Evropa — Média nás nyní denně zásobují informacemi o redukci spojů veřejné dopravy v České republice a také o omezení letecké dopravy. Jak je to však s dopravou v jiných částech Evropy? Zázraky nečekejme, Evropa se prakticky nehýbe. Pojďte se s námi podívat do jednotlivých zemí. Ve většině evropských zemích vlaková doprava je nyní využívána jen minimálně a s tím souvisí i výrazné redukce spojů. Někde došlo i k omezení přeshraniční dopravy, v případě Slovinska a Chorvatska dokonce i k úplnému zastavení vlakové dopravy.

Pokračování

Švýcarsko — Švýcarské dráhy (SBB CFF FFS) zvažují na základě politického tlaku a rostoucích obav o životní prostředí znovuzavedení svých nočních vlaků. Hovořil o tom vedoucí divize mezinárodní osobní dopravy, pan Armin Weber. „Vnímáme poptávku po tomto druhu spojení a zjišťujeme, zda a kam můžeme nové noční spoje zavést. Jistě budeme potřebovat také nová vozidla pro expanzi. Těch lze dosáhnout v horizontu dvou až tří let,“ vysvětlil Weber. Švýcarsko ale není jediná země, která pociťuje, že zrušení sítě nočních vlaků nebylo příliš perspektivní rozhodnutí. Kromě Švédska, které nad zavedením nových mezinárodních nočních spojů zvažuje již delší dobu, mají o noční spoje zájem i nizozemské železnice.

Pokračování

Polsko/Ukrajina — Ne všechna nově zavedená železniční spojení slaví úspěch. Od 18. června letošního roku došlo ke zrušení denního rychlíku v trase Zdolbuniv – Kovel – Chełm a zpět. Stalo se tak i přesto, že v loňském roce byl naopak provoz této linky před letními prázdninami posílen druhým párem vlaků v trase Kovel – Chełm a zpět. Není známo, zda za zrušení spoje může prudce vzrůstající počet autobusových linek mezi Polskem a Ukrajinou a z toho plynoucí malý zájem cestujících o toto spojení, nicméně požadavek na zrušení údajně vzešel z ukrajinské strany a potvrdil jej i dopravce vlaku po polském území, společnost PKP InterCity. V letošním roce byl pár spojů provozován od úterka do neděle a jeho zrušení znamená konec železničního spojení Rovenské a Volyňské oblasti z Polskem, neboť noční rychlík Kyjev – Varšava, vedený po stejné trati, projíždí celý úsek své trasy na území Ukrajiny bez zastavení.

Zdroj: Rynek Kolejowy

Kaliningrad — Ačkoliv ještě nedávno plánovaly ruské železnice obnovení přímého spojení Kaliningrad – Berlín, dodnes je toto spojení ve fázi úvah. Poslední pravidelný spoj přes hraniční přechod Mammonovo – Braniewo projel v říjnu 2010 a od té doby jezdí pravidelné spoje z Polska pouze do pohraniční stanice Braniewo. Úvah, které se zahájením provozu souvisely, nebylo málo – plánovalo se nejen obnovení provozu v souvislosti s fotbalovým mistrovství světa v Polsku v roce 2012, ale také obnovení provozu s dotací od místních samospráv. Ačkoliv v lednu letošního roku v jeden den skutečně spoje mezi oběma městy vyjely, nejblíže realitě se zdál plán ruských železnic, které chtěly zpravidelnit turistické vlaky s německými seniory, kterých bylo za uplynulých 10 let vedeno do Kaliningradu zhruba 40. V průběhu let se ale tato úvaha tiše vytratila a pokud v mnoha dalších článcích, souvisejících s jízdním řádem 2019 můžeme psát, že někde došlo k obnovení provozu, v tomto případě je nutné uvést pravý opak – i přes poměrně mladé nadějné plány nic nenasvědčuje tomu, že by se z Polska do Kaliningradu dalo v dohledné době dostat přímým osobním vlakem.

Zdroj: Rynek Kolejowy

Praha, Bratislava — Noc ze soboty na neděli o druhém prosincovém víkendu bývá každoročně ve znamení změn v jízdních řádech evropských železnic. Nejinak tomu bude i letos a někteří z vás si možná vzpomenou, že redakce portálu ŽelPage tento přechod bedlivě monitorovala a v průběhu celé soboty i neděle přinášela aktuální informace z provozu, převážně pak z lokalit, kde probíhaly nejvýraznější změny. Ačkoliv letošní víkend není na změny tak bohatý, jako byl víkend před deseti lety, bude jich i tak dost a rádi bychom tyto výjimečné dva dny v roce prožili ve stejném duchu a nadšení jako před lety, tedy v době, kdy bývalo obdobné online zpravodajství nedílnou součástí ŽelPage. Stejně tak, jak někteří členové redakce nejeden z uplynulých přechodů strávili na cestách, i letos část redakčního týmu vyzkouší jedno ze (staro)nových přímých spojení, které nastávající jízdní řád umožní. Zatím poslední online přechod proběhl v roce 2011 a svou obsáhlostí překonal dosavadní reportáže stejného druhu množstvím příspěvků a postřehů, kterými jste nám přispěli vy, vážení čtenáři. Velmi rádi bychom ve stejném duchu realizovali i blížící se „obnovený“ online přenos, proto nás potěší jakékoliv vaše náměty, postřehy, komentáře, fotografie a videa či jiné materiály, které výrazně obohatí zpravodajství našeho redakčního týmu. Pro tento účet je opět zřízena speciální emailová adresa, pro letošní rok jr2019@zelpage.cz. Přispívat samozřejmě můžete také skrze naše profily na Facebooku, Instagramu a Twitteru, které budeme bedlivě monitorovat. Děkujeme všem, kteří se „železničního silvestra“ aktivně zúčastní!

Riga – Španělská společnost Talgo, známá díky svým koncepčně originálním soupravám pro dálkové vlaky, vyhrála kontrakt lotyšské společnosti Pasažieru Vilciens na dodávku 32 moderních elektrických jednotek pro příměstské vlaky v okolí Rigy. Půjde o zcela nově vyvinuté soupravy, patřící do rodiny VitTal. Dodávky nových souprav proběhnou mezi lety 2020 a 2023, a nasazeny budou na trasy z Rigy do Aizkraukle, Tukums, Skulte a Jelgavy. Na těchto tratích budou soupravy s kapacitou 450 osob provozovány v dopravních špičkách s intervalem 15-20 minut. Hodnota objednávky činí 225 milionů EUR. Výsledek soutěže se ale může změnit, neboť ještě stále běží desetidenní lhůta pro odvolání ostatních uchazečů této soutěže a společnost Škoda Transportation není dle lotyšského tisku spokojená s jejím výsledkem.

Zdroj: lsm.lv, Rynek kolejowy

Belgie — Obnovení provozu na dvou tratích mezi Belgií a Francií čeká cestující od druhé prosincové neděle roku 2018. Nové vlaky budou vedeny v relacích Maubeuge – Charleroi-Sud – Namur à Aulnoye – Mons, obnoví se tak provoz přes hraniční přechody Quévy a Jeumont, kudy byly, kromě regionálních vlaků, do zprovoznění vysokorychlostní tratě mezi Belgií a Francií vedeny také dálkové spoje. Ve francouzských stanicích Maubeuge a Aulnoye bude zajištěn obousměrný přípoj na vlaky InterCity do, resp. z Paříže. V obou relacích budou vedeny dva páry spojů každý den. Provoz přes hraniční přechod Quévy – Douzies utichl v prosinci 2008, ačkoliv z Mons do Quévy na belgické straně jsou vlaky doposud provozovány v hodinovém intervalu. Regionální spoje přes přechod Erquelinnes – Jeumont byly vedeny naposledy v září roku 2012, dodnes jsou z obou pohraničních obcí vedeny pravidelné regionální spoje do vnitrozemí. Očekává se, že nové spojení s jedním přestupem z jihu Belgie do Paříže bude využívat přibližně tři sta cestujících denně.

Zdroj: RailJournal

Berlin — Dvanáctý InnoTrans vypukne zítra – a nutno říct, že letošní ročník největšího dopravního veletrhu světa je správně německý: ačkoliv je principiálně pořád stejný, v detailech přeci jen je změny vidět. Letos bude k vidění opět víc železničních exponátů, zároveň ale akce přibrala i úplně nový segment: elektrobusy. Jinak je ale vše při starém: ucelené jednotky kralují osobní dopravě, tramvaje z celého světa se designově stále víc přibližují a železniční cargo zažívá obrovskou renesanci. Co se tedy změnilo? Přibyla nová výstavní hala, která nehezky vrhá stín na první řadu vystavených vlaků, a zkazí tak nejednomu fotografovi tradiční přehledový záběr. Co tedy ve stínu nové haly uvidíte? Škodovácký NIM-Express v celé své kráse, novou soupravu berlínského S-Bahnu od Stadleru, novou motorovou jednotku pro Trenitalii od japonského Hitachi nebo třeba hybridní Cityjet Eco od Siemensu pro rakouské ŐBB. Přinášíme první fotky z Berlína.

Pokračování

Brusel/Bordeaux — Ačkoliv teprve před pár dny bylo, minimálně na nejbližší léta, vyřčeno definitivní „ne“ přímému spojení Frankfurtu s Londýnem, jinde se rozvoji mezinárodních vysokorychlostních spojení daří. Od 19. června příštího roku bude zavedeno nové přímé spojení hlavního města Belgie, Bruselu, a Bordeaux, významného francouzského města nedaleko španělských hranic a pobřeží Atlantského oceánu. Jízdní dobu čtyři hodiny a sedm minut zvládne vlak pod značkou Thalys Soleil díky nové vysokorychlostní trati LGV Sud Europe Atlantique, na níž byl provoz v celém úseku Paříž – Bordeaux spuštěn teprve loni. Mezi oběma městy vlak pojede bez jakékoliv zastávky a veden bude pouze o sobotách v letním období, tedy zpravidla od června do září. Pro společný podnik francouzských, belgických železnic, jež zajišťuje spojení především v relací Dortmund/Amsterodam – Brusel – Paříž, to ale není jediný rozvojový cíl. V dubnu příštího roku bude zavedeno přímé spojení Amsterodamu s pařížským letištěm Charles de Gaulle a se stanicí Marne la Vallée-Chessy, nacházející se v těsné blízkosti populárního zábavního parku Disneyland.

Zdroj: RailJournal

Amsterdam — Snaha rakouských drah o renesanci noční dopravy s sebou nenese jen nečekaně vysoké počty přepravených cestujících. Nizozemské železnice projevily zájem o provozování nočních spojů pod značkou Nightjet až do Amsterdamu. Ten zmizel z mapy nočních spojů koncem roku 2016, kdy došlo ke zrušení vlaků CityNightLine, provozovaných německými železnicemi. Jako jeden z důvodů zrušení nočního spojení do Amsterdamu byla změna zabezpečovacího zařízení na přechodu Emmerich - Utrecht, kde lze provozovat pouze lokomotivy vybavené systémem ETCS, přičemž pronájem takovýchto lokomotiv byl v té době shledán velmi nákladným a dnes tak noční vlaky, směřující do Porýní, končí v Düsseldorfu či ve vzdálenějším Münsteru. Návrat nočních vlaků do Amsterdamu lze sice očekávat nejdříve od konce příštího roku, avšak rozsah spolupráce je jasný již dnes – soupravu budou pochopitelně zajišťovat rakouské železnice, zatímco nizozemské železnice, oproti ostatním železničním správám, na jejichž území vlaky Nightjet jezdí, budou dopravcem tohoto nočního vlaku na území Nizozemska, což zjednoduší řadu procesů.

Zdroj: RailJournal

Frankfurt — Německé železnice v roce 2008 objednaly dalších patnáct jednotek ICE, s určením na mezinárodní spoje. Jedním z hlavních úkolů těchto jednotek bylo zajistit přímé spojení Německa a Velké Británie, což bylo kvůli řadě překážek spíše dlouhodobým snem frankfurtských či berlínských manažerů německých železnic. Dlouhotrvající plány se dohry dočkaly 17. června letošního roku, kdy největší železniční dopravce v Evropě tento sen zcela opustil. Souprav řady 407 bylo nakonec dodáno šestnáct, avšak jejich provozní trápení způsobilo nemalou finanční ztrátu výrobci a má také velký podíl na tom, proč se třetí největší město Evropy se dvěma důležitými železničními uzly Německa přímého spojení hned tak nedočká.

Pokračování

Canfranc — Dne 1. 12. 2017 bylo v této pohraniční stanici (ležící na španělském území) podepsáno důležité memorandum o financování programu pro opětovné zprovoznění železničního spojení Pau – Canfranc – Zaragoza (306 km). Stalo se tak mezi zástupci francouzského regionu Nouvelle-Aquitaine a španělské provincie Aragon za účasti jednoho ze zástupců Evropské komise. Předpokládaná cena přípravné dokumentace je 14,7 mil EUR a 50 % nákladů bude uhrazeno z rozpočtu Evropské unie.

Pokračování

Ankara — Turecký ministr dopravy, námořnictví a komunikací pan Ahmet Arslan, společně se svým kolegou panem Faroukem Ozlu, ministrem pro vědu, průmysl a technologie, představili v závěru listopadu projekt na stavbu 500 elektrických lokomotiv. Do projektu budou zapojeny výzkumné centrum Tubitak Marmara Research Centre a dceřiná společnost Tureckých státních železnic (TCDD) Tülomsaş. Spolupracovat budou také s Istanbulskou technickou univerzitou. Elektrická lokomotiva E-5000 bude navržena pro provoz na střídavé trakci, požadovaný výkon je 5 MW a rychlost 160 km/h. Do roku 2023 by mělo být postaveno 500 těchto lokomotiv.

Zdroje: New Turkey Estate, International Railway Journal, Wikimedia Commons

Londýn / Dublin — Co se vám jako první vybaví, řekne-li se: „Irsko“? Mnohým z vás asi Guinness či irská whiskey, jiní si spíše připomenou U2, Sinéad O'Connor nebo Enyu. Ale určitě vás není mnoho, kdo Irsko navštívili. Jednou z možností, jak tuto zemi (alespoň letmo) poznat, je projet ji luxusním vlakem, kde renomovaní průvodci představí to nejzajímavější. A protože nejste Irové, můžete vyzkoušet, zda stále platí to, co kdysi napsal irský básník a dramatik William Butler Yeats: „Tady nejsou žádní cizinci, jen přátelé, které jste ještě nepoznali.“

Pokračování

Kaunas — Litevské železnice ve spolupráci s polskými dráhami chtějí zkrátit jízdní dobu mezi hlavními městy obou zemí. V současnosti trvá cesta vlakem mezi Varšavou a Vilniusem deset hodin, ačkoliv tento úsek mezinárodního koridoru Rail Baltica je ve velké části trasy uzpůsoben pro mnohem vyšší rychlost, než jakou na ni v současnosti provozované spoje dosahují. Jako jedno z řešení tohoto problému, vycházející z iniciativy litevských železnic, je vedení přímého spoje mezi oběma metropolemi. O něm se má začít diskutovat teprve v první polovině příštího roku, ačkoliv úzká spolupráce mezi litevskými a polskými železnicemi byla dohodnuta již letos 13. října. V současnosti této relaci dominují dálkové autobusy, které ji ujedou za osm a půl hodiny, rychlou alternativu pak nabízí letecký dopravce Wizz Air, vypravující denně několik letů, trvajících lehce přes hodinu. Mezinárodní dopravu začaly litevské železnice řešit ve větší míře až letos, přičemž první výsledky budou k dispozici již od druhé poloviny letošního prosince – mezi litevským hlavním městem Vilnius a lotyšským sídlem Daugavpils vznikne nové přímé železniční spojení.

Zdroj: Rynek kolejowy