Nové Dillí — Indické železnice (IR) hledají cesty k provozním úsporám v rámci své velké flotily více než 4500 dieselových lokomotiv. Jedním z důvodů je i skutečnost, že také v Indii došlo k uvolnění cenotvorby u nafty, díky čemuž prodejci přestali být omezováni státními zásahy a ceny vzrostly. IR postupují při šetření několika cestami: použití systému přímého vstřikování common rail je jednou z možností. Dopravce na nasazení této technologie spolupracuje se švýcarskou společností Ganser Common Rail Systeme a ve společném podniku připravuje první prototyp. Ten by měl být hotov do března 2014 a po jeho úspěšných zkouškách se předpokládá úprava dalších 50 lokomotiv v průběhu téhož roku, přičemž všechny práce mají probíhat v Indii. Náklady na rekonstrukci jedné lokomotivy by neměly překročit 100 tisíc amerických dolarů, tedy přibližně 2 miliony korun. Očekávaná úspora ve spotřebě nafty činí téměř 4 %, což při nákladech na pohonné hmoty celé flotily ve výši 2,4 miliardy eur není zdaleka malé číslo. Současně s tím klesnou i emise o 20 až 30 % podle typů upravovaných strojů.

Řekne-li se „bionafta“, vybaví se každému u nás žluté lány řepky (v Jižní Americe pak kukuřice). Evropská unie pomalu couvá od dotování řepky a jí podobných plodin (na jednotku energie získanou z řepky musíme vynaložit až 1,6 jednotky vstupní energie) a bude dávat přednost řasám, jako základu pro výrobu bionafty. V Indii to budou zkoušet s rostlinami jatropha. Rostlina je odolná proti škůdcům i suchu, tedy vhodná pro pěstování v suché Indii, semena obsahují v průměru 35 % oleje, který je základem pro další zpracování.

Zbývající hmota může být použita jako palivo, nebo zkrmena např. při pěstování ryb. Indické železnice ve spolupráci s West Bengal University of Technology připravují v říjnu první výsadbu rostlin a vybudování modelového zpracovatelského závodu. Než rostliny vyrostou a vydají první úrodu, potrvá to čtyři roky. Do té doby se uvažuje o dovozu plodů z jiných lokalit. Životnost rostlin se uvádí asi na 20 let. Je vědecky prokázáno, že tyto rostliny jsou dobrými „lapači“ oxidu uhličitého – rostliny na ploše jednoho hektaru jsou schopny pohltit až 25 tun CO₂ za rok.

Další možností úspor je vybavení lokomotiv pomocnou energetickou jednotkou (APU). Při odstavení vlaku se hlavní pohonná jednotka přepne na volnoběh a všechny systémy jsou poháněny mnohem menší APU, která má spotřebu jen tři litry nafty za hodinu, ve srovnání s 25 litry u středně velké lokomotivy. Úspora by mohla dosáhnout až 2 miliónů rupií (653 tisíc Kč) na lokomotivu za rok.

Ve spolupráci s kanadskou společností Westport Innovations připravují v Indii také úpravy lokomotiv na zkapalněný zemní plyn (LNG). To by mohlo snížit náklady na palivo až o 40 %. V současné době se uvažuje o stavbě prvních 20 lokomotiv.

Jako další příležitost pro významné snížení nákladů na nákup nafty vidí Indické železnice elektrifikaci své sítě. Zatímco závislá trakce přepravila v minulém roce až 65 % všech nákladů a 50 % cestujících, činily její náklady na energie v přepočtu pouze 1,3 miliardy eur (32,5 mld. Kč), zatímco nezávislá trakce zaplatila za naftu 2,4 miliardy eur (61,6 mld. Kč). Je zde ovšem významný technický problém – nedostatek zdrojů. IR proto jednají s atomovým koncernem Nuclear Power Corporation o možnosti vybudování nových jaderných reaktorů v lokalitách stávajících elektráren. Ty by následně dodávaly elektřinu výhradně Indickým železnicím.

Změny by se měly dotknout i některých osobních vagonů. Ve spolupráci s výzkumným centrem Indian Institute of Technology v Madrásu se vyvíjí solární panely určené k instalaci na střechy vozů, které by mohly dodávat elektrickou energii pro osvětlení interiéru a klimatizaci. Komplikace ovšem vyvstávají z faktu, že pohybující se panely mají, na rozdíl od pevně umístěných solárních parků, velmi proměnlivý výkon. Druhým problémem k řešení techniků je „uskladnění“ vyrobené energie.

Zdroje: Biodiesel Technologies, EFY Times, Government of India, International Railway Journal, Lehrstuhl für Thermodynamik, Railway Suppliers, Smart Planet, Wikimedia Commons [1], [2], [3]