Ostrava - Ostravské hlavní nádraží opět po roce zaznamenává zvýšenou koncentraci návštěvníků s fotoaparáty. Nemíří do centra města, nýbrž do nedalekého areálu nákladního nádraží. Včera tam totiž začala jedna z klíčových událostí v malém českém železničním rybníčku - 9. ročník veletrhu Czech Raildays. My jsme pochopitelně nemohli chybět, takže i když vám letos návštěva této výstavy unikne, o nic podstatného nepřijdete. Do deštivého ostravského poledne dorazila nebývale velká skupina redaktorů, a tak pro vás máme postřehy, novinky a samozřejmě fotky. Třeba i slavných "trnavsko-plzeňských rekonstrukcích". A na závěr pár zvěstí, kterým se i my zdráháme uvěřit.

Po několika loňských velmi působivých prezentacích Siemensu se objevovaly pochybnosti, zda bude na Raildays co vidět. I když se letos nedostavil žádný taurus či herkules, je stále co vidět. Venkovní expozici dominují zejména osobní vozy, přičemž oproti loňskému roku přitahují mnoho pozornosti slovenští výrobci. Velkou premiéru zde zažily nově rekonstruované vozy pro České dráhy, ale objevilo se i překvapení pro regionální vlaky. Výčet novinek ale zdaleka nekončí u vozů: veřejnost mohla vidět i první hybridní lokomotivu pro ČD Cargo, novou řadu strojů pro Severočeské doly, zajímavostí z Polska, nový přírůstek ostravského dopravního podniku, nová sedadla pro regionální vlaky i bohaté expozice z oblasti infrastruktury.

Trnavské rekonstrukce jsou zde

Čekali jsme dlouho a netrpělivě. První informace totiž hovořily o velkých změnách, při následném pátraní začalo nadšení trochu opadat. Červeno-bílé vozy mají představovat komfort blízký moderním vozům od Siemensu. Budou mít klimatizaci, vakuová WC, přečalouněné sedačky - a nic víc. Alespoň z pohledu cestujícího. Pravda, abychom zadavateli nekřivdili, rekonstruované vozy dostaly i nová okenní skla, podlahovou krytinu (případně koberec), centrální zdroj energie, regulační systém, přemostění záchranné brzdy, 18-žilový UIC kabel a několik dalších podstatných drobností. Drobností, které cestující neuvidí a neucítí. Přesto se při prvním setkání vkrádá dojem, že podoba s originálem je až příliš velká. Bohužel.

Po několikaměsíčním omlazovacím pobytu se z Trnavy vrátil vůz Bee 20-70.508. Kromě nového červeného nátěru a vyměněných oken mluví o změnách i obligátní změna označení, které nyní začíná čísly 61. Dosazená klimatizace by měla být výrazně výkonnější než ta, která se objevila v několika předešlých experimentálních rekonstrukcích nebo v obdobných slovenských vozech. Po nástupu ale u většiny návštěvníků následovala otázka: "Co je tu vlastně nového?". Budete-li se dívat pozorně, všimnete si výdechů klimatizace, případně nasávacích otvorů ve stropě. Těm ještě pozornějším neuniknou vyklápěcí okna na místě původních polospouštěcích - nutná daň za přijatelnou teplotu v parných letních dnech. Sedačky dostaly nový modrý háv a subjektivně jsou měkčí, než předtím. Jak již bylo napsáno před několika týdny, evoluce, nikoli však revoluce v dálkové dopravě. Elektrické zásuvky, v mnoha diskusích prezentované jako naprostá samozřejmost, nejsou a nebudou. Výrobce tvrdí: co se neobjednalo, to se nedělalo.

Foto: Déjà vu? Až pohled vzhůru prozradí, že se něco změnilo.

Foto: Sedačky v modrém, a měkčí - Jinak svezení pro cestující nepřinese žádný šok -
a některé díly se z výletu na Slovensko vrátily nedotčené.

Stojí snad za zmínku, že čela vozu jsou nově přizpůsobena jednotnému barevnému stylu, a tedy jsou celočervená. Snad by to ani nebyla tak podstatná věc, nicméně v internetových diskusích měla různá čela dvou vozů nečekaný negativní ohlas. Pro všechny diskutující tedy dobrá zpráva: čela už drží stejnou linii.

Třebaže návštěva vozu Bee pro přeci jen znamenala několik nových zjištění, alespoň jsme tušili, co nás čeká. Jiná už ale situace byla v případě druhého exponátu - "velkoprostor" 1. třídy Apee 10-70.002 jsme zatím na fotografiích viděli jenom zvenčí. Opět se zde mluvilo o velkých změnách - třeba o sedačkách typu Borcad SEL, známých z vozů Ampz¹⁴³. Opět, mylná domněnka. Pokud bychom na těchto stránkách spustili soutěž typu "najděte deset rozdílů" mezi původním a "novým" Apee, rozhodně by patřila k těm náročnějším. Jaká je tedy modernizace, jež si ŽOS Trnava objednala u firmy MOVO Plzeň, původního tvůrce těchto vozů? Stručně řečeno: chladí, chlubí se novým indexem a je laděna dočervena.

Na rozdíl od kolegy 2. třídy má Apee 002 v rodném listu i nový index podle Kartotéky osobních vozů (KOV). Budete se s ním setkávat pod označením Apee¹⁴¹, samozřejmě opět v režimu RIC 61. Vakuové WC si vybralo malou daň na vzhledu vozu - jedno okno představku je zaslepeno a po dotazu na obsah nově dosazené skříně se nám dostalo odpovédi, kterou bychom bez patřičného upřesnění mohli lehce považovat za vulgární. Je-li celý tento prostor vyhrazen pro onen účel, jsou možnosti toalety skutečně velkorysé. Ztráta dvou zbytečných oken je ale stále více než přijatelná cena za uzavřený systém WC.

Foto: Vítejte na palubě! - Co se skrývá v tajemném sloupci? - Tímto vůz prošel v Plzni.

Kdo čekal jiné sedačky, než ty, které do Plzně odjížděly, bude zklamán. Nový šat, ve výrazné červené, jim ale padne celkem pěkně. Společně s novým červeným kobercem je barevná identita vozu dotažena téměř k dokonalosti. Stejně jako v Bee, i zde jsou sedadla subjektivně měkčí a pohodlnější, než předtím. Jejich reálné vlastnosti ale posoudí až cestující na delších trasách. Zásuvky 230 V jsou na místě - a nijak se z něho nehnuly. Pozorný návštěvník, poučen z Bee, hledí ke stropu. Nemůže minout středový kanál vzduchotechniky, díky kterému by klimatizace měla do vozu dýchat z příznivějšího směru, než jak tomu je u Apee¹⁴⁴.

Každopádně by bylo dobré se dohodnout, zda proměnu 40-kusové série dálkových vozů nazývat rekonstrukcí, modernizací, nebo pouze generální opravou. Nutno přitom hledět na to, že nejpodstatnější prvky cestující nevidí, ačkoli mnohdy pro daný vůz znamenají technologický skok o více než deset let. Co ale cestující nevidí, na to může jen stěží reagovat. Zlepšení nepochybně nastává. Je ale na místě čekat zlepšení, nikoli zázrak.

"Honeckrova pomsta" z Brna dostává lidštější tvář

Kdo by je neznal? Vozy zatracované a nedoceněné zároveň. V okolí Brna, Pardubic, Bratislavy, Žiliny a Zvolena v provozu nepostradatelné. A přesto, Bymáky Bdmtee - už byly kritizovány snad pro všechno, co kritizovat u příměstského vozidla jde. První místa pomyslného žebříčku spolehlivě obsazuje rozteč protilehlých sedaček (jinými slovy žalostný prostor pro nohy, na který by byly stížnosti i při provozu ve vietnamském Saigonu) a polovyklápěcí okna, která se v létě občas ukazují jako ne zcela ideální. Jen málokdo si potom vzpomene, že tyto vozy jsou relativně nové (r.v. 1989-1990), mají kvalitní podvozky GP200 a bez problémů snesou, zvládnou rychlost 160 km/h. Dokonce by při účinnější kotoučové brzdě snesly až "dvoustovku".

Realizace zabrala zhruba deset měsíců a hlavní roli opět hrala Plzeň. Dokončeny byly zatím dva kusy a ještě se uvidí, zda se bude jednat o zárodek nové úspěšné řady "regio" vozů, nebo se oba prototypy stanou jen dalším pokračováním rozpačitých pokusů, započatých jedním vozem Bdmpee, rarity nejednoho rychlíku. Pocity ze setkání s rekonstruovaným vozem jsou ale spíše pozitivní. Ostatně, při snížení počtu míst k sezení z původních 96 na 81 se zákonitě musí jednat o zlepšení. Tandem DKV Brno - MOVO Plzeň ale dokázal víc než to.

Základní myšlenkou je zrušení čtyřmístních virtuálních oddílů. To je na poměry ČD revoluce, protože v podstatě všechny rekonstrukce v regionální dopravě se dosud držely klasických čtyřek. Přínosy jsou zřejmé - letecké uspořádání je při zaplněném voze příjemnější prostorově i psychologicky. Naopak posledních několik "čtyřek" zůstane vyhrazeno pro rodiny s malými dětmi. Pokud se ovšem proti sobě usadí dva dospělí lidé, musejí se cíleně naskládat do správné polohy, aby nedocházelo k nechtěným kontaktům. Poněkud blíž k sobě budou mít i cestující u dveří oddílu - dvousedadlo v těchto místech není nepodobné speciálním "skoro dvoumístným" sedadlům v kinech, které ovšem z principu plní jiný účel. Opět ale platí, že běžné cesty osobním vlakem jsou kratší, než třeba Pán prstenů, a tak i nepatrně užší životní prostor určitě nezůstane nevyužit.

Model sedaček je zcela nový, jen vzdáleně připomíná sedačky použité v regionovách. Výrobce to odůvodňuje i tím, že tyto vozy byly původně stavěny jako lazaretní, a tak rozmístění sedadel ustupovalo nutnosti širší chodbičky. Sedadla jsou ale příjemná - snad poněkud tvrdší, nahoře možná zbytečně úzká; celkově ale příjemná.

Vůz má nově vyhrazen místa pro jízdní kola s menšími sklopnými sedačkami po straně. Zavazadlové police jsou kompletně kovové, pevnější a při neobratném vstávání i notně bolestivé, opět se ale jedná o zlepšení oproti původní verzi. Takřka tragikomedii ovšem zajistila návštěvníkům podlahová krytina, jejiž deklarovaná protiskluzovost se zřejmě projevuje jen za sucha. Bohužel, včerejší počasí v Ostravě této podmínce nebylo nijak nakloněno, a tak nejednomu návštěvníkovi na protiskluzové podlaze skoro podjela noha. Nejlépe to demonstroval osobně mluvčí ČD Ondřej Kubala, který po vstupu do vozu také málem skončil na jeho zbrusu nové podlaze. Pojedete-li tedy novým "Bymákem", našlapujte opatrně! Detail na závěr: první takový vůz nese číslo 246. Setkáte se s ním v okolí Brna.

Foto: - Takhle to začalo - a takhle to dopadlo. Letecké uspořádání bez problémů - při sezení proti sobě ale mají dva redaktoři problém.

Vrútky se chlubí - po letech opět na Raildays

Po několika letech vývoje představila společnost ŽOS Vrútky na loňském Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně svou první novostavbu vozu pro dálkovou dopravu - Bmpeer 20-70.2. Po osmi měsících a sedmi vyrobených kusech se táto řada opět přijela ukázat českému publiku. Vůz číslo 207, jenž se už nyní od prototypu v několika detailech odlišuje, dorazil na Raildays přímo z výrobní haly a skutečné cestující ještě nevezl. Pro Vrútky je tento vagón doslova vlajkovou lodí - jedná se o první slovenskou novostavbu vozu pro dálkovou dopravu, pokud nepočítáme neplánovanou akvizici desítky lůžkových vozů, vyrobených pro ruské železnice v 90. letech.

Podvozky dodal Siemens, jinak většina komponentů pochází od slovenských výrobců. I tato řada vyvolává několik otázek: proč je maximální rychlost "jen" 160 km/h, a kdo rozhodl o dosazení tak tvrdých sedaček do vozu, který má sloužit (a již slouží) na elitních výkonech vlaků InterCity? Když však pomineme tvrdé sedačky opatřené ještě tvrdšími dřevěnými opěrkami rukou, potěší alespoň přítomnost elektrických zásuvek u každého dvousedadla. Ty si víceméně vyžádala slovenská "železniční veřejnost" (snad by šlo použít slovo na š). Když ale zapojíte notebook, nebudete ho mít kam položit. Tak snad příště - verze 1. třídy s poetickým označením Ampeer má být představena v září na berlínském InnoTransu.

Foto: sedák: textil, pod hlavou: koženka, pod rukou: dřevo - stolky opravdu chybí - většinou se sedí po čtyřech.

Foto: tříděný odpad je zajímavá (a odvážná) novinka - zdi slouží jako kanály vzduchotechniky - risknete odložený kufr na konci vozu?

Druhým prezentovaným kouskem ze severozápadního Slovenska byla rekonstrukce - přerod barově-lehátkového vozu řady BRcm na moderni restaurační vůz řady WRRmeer 88-70 - konkrétně tento s číslem 012, tedy druhý vyrobený. Na počátku projektu existovalo vozů BRcm celkem devět, na konci nezůstane jediný. Flotilu ZSSK naopak doplní osm těchto jídelních vozů a jeden vůz společenský - řady WGmeer - který se již příští týden podrobí zkouškám na okruhu v Cerhenicích.

Interiérově je vůz podobný řadě Bmpeer - na pohled je těžké odlišit rekonstrukci od novostavby. Koncepce interiéru je více-méně klasická, jen kuchyň byla pro účely výstavy raději vyklizena. Sedačky u stolů jsou docela měkké; hned po nástupu se člověk "propadne" do tlustší čistící zóny koberce, jako tomu bývalo kdysi v některých vozech.

Pojízdný salón z Polska, který si oblíbí každý

Zajímavý exponát na Raildays dorazil z Polska - v netypických barvách PKP InterCity přitahoval pozornost už od začátku. Jedná se o společenský vůz řady Asdmnu výrobce Tabor Szynowy Opole. V tomto případě fotografie řeknou všechno podstatné - snad jen můžeme dodat, že bychom si něco podobného lehce dokázali představit jako pojízdnou konferenční místnost na redakční porady. Kromě barové části obsahuje vůz i zasedací prostor s elektrickými zásuvkami přímo ve stole.

I čisté Bdt je svým způsobem unikát

Když jsme na odlehlejší koleji za exponáty spatřili typicky zeleno-šedé Bdt, zůstali jsme trochu v rozpacích. Pravda, návoz vozidel si vyžaduje přítomnost doprovodných vozů, stejně jako někteří vystavovatelé si vozí své vlastní prezentační a obchodní zázemí - ostatně i letos v areálu stojí dva společenské vozy řady SR a jeden další konferenční vagón. Ale Bdt? Mnohé vyjasnil bližší pohled. Bdt netypicky čisté, což nebylo náhodou, nýbrž jako demonstrace čistících prostředků proti graffiti.

Foto: Mýtus o jediném hadru pro podlahy, okna i stolky byl vyvrácen - bočnice jsou opravdu čísté.

218.028 ČDC - první hybridní žehlička na českých kolejích

Na letošních Raildays se poprvé veřejnosti představuje i jedno unikátní vozidlo na českých kolejích - posunovací lokomotiva schopná provozu v elektrické i dieselové trakci - zástupkyně nové řady 218. Běžné elektrické výzbroji sekunduje spalovací motor od Caterpillaru, což umožňuje zajíždět i na nezatrolejované koleje. Nebo nahradit bateriové vozy, s nimiž se upravené žehličky objevují již jedno desetiletí v okolí Českých Budějovic.

Novinka od CZ LOKO v barvách Severočeských dolů

Svůj nový produkt předvedl i tradiční účastník veletrhu - firma CZ LOKO z Nymburka - se svou rekonstrukcí tradičního "kocoura" na řadu 744.7. Vystavená lokomotiva patří společnosti Severočeské doly Doprava.

http://www.cmks.cz/index.php?page_id=53

Dvouhlavé Vario pro Ostravu

Střípky

Na další postřehy z výstavní plochy se můžete podívat dole v nekomentované galerii. Za zmínku stojí její konec. Speciální pás, zabraňující přecházení kolejí. A musíme uznat, že je opravdu funkční. Tato novinka nás natolik zaujala, že se chystáme o ní připravit samostatný článek.

Kromě prohlídky jednotlivých exponátů jsme se také pobavili se zástupci jednotlivých výrobců. Mezi řečí zazněla spousta zajímavých informací a novinek. Nicméně nic z toho není oficiální, tudíž vše prosím berte se značnou rezervou.

U stánku MOVO Plzeň zaznělo, že jsou schopni udělat za rok cca 40 kusů rekonstruovaných IC/EC vozů, které nyní přestavují ve spolupráci s ŽOS Trnava. Na otázku výrobních kapacit nám ochotně odpověděl i zástupce plzeňské Škodovky, podle nějž je v Plzni kapacita pro zhruba 140 elektrických vozidel ročně a záleží jen na tom, jak se nakombinují počty vyrobených tramvají a lokomotiv. Vítkovická Vagonka je nyní po úpravách výrobních hal schopna dodat až 18 kusů jednotek typu CityElefant ročně a v případě zájmu je schopna toto číslo ještě navýšit. Taková nákupní horečka ovšem zatím ČD nepostihla ani zdaleka…

U stánku škodovky také přišla řeč na netrpělivě očekávanou lokomotivu 109E (380 ČD). Výrobce si naprosto věří, nepochybuje ani o schvalování a problémech s elektromagnetickou kompatibilitou. Údajně kromě 2-3 míst na slovenské železniční síti lokomotiva s rezervami vyhovuje všem požadavkům. U elektrických jednotek výrobce dále pokračuje ve vývoji nízkopodlažní elektrické jednotky, která sice po koupení šumperského Parsu bude sdílet část konstrukčních uzlů s jednotkou vyvíjenou Parsem, ale stále prý půjde o 2 rozdílné jednotky. Prakticky zcela okamžitě jsou prý schopni začít vyrábět i jednotky typu 671 či 675 ať už v příměstském nebo dálkovém provedení s barovou částí a dalšími úpravami, neboť tyto deriváty jednotek 471 jsou zcela připraveny a čeká se jen na zájem zákazníka.

Škoda Plzeň už také zve do Berlína na Innotrans, kde se kromě oficiálního roll-outu lokomotivy 109E představí také nová tramvaj 15T ForCity.

Dalších několik dotazů jsme položili také na stánku šumperského Parsu, který před nedávnem koupila právě plzeňská Škoda. Byli jsme zvědaví na osud vloni prezentované studie regionální motorové jednotky. Tato jednotka s elektrickým přenosem výkonu je uvažována jako 2-4 vozová a první prototyp by mohl spatřit světlo světa již příští rok.

Podle sdělení na stánku Parsu předběžně České dráhy projevily zájem o dalších několik desítek jednotek RegioNova v dvouvozovém provedení a cca. 20 - 30kusovou modernizaci motorových vozů řady 810 po vzoru modernizace 812 "Esmeralda" ale s tím, že vozu zůstané původní skříň i se starými čely . Jejich nasazení se údajně plánuje na okrajových lokálkách, navíc by mělo být odstraněno WC. Uvidíme, co z toho bude nakonec pravda a zda se dočkáme vypsání výběrového řízení ze strany Českých drah.

Poslední věcí, o které jsme se dozvěděli, byla také připravovaná rekonstrukce vozu Bdt²⁷⁹ na řídící vůz řady 961, který je momentálně rozpracován. Informaci o čele z laminátu, navíc podobném čelům řady 163, zatím berme raději jen jako vtip.

Text: Georgo, George Couser, JTB. Fotografie: Georgo, Samlep.