Ústí nad Labem — Toto severočeské město je důležitým železničním uzlem. Šestice do něj vstupujících frekventovaných dvoukolejných tratí neprochází jedním centrálním nádražím, ale je mezi sebou propojena četnými spojkami. Když k tomu připočteme velké množství vleček, pozůstatků po přeložených tratích, velké lokomotivní depo a seřaďovací a odstavná nádraží, má zde železniční fanoušek stále co objevovat. O mně je známo, že se zabývám spojovacími body mezi drážní a vojenskou historií, tak bych rád v následujícím spíše turisticky laděném článku představil tři lokality ústeckého uzlu tak trochu ze svého pohledu.
Králicko — V nedávné době byly v magazínu ŽelPage představeny některé úzkorozchodné dráhy sloužící k výstavbě předválečného československého opevnění. Muzea, v blízkosti kterých se dvojice těchto drah nacházela, se rozhodla usnadnit železničním nadšencům hledání jejich pozůstatků a trasy svépomocně vyznačit. Stalo se tak na povrchu dělostřelecké tvrze Bouda, u objektu MO-S11 „U posedu“ severně od Ostravy a také na trase zde ještě nepopsané německé polní dráhy z období druhé světové války na povrchu dělostřelecké tvrze Hůrka. Bližší informace o ní a o dotčených značkách naleznete v tomto článku.
Česko — Americké stíhací letouny, lidově označované jako hloubkaři nebo kotláři, v dubnu 1945 takřka denně ochromovaly v Čechách železniční a silniční dopravu. Na své konto si připsaly – soudě podle dokumentů, které se dochovaly – nejméně 600 lokomotiv (většina z nich se však po opravě brzy vrátila do služby u ČSD a setrvala v ní nezřídka dalších třicet let) a asi tisíc vagonů různého typu.
Podujevo — Můj kamarád, jehož jméno si z pochopitelných důvodů nechám pro sebe, byl členem 15. kontingentu Armády České republiky sil KFOR v Kosovu. Přestože železnice není jeho koníčkem, požádal jsem ho, aby se jí, pokud na ní někde narazí, ve svém volnu trochu věnoval. Kamarád na mne nezapoměl, sbíral fotky od svých kolegů, vyptával se kosovských tlumočníků i policistů a tak mohl vzniknout alespoň tento nedlouhý vzpomínkový článek.
Břeclav — To, že se dá v objektech československého pohraničního opevnění, v dělostřeleckých tvrzích, převážet vojenský materiál prostřednictvím úzkorozchodné železnice (600 mm) je zájemcům o pevnosti dostatečně známo. Že se při stavbě tvrzí používala dočasná polní dráha, vědí odborníci také. Ale o tom, že na našem území fungovala úzkorozchodná železnice, která v září 1938 navážela vojenský materiál a vojáky na lehké opevnění na jihu Moravy, jsem se poprvé dočetl v knížce, která s opevněním vůbec nesouvisí. Kniha se jmenuje „Putovanie za kúzlom lesných železníc – Vôňa dymu a ihličia“ a pojednává o zaniklých lesních železnicích na území Čech, Moravy a Slovenska. Napsal ji Jiří Junek, vydal Ústav pro výchovu a vzdělávání pracovníků lesního a vodního hospodářství SR v roce 2002 ve Zvoleně. V dalším pátrání o historii jihomoravské břeclavské úzkorozchodné lesní železnice mi pomohla kniha „Lužní les v Dyjsko-moravské nivě“ vydaná v Břeclavi roku 2004. Dokumentaci k této lesní železnici shromažďovali zejména prof. Jaroslav Školl († 2003) a ing. Ludvík Petrjánoš z Břeclavi, kteří poskytli nebo zpracovali materiály pro obě uvedené knihy.
Králíky — Dělostřeleckou tvrz Hůrka jsme se synem navštívili již potřetí. Poprvé, pár měsíců po otevření tvrze, jsme si prošli základní trasu podzemím. Loni na podzim jsme vyšli po schodišti do dělostřeleckého srubu, prohlédli si zevnitř i zvenku tento německými zkouškami poničený objekt a zašli na povrch k dělostřelecké otočné věži. Nyní jsme se těšili na další speciální prohlídku s příslibem návštěvy částí tvrze, které návštěvník běžně neuvidí. Na prohlídku jsme měli tentokrát dvoučlenný doprovod: místního průvodce a odborníka na železnici. Cestou v podzemí tvrze se oba dva ve výkladu střídali. Místní průvodce prováděl standardní výklad o výstavbě, podzemí, objektech a fungování tvrze. Od železničního průvodce jsme se pak dovídali zajímavosti o provozu pevnostní železnice.
Černý les u Šilheřovic — V roce 1936 probíhaly v prostoru Černého lesa u Šilheřovic betonáže těžkých objektů našeho předválečného opevnění. Problémy s povozníky, neexistence vhodných cest, a dost možná i relativně snadná dostupnost potřebných zařízení na průmyslovém Ostravsku vedla pražského stavitele Jana Filipa k vybudování téměř 10 kilometrů dlouhé železniční tratě o rozchodu 760 mm, která sloužila k zásobování jednotlivých stavenišť. Provoz na trati zajišťovaly parní lokomotivy. O historii trati, výsledcích terénního průzkumu a souvisejících zajímavostech pojednává následující článek.
Jizerské hory — V roce 1938 zahajoval stavitel František Krušina z Bílé Třemešné v rámci úseku J2 výstavbu několika objektů lehkého opevnění vzor 37 v těžko přístupných severních svazích Jizerských hor. Velmi náročný terén, ve kterém se dodnes nenacházejí žádné cesty, ho donutil přistoupit k nepříliš obvyklému dopravnímu řešení – vybudování kolejových svážnic. Do dnešních dnů se dochovaly materiály potvrzující pouze jejich holou existenci bez dalších upřesnění. V květnu a říjnu jsme provedli terénní průzkum inkriminované lokality, v rámci kterého jsme pátrali po artefaktech těchto svážnic.
Remagen / Erpel / Davle — Málokdo ještě nikdy neslyšel o "Mostu u Remagenu". Takto zní jméno slavného amerického filmu, který vcelku pravdivě zachytil jednu z epizod druhé světové války, a jehož exteriéry byly v roce 1968 z velké části natáčeny na našem území. Původní most přes Rýn i jeho filmový kolega v Davli jsou ze železničního hlediska docela zajímavé. Historií obou mostů, jejich současností, reálným i filmovým děním, tím vším se zabývají následující řádky.
Králíky/Prostřední Lipka — Ve dnech 21. - 23. 8. 2009 proběhne v prostoru mezi městem Králíky a obcí Prostřední Lipka u objektu československého předválečného opevnění K–S14 „U Cihelny“ tradiční vojensko–historická vzpomínková akce s názvem Cihelna 2009 — Den sil podpory AČR. Stejně jako u předchozích ročníků je předpokládán velký zájem veřejnosti, který bude soustředěn zejména na sobotu 22. 8., kdy bude program nejbohatší. Na tento nápor se připravují i České dráhy. Pokud se do okolí Králík chystáte, věřím, že Vám budou k užitku následující nejenom železniční informace.
Protektorát Čechy a Morava - Napsat pár slov o objektech Luftschutz - Splitterschutzzelle, poněkud nepřesně nazývaných "einmannbunkery", se chystám už dlouho. Hlavním důvodem je fakt, že se jedná o fortifikační stavby, na které lze v okolí železnice narazit nejčastěji. Můžete je spatřit, jak mlčky střeží staré vlečkové areály nebo jak z vyvýšeného místa svými temnými průzory kontrolují pohyb v důležitých železničních uzlech. Činí tak již bezmála sedmdesát let a pokud nebudou někomu překážet, budou tak činit ještě dlouho. Nemám v plánu je příliš rozpitvávat po technické stránce, protože to již učinil někdo jiný a lépe. Spíše chci jen upozornit na jejich existenci, přidat pár zajímavých míst výskytu a požádat "železniční archeology", aby je při svých pátráních neopomíjeli. Zmapování "einmannbunkerů" a objektů na jejich bázi není zdaleka kompletní a tak i vaše zpráva, fotografie a případně i GPS souřadnice pomohou jiným badatelům v jejich práci. Předem děkuji.
Dělostřelecká tvrz Bouda - Stalo se Vám někdy, že jste se plahočili světa kraj za novým přírůstkem do sbírky a pak jste zjistili, že máte doma u nosu podobný poklad, o kterém jste dosud nevěděli? Něco takového mne potkalo. Asi před rokem jsem dostal možnost nahlédnout do jednoho plánu z období výstavby dělostřelecké tvrze Bouda (1936 - 1938), na kterém byla zachycena trasa více než kilometr dlouhé úzkorozchodné trati. Na Boudu jezdím už od roku 1991 a delší dobu se také zabývám hledáním pozůstatků drážek či lanovek podobného určení u nás i v zahraničí. Po tělese této drážky jsem dlouhá léta chodil, aniž bych o ní něco tušil. Nyní Vás již mohu seznámit s terénním průzkumem a výsledky následného bádání.
Králíky - V sobotu 18. 4. 2009 bylo občanské sdružení ŽelPage přizváno Společností přátel československého opevnění k organizaci premiérové ukázkové jízdy pevnostního vlaku pro veřejnost na předválečné dělostřelecké tvrzi Hůrka u Králík. Vláček byl veřejnosti předváděn po celý víkend, ale účastníci přihlášení přes ŽelPage u toho mohli být jako první a měli připraveny ještě další bonusy. Tak jak to celé nakonec vypadalo?
Pardubice - V loňském roce pořádala ŽelPage ve spolupráci s Muzeem čs. opevnění při dělostřelecké tvrzi Bouda v Pardubicích pochod po pozůstatcích prvorepublikových vojenských drážek. Když jsem posléze o něm psal reportáž, posteskl jsem si nad jejich postupným zanikáním. V té době jsem netušil, že události naberou další spád a že se začne brzy smrákat i nad rozsáhlým areálem tzv. Nového železničního skladu a přilehlým vojenským cvičištěm u řeky Chrudimky. Potkal jsem několik železničních nadšenců, kteří mi říkali, že se hodlají do na zbytky drážek podívat. Pokud k nim také patříte, neváhejte. Za pár měsíců už toho nemusí být mnoho k vidění.
Tvrz Hůrka, Králíky - Dovolujeme si Vás pozvat na akci v Dělostřelecké tvrzi Hůrka u Králík spojenou s prohlídkou zaměřenou na dopravu ve tvrzi. Předvedena bude kolejová svážnice, premiérová jízda pevnostního vlaku (bez přepravy cestujících) a lokomotivní i ruční posun s vozy. Akce se uskuteční v sobotu 18. 4. 2009. Detailní propozice akce, včetně ceny vstupného a času srazu jsou uvedeny níže. Těšíme se na Vaší účast!
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Public use not allowed without explicit permission of author.
zc.egaplez@ofni | Forum
© 2001-2010 ŽelPage, o. s.
in the Czech Republic
Sun
rises at 05:28
sets at 20:48
