Praha — Správa železniční dopravní cesty startuje složitý proces, na jehož konci by měl být prodej málo využívaných železničních tratí. Prodeji dalo zelenou rozhodnutí vlády z loňského března, které jasně stanovilo kritéria a postup takového prodeje. V první vlně se změna vlastníka dráhy týká přibližně sedmi až devíti tratí, jejich seznam ale zatím není oficiální. Jedná se například o tratě z Chrudimi do Heřmanova Městce, z Dolního Bousova do Kopidlna či o krátké lokálky do Polné nebo Mochova. Na seznamu se ale objevuje například také památkově chráněná trať do Jemnice nebo trať 113, známá pod názvem Švestková dráha, kde probíhá již několik let pravidelný sezónní provoz. O dalších dvou tratích se jedná v oblasti jižní Moravy.

Pokračovanie

V mluvě českých železničářů, v jejich běžném služebním i společenském styku, uplatňují se tak jako v jiných pracovních prostředích některé specifické prostředky slovníkové, tvořící slangovou vrstvu. [1] Přitom je nutno si uvědomit, že některé výrazy ztrácejí časem povahu výrazu slangového a přecházejí do výraziva spisovného. Železničářské slangové výrazivo vznikalo již od počátku zavádění železniční dopravy u nás, tj. zhruba od 2. třetiny minulého století. Jeho dnešní celkem pestrá zásoba je tedy výsledkem poměrně dlouhého vývoje, v němž se zároveň obrážejí různí činitelé, kteří se podíleli na jejím vzniku. Z nich nejdůležitější jsou: nadřazenost německé odborné terminologie v dosti dlouhém počátečním období, různorodý sociální i národnostní původ zaměstnanců, jejich vzdělání, druh vykonávané práce, vliv místních nářečí, působení mluvy různých „neželezničářských“ profesí, jejichž služeb železnice využívá, dosavadní částečná neustálenost dnešní odborné terminologie [2] a řada činitelů podružnějších. Pro ilustraci stačí například srovnat jazykové prostředí tzv. jízdního personálu s jazykovým prostředím zaměstnanců traťové správy. Jízdní personál je téměř denně vystavován působení různých místních jazykových prostředí často značně odlišných (srovnej například prostředí pražské a olomoucké nebo přerovské, bohumínské a břeclavské, brněnské a bratislavské atd.), zatímco zaměstnanci traťové stavební správy pracují ve víceméně stále stejném kolektivu a v nevelkém okruhu svého bydliště. U těchto zaměstnanců pak je aktuální otázka vlivu místního nářečí, zatímco u jízdního personálu se projevují tendence jiné, míšení nebo stírání výrazných nářečních znaků.

Pokračovanie

Trossinger Eisenbahn — aneb byla Bechyňka, uvedená do provozu roku 1903, opravdu první normálně rozchodnou elektrifikovanou tratí ve střední Evropě? Zdá se že nikoliv.

Když v srpnu 1869 Královské Württembergské dráhy slavnostně uvedly do provozu trať Villingen – Rottweil, (lokálně též „Alemannenbahn“) vyhla se tato dráha městu Trossingen a nádraží bylo vzdáleno dobré čtyři kilometry. To nenechalo dlouho osvícené městské radní v klidu. Význam měla i očekávaná přeprava zboží, v neposlední řadě hudební nástroje zde sídlící firmy Hohner. Po založení městské elektrizační a drážní společnosti roku 1896 (AG Elektrizitätswerk und Verbindungsbahn Trossingen), byla této společnosti již v následujícím roce udělena licence ke stavbě normálně rozchodné spojovací dráhy mezi stávajícím nádražím a městem. Nejen budovaná městská elektrárna, ale i značné stoupání tratě – nutnost překonat převýšení 66 metrů – předurčily elektrický provoz.

Pokračovanie

Liberec — Cestování regionálními vlaky či autobusy v Libereckém kraji od počátku července zdraží. Ceny jednotlivých jízdenek integrovaného dopravního systému zdraží v průměru o pět procent a na rozdíl od minulých úprav cen, které se týkaly pouze papírových jízdenek, letošní zvýšení jízdného dopadne i na držitele krajské čipové karty Opuscard. Zdraží také paušální seniorské jízdné, které doposud stálo 100 korun ročně na všechny spoje, a v neposlední řadě také předplatní jízdenky na tramvajové lince z Liberce do Jablonce nad Nisou. Důvody zdražení jsou stejné, jako v jiných krajích — zvýšení nákladů na provoz a požadavky na více peněz od jednotlivých dopravců. Připomeňme, že k poslednímu zvyšování cen docházelo v rámci integrovaného dopravního systému IDOL na přelomu let 2011 a 2012, pro držitele čipových karet je jízdné na stejné úrovni již od roku 2009.

Pokračovanie

Berlín — Avizovaný záměr Deutsche Bahn AG vyšel a 15. května převzal německý koncern skupinu Veolia Transdev Central Europe zajišťující dopravu v šesti evropských zemích - Chorvatsku, Polsku, Srbsku, Slovensku, Slovinsku a také v České republice. Nově získaný dopravce přešel pod křídla dceřiné společnosti DB Arriva, zajišťující regionální dopravu za hranicemi Německa, která už vznikla v roce 2010 odkoupením britské soukromé skupiny Arriva. V České republice převzala více než 2.600 zaměstnanců a zhruba 1.600 autobusů z regionálních společností Veolia Transport Morava, Východní Čechy, Praha a Teplice. DB Arriva se tak nově stává i provozovatelem drážní dopravy na Železnici Desná, kterou vlastní Svazek obcí údolí Desné. Dopravce nyní mění všechna loga na svých autobusech a všude, kde se loga Veolie dosud vyskytují. Železnice Desná si však zachová svůj původní název, protože Arriva je zde jen provozovatelem drážní dopravy.

Pokračovanie

Plzeňský kraj — Nedávná akce vítání jara na bezdružické lokálce přinesla pravidelným cestujícím i turistům zajímavou příležitost svézt se vozidlem, které odpovídá standardům dnešní doby, soupravou PESA Link II. Snadný nástup pro cyklisty i rodiče s kočárky, pohodlný a moderně zpracovaný interiér či bonus v podobě Wi-Fi připojení byl přijat cestujícími velmi kladně, ale to byla pouze jedna strana celé akce. Jednotka s obchodním názvem RegioShark prokázala i svoji další přednost, a to v oblasti adhezních a akceleračních vlastností. Svižné rozjezdy od úrovňových železničních přejezdů, před kterými je výrazné rychlostní omezení, se samozřejmě projevily pozitivně i na jízdní době spoje Pňovany - Bezdružice a nejednou musel strojvedoucí příslušného osobního vlaku vyčkávat, aby ze stanice či zastávky neodjel s náskokem oproti standardnímu jízdnímu řádu.

Pokračovanie

Saint Louis — Francouzská železniční společnost Réseau Ferré de France zahájila v loňském roce veřejné slyšení o připraveném projektu – napojení letiště společného pro tři města – Basilej, Mulhouse a Freiburg – na železniční síť. Jednalo by se o šestikilometrovou odbočku ze současné trati spojující Štrasburk s Basilejí. Prvotní finanční odhad hovoří o pořizovacích nákladech ve výši 220 milionů eur. Investor ale zatím nemá zajištěno plné finanční krytí stavby. Pokud by byl úspěšný, dočkalo by se letiště napojení na železnici v letech 2018 až 2020.

Pokračovanie

Zlín - Při příležitosti 53. mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež „ZLÍN FILM FESTIVAL“ vyráží napříč republikou tradiční Kinematovlak, který letos vyjede již podesáté. Svou jízdu letos začne ve středu 15. května v 10 hodin dopoledne na hlavním nádraží v Mladé Boleslavi. Slavnostního zahájení se zúčastní, mimo jiné, také herec a moderátor Jan Čenský. Těšit se můžete také na Magic Hadaš (kouzelnické vystoupení Jiřího Hadaše) a různé drobné dárečky. Při letošní pouti napříč republikou se „kino na kolečkách“ zastaví například v Poděbradech (20. 5.), Havlíčkově Brodě (23. 5.) nebo na brněnském hlavním nádraží (25. až 27. 5.). Svou cestu pak zakončí 30. května v Otrokovicích.

Pokračovanie

Beroun — Od dnešního dne až do půlnoci 30. května 2013 mohou všichni registrovaní uživatelé portálu ŽelPage hlasovat ve fotografické soutěži. V každé kategorii může každý uživatel přidělit vždy jeden hlas jedné fotografii. V letošním ročníku je možno vybírat z 299 nominovaných snímků rozdělených do sedmi kategorií. Pro malý počet přihlášených fotek se nebude hlasovat v kategorii Pracovní mechanismy. Hlasovat je možno přes rozhraní, které je aktivní po přihlášení pod přímým odkazem do formuláře nominovaných smínků.

Karlovy Vary — Cestující, kteří využívají železnici v okolí Karlových Varů, mají v následujících týdnech na svých cestách o starost navíc, neboť od 13. května do 1. července budou muset na vybraných úsecích využít místo vlaku náhradní autobusovou dopravu. V úterý 14. května došlo totiž v dopoledních hodinách k zastavení provozu na hlavní trati 140 mezi Karlovými Vary a Chodovem. Omezení se ale dotknou i vedlejších tratí 142 a 144. Právě na trati 142 navíc již 15. května začíná plánovaná výluka mezi stanicemi Nejdek a Potůčky, která může situaci ještě více zkomplikovat. Jak uvedla mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová, důvodem mimořádných opatření, která jsou v platnosti předběžně až do začátku července, je havarijní stav železniční tratě, kterou má ve správě Správa železniční dopravní cesty.

Zdroj: České dráhy

Mosty u Jablunkova — V souvislosti s dokončením stavebních prací na dvoukolejném tunelu na trati 320 Bohumín - Čadca proběhne v sobotu 18. května den otevřených dveří, při kterém si zájemci mohou prohlédnout železniční tunel před uvedením do provozu. Návštěvníci mohou využít každou celou hodinu motorový vlak řady 810, který je dopraví z železniční stanice v Mostech u Jablunkova k severnímu portálu tunelu. Rovněž v budovách železniční stanice bude možné zhlédnout výstavu věnovanou výstavbě železničního tunelu.

Pokračovanie

Varšava — Polské Ministerstvo dopravy, výstavby a námořního hospodářství (MTBiGM) připravuje razantní změnu u mezinárodních spojů, jejichž provoz je financován státem. Ty v současnosti zajišťuje PKP Intercity. Ministerstvo dopravy prodloužilo s dopravcem rámcovou smlouvu. Pro sestavení jízdního řádu pro období 2014/2015 bude mezinárodní doprava dočasně zadávána podle stávajících pravidel – tedy formou přímého zadání. Ale od jízdního řádu 2015/2016 by měly na trať vyjet vlaky osobního dopravce, který bude vybrán ve výběrovém řízení, což by mohlo znamenat „malou revoluci“ na polských kolejích a je možné, že se objeví i zcela nový dopravce.

Pokračovanie

Tetelil se vzduch letní kdesi u Turnova a válet se na prosluněné mezi na hraně remízku bylo milo. To písknutí v dálce nebylo možno přeslechnout. Se zpožděním dolehl jako šepot zvuk výfuků parní mašiny, kužel dýmu hnaného výfukovou parou bylo na kilometry vidět dřív. Zvuk výfuků sílil a zrychloval a sléval se, jak s rostoucími otáčkami kol přestalo být možno jednotlivé výfuky počítat. Čtyři rány do výfuku na jednu otočku hnacích náprav. S rostoucí rychlostí se zvuk sléval v hukot. A tu zvuk zcela zmizel, jak vlak klikatá trať zavedla za terénní vlnu, či les, opět se štěkot stroje nabírajícího rychlost před stoupáním ozval, aby zase zmizel. A po krátké chvíli ticha objevil se vlak v nedalekém zářezu. Hlasitě štěkající Všudybylka statečně táhla čtyři papíráky osmidveřáky proti stoupání a už začínala mít dost. S každým metrem, každou otáčkou náprav klesala rychlost a výfuky byly pomalejší, hlasitější a naléhavější. Sousední chalupářka, hlavu v dlaních, lkala, že jestli se otočí vítr, bude mít zase prádlo plné sazí. Vítr byl milosrdný, strojní četa svůj stroj dobře vedla, rychlost a výfuky se ustálily a najednou ticho – za vrcholem stoupání fíra zavřel regulátor a bylo slyšet jen odvalování kol po kolejnicích a jejich klapání na spojích. Na tato představení se nevybíralo vstupné, na tato představení se nevyvěšovaly plakáty. Na tato představení si člověk jen musel udělat čas, mít trpělivost a umět naslouchat, vnímat i vůni kouře smíšeného s výfukovou parou nasáklou strojním olejem z válců. Kdy to bylo? Už nevím, ale Těšnov byl ještě v provozu.

Pokračovanie

Budapešť — Magyar Államvasutak (MÁV) zrekonstruoval jeden ze svých hlavních tahů – stoosmdesátikilometrovou dvojkolejnou elektrifikovanou spojnici Budapešti s maďarsko-rakouskou hranicí. Mezi hlavním městem a Hegyeshalomem je po rekonstrukci dalších 86 km trati uzpůsobeno pro rychlost 160 km/h. Zbyly zde pouze tři „kotvy“: na 80 km/h je nutno zpomalit při průjezdu stanicí Tatabánya, rychlostí 100 km/h je pak nutno jet v mezistaničním úseku Tóvároskert – Tata a při průjezdu stanicí Győr. Proti polovině devadesátých let, kdy pomalých úseků bylo na trati přes 70, se jedná o výrazný posun kupředu. Hlavním cílem projektu bylo snížit cestovní dobu mezi oběma hlavními městy (asi 245 km) ze současných cca 2 hodin 45 minut na zhruba dvě hodiny.

Pokračovanie

Praha – Autobusová linka Hranice na Moravě – Nový Jičín – Příbor – Frýdek-Místek, sloužící jako přípoj k expresům z/do Prahy, slaví úspěch. Podle mluvčího Českých drah Radka Joklíka cestovalo spoji ČD Bus doposud přibližně 10 tisíc cestujících měsíčně a výsledky linky jsou z pohledu drah pozitivní. Po roce provozu nyní skončil pilotní provoz linky a dráhy uzavřely s firmou Veolia Transport Morava, která linku zajišťuje již od samého začátku, dlouhodobou smlouvu. Částka, kterou České dráhy za provoz v následujících čtyřech letech zaplatí, je 50 milionů korun. Ta vyšla z výběrového řízení, do kterého se mohli zájemci přihlásit do 10. prosince 2012.

Pokračovanie