V otevřeném okně vlaku IC 561 Šohaj, jedoucím na blok za osobním vlakem před Pardubicemi, v již jarně probouzející se přírodě, přemýšlím nad finální podobou výběru šotoklubu na 13. a 14. týden. Vlak po popojíždění pomalu přijíždí do stanice a já vám přináším onen článek.

Pokračování

Vonku je krásny deň. Slnečné lúče konečne príjemne hrejú a jemne šteklia pokožku, vysilenú po boji s všadeprítomnou poľskou posypovou soľou, ktorá sa ešte kde tu hmýri v uliciach po nervy drásajúcej zime. Jar nepochybne prichádza. Aby toho nebolo málo, na okennú parapetu mi odrazu sadá glezg hrubozobý. Zasnene hľadím na toto úchvatné prírodné divadlo, keď tu odrazu lom svetla spôsobí, že glezg vyzerá z istého uhla ako laminátka po EH oprave. Začína ma opantávať vzrušenie, že by… že by to predsa len vyšlo…? Neváham a rýchlymi pohybmi myšou, pri ktorých by aj snáď aj Millennium Falcon zbledol závisťou, sa dostávam do svojej schránky na ŽelPage a MÔJ TY BOŽE SVÄTÝ FOTÓN, NAOZAJ MA VYBRALI!!!

Pokračování

Úvodem bych chtěl poděkovat Andrew33 za nominaci. Vždy, když jednou za čtrnáct dní vyjde rubrika „šotovýběru“, tak si říkám, jestli bych do toho šel, až mě jednou někdo osloví. Netrvalo to zas tak dlouho a bylo to tu. V první chvíli jsem váhal, zda do toho jít či ne, ale nakonec jsem si řekl, že je to dobrá výzva a přijmu ji. Z počátku to vypadalo dobře a byl jsem rád, že je z čeho vybírat. Když však na konci prvního týdne dva dny po sobě vylezly tři nebo čtyři fotky denně, začal jsem se obávat a po pravdě i trochu litovat, že jsem do toho šel. Druhý týden mi to však vynahradil a já mohl s chutí koukat, prozkoumávat a vybírat fotky ze zdejší fotogalerie. Při výběru jsem hodně přemýšlel a váhal co vybrat. Tak se pojďte podívat na můj výběr fotografií, jež mě nejvíce zaujaly za posledních čtrnáct dní.

Pokračování

Štafeta výběru tří fotografií členem šotoklubu tentokrát padla na mne. Při otevření zprávy s nabídkou jsem měl velkou radost a samozřejmě bez váhání možnost vybrat pro mne tři nejlepší fotografie za poslední dva týdny přijal. Už jen proto, že když se o tom začalo psát ve vlákně šotoklubu, přišlo mi to jako velmi dobrý nápad a zároveň způsob, jak galerii dál rozvinout, oživit a také motivovat fotografy k větší aktivitě. Druhé hledisko je, že jakmile člověk začne vybírat, sleduje fotky úplně jinak, například na nich začne hledat všechny detaily, celkově nad fotkou víc přemýšlí… Věřím, že se do tohoto projektu postupně přidá i výběr správců galerie, protože bych si rád přečetl jejich reakce a prohlédl jejich výběr fotek. Za uplynulých 14 dní se urodilo takové množství skvělých snímků, že jsem měl, troufám si říct, jeden z nejtěžších výběrů. Takže bez dalšího protahování – zde jsou záběry, které mě oslovily nejvíce.

Pokračování

Vážení přátelé, uživatelé galerie, zajisté jste si někdy všimli, že některá fotka z jednoho místa se Vám líbí víc než jiná, ze stejného místa, ale s jiným vlakem, nebo v jinou roční dobu. Důvodů pro to může být několik a jedním z nich jsou barvy a dvě související věci – barevný kontrast a maskování. Tento díl fotoškoly bude určen spíše fotografům, kteří než vlaky fotí raději fleky, a kteří než na číslo fotí raději fotku na dojem. Také se tu nedozvíte univerzální rady, jak to jednoduše a vždy udělat lépe. Spíš než fotoškola to dnes bude fotozamyšlení.

Pokračování

Když jsem před 14 dny našel ve schránce vzkaz s nabídkou vytvořit výběr fotografií zveřejněných ve zdejší galerii v 5. a 6. týdnu roku 2016, nezaváhal jsem původně ani vteřinu. Po chvilce přemýšlení se mi však v hlavě rozležela myšlenka, hlavně aby bylo z čeho vybírat. Nakonec jsem měl při svém výběru problém přesně opačný, za uplynulé dva týdny se urodilo opravdu velké množství zajímavých fotografií, které si zaslouží naši pozornost. Pojďme se nyní společně podívat na můj výběr třech nejzajímavějších.

Pokračování

Když mně před čtrnácti dny ve schránce přistál redakční vzkaz s nabídkou výběru třech nejlepších fotek vložených do galerie ve 3. a 4. lednovém týdnu, nějakou dobu jsem musel váhat. Ale na nabídku jsem kývnul a po uplynutí dvou přidělených týdnů toho nelituji. Rozhodně bylo z čeho vybírat a na následujících řádcích najdete záběry, které považuji za trojici nejlepších. Při výběru jsem se snažil přihlížet spíše k jedinečnosti okamžiku, hře se světlem a stíny a v neposlední řadě také ke zpracování.

Pokračování

Vážení čtenáři, od prosince roku 2009 přispívám na portál ŽelPage aktualitami, články a komentáři. Od ledna 2014 se k mému redakčnímu portfoliu přidaly i tolik diskutované testy kvality služeb a zákaznického servisu. Děkuji vám, že jste po celou tu dobu byli věrnými čtenáři a doufám, že vám moje tvorba alespoň občas přinesla hodnotné informace či zajímavá zjištění. Pevně věřím, že vás alespoň trochu zaujalo i mírně netradiční, lednové putování spojené s hodnocením poskytovaných služeb. V lednu se tedy na portálu ŽelPage.cz setkáváte s mými články, které jsem pro vás ve spolupráci se super kolegy připravoval, naposledy. Ačkoliv se to nezdá, sepsat takový text a absolvovat jízdy k tomu potřebné není úplně časově nenáročná (a levná) záležitost. V současné době se má pozornost otáčí k jiným aktivitám, které doufám pomohou kvalitě ve veřejné dopravě přímočařeji. Pevně věřím, že testy dopravců tedy nebylo to poslední, co jste ode mě v oblasti kvality veřejné dopravy zaznamenali. Přeji vám při cestování jen ty nejlepší zážitky a někdy opět na viděnou!

Aleš Petrovský, redaktor

Na závěr koncertu zpěvák představí kapelu a po něm basák nebo bubeník představí samotného zpěváka. Totiž, připadl mi ten úkol, abych navázal na seriál Petra Holuba. Samozřejmě, že autorská skromnost mu nedovolila a tak si dovoluji jeho tvorbu vypíchnout já. Když se řekne Petr Holub, vybaví se mi tři věci. Pára. Stromy. Tvůrčí pohled.

Pokračování

Jsme u dílu posledního. Berte, prosím, mé ohlédnutí jako poděkování všem, kdo do zdejší galerie přispívají pravidelně, občas či jen vložili jedinou fotku. Je vás více než 600! Vytváříte svou prací galerii, ke které může být zajímavé se vracet. Nechť je moje ohlédnutí pro vás motivací k dalšímu focení. Možná si řeknete: „Proč? Vždyť už v galerii máte skoro 22 tisíc fotek. To vám nestačí?“ Nestačí. Podívejte se třeba na dílo Drahoše Švestky nebo Josefa Chvosty – jejich digitalizované záběry z dob rozvinutého socialismu připomínají historii, ukazují, jak to v té době na železnici vypadalo. Za pětadvacet let se budete s nostalgií dívat na dnešní fotky bardotek, brejlovců, kocourů, šukafonů, banánů a dalších současných strojů. A vzpomínat při tom třeba jaké to bylo jezdit ve vagonech s koženkovými sedadly (snad je České dráhy do té doby konečně vyřadí z pravidelného provozu), nebo že pýcha Škody Transportation – lokomotiva Emil Zátopek – nesměla ani po několika letech schvalování na německé koleje. Úsměv na tváři vykouzlí možná vzpomínka na první stovky kilometrů pendolin, kdy jim zamrzaly CD-ROMy… Každou dnešní fotkou zaznamenáváte historii. Na to nezapomínejte. Foťte!

Pokračování

Letošní Vánoce byly bez sněhu, což možná vyhovovalo řidičům i železničním dopravcům, ale smutní byli kromě lyžařů i fotografové železnice. Zasněžená krajina, stromy obalené jako by před chvílí kolem nich prošel Mrazík se svou berlou „mrazilkou“, má své kouzlo a dobrý pocit ze zajímavého záběru vynahradí brodění sněhem, kluzký terén, mrazivý vítr a ostatní nepříjemnosti se zimním focením spojené. Sedl jsem si tedy za klávesnici s tím, že trošku připomenu šikovné fotografy publikující na ŽelPage. Netušil jsem, co jsem si na sebe vymyslel – vybrat šest fotografií od jednotlivých autorů byl opravdu oříšek. Vždyť 55 autorů má ve zdejší galerii více než sto fotografií, z toho 23 těch fotek vložilo přes 250. Snad se mně podařilo vybrat zajímavé. Pojďte se se mnou ohlédnout za tvorbou další desítky autorů.

Pokračování

První část ohlédnutí za tvorbou galerie ŽelPage připomnělo 10 autorů, kteří zároveň z velké části spadají do týmu správců galerie. V podobném duchu mého ohlédnutí bych rád navázal i u autorů, jejichž tvorba tvoří nemalou část galerie. Ať už se jedná o aktuality z provozu, nostalgii, historické záběry či umění v podání různých světelných kreací. V druhé kapitole si připomeňte další desítku autorů, kteří nám tento pohled s určitou pravidelností nabízejí.

Pokračování

Matoušovo bilancování nad tvorbou roku 2015 mne vedlo k zamyšlení. Nově vkládaných fotografií v galerii s průběhem let ubývá a to možná platí i o návštěvnosti a zájmu o železniční téma celkově. Ale i navzdory tomu se často daří vyplnit celý den, tedy vystavit šest fotografií a to bez ohledu na to, jestli se jedná zrovna o sobotu, neděli či svátek. Toto by samozřejmě nebylo možné bez autorů, kterým ŽP není lhostejná, dají si práci se svým záběrem a rozhodnou se ho zde uveřejnit.

Pokračování

Autor minulého výběru nejlepších fotografii, mimořádně nejen za kalendářní týdny 51 a 52, Matouš Vinš, mně předal štafetu na následující dva týdny. Bude se tak jednat především o fotografie, které dokreslovaly jinak chybějící zimní atmosféru a odstartovaly nový rok 2016. Během těchto 14 dní převažovaly z mého pohledu pěkné snímky, které byly častěji průměrného charakteru. Tím je míněno promítnutí fotografického řemesla a originality místa v závislosti na světelných podmínkách. Samozřejmě je podstatné i finální zpracováním fotografie v editoru. S ohledem na tyto kritéria se pokusím provést výběr. 

Pokračování

Praha — Hladina iontů v našich tělech se po silvestrovské zátěži pomalu vrací k normálu, předsevzetí už byla vyřčena, takže vám, našim pravidelným i nahodilým čtenářům, přispěvatelům, návštěvníkům, kibicům, fotografům i vášnivým diskutérům děkujeme za zaslaná přání a přejeme vše dobré nejen po zbytek Nového roku, ale i po všech ostatních 365 dní (ano, letošek je opět přestupný). Zachovejte nám přízeň a my vám za to budeme i nadále přinášet nejen novinky ze světa železnic, ale i vyhraněné názory, komentáře, zasvěcené články, anotace, nostalgické vzpomínky, on-line reportáže z plánovaných i mimořádných událostí a veškerý servis.

Pokračování