Zdálo se nám, že je balmů nekonečně mnoho. Bývaly takovou samozřejmostí našeho drážního světa, že by bez nich ráno snad ani nezačal den. Když už nebylo, co by jelo, vždycky je někde našli a přistavili na vlak. Ani snad v Československu nebyla normálněrozchodná trať, po níž by aspoň někdy nejezdily. No, a najednou už nejsou – a přesto si každý den beze všeho začíná ránem.

Říkalo se jim balmy pořád, ačkoli jim úředníci nechali bočnice popsat i úplně jinými písmeny, třeba i, x, t, nebo n. Zažil jsem obyčejné pravidelné vlaky v sestavách T 435.0 + Balm, T 478.1 + 10 Balm, M 152.0 + Blm + BDFlm + 2 Balm + M 240.0, E 426.0003 + 6 nákladních vozů + 2 Balm, 121.017 + 4 Bix (Balm), 753.001 + 3 Bix (Balm) a jiné. Leč, marná sláva - každý, kdo kdy čuchnul ke kolejnici, ví, že k balmu patřil především motor dvěstědvaašedesátka.

Pokračování

Kalendář ŽelPage 2014 — Již několik let vydává sdružení ŽelPage kalendář sestavený z fotografií autorů, přispívajících do zdejší fotogalerie. Také letos se podařilo stvořit a vytisknout kalendář pro rok 2014, který by, dle našeho skromného mínění, mohl potěšit nejen milovníky železnice, ale i fanoušky krajinářské fotografie. Letošní novinkou je trojice monotématických kalendářů.

Pokračování

Berlín měl v roce 1880 přes jeden milión obyvatel, se spádovými oblastmi více než dva. Sídelní město pruského krále a německého císaře se bouřlivě rozvíjelo především ve vazbě na průmyslovou revoluci (Borsig, Schwarzkopf, Siemens, AEG…). Z Berlína vycházelo několik na sobě více méně nezávislých tratí, ukončených v hlavových nádržích. Důležitým počinem bylo zřízení čtyřkolejné Berliner Stadtbahn, oddělující místní/příměstskou a dálkovou osobní dopravu – uvedena do provozu 1882.

Pokračování

Londýn — Se svou rozlohou 1577 km² a počtem obyvatel přes osm milionů je Londýn skutečně světovou metropolí. A jako každé jiné sídlo této velikosti, potřebuje i on perfektně fungující dopravní systém. Funkci organizátora nejen hromadné dopravy pro celý Velký Londýn již od začátku tohoto tisíciletí plní Transport for London (TfL). Ovšem již ve čtyřicátých letech minulého století vznikl projekt, který předcházel nynějšímu Crossrail. O začátku Crossrail můžeme mluvit až v roce 2001, kdy vznikla stejnojmenná společnost, z poloviny vlastněná TfL a z poloviny vlastněná Britským ministerstvem dopravy, Department for Transport. Od tohoto data také začínají pokusy a projekty podobné dnešnímu Crossrail.

Pokračování

Dostat se vlakem někam opravdu daleko byl vždycky můj sen. Když jsem poprvé zaslechl, že se dá dojet do Londýna jen s několika málo přestupy, přišlo mi to stejně pořád nereálné. Radši jsem jezdil měsíc po Rakousku nebo přes Německo regionálními vlaky. Při první výletu do Londýna vyhrálo letadlo. Pak jsem ale před několika lety objevil stránky pana Válka vlakem.net, kde bylo spojení do Londýna opravdu rozepsáno a hlavně za cenu, která mne zaujala. Pak už bylo potřeba jen odstranit všechny výmluvy typu: nemám tam kde bydlet (pozval mne kamarád, který se tam odstěhoval), nikdo se mnou nebude chtít jet (táta se nabídl, že se přidá a podívá se, kde ještě nikdy nebyl) a ty výhodné jízdenky budou určitě pořád vyprodány (v lednu na březen nebyly). A tak v cestě už nic nebránilo a stačilo sbalit batoh a vyrazit.

Pokračování

Tak takto by lokálky brzy nemusely vypadat. Před asi půl rokem jsem přišel s myšlenkou vytvořit jednotnou a mezi sebou unifikovanou skupinu železničních vozidel s co největším počtem shodných dílů (motory CAT C18, případně C27, C15), řešících dopravu na lokálních a neelektrizovaných tratích v ČR a na Slovensku. S touto myšlenkou jsem vytvořil skupinu dieselových a tažených vozidel s označením DISREG. Název DISREG vznikl právě s určením všech lokomotiv skupiny DISREG – DIS = diesel, REG – regionální doprava. Dále jsem je pak rozdělil do 2 skupin – DISREG I = rychlíková vozidla; DISREG II = vozidla pro lokální dopravu.

Pokračování

Praha — Osm let po uvedení do ostrého provozu čeká Pendolino jakožto produkt dosud nejvýraznější změna: jeho provozovatel, České dráhy, se od 2. září rozhodl zredukovat kapacitu 1. třídy o polovinu, ze současných 105 na 52 míst. Sedadla v krajním voze č. 1 tak začnou sloužit cestujícím 2. třídy jako tichý oddíl. Tato změna je překvapivým, avšak logickým vyústěním dlouhodobého trendu přibližování pendolin širšímu okruhu zákazníků, a postupného ústupu od image exkluzivního spoje. Vlaky SuperCity ovšem nejsou jediné, které v současnosti čelí významnému přehodnocování produktové strategie. Naopak, i několik měsíců po otevření skutečně konkurenčního prostředí se majoritní společnosti nedokáží ubránit rozpakům při snaze co nejlépe nastavit svou nabídku pro relativně omezený přepravní trh mezi Prahou a Ostravskem. Pokud se ale podíváme dál za hranice, zjistíme, že v tom čeští dopravci zdaleka nejsou sami.

Pokračování

Vlak není jen dopravní prostředek. Pro někoho je to pracoviště, pro někoho objekt tvůrčí fotografie, pro jiného zase zdroj romantiky nebo seznamovací kancelář… Pro mne byly vlaky, mimo jiné, místem prvního setkání s cizími jazyky. Vlakem jsem začal denně jezdit v době, kdy jsem se učil číst. A velice brzy mi do oka padly různé nápisy na dveřích, skříňkách, cedulkách, přepínačích a jiných hejblatech; a jen o málo později jsem si všiml toho, že mi některé z nich nedávají smysl. Vícejazyčné cedulky v osobních vozech se mi tak staly svéráznou Rosettskou deskou; vychutnával jsem si exoticky znějící Riscaldamento a vapore, lámal si jazyk na Ersatzteilschrank, zoufale dumal nad neznámými písmenky v Не высовываться, přemýšlel, proč němčině většinou stačí méně slov a proč si jsou italština s francouzštinou (když už jsem je dokázal odlišit) natolik podobné. Škola srovnávací jazykovědy na ocelových kolech.

Pokračování

Tak trochu pohádkově působící nadpis uvozuje nejen dnešní tématický den v galerii, ale také krátké ohlédnutí za jednou malou „mimořádností“ loňského léta, která na pár dní zpestřila každodenní modrošedý život na východočeských kolejích a bezpochyby udělala radost nejednomu milovníkovi kulatých okýnek z blízkého i širokého okolí.

Pokračování

Brno — Pomalu, ale jistě končí období, kdy bylo lepší se Brnu vyhnout. Na dálnici mezi Vyškovem a Brnem od počátku prázdnin téměř nebylo dne bez nehody a tím pádem řidiči stáli v kolonách. Opravy a díky „stávkující“ OHL ŽS i „neopravy“ zase ztrpčují život řidičům jedoucím od Prahy. A demolice viaduktu a tím pádem vytvoření z průjezdného brněnského hlavního nádraží dočasně jen nádraží hlavové s příjezdem z jedné strany je věc, kterou v Brně dlouho nepamatují. Část vlaků proto míjí hlavní nádraží, některé začínají svou cestu až na nácestných nádražích. Pojďte se tedy podívat, jak se stavební práce v brněnském železničním uzlu projevily a jak je zachytili někteří fotografové mezi 15. a 31. červencem.

Pokračování

Je čtvrtek 14. února 2013. Po práci se doma rychle balím, jaké to štěstí, že teď bydlím minutu od nádraží. Ještě pohled na Babitron, kdy vidím, že vlak jede načas a šup na ústecké hlavní nádraží. Mám ještě pár minut k dobru, akorát na to, abych se postavil na správné místo, kde bude přistaven můj vagón. Přesně v 19.40 přijíždí noční vlak EN 456 s vozy do Amsterdamu, Kodaně a Curychu. Můj vůz je ten se sklopnými sedačkami směr Curych (cestu lůžkem si schovám na jindy). Vagón je naštěstí téměř prázdný, takže to vypadá na celkem klidnou noc. Sedačky se dají trochu polohovat, ale žádná sláva to není, tak uvidím, jak se vyspím. Po kontrole průvodčí a zastávce v Děčíně vjíždíme do Německa. V Drážďanech se vlak dělí na dvě části. Jen zamávám vagónům jedoucím směr Berlín, přistavují nám novou lokomotivu a již míříme do Lipska, kde vlak musí změnit směr jízdy (Lipsko je hlavové nádraží – největší v Německu). To je již docela pozdě večer, snažím se tedy spát, což se mi trochu daří až do Frankfurtu, kde jsme ve čtyři hodiny ráno. Odtud už spíš jen poklimbávám, takže se začínám za Offenburgem balit trochu rozlámaný a málo vyspalý. Po jedenácti hodinách cesty jsem v krátce po 7. hodině ranní v cíli cesty, v německém Freiburgu, u hranic se Švýcarskem a Francií. Zjišťuji, že nám v noci přidali spoustu vagonů z Berlína, takže vystupuji z posledního vagonu asi 14vozového vlaku.

Pokračování

Nedávno jsme přinesli autorský článek dávající pohled na berlínské Hlavní nádraží (Hauptbahnhof / Lehrter Bahnhof) očima architekta. Nyní, jako doplněk, přinášíme několik pohledů očima vláčkaře. Po seznámení se s pohledem architekta jsem překonal vrozenou lenost a zajel jsem se na ono nádraží podívat, zda a co je nového, co mně zajímá víc, než uložené kubíky betonu a tuny ocelových konstrukcí. A dozajista zda a jak se obměňuje vozový park na Regiu.

Pokračování

Na místě původního nádraží Lehrter Bahnhof vzniklo největší železniční nádraží v Evropě: protínají se zde severojižní a východozápadní dráhy InterCityExpress ve spojení s příměstskou a podzemní železniční dopravou. Severojižní dráha probíhá v podzemním tunelu 15 metrů pod Sprévou a Tiergarten. Východozápadní dráha je zvýšena 10 metrů nad zemí. Hlavní myšlenkou projektu nového nádraží Lehrter Bahnhof bylo zdůraznit výjimečné situování stávajících tratí v městském prostředí.

Pokračování

Článek o Las Vegas a (mimo jiné) o jeho monorailu podnítil krátký pohled do historie, protože „co je to za mašinku, když nemá komínek“. Obsáhlý přehled o historii i současnosti různých systémů monorailů naleznete v souhrnném pojednání na Wikipedii. Avšak monorail má historii dlouhou skoro jako železnice sama. Přitom ne vždy muselo jít o dráhu visutou, mimoúrovňově pozemní komunikace křížící. Některá starší a pozoruhodná řešení si pojďme krátce připomenout.

Pokračování

Kolín — Další rok rychle uplynul a s rokem letošním přišlo i další výročí založení portálu ŽelPage. Jak je již v posledních letech tradicí, oslavy se nesly ve znamení jízdy zvláštního vlaku, který se tentokrát podíval do oblasti středních Čech, konkrétně na Kolínsko. Vlak, který byl tvořen historickým motorovým vozem M 262.1002 (831.113) společnosti Junior Market, projel několik zajímavých železničních tratí, včetně různých spojek, nebo již běžně nepoužívané tratě 013, kde se běžní cestující již jen tak vlakem nesvezou a jezdí zde pouze sezónní nostalgické motoráčky. Pojďme se tedy nyní podívat, jak tedy vlastně letošní narozeninová jízda ŽelPage probíhala.

Pokračování