do jiné soupravy. Takže pak nastupuje to, čemu se říká POLITIKA a přijme se politické rozhodnutí trať elektrifikovat a tím odstranit tyhle nesmysly.
Nákladní doprava přes Retz není taky nic moc, řekl bych, že za bolševika tam toho jezdilo drobet víc.
Jenže ÖBB budou v nějakém časovém horizontu modernizovat Ferdinandku, takže tam pravděpodobně dojde k omezení propustnosti a i ty náklady se budou muset někudy vozit. Rakouský odklon přes Dobrmansdorf není nic moc, neelektrifikovaná pomalá jednokolejka, takže ta trať přes Retz bude dobrá.
Otázka rentability elektrifikace je spíše téma na diplomovou práci.
Obecně je elektrifikace výhodná pro dopravce. Např. takové Horní Dvořiště. Náklady jezdily dvojmo se dvojitým postrkem, nyní se tam jezdí dvojmo elektricky. Prvotní efekt je pro dopravce v nižší ceně elektrické energie proti naftě, ale poměrně velký efekt přináší údržba. Motorové lokomotivy měly svého času základní stupeň údržby po ujetí nejvýše 1 200 km, elektrické po 2 500 km. Takže snížíte požadavky na údržbu. V současné době jsou u elektrických lokomotiv km proběhy podstatně delší, čili úspory vyšší. Příznivý vliv má také zvýšení rychlosti, protože elektrická lokomotiva má přece jen větší zrychlení.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.