..: Lehrter Bahnhof - Hlavní nádraží Berlín :..

Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Na místě původního nádraží Lehrter Bahnhof vzniklo největší železniční nádraží v Evropě: protínají se zde severojižní a východozápadní dráhy InterCityExpress ve spojení s příměstskou a podzemní železniční dopravou. Severojižní dráha probíhá v podzemním tunelu 15 metrů pod Sprévou a Tiergarten. Východozápadní dráha je zvýšena 10 metrů nad zemí. Hlavní myšlenkou projektu nového nádraží Lehrter Bahnhof bylo zdůraznit výjimečné situování stávajících tratí v městském prostředí.

Velká prosklená střecha, stejně jako dva mosty kancelářských budov, vykládají tyto principy za pomocí architektonických prostředků. Hlavní části spočívá na podnoži, kde se kříží všechny dráhy, má ve všech výškových úrovních v podlahách velké otvory, kudy mohou propadat sluneční paprsky až k podzemním nástupištím a zároveň umožňují jasnou prostorovou orientaci. Nádražní hala pro dálkové spoje je umístěna do tunelu připomínajícího valenou klenbu. Sloupy podpírající tuto “valenou plošinu“ jsou umístěny vždy uprostřed nástupiště, popř. mezi železničními kolejemi. Formální charakteristika křížové klenby v severojižní nádražní hale je přenesena také do horních úrovní ležících nad nimi. 321 metrů dlouhá skleněná střecha východozápadní haly je navržena jako mřížková síť s téměř čtvercovými oky sítě, které vznikají mezi křížícími se napnutými lany. Z jižní strany jsou na střechu položeny fotovoltaické články. Stavba skleněné střechy začala souběžně východním a západním směrem od severojižního křížení. První střešní nosník byl vztyčen 1. února 2002 a každý týden byly postaveny další dva oblouky. Z důvodu dopravní výluky musela být střecha dokončena do června 2002, proto se na stavbě pracovalo nepřetržitě ve třech směnách. Aby mohl být tento termín dodržen, byla střecha na přání investora zkrácena o 110 metrů (ze 430 m na 320 m), čímž mohly být práce dokončeny ještě před tímto termínem, avšak nádraží je v této podobě pouhým torzem.

Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb)
Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb)
Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb)
Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb) Hlavní nádraží Berlín, foto: Petr Šmídek (archiweb)

Historie

Dnešní hlavní nádraží stojí na místě původního nádraží Lehrter Bahnhof z roku 1868-71, odkud vyjížděly vlaky spojující Berlín s Hannoverem (městečko Lehrte bylo prvním železničním uzlem na hannoverském území). Nádraží leží na řece Sprévě poblíž Humboldtova přístavu. Původní projekt pocházejí od architektů Alfreda Lenta, Bertolda Scholze a Gottlieba Henriho Lapierra, kteří nádraží navrhli v reprezentativním slohu francouzské novorenesance, čímž se lišilo od jiných berlínských nádraží.

Jednalo se o koncové nádraží. Nádražní hala měřila 188 metrů do délky a byla široká 38 metrů, po stranách se nacházela dvě křídla. Původně se zde nacházely čtyři koleje pro výstup a nástup a jedna kolej pro objíždění lokomotiv. Od roku 1884 odtud byly vypravovány i vlaky do Hamburku a dále do Skandinávie. Nádraží bylo známé rychlými spojeními do cílových měst, již 1872 odtud jezdily expresní rychlíky rychlostí 90 km/h, roku 1932 byl uveden do provozu Der Fliegende Hamburger, který jel až 160 km/h.

Lehrter Bahnhof, situace, 1875, foto: neznámý Lehrter Bahnhof, 1879, foto: neznámý Lehrter Bahnhof, odjezdová hala, 1879, foto: neznámý Lehrter Bahnhof, letecký pohled, 1910, foto: neznámý Lehrter Bahnhof, 1929, foto: neznámý

Během druhé světové války utrpělo nádraží těžké škody při bombardování a vyhořelo. Z nedostatku jiných alternativ bylo po válce provizorně znovuvybudováno pro nouzový provoz. V srpnu 1951 byl provoz ukončen; bourání a úklid ruin se však protáhl až do roku 1959, protože se musel brát ohled na v bezprostřední blízkosti se nacházející Lehrtské městské nádraží, sloužící městské a regionální dopravě. Po roce 1951 ztratila tato původně přestupná stanice na významu, později i proto, že pokračování trati městské dopravy pak leželo již ve Východním Berlíně. Toto městské nádraží se nacházelo v památkové péči a bylo roku 1987 k 750letému výročí založení města za asi 10 milionů euro sanováno, v průběhu výstavby nového hlavního nádraží však bylo roku 2000 zbouráno.

Po pádu Berlínské zdi v roce 1989 začal berlínský senát diskutovat o novém dopravním konceptu, této diskuse se účastnily i německé dráhy Deutsche Bundesbahn AG. Jednalo se nejen o vyřešení pozůstatků minulosti (faktické rozdělení dopravy na dvě nepropojené části), ale i o podtržení skutečnosti, že Berlín je hlavním městem. Elementární roli v těchto konceptech hrálo zřízení ústředního nádraží ve městě. Roku 1992 bylo rozhodnuto zřídit takové nádraží na místě dřívějšího Lehrtského nádraží. 1993 byla vypsána soutěž, v níž zvítězil architekt Meinhard von Gerkan s Jürgenem Hillmerem.

Technické údaje:

  • Autoři: gmp architekten – Jürgen Hillmer, Mainhard von Gerkan
  • Investor: Deutsche Bahn AG
  • Náklady: 1.200.000.000 eur
  • Soutěž: 1993
  • Realizace: 1993 až 2006
  • Plocha pozemku 100 000 m²
  • Užitná plocha: 175 000 m²

Autorský text. Autor: Petr Šmídek.

Převzato z archiwebu s laskavým svolením redakce.

Historické fotky převzaty z webu Academic.


Redakce ŽelPage Poslat mail autorovi | 14.7.2013 (8:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Německo


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
17.07.2013 (1:00)  
Pro "arj":

Situace se mění každým okamžikem. A tak po dvaceti letech vlepšování Východního Berlina a budování všeho možného v bývalém "území nikoho" je dnes od KaDeWE, vůkol stanice ZOO směr Kudamm jedno velikánské staveniště.

Služby ve stanici ZOO? Ne že bych je tam a zrovna přímo tam vyhledával - ale takové, jaké tam jsou (včetně metra)- o takových se Holešovicům nesnilo ani v dobách jejich největší slávy.

Prostředí, okolí? Zkuste si přečíst knihu "Děti ze stanice ZOO". Mám důvod se domnívat, že k pozitivnímu posunu došlo. Nuž, nedaleké sousedství obchodů Beate Uhse a obdobných provozoven láká svou klientelu. Ale stačí popojít a jsou tam dvě krásné prodejny modelových vláčku. :-)

Vlade, dík. Mit freundlichen Grüssen od Sprévy .... :-)
registrovaný uživatel arj 
16.07.2013 (23:43)  
Stoupa: A dodal bych na opačné straně ZOO, (Kudamm ...

A to jste tam byl naposledy kdy? Já tam byl naposledy na jaře 2012 a nádražím ZOO jsem byl docela zděšen ... srovnal bych ho s pražskými Holešovicemi - přičemž o co je v Berlíně lepší okolí stanice, o to horší byl stav samotného nádraží (bezdomovci, skoro žádné služby, velmi zanedbaný stavební stav).
A ulice Kudamm už taky dávno není, co bývala - bydlel jsem tam v hotelu )doporučeném berlínskými partnery), který pamatoval daleko lepší časy.

Jinak děkuji za vyčerpávající popis BLN-HBF ze včerejška
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
16.07.2013 (21:12)  
Pro "českolipak":

Prostě rychle vystoupit, přeskočit do S-Bahnu a žádné dlouhé otálení.
Ano, toto to splňuje příkladně a já si myslím, že je to tak dobře.

Pro turisty vede jasně Alexanderplatz, Fridrichgasse... A dodal bych na opačné straně ZOO, (Kudamm, KaDeWe pro dámy), případně Charlottenburg, ale vždy na Hbf. musí do jmenovaných destinací z EC, IC, ICE přestoupit. RE tam zastavuje. :-)
registrovaný uživatel ceskolipak  mail  
16.07.2013 (20:36)  
Na HBf jsem byl sice jen jednou, asi v nesprávný čas, ale horní část nádraží a okolí na mě působilo takovým spíš opuštěným dojmem. Jaký je exterier, takový je interier, spíše neútulné. Ale taková jsou asi moderní nádraží; koncepce nádraží jak za Franze Josefa už pominula (přepřahy, připojování vagonů, posun ..dlouhé prostoje..). Prostě rychle vystoupit, přeskočit do S-Bahnu a žádné dlouhé otálení.

Jestli je nádraží v centru? Na to se snad ani nedá odpovědět, protože vysloveně středobod Berlína není. OK je to kousek do Bundestagu a Angela to má taky pár kroků. Pro bussinesmany možná. Pro turisty vede jasně Alexanderplatz, Fridrichgasse...
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
15.07.2013 (16:50)  
Pro Astartoth:

Ale ono památek (červeného) cihlového industriálu zbylo docela hodně, řada z nich funkčních. Nádraží Bln. Lehrter a Bln. Anhalter po rozdělení Berlina fungční nebyla, vedle Lehrter stojící budova Hamburger Bhf. se zachovala a pořádají se zde výstavy. Úlohu Lehrter Bhf. i Anhalter Bhf. dnes převzal plně Hauptbahnhof na úronvi "tief", kvalitativně lépe, neb průjezdné a propojené. A to ono napřed sanované a 2000 v průběhu výstavby Bln. Hauptbahnhof zbourané, byla stanice S-Bahn na Stadtbahn, křížící zhlaví Bln. Lehrter. (Bln. Lehrter Stadtbahn).
15.07.2013 (16:27)  
Az nekde zase nekdo bude litovat zbourani Tesnova jako zverstva komunistu, doporucuji si vzpomenout na puvodni Lehrter bhnf. https://cs.wikipedia.org/wiki/Berlin_Hauptbahnhof , ktery se mu prinejmensim rovnal a cituji: Toto městské nádraží se nacházelo v památkové péči a bylo roku 1987 k 750letému výročí založení města za asi 10 milionů euro sanováno, v průběhu výstavby nového hlavního nádraží však roku 2000 zbouráno.
Osobne nechapu, jak mohli jednu z mala puvodnich staveb, ktere prezily boje o Berlin, zbourat. A tech starych skladist ve stylu Pruskeho cihloveho industrialu je tez skoda.
15.07.2013 (14:55)  
Možná ano, já se tam coural po okolí naposledy v roce 2007 a to tam byla fakt pustina.
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
15.07.2013 (14:43)  
Pro Robert-Antonio:

Pane, ten "pás kolem zdi", krom "památkových" úseků, se musí v r. 2013 už spíše hledat. A kolem dokola nádraží - ke Sprévě, Invaliden Strasse i k Bundestagu či kancléřství - ta Vámi zvaná země nikoho - to je několik velice živých stavenišť tvořících téměř nepřetržitý kruh. A hotely, občanská vypavenost a pod. rostou i tam, kde dříve bývávala skladište související s Humboldt Hafen a nákladními provozy starého Lehrter. Račte pohledět na starou mapku v článku.
15.07.2013 (14:29)  
Bln. Hbf. už víc v centu Berlina snad ani být nemůže. A kolem se staví, buduje horečně, na severní straně dokonce i tramvajová trať.
V centru možná, ale také leží v zemi nikoho v pásu kolem bývalé berlínské zdi.
registrovaný uživatel str 
15.07.2013 (14:18)  
Jo, prestup na Berlin Hbf. je zazitek :-) zvladl jsem to zdola nahoru i shora dolu za 3 min s kolem v podpazi (a brasnama na zadech) abych zjistil, zem honeny spoj ma spozdeni... v prvnim pripade 10min, v druhem 4.5hod...

Nejvetsi sranda je, ze v ramci urychleni vystavby nedodelali strechu :-D jen aby se neinspirovali stavitele rodinnych domku :-)
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko