Brasília — Když před několika lety přidělila FIFA Brazílii pořádání mistrovství světa v kopané v roce 2014, zrodilo se velké množství plánů, co do té doby postavit či zrekonstruovat. Od fotbalových stadionů, přes ubytovací zázemí, až třeba po dopravní infrastrukturu. Jedním z takových projektů byl i plán výstavby vysokorychlostní tratě, která měla spojit dvě nejvýznamnější brazilská města: Rio de Janeiro a São Paulo.

Pokračování

Londýn — Britská společnost Freightliner, poskytující svým klientům intermodální dopravu, se opět více rozšířila po Evropě. Od společnosti ERS Railways, která byla klíčovým nákladním dopravcem v Nizozemsku, Německu, Švýcarsku a Itálii, převzala služby pro zákazníky Maersk Line. Finanční podrobnosti transakce nebyly zveřejněny. Obě společnosti, Freightliner ve Spojeném království a ERS na kontinentální Evropě, jsou poskytovateli služeb Maersk Line po více než 15 let. Tento vztah je posílen smlouvami, které má ERS uzavřeny s Maersk Line a které jsou součástí akvizice.

Pokračování

Drážďany — Trať spojující Lipsko s Chemnitz přes Bad Lausick k byla v letech 2004 až 2006 nákladem 100 milionů eur modernizována na rychlost 160 km/h. Přesto na ní zůstaly i jednokolejné úseky. DB se dohodly se Svobodným státem Sasko na dalších úpravách – dosud jednokolejné úseky budou zdvojkolejněny a 81kilometrová trať bude elektrizována. Na zpracování prvních fází projektové dokumentace včetně cenové kalkulace je vyhrazeno 2,5 milionu eur. Výstup by měl být k dispozici ve druhé polovině roku 2014. Termín vlastní realizace není dosud stanoven.

Pokračování

Ammán — Jordánsko nepatří mezi státy, o kterých by se v souvislosti se železnicí příliš hovořilo. Přesto, že je Jordánské hášimovské království svou rozlohou 89 342 km² 112. státem na světě (Česko je se svými 78 867 km² na 113. místě) a žije v něm přes 6,5 milionu obyvatel, je jeho železniční síť, ve srovnání s tou naší, velmi skromná – měla v roce 2000 jen 620 km o rozchodu 1050 mm.

Pokračování

Kuala Lumpur — Malajsie započala s transformací své železniční sítě v roce 1990, kdy oznámila výstavbu lehké železniční dráhy Kelana Jaya, která se zařadila mezi nejdelší dráhy provozované bez strojvedoucích. Transformace začínala pozvolna, ale i tak během 20 let investoval stát do rozvoje železniční infrastruktury více než 15 miliard amerických dolarů. A v současné době tempo nabírá na obrátkách – pro příští období, do roku 2020, je vláda připravena proinvestovat na železničních projektech dalších v přepočtu 49 miliard dolarů.

Pokračování

Karabürk — Německá společnost Schuler ohlásila největší jednorázovou objednávku ve své historii. S tureckou Kardemir Iron Steel Industry & Trade Co. podepsala kontrakt na dodávku technologie na výrobu železničních kol s roční kapacitou 200 tisíc kusů. Jedná se o druhou objednávku speciálního válcovacího stroje, který vyrábí kola z předpřipravených 500kilogramových polotovarů. Součástí dodávky je linka tepelného zpracování, obrábění i zkušební zařízení. Kontrakt má hodnotu 90 miliónů eur. „Tato objednávka potvrzuje úspěšnou strategickou diverzifikaci do perspektivních tržních segmentů, jakými jsou železnice, a zdůrazňuje naše vysoké technické znalosti,“ řekl Stefan Klebert, generální ředitel společnosti Schuler.

Pokračování

Paříž — Francouzské státní dráhy SNCF ohlásily smělý záměr obměnit v letech 2015 až 2025 celou flotilu meziměstských vlaků Intercity (trains d’équilibre du territoire). Již v letošním roce by mělo být vypsáno první výběrové řízení v objemu asi 500 milionů eur. Další pak bude navazovat v roce 2015, kdy budou poptávány vozy s dodávkou v letech 2018 až 2019. Prioritu tak pro příští období získává spíše konvenční doprava oproti vysokorychlostní. Faktem je, že provoz meziměstských vlaků na všech 38 linkách je ztrátový. I když vlaky denně použije asi 100 tisíc pasažérů, jsou služby Corail, Intercités, Téoz a Lunéa, sdružené pod značkou Intercity, dotovány ročně částkou 210 milionů eur.

Pokračování

Springdale — Arkansas & Missouri Railroad (A&M) vyčlenila v letošním roce 10 milionů dolarů na investice. Z části těchto prostředků uhradila nákup tří nových lokomotiv SD70ACe od společnosti EMD. Po 27 letech provozu to vlastně byly první lokomotivy, které do jejich flotily byly pořízeny jako zcela nové. Lokomotivy výrobních čísel 1201-3 byly u A&M označeny pořadovými čísly 70 až 72. Stroj 1201 se představil v loňském roce na veletrhu MINExpo v nevadském Las Vegas – v té době byl ve žluté barvě společnosti Caterpillar. Při slavnostním představení zástupci železniční společnosti nesdělili přesnou cenu, za kterou nové lokomotivy pořídili, novináři se jen dozvěděli, že cena překročila 2 miliony dolarů za kus. Hlavní mechanik Casey Shepherd si nové lokomotivy pochvaloval: „Úspora paliva, úspory nákladů na údržbu, záruční a pozáruční servis budou výrazně lepší. Každá závada na jedné ze starých jednotek může způsobit téměř hodinové zpoždění.“

Pokračování

New York — Najít polohu vlaků na síti v téměř „on line“ pozici? To přece není žádná novinka, něco takového už tady máme hodně dlouho – řeknete si. Ano, Babitron se vžil, pro mnohé z cestujících se stal pravidelnou denní pomůckou při jejich cestování. Jeho tvůrce Robert Babilon dnes už možná s úsměvem vzpomíná na začátky, které nebyly jednoduché. Jedenáctého července 2006 Babitron „zamrzl“ na čase 19.50, protože České dráhy zablokovaly přístup k jejich datům s odůvodněním, že „dotazy“ z Babitronu snižovaly funkčnost jejich služeb. To obratem vyvolalo řadu negativních reakcí těch, kteří již systém objevili a začali využívat. „Jsem přesvědčen, že provozováním Babitronu jsem neporušil žádný zákon, stejně tak ČD neporušily zákony tím, že znemožnily mé aplikaci stahovat jejich data. Jsem rád, že jsme se sešli a dospěli ke kompromisu, který podle mého názoru bude dostatečný pro cestující při plánování svých cest. Spokojen budu, až se tento návrh podaří prosadit ve vedení ČD,“ uvedl tehdy Robert Babilon. Vše se ale nakonec urovnalo a Babitron funguje k naší radosti i spokojenosti. Americká společnost Amtrak před nedávnem ohlásila novinku – možnost sledování jejich vlaků na Googlu.

Pokračování

Luanda — Ruské společnosti, které mají jako nosný program vojenskou výrobu, ale přitom se zabývají i železniční technikou, expandují do nestandardních destinací. Před nedávnem jsme psali o kompletaci motorových jednotek na Kubě. Nyní se domlouvá spolupráce Ruska s Angolou – Uralvagonzavod chce v Angole postavit nový závod na výrobu železničních vagonů.

Pokračování

Crespin — Společnost Bombardier představila veřejnosti nové dvoupodlažní jednotky Omneo. Jedná se o modulární článkovou elektrickou jednotku, která je nabízena jako příměstská, regionální nebo meziměstská, a to v délkách – podle počtu vložených vozů (4 až 8) – od 81 po 135 m. Kapacita se pohybuje od 350 do 600 sedadel a pro pohodlí cestujících v interiéru je nová jednotka o něco málo širší než její předchůdci. Regionální varianta nabízí maximální rychlost 160 km/h, dálková pak až 200 km/h. První série vlaků je určena pro francouzského dopravce SNCF, šest francouzských regionů – Akvitánie, Bretaň, Centre, Nord-Pas de Calais, Provence-Alpes-Côte d'Azur a Rhône-Alpes – objednalo zatím celkem 129 souprav v různých konfiguracích. Rámcová smlouva mezi dopravcem a Bombardierem pak předpokládá výrobu celkem 860 vlaků.

Pokračování

Hannover — DB Regio byla vybrána aby po dobu příštích 15 let – počínaje 15. prosincem 2015 – provozovala regionální dopravu na linkách v oblasti Dolního Saska. V současné době tam provoz zajišťují vlaky DB. Koncese se vztahuje na téměř 3,7 miliónu vlakokilometrů za rok. Ale již od jízdního řádu platného od letošního prosince dojde k rozšíření spojů na dvou linkách (Braunschweig – Salzgitter–Lebenstedt a Braunschweig – Schöppenstedt), kde bude dvouhodinový interval vlaků zkrácen na hodinový. Na vybraných linkách se navíc rozšíří spoje jezdící ve večerních hodinách a ve víkendových dnech. Ročně se tak přepravní výkon zvýší o 250 tisíc vlakokilometrů. Přidělená koncese se týká následujících linek:

Pokračování

Nové Dillí — Francouzská společnost Systra společně s indickou organizací RITES pracuje na první fázi ověřovací studie na novou vysokorychlostní trať mezi Bombají (13,3 mil. obyvatel) a městem Ahmedabad (5,6 mil. obyvatel), která by měla v budoucnu vést podél severozápadního pobřeží Indie v délce zhruba 500 km. Studii financovala francouzská vláda 600 tisíci eur. V současné době Indové pokročili dále a uzavřeli smlouvu s japonskou agenturou JICA, aby zpracovala podrobnou studii. Studie naváže na francouzský materiál a bude podstatně podrobnější. Kromě optimalizace trasování by měla obsahovat podrobnější cenové kalkulace, odhad předpokládaných přepravovaných osob… Dokončena by měla být do 18 měsíců, tedy v první polovině roku 2015. Polovinu nákladů na zpracování studie uhradí japonská strana.

Pokračování

Sofia — Již od loňského roku se Bulhaři snaží prodat nákladní divizi Bulharských železnic (BDŽ). Ještě ani nebyla privatizace vyhlášena a už se objevily „zaručené zprávy“ o tom, kdo cargo určitě získá. Nejčastěji se hovořilo o Ruských železnicích (RŽD), protože Rusové jednali v té době jak o koupi přístavu v Soluni, tak o privatizaci řeckých drah. To ale následně ruská strana vyvrátila s tím, že cesta přes Bulharsko téměř nikam nevede. Navíc objem nákladní a zejména kontejnerové dopravy v Bulharsku je tak malý, že celoroční bulharský objem přepravy ani nedosahuje přepravy RŽD po Rusku za jediný den. Následně se objevily fámy o tom, že bulharskou nákladní divizi chtějí koupit Turci, což se stalo velkým problémem pro některé bulharské politiky.

Pokračování

Paříž — Společnost Eurotunnel, která zajišťuje provoz v tunelu spojujícím Spojené království s Francií, se rozhodla po dobu jednoho roku finančně podpořit dopravce, aby v maximální možné míře využívali tunelu pod Lamanšským průlivem k přepravě nákladů. Přeprava nákladů v poslední době klesá. Vrcholu dosáhla v roce 1998, kdy se přepravilo 3,1 miliónu tun, v loňském roce to ale bylo jen 1,23 miliónu tun, což je oproti předchozímu roku další pokles o 7 %. Prognózy ale přitom počítají s přepravou až 10 miliónů tun zboží v roce 2030, převažovat by měla intermodální doprava (až 90 %). Společnost Eurotunnel již v minulosti představila několik opatření – Open Access, evropské standardy interoperability – TSI. Nyní spouští projekt ETICA1, systém finanční podpory pro železniční operátory.

Pokračování