Chmelnice jak cyp, k ní přitulená osada vlnitě plechových česaček, v katastrálně příslušné vísce buď papundeklová ubytovna či rozvalina ukradeného velkostatku, uvnitř trubkové kavalce ukořistěné wehrmachtu, stavební četou místního JZD zřízená jedna sprcha a družstevním zásobovačem zakoupené jedno mýdlo s citronovou vůní za 2,50 Kčs; to vše pro dvě stě bezstarostně mladých mužů a několik desítek těch nejotrlejších děv. Všude dobře, v hospodě nejlépe. Nějak tak to vypadalo v Kněževsi, Bukově, Dušníkách, Počáplech, Hořesedlích, Pnětlukách, Vrbičanech i Milostíně. Všechna tahle místa mi životopis obohacovala v době, v níž byli středoškoláci tou nejlevnější pracovní silou a kdy vysokoškolák bez „chmelu“ pomalu ani nemohl ke státnicím.

Pokračování

Brno, Praha, Drážďany, Hamburk - Už jako malý jsem se rád díval na sobotní ranní animáky na RTL. Když jsem se tedy letos rozhodoval, kam s eTiketem, Německo byla moje jasná volba. A proč ne rovnou do severoněmecké přístavní metropole, pyšnící se primátem co do počtu mostů (2428 k roku 2001), Hamburku? Řekl jsem si, že už pro to dobrodružství to risknu, protože absolvovat 992 km jedním vlakem na jednom sedadle je síla, tedy alespoň pro někoho, kdo to ještě nezkusil. "Ein Bier, bitte" a "noch einmal" jsou jediné fráze, které umím německy, čili nebylo od věci přidat se k někomu, kdo umí objednat i jídlo - stal jsem se tedy součástí cestovatelské skupinky, tvořené Tomášem Kubovcem, Pepou Petrákem a jeho bratrem Honzou, přistupujícími v Praze. Cílem jejich cesty byl hlavně Miniatur Wunderland, největší modelové kolejiště světa. Ojra směněna, eTiket vytištěn a řízky napečeny, je tedy nejvyšší čas natáhnout budík na 4:00…

Pokračování

Víc než čtvrt století mi po skříních vegetují všelijaké obrázky a spisky, jsouce na světlo vytaženy možná dvakrát-třikrát ročně. To tehdy, když, nemaje sbírky vzorně evidovány prostřednictvím moderních informačních technologií, zase něco v binci hledám. Když už jsem to tedy zase jednou vyhrabal, napadlo mě: co takhle místo dalších desetiletí silážování ty obrázky nabídnout lidstvu? Mezi veřejností ještě mohou být jedinci, jimž možná nebude vadit, že obrázky nejsou fotografiemi; že jsou nedokonalé, nepřesné, občas nevěrohodné a často i naivní. Černý kuličkový fix a pastelky za 11 Kčs, jejichž výsledkem je jásavá modř lokomotivy a nezdravě pastelová zeleň všude kolem, by profesionálnímu výtvarníkovi nejspíš způsobily trvalé zdravotní následky. Budiž ale výmluvou, že cílem těchto kreseb nebyla výtvarná dokonalost ani v tom nejmenším. Kdepak, původci i průvodci obrázků zároveň byly tříválcový valčík, vůně horkého strojního oleje a nepoddajné chomáčky páry, vířené spěšným vlakem 911, ženoucím se z České Lípy do Polabí.

Pokračování

Praha — Tématu železničního modelářství se na stránkách našeho magazínu příliš nevěnujeme. To se však brzy změní. ŽelPage se stala jedním z mediálních partnerů projektu, který je unikátní v národním i evropském měřítku. Modelové kolejiště, ba přímo svět, známe například z Hamburku, kde stojí to největší — Miniatur Wunderland. U nás můžeme zmínit brněnský Modelový svět. Tuzemský prim však zanedlouho získá zbrusu nové Království železnic, které od začátku tohoto roku dostává svou základní podobu v prostorách na pražském Andělu. Již 1. července se otevře brána této expozice, a proto nabízíme několik informací z přípravných prací a fakta o tomto zajímavém projektu, jenž se bude nacházet na adrese Stroupežnického 23.

Pokračování

Konvenční vysokorychlostní soupravy railjet vtrhly do pravidelného provozu sotva před půl rokem. Že se tak brzy naskytne příležitost, aby si obyvatelé České republiky mohli vyzkoušet jízdu touto soupravou na jedné z českých koridorových tratí, věřil málokdo. I když to není úplně fér, většina bude porovnávat railjet a pendolino Českých drah. Kdo s koho? Příznivci moderních souprav i laická veřejnost byli jistě natěšení na prohlídku railjetu v rámci ostravské výstavy Czech Raildays 2009, ale sotva by věřili, že se jim naskytne jedinečná příležitost svézt se touto chloubou v rámci „bonusové“ prezentační jízdy z Břeclavi do Ostravy uspořádané společně Rakouskými spolkovými a Českými dráhami. Jaké jsou postřehy cestujících i pozorovatelů, o tom bychom se s vámi rádi podělili. „K nástupišti I. přijíždí railjet…“

Pokračování

Praha / Třinec — Přímé vlakové spojení Prahy a Ostravy, to tady… Už dobré tři roky nebylo. Na slavný spoj SuperCity Manažer si vzpomene kdekdo, ale když rychlé spojení severomoravské aglomerace, tak pro všechny! V pátek 12.6. 2009, dva dny před druhou změnou jízdního řádu sítě SŽDC, vyjel na premiérovou jízdu vlak SC 513 Pendolino Sprinter — mezi Prahou hl.n. a Ostravou–Svinovem bez zastavení za rekordních 2:57h. S někdejším SC 503 Manažer jsem jel jedinkrát, měsíc před koncem jeho provozu a proto mne lákalo si podobnou jízdu zopakovat a mít tak šanci porovnat pokrok od roku 2005. Návdavkem přinášíme i pár fotek nejmladší německé strojvůdkyně, která se jízdy zúčastnila. Dojeli jsme včas a bez zastavení mezi Prahou a Ostravou?

Pokračování

Příjemné, i trochu kontroverzní překvapení připravily cestujícím České dráhy o předminulém víkendu - na posilový rychlík 1540/1541 Olše poprvé místo klasické zánovní soupravy nasadily dvojici moderních regionálních elektrických jednotek CityElefant. Podle sdělení tiskového oddělení ČD šlo o zkoušku, jak na tato vozidla budou reagovat cestující. Ohlasy byly zjevně kladné, protože uplynulou neděli si Olše jízdu v tomto nestandardním řazení zopakovala. Zatímco první živý test dálkové mise elefantů jsem ponechali téměř bez povšimnutí, četné komentáře v diskusích, ať už kritické či nadšené, nás přeci jenom přiměly k redakčnímu testu - Josef Petrák na vlastí oči, uši a "zadek" absolvoval větší část trasy nedělního posilového spoje a cestou sbíral dojmy: Patří tedy sloni do dálkové dopravy nebo ne?

Pokračování

Psal se 11. prosinec 2005 a na koleje poprvé vyjel expres, resp. EuroCity Jože Plečnik. Vlak, který spojil Českou republiku, Štýrsko a Slovinsko na trase mezi Prahou a Lublaní. Jeho zavedením vzniklo pohodlné a kvalitní spojení na rakouskou železniční síť, na Balkán i do Švýcarska ve spojení s EuroCity Transalpin, vlajkovou lodí rakouských a švýcarských spolkových drah. S kolegou jsem několikrát vyrazil na fotovýpravy za cílech jej zvěčnit na těch nejkrásnějších místech Rakouska; což podtrhuje i komentář v časopise Züge o tom, že „Plečnik je hvězdným vlakem Pyhrnbahn“. Pokud si pamatujete plakát z časopisu ČD pro Vás, kde byl vyfocen tento vlak a lokomotiva 1216.226 ÖBB, fotografie vznikla právě na této trati… „Antiplečka“, jak se lidově mezi fandy nazýval díky řazení nejmodernějších českých vozů pro vlaky vyšší kvality, je ale spojem rozporuplným. Jeho existence obsahuje v sobě mnoho „ale“, která se pokusím volně prezentovat.

Pokračování

Uvažovali jste někdy nad možností jet na letní dovolenou vlakem? Každý dopravní prostředek má však své plus i minus. V následujícím článku autor představí známý mezinárodní letní vlak Jadran do chorvatského Splitu. Proč tedy nevyzkoušet jízdu vlakem, kdy máte oproti autobusu výhodu kdykoliv se projít, provětrat si myšlenky v otevřeném okénku, pohodlně se natáhnout v noci. Jedinou nevýhodou je poměrně dlouhá jízdní doba rychlíku a také to, že příjezdem do Splitu musíte všechny své kufry a batohy znovu naložit na svá záda a vydat se na další dopravní prostředek, oproti tomu vás vaše auto nebo autobus cestovní kanceláře dopraví přímo na místo rekreace.

Pokračování

Život na železnici je čím dál, tím barevnější. Stejně jako když před rokem České dráhy začaly své zákazníky vybízet, aby vedle obligátních zeleno-bílých vagónků vyhlíželi luxusnější vozy červeno-bílé, nyní barevné spektrum vozového parku s překvapivou lehkostí doplnila kombinace modro-bílá. Když jsme před několika týdny vydávali poněkud odlehčenou silvestrovskou aktualitu o nasazování lehátkových vozů ČD na denní výkony, nikdo v redakci nemohl tušit, jak prorocký tento text bude. Netrvalo však ani měsíc a cestující vybraných „spojů vyšší kvality“ dostávají možnost, jaká se dlouhou dobu zdála nemyslitelnou – svést se vlakem EuroCity v lehátkovém voze řady Bc. Nedostatek vhodných (nebo snad jakýchkoli) vozidel u národního dopravce postupně dospěl do stavu, kdy i na vlacích papírově nejvyšší přepravní kategorie jezdí doslova nevídané kreace – a zůstává jen doufat, že věštecký talent kolegy Twixe nesdílí i náš editor Josef Petrák, neboť realizace jeho vize by vskutku proměnila střední Evropu na velké modelové kolejiště, patřící člověku s opravdu specifickým smyslem pro humor.

Pokračování

Česká republika - České dráhy se snaží pro tělesně postižené zákazníky vytvořit takové podmínky, aby pro ně bylo cestování vlakem stejně snadné jako pro cestující bez handicapu. Podmínky se České dráhy snaží vylepšovat především nákupem či rekonstrukcemi železničních vozidel uzpůsobených pro přepravu právě těchto osob. K vytváření přijatelných podmínek, především formou bezbariérových přístupů, dochází i při rekonstrukcích nádražních budov, nástupišť a sociálních zázemí stanic. Bezbariérová stavební řešení a nízkopodlažní vozidla, případně vlaky vybavené zvedací plošinou, ovšem nevítají pouze vozíčkáři, ale také například senioři, rodiče s malými dětmi a kočárky, osoby se zraněními dolních končetin apod.

Pokračování

Česko – V těchto dnech vydala Drážní inspekce statistiku nehod na železničních přejezdech za rok 2008. Z ní vyplývá, že za uplynulý rok došlo k 247 střetům na přejezdech, při kterých zemřelo 47 lidí. Dalších 127 osob vyvázlo s různě závažnými poraněními. Oproti roku 2007 doznala statistika 4% poklesu počtu nehod, došlo ovšem k růstu počtu osob usmrcených i zraněných. Konkrétně počet usmrcených osob se zvýšil o 39 % a počet zraněných o 9 %. V průměru tak za rok 2008 dle statistiky připadá jeden mrtvý na šest střetnutí.

Pokračování

Těm z vás, kteří se na ŽelPage pohybují už nějaký ten pátek, jistě neunikla má specializace na motorové vozy řady 810. Nejednou jsem psal, že jsem si je za svůj cíl vybral pro jejich charakteristickou roli - přibližovadla na lokálních tratích. Fotografování je pro mě relaxací po pracovním dni, nebo celém týdnu (nejsem u trati každé slunečné odpoledne), a proto mi klid lokálek vyhovuje. Většinou jsem tam úplně sám, utřídím si myšlenky v hlavě a v neposlední řadě mi nikdo nemůže sníst svačinu, či v zimě spolulikvidovat slivovici v plosce. Ovšem letos jsem si dal za úkol nějakým způsobem ozvláštnit snímky, na kterých se mnohými nenáviděné, většinou červeno-krémové vozidlo, vyskytuje. Inspiroval jsem se proto u kolegů, abych vypíchnul jakési "obecné styly", a poté se je postupně snažil aplikovat v terénu, s vrčícím loudalem coby motivem. Nyní posuďte sami, zda jsem splnil stanovený plán alespoň zčásti.

Pokračování

Brno - Dnešním dílem uzavíráme povídání o týdenním výletu, které jsme vám postupně přinášeli o uplynulých víkendech. Zatímco začátek naší cesty nás zavedl na sever a na západ naší republiky, dnes se podíváme na její zakončení přes jižní regiony.

Pokračování

Brno - Minulý víkend jsme přinesli první díl povídání o naší týdenní cestě po české železnici, který nás během prvního víkendu provedl severní Moravou a skončil v Libereckém kraji. Dnes se podíváme na další dny našeho putování, abychom příští týden mohli celý seriál uzavřít.

Pokračování