..: Pohled mašinkáře na vznik berlínského Hlavního nádraží :..

Hlavní nádraží Berlín, vyšší úrověň, tah východ - západ, foto: Daniel Schwen Nedávno jsme přinesli autorský článek dávající pohled na berlínské Hlavní nádraží (Hauptbahnhof / Lehrter Bahnhof) očima architekta. Nyní, jako doplněk, přinášíme několik pohledů očima vláčkaře. Po seznámení se s pohledem architekta jsem překonal vrozenou lenost a zajel jsem se na ono nádraží podívat, zda a co je nového, co mně zajímá víc, než uložené kubíky betonu a tuny ocelových konstrukcí. A dozajista zda a jak se obměňuje vozový park na Regiu.

Trocha historie

Berlín měl od první poloviny 19. století velké množství koncových (hlavových) nádraží a to i poté, co Pruské královské státní dráhy postupně přebíraly a začleňovaly privátní společnosti. To se nezměnilo ani po vybudování Stadtbahn s oddělenou dálkovou a místní osobní dopravou (S-Bahn) – a to ve směru východ – západ. Nákladní doprava mohla využít okružního propojení vně většiny koncových nádraží, vlastně vně dnešního okruhu S-Bahn. Situaci nezměnil ani vznik DRG (Deutsche Reichsbahn Geselschaft) v roce 1924. Naopak, situace se zhoršila v důsledku válečných škod a prakticky neřešitelnou se stala po rozdělení na „západní“ a „východní“ okupační zónu. A nechybělo jen střední, pokud možno průjezdné nádraží, ale i železniční propoj sever – jih.

Jedním ze zaniklých nádraží byl významný Lehrter Bahnhof v ohybu Sprévy. Nádraží vzniklo roku 1868 a po vážném válečném poškození a v souvislosti s politickou situací ukončilo provoz v roce 1951. Obsluhovalo trať směr Lehrte a dále směr Magdeburg, Hannover, od roku 1884 též trať na Hamburg. Byla zde i velká překládka zboží. Roku 1882 překlenula severní zhlaví v bezprostřední blízkosti budovy trasa Městské dráhy (Berliner Stadtbahn) – a vzniklo nádraží (s charakterem zastávky) Berlin Lehrter Stadtbahnhof, později stanice S-Bahn (strženo roku 2002 při stavbě hlavního nádraží). Oblast byla navíc do roku 1989 vážně zatížena vlivem blízkosti hranice sektorů.

Vznik a umístění

Záhy po pádu zdi, v roce 1990, zahájil Senát Berlína práce na obnově společné infrastruktury, včetně záměru vybudovat nové společné hlavní nádraží, koncipované jako průjezdné. Podmínkou bylo vybudování zcela nové kolejové trasy směr sever – jih, vedené ve značné míře v tunelech pod Sprévou. Samo nádraží nalézá se v prostoru bývalého Lehrter Bahnhof, v oblouku Sprévy, v blízkosti Vládní čtvrti. Soutěž proběhla v roce 1993, projektování 1995, Spolková vláda přistoupila k financování v roce 1997, práce (HTU, stavební jámy) byly zahájeny v roce 1998 a následně položen symbolický základní kámen v jedné ze stavebních jam. Roku 1999 pronikla neočekávaně podzemní voda do jedné ze stavebních jam (vis maior) a odstranění příčin mělo za důsledek až tříletý skluz oproti projektu. Stavba byla ukončena a plně zprovozněna 26. května 2006.

V pozadí bývalý hamburger Bahnhof, foto: stoupa Hlavní nádraží Berlín - hlavní jižní vchod, foto: stoupa Pohled na Reichstag, foto: stoupaPohled na kancléřství, foto: stoupa

Severojižní, podzemní osa (označována pro veřejnost jako „tief“) navazuje na jihu na stanici Potsdamer Bahnhof a na drážní okruh kolem Berlína navazuje v oblasti rovněž nově přebudovaného nádraží Berlin Südkreuz, na severu pak u nádraží Berlin Gesundbrunnen. V části „tief“ je k dispozici 8 nástupních hran, přičemž nástupiště č. 8 (v další fázi i 5, 6 a 7) mělo být rezervováno pro Transrapid ze směru Hamburg (záměr zrušen v roce 2000, DB Transrapid odmítla, úsporu 20 minut při očekávaných nákladech považovala za nepřiměřenou). Ve stejné úrovni je i stavebně oddělené metro linky U55 a rezerva pro potenciální novou S-Bahn v severním směru. V ose východ – západ je v nadzemní úrovni integrována berlínská Stadtbahn. K dispozici jsou 4 nástupní hrany (č. 11, 12, 13 a 14) pro dálkovou (DB Fernverkehr) a regionální (DB Regio) dopravu a dvě hrany (č. 15 a 16) pro S-Bahn. Mezi oběma úrovněmi kolejových tras se nalézá technické zázemí, bohatě koncipované podzemní parkoviště a rozsáhlé zázemí pro cestující. Mnohé napoví model nádraží umístěný tamtéž.

Model - pohled od S, foto: stoupa Model - pohled od JZ, foto: stoupa Model - pohled od SZ, foto: stoupa Model - pohled od V, foto: stoupa Model - řez - pohled od J, foto: stoupa Model - řez - pohled od Z, foto: stoupa

Pohled dovnitř, do nádraží

Uspořádání nástupišť, schodišť pevných i pojízdných, prosklených zdviží i množství prvků informačního systému lze směle označit za velkorysé.

Zrcadlení v soupravě ICE, foto: stoupa Informace, piktogramy, prodejní stojany, foto: stoupa Úplně nový sloupek pro odbavení vlaku, foto: stoupa Operativní informační orazovka, foto: stoupa Nástupiště, foto: stoupa Prodejní stojany a tabule se řazením vlaků Ex, IC a ICE, foto: stoupa Povšimněte si zavěšené napájecí kolejnice místo standardního trakčního vedení, foto: Martin Grill

Zázemí pro cestující je rozsáhlé. Krom hygienického zázemí, DB Centra, úschovny zavazadel, je zde velké množství imbisů, kaváren, další rychlá občerstvení a restaurace. Zajisté nechybí „Mekáč“. Velké možnosti nákupu – „sámoška“, drogerie, tiskoviny a hlavně boutique.

Hospoda na kolečkách, foto: stoupa Je libo kávičku, zmrzlinu nebo tiramisu?, foto: stoupa Potřebujete nakoupit?, foto: stoupa Máte hlad?, foto: stoupa Mekáč všude hnízdo má, foto: stoupa Máte hlad?, foto: stoupa

Trocha provozu

Provoz na nádraží je značný, denní pohyb cestujících přesahuje počet 300 000. Slovy poslíčka z filmu Železný dědek lze situaci popsat: „Pořád se něco děje.“ Provozně se jedná o tři nezávislá nádraží – dolní (tief), horní a paralelní S-Bahn. Všechny vlaky nádražím projíždějí. I když zde pro cestující končí nebo začínají, přijíždějí či odjíždějí z/do okolních berlínských nádraží, kde probíhá vlakotvorba a provozní ošetření. Od roku 1998 jsou v provozu moderní dílny v Berlíně Rummelsburgu, specializované na opravy a udržování všech typů souprav ICE.

O ICE není nouze, foto: stoupa Pořád se něco děje, foto: stoupa RE do Frankfurtu N. O. odjíždí, foto: stoupa RE talent 2 a S Bahn, foto: stoupa Taurus 182 s RE do Frankfurtu n. O. připraven k odjezdu, foto: stoupa 101.025 a zvadlý ICE2, foto: stoupa

Kancléřské metro U55

Kanzler-U-Bahn byla uvedena do provozu roku 2009, má zatím tři stanice (Hauptbahnhof, Bundestag a Brandenburger Tor). Zatím je provozována jedna pendlující dvouvozová souprava s dobou oběhu trvá 10 minut. Linka U55 bude propojena s linkou U5 na Alexanderplatz. Stavební práce jsou náročné zejména kvůli agresivní spodní vodě – trasa prochází písečným podložím a bývalými bažinami. Poslední známý termín očekávaného dokončení je rok 2019. Na financování tohoto úseku se podílela i spolková vláda.

Stanice metra je doplněna historickými fotkami - Bhf. Frieddrichstr. 1900, foto: stoupa U 55 a foto Ostbahnhof 1905, foto: stoupa U 55 odjíždí - otoč trvá 10 minut, foto: stoupa U 55 odjíždí, foto: stoupa Nástupiště a prodejní stojany, foto: stoupa Rezervní souprava, foto: stoupa

Perličky na závěr

Jak to „děťátko“ pojmenujeme?

Dlouhá léta se vlekl spor o jméno / název budovaného nádraží: Lehrter, nebo Hauptbahnhof? Nakonec byl prosazen název Hauptbahnhof, i když na nástupišti S-Bahn („nástupci“ stržené stanice S-Bahn „Berlin Lehrter Stadtbahnhof“) jsou cedule opatřeny oběma názvy, přičemž nápis „Lehrter“ je značně zmenšený.

Kolejnice místo drátu

V části „tief“ není trakční vedení provedeno zavěšenými vodiči (lany a dráty) ale tuhým vodivým profilovým vodičem drženým nad středem koleje s masivními izolátory. Stejně vybaveno je i nádraží Potsdamer Bahnhof a přilehlé tunely.

Krátká dlouhá střecha

Postup prací způsobil konflikt mezi termínem dokončení nádraží a zahájením MS v kopané v roce 2006. Radnice požádala o zkrácení zastřešení haly o 2 pole z východní a 8 polí ze západní strany. Konstrukce a další části však již byly dodány a jsou dosud uskladněny v prostoru Ostbahnhof. Dráha vyhověla a vyčíslila finanční dopad. Nyní obec žádá halu dokončit na náklady dráhy. DB odmítá a prvoinstanční soud jí dal zapravdu. Krom finanční náročnosti by si dokončovací práce z důvodu bezpečnosti práce vynutily úplné přerušení provozu v trvání několika měsíců.

Autorský text.

Zdroj: Wikimedia Commons


stoupa Poslat mail autorovi | 20.7.2013 (8:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty Reportáže

Další z regionu Německo


23.07.2013 (16:01)  
Trakční kolejnici jsem nedávno pozoroval na nádraží v Solnohradu, kde byla integrována do původní obnovené litinové konstrukce haly.
23.07.2013 (9:16)  
co že se najednou na ŽP píše tolik o Berlin hb??? Nejsou i jiná zajímavá nádraží?

Co ten odkaz na autorský článek - vede to na obrázek.. jak tomu mám rozumnět?
22.07.2013 (13:13)  
Je to takove Euro-Kotasovske. Same posvarovane trubky, triumf funkce. Pritom stare nadrazni haly z predprvovalecneho obdobi umely byt krasne. Mozna to chce 100 let na zcernani a patinu.
A budovy samotne, skoda mluvit, aspon symbolickou dekoraci ci odkaz na klasickou architekturu dat mohli. Nebo falesne cihly, jako maji Gemini na Pankraci.
21.07.2013 (18:36)  
Díky za tenhle železniční pohled. Poprvé jsem byl na novém hlavním v Berlíně v roce 2007 a ve vstupu do nádraží jsem potkal kancléřku...
20.07.2013 (13:02)  
Parádní článek, díky!
PS: Ta trakční kolejnice vypadá dost nezvykle.

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko