Beroun/Brusel (Redakční sdělení) – Magazín ŽelPage se v letošním roce stal mediálním partnerem konference Rail Revenue 2014, konané 12. – 13. listopadu 2014 v Bruselu. Rail Revenue Europe představí novinky a trendy v oblasti cenotvorby (pricing) a řízení příjmů (revenue management) v osobní železniční dopravě. Naše spolupráce není náhodná – ceny a tarifní politika dopravců jsou oblasti, kterým v magazínu dlouhodobě přikládáme velkou váhu. Společně s udržitelností provozu a kvalitou služeb je považujeme za klíčové faktory pro úspěch jakéhokoliv dopravce na současném trhu osobní dopravy. Jsme proto rádi za odbornou příležitost a chystáme se přinést informace z prezentací a diskusí v podání zástupců nejdůležitějších dopravců Evropy. Podle předběžného programu budou českou železnici reprezentovat dopravci LEO Express a RegioJet.
Za hranicí jednoduchých čísel
Cestující ve veřejné dopravě obvykle vnímá jediný ekonomický ukazatel: cenu jízdenky. Zda je tarif daný na rok dopředu, nebo se cena liší minutu od minuty, už obvykle koncovému zákazníkovi uniká. Lidé s aktivním zájmem o dění na železnici pak dokáží pojmenovat ještě několik veličin, od veřejných subvencí až po tarifní rozlišení podle produktu. Problematika cenotvorby a řízení výnosů ale zasahuje mnohem, mnohem dál – a právě proto chceme obsah Rail Revenue Europe zprostředkovat podrobněji.
Už dávno to není jen o tarifu…
Trochu elementárních pravidel na začátek: pokud chce dopravce dosáhnout zisku (profit) v dopravě, musí zohlednit nejen své příjmy (revenue), ale i náklady (costs). Počet jízdenek, plus případné subvence, plus příjmy z tarifní integrace (např. IDS), plus případné další podnikatelské aktivity, mínus veškeré náklady – to je ta nejzákladnější rovnice. Už dávno ale nežijeme v době, kdy to bylo takto jednoduché. Nástup konkurence na železnici, a s tím související tlak na koncové ceny, tlačí dopravce k většímu zájmu o aktivní optimalizaci; a jelikož snižovat náklady jde vždy jen do určité míry, otevírá se velkým i malým firmám zcela nový svět: řízení výnosů.
Doklady vázané na konkrétní spoj jsou jedním z příkladů toho, jak se dopravci pokouší řídit výnosy (yield management). Cílem je upřednostnit zákazníky, kteří za cestu zaplatí více, před těmi, kdo hledá nejnižší cenu v krátkých trasách. V takové situaci do hry vstupuje i pravděpodobnost: objeví se do vyjetí spoje zákazník ochotný zaplatit víc? Bude zájemce o levné cestování ochoten zvolit místo v spoji mimo špičku? Kolik bude ochotný platit cestující za flexibilní jízdenku nebo lepší služby? Jak motivovat k množstevním nákupům (skupinovým rezervacím), které dostupnou kapacitu vlaku rychleji zaplní, pokud možno v co nejdelší trase?
Jak jsme měli možnost vidět i v Česku, ne vždy je cenotvorba striktně logická. Vlastně proti obchodní logice často působí marketingové oddělení dopravce formou promo nabídek či akčních cen pro zviditelnění nebo získání cestujících od konkurence. Na opačném konci zase existují metody, jak od cestujícího vybrat víc, než jen cenu jízdenky – zdroje dodatečného příjmu (ancillary revenue). Tyto nepřímé zdroje obratu už delší dobu fungují v civilním letectví, teprve nedávno se ale začaly objevovat na dráze, a i to hlavně na trzích s větší konkurencí. Přesun do vyšší třídy, zvýhodněná druhá místenka, dodatečné služby, občerstvení nebo návazná doprava za drobný příplatek jsou ale přitom způsobem, jak může dopravce zlepšit svou bilanci, aniž by sáhl na úzkostlivě střežené základní ceny jízdného.
Informace z místa konference Rail Revenue, stejně jako oznámení před zahájením, zveřejníme na našem Twitter kanálu @ZelPage, pod klíčovým slovem #RailRevenue, případně na Facebooku ŽelPage.
Zdroj: Terapinn, ŽelPage
nemluvím o regiojetu, ale o dopravci First Group UK, takže co se týče regiojetu, nemůžu nic hodnotit.
no a protože data ORR, ze kterých vyšla moje první poznámka ohledně stáří vozového parku a spokojenosti zákazníků jsou výhradně v AJ, asi ti to nepomůže...
@rpet
představitel dopravní společnosti, která má historický vozový park, abnormální procento nespokojených zákazníků a vysoké ceny
Tím narážíte na české žluté vlaky/busy nebo fialové vlaky/busy z UK?
First.
Jsem chronickým začátníkrem angličtiny. Přiznám se, že jsem normální cestující považovaný za substrát či kaštan používající velmi často žluté vlaky, který se nechal oblbnout bulvárním tiskem, vodou a hnusným kafem, a zatím jsem vůbec nestudoval jak starý je vozový park, kolik je nespokojených zákazníků a jak vysoké ceny musím platit.
Rád bych se polepšil, proto si dovoluji se zeptat čeho bych si měl všímat, a zda existuje nějaký manuál pro cestující.
BTW to venue se muselo nedávno změnit, protože původně psali o Radisson Blu Royal Hotel Brussels. :/
Takže se s Vámi o ten Newsletter podělím (doufám, že tím neporušuji žádný zákon o autorských právech a že ten odkaz není vázaný na "registraci"), ať si můžete udělat představu o čem a kdo tam přednášet:
http://s3078.t.en25.com/e/es?s=3078&e=827512&elq=3c3ba1fa43604f429558c9aebff02641
Jen poznámka k rpet, 15.10., 8:13: představitel dopravní společnosti, která má historický vozový park, abnormální procento nespokojených zákazníků a vysoké ceny. kde začíná hranice, u níž by měl dopravce vzít na vědomí termín "sebereflexe"
Tím narážíte na české žluté vlaky/busy nebo fialové vlaky/busy z UK? :)
Ale když se člověk vrátí o nějakých 15 let zpátky, tak Ryani létali z Londýna (mám pocit, že z relativně drahého LGW) do Dublinu a prodělávali. Pak se přestěhovali na STN, Avra vyměnili za 737, za všechno začali kasírovat a účetní knihy začaly černat. A dneska operují po celé Evropě a za poslední léta měli snad jediné čtvrtletí s červeným výsledkem.
Nedělám si sice iluze, že by žluté vlaky mohly dosáhnout stejného rozsahu provozu, ale přesto jejich prezentace může být podnětná - minimálně proto, že to byla opravdu jedna z prvních (pokud ne úplně první) soukromých linek, konkurujících státnímu dopravci v EU.
Podotýkám, že na rozdíl od jiných, nejsem s žádným provozovatelem dopravy spojen ani komerčním ani pracovním vztahem
Jednou pojede za stovku, podruhe za tri stovky, potreti za dve sta a poctvrte za tri sta ... a pokud to nebude sotous, utvrdi se v myslence "maj v tom bordel a ja tohle nemam zapotrebi".
To byl jeden z duvodu, proc moje pribuzenstvo jezdilo Plzen - Praha nejcasteji zlutobusem; bylo to "za stovku", jezdilo co hodinu a trvalo to hodinu. Proste se to dobre pamatovalo a i kdyby covek nechtel, do pameti se to vrylo.
A to je podle meho jeden ze zpusobu, jak si vybudovat rozumnou skupinu zakazniku v dnesni cim dal tim linejsi populaci - nabidnout neco, co se nemusi pocitat, protoze je to tak jednoduchy, ze to kazdy vi i kdyz nechce.
Osobně se mi líbil tarif švédského SJ. Na webu jsou tři druhy jízdenek - "nevratná", "s možností změny" a "s možností vrácení peněz". Cenově jsou odstupňované. A pak nastupuje normální letecký tarif. Takže čím blíže odjezdu, tím dražší lístek (speciálně o Vánocích). Ti co nemají dost peněz nebo mohou plánovat dlouho dopředu (důchodci, studenti) mají levnější jízdné, které jim dotují ti, co se rozhodují na poslední chvíli - pracující. Toto napomáhá vykrýt sedlo a rozmělnit špičku. Spousta studentů by jezdila v sobotu ráno, kdyby měli levnější jízdné, pak by nedocházelo ke klasickým ucpaným uličkám.
Pokud se jedná o příměstskou železnici, tak tam mají vesměs nějaká IDS s vlastními jízdenkami.
A když jde o akademickou debatu - mně se neustále nabízí jedna triviální otázka: "Když přijde nový dopravce do (ne)dotované dopravy v ČR, jak nastaví ceny? Fakt všichni používají formuli Včasná jízdenka nebo IN25 * 0,75 či 0,8? Nebo je za tím složitější postup?"
přijde mi pitoreskní, když bude někde na nějaké konferenci o cenotvorbě mluvit představitel dopravní společnosti, která má historický vozový park, abnormální procento nespokojených zákazníků a vysoké ceny. kde začíná hranice, u níž by měl dopravce vzít na vědomí termín "sebereflexe"? Dále si myslím, účast Želpage na oné konferenci má dle mého názoru velmi silnou vazbu na projekt SomeMove - což nijak a ničemu nevadí, jen si nejsem jistej, že je nutné gratulovat komerčnímu projektu k účasti na komerční konferneci ;)
@ M:
závěry budou akademické více-méně pro všechny zúčastněné. alespoň pokud se alespoň jedné z mluvících hlav nepodaří vysvětlit skutečnost, proč třeba v UK neustále stoupá počet prodaných automobilů (nových i ojetých), proč železniční vozový park v UK stárne rychleji, než je obnovován atd...
jednoduché pohledy a návrhy jednoduchých řešení jsou atraktivní všude - i v železniční dopravě. blbé na tom je to, že pro železniční dopravu "jednoduché doby" skončily a další již asi nepřijdou.
ona konference neslouží k tomu, aby se zlepšila železniční doprava. cílem je se ujistit napříč fórem zúčastněných, že se zatím pořád vyplatí inkasovat peníze za služby, které jsou mnohde stále na zoufale nízké úrovni (bez ohledu na ekonomické prostředí konkrétních regionů Evropy). o nic jiného tam nejde...
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.