..: Články - ČR Moravskoslezský :..

22.3.2017 - 6:00 - Pomůžete s výstavou modelů a fotografií v Muzeu Beskyd?

Pohled na železniční výstavu v Muzeu Beskyd v minulém období, foto: Roman Filko Frýdek-Místek — Chtěli bychom navázat v Muzeu Beskyd Frýdek-Místek na předešlé výstavy o vláčcích. Rádi bychom návštěvníkům prezentovali vláčky od parní lokomotivy Moravia vyrobené v roce 1837 pro Severní dráhu císaře Ferdinanda po soudobé lokomotivy. Výstava bude doplněna textovým materiálem představující jednotlivé lokomotivy vyráběny u nás či dodány v programu UNRA. Prosíme tedy majitele modelů měřítek Z, H, TT, HO, S o zapůjčení na výstavu, která se bude konat v době 14. 5. – 31. 7. 2017. Všechny modely budou nainstalovány ve vitrínách o rozměrech 600 a 800 cm na délku, šíře 60 cm a výška 210 cm. Dále máme vitríny 100 x 100 cm. Žádná výstava není kompletní bez dynamické ukázky, proto prosíme o zapůjčení kolejiště, které by bylo chráněno skleněnou zástěnou. Do výstavy se návštěvník dostane pouze v doprovodu průvodce. Rádi bychom také použili fotografie jak parních, motorových tak elektrických mašinek, které určitě fotíte na srazech. Budeme rádi za jejich zapůjčení. Vaše dotazy vyřešíme e-mailem, nebo volejte na linku Muzea Beskyd Frýdek-Místek.

Termín výstavy: od 14. 5. do 30. 7. 2017

Muzeum Beskyd Frýdek-Místek

705.913-2 + 705.914-0 + 705.917-3, Osoblaha, foto: Strnda Osoblaha — Řekne-li se „Osoblaha“, někteří Moraváci vědí, ale lidé z krajů českých většinou pátrají v paměti a přemýšlejí, kam tento zeměpisný pojem zařadit. Milovníci vláčků jsou na tom poněkud lépe, protože se jim vybaví jediná úzkorozchodná trať, na které jezdí vlaky Českých drah. Historie zdejší dráhy spadá ještě do dob Rakouska-Uherska, kdy rozvoj železnic výrazně přispíval k přepravě surovin i výrobků, ale také k mobilitě lidí. Po výstavbě „páteřních“ moravských tratí z Vídně a Břeclavi na Brno a Českou Třebovou, Přerov a Ostravu či Přerov a Českou Třebovou přes Olomouc, se začala železnice dostávat i do dalších lokalit. Vídeňská Moravsko-slezská ústřední dráha (MSCB) postupně zprovoznila novou hlavní trať z Olomouce přes Bruntál a Krnov do Glubczyc a z Krnova pak další dvě odbočky – na východ do Opavy a na západ do Głuchołaz.

Payus, foto: Josef Petrák Ostrava — Řekne-li se „Payus“, vybaví se mi dobrosrdečný vysportovaný chlapák s úsměvem na tváři. Řekne-li se „Payus a ŽelPage“, okamžitě mám před očima některé jeho železniční fotky z průmyslového zázemí Ostravy – „těžký industriál“ jak je kdysi někdo z komentujících pojmenoval. Jeho fotky na ŽelPage sleduji od samotných začátků. Ty neměl zrovna jednoduché – fotil jinak, než mnozí publikující. Žádný standard – pohled na vlak ze stále stejného (optimálního) úhlu, pokud možno dobrý násvit, to nebyla jeho parketa. Payus raději volil „čelovku“. Zejména někteří zahraniční šotouši měli zpočátku s jeho tvorbou nemalé problémy. Jeho pohled na svět byl jiný a mne si získal. Snaží se zachytit dynamiku pohybu. Jindy si hraje s geometrií kolejišť nebo ocelových konstrukcí. Má rád podvečery, kdy se barvy oblohy mění minutu po minutě. Od světlých tónů modré až po hluboce temné, přecházející v čerň, ozvláštněné tóny zlatavé, oranžové, červené, růžové i fialové. Matka Příroda si ráda hraje a nabízí nám i fotografům občas úchvatné kombinace barev. Nemá problém fotit v noci a to, co potom předkládá ke zhlédnutí, je velmi působivé. Jeho fotky jsem si oblíbil a pravidelně se na ně těším. Kdybych je mohl (nyní) na ŽP i hodnotit, tak povětšinou by ode mne získával u svých fotek hodnocení velmi vysoké. Když mi v mejlu přistála pozvánka na jeho připravovanou výstavu Fotomozaika Pavla Kopce, nešlo si do diáře nepoznačit: „pondělí 23. března 2015, 15.30 h, vernisáž Payus“.

24.1.2015 - 8:00 - Železniční výstavy v Opavě

Model lokomotivy 754.028 ČD, foto: Bertovec Opava — Opavský kulturní dům Na Rybníčku přivítá v sobotu a neděli 24. a 25. ledna 2015 příznivce modelové železnice na Výstavě železničních modelů. Přes pětadvacet metrů kolejí (v měřítku TT) s pěti stanicemi dle skutečné podoby představí reálný provoz. Uvidíte ovládání vláčků přes mobily a smartmobily. Pro děti je připraveno dětské kolejiště, které si budou moci samy ovládat. Součástí je i výstava modelů H0. Otevřeno je po oba dny od 9 do 17 hodin, základní vstupné je 50,– Kč. Pokud se o víkendu vypravíte do Opavy a ještě jste nenavštívili výstavu Opava železniční, nechte si čas i na ni. Expozice je v Obecním domě na Ostrožné ulici 46 a o víkendu je otevřena od 10 do 18 hodin. Smyslem této výstavy je poukázat na úsilí Opavy stát se v 19. století železničním uzlem Rakouského Slezska, tj. získat výhodnou pozici na hlavních dálkových obchodních trasách. V podmínkách své doby tím společenská a ekonomická elita sledovala možnost optimalizovat postavení města v rámci středoevropského prostoru. Pozoruhodný je přitom samotný proces vzniku jednotlivých projektů a fáze výstavby, v nichž se odráželo soupeření železničních společností. Návštěvník se tak dozví, proč vznikla v Opavě dvě nádraží a zjistí také, proč výstavba některých tratí ztroskotala. Výstava je přístupná do 31. března 2015.

Zdroje: Klub železničních modelářů, OKO

809.398-1, Opava východ, foto: Payus Opava — Opava byla hlavním městem rakouského Slezska (po prohrané válce v r. 1742, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku). Až do vzniku země Moravskoslezské v roce 1928 byla sídlem zemských úřadů. Na přelomu 19. a 20. století se Opava stala významným železničním uzlem, byť jen lokálního významu. Trať z Ostravy do Opavy byla stavěna jako odbočná dráha společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda a byla oficiálně dána do provozu 17. prosince 1855. V roce 1892 přibyla trať do Horního Benešova. V roce 1895 došlo k propojení nádraží Opava východ a Opava západ – tam od roku 1872 končily vlaky z Krnova a Olomouce. Od roku 1895 byla zahájena doprava mezi Opavou západ a Kravařemi ve Slezsku, v roce 1913 byla trať prodloužena až do Hlučína a v závěru roku 1933 začaly vlaky z Hlučína zajíždět na nádraží Opava východ. V roce 1905 ještě přibyla trať do Hradce nad Moravicí. V současné době se začíná psát další kapitola – místo budování se bude možná rušit. Ve čtvrtek 13. února 2014 proběhlo jednání náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu a životní prostředí Daniela Havlíka se starosty obcí ležících okolo železniční tratě 314 spojující Opavu s Jakartovicemi. Výsledkem tohoto jednání je pro některé poměrně smutná zpráva: pravidelné osobní vlaky se s největší pravděpodobností po 122 letech na tuto trať 6. dubna 2014 vydají naposledy.

Hala havířovského vlakového nádraží, foto: Podzemnik Havířov — Delší dobu se vedou diskuze jak dál s havířovským nádražím. Zda stavbu projektovanou v letech 1964-1969 architektem Josefem Hrejsemnou ve výrazné spolupráci se sochařem Václavem Urubou zachránit a nebo zda ji nahradit novým dopravním terminálem. O jeho záchranu bojovalo i občanské sdružení Důl architektury. Snaha o prohlášení stavby kulturní památkou ale vyzněla do ztracena, Ministerstvo kultury žádosti nevyhovělo. „Je velká škoda, že si zastupitelé města si neváží toho, co v Havířově mají. Cenných staveb tu není mnoho a nádražní hala si přes svou zchátralost z posledních let zachovává své hodnoty,“ míní Adam Guzdek z občanského sdružení. Investorovi tedy již téměř nic nebrání uskutečnit jeho plány – zbourat nyní neútulnou nádražní budovu.

M 290.001, Kopřivnice, foto: Martin Grill Komentář — Tatra Kopřivnice prodána v dražbě! Zpráva, které by snad nikdo ještě před pár lety nevěřil. Firma se stošedesátitříletou historií skončila v insolvenci a čelí exekuci. Faktem je, že když poskládám mozaiku zpráv z poslední doby, tak k tomu současní vlastníci asi nemálo pomohli. Jak psal Pavel Páral v Euru: „Tatra se v roce 1996 dostala do rukou megalomana a kontroverzního manažera Lubomíra Soudka, který v té době již poměrně úspěšně devastoval plzeňskou Škodu. A od té chvíle to šlo s kopřivnickým výrobcem z kopce.“ Přidejte k tomu podezření z korupce u českých vojenských zakázek, které stejně asi už nikdo nerozmotá a „vícenáklady“ zaplatíme my, daňoví poplatníci. Pokračovat se dá nestandardním přístupem při vývozu Tater do Indie, ať už to jsou dodávky přes prostředníky, kteří dodávali s vysokými maržemi, ale Tatra jim prodávala vozy údajně pod výrobními náklady. Dodávky pro tamější armádu skončily vyšetřováním indických generálů. 18. března 2013 převzal firmu zástupce nového majitele – a americko-indické vedení firmy tím skončilo.

460, Šenov - Havířov, foto: Lukess Praha/Havířov — Předchozí článek z pera (nebo spíše klávesnice) historika výtvarného umění vám představil historii havířovského nádraží, připomněl dobu, kdy vznikal projekt nádražní budovy, osvěžil v paměti, co to je bruselský styl. Zazněl v něm zásadní nesouhlas s demolicí nádražní budovy, kterou chystají České dráhy a byla vám nabídnuta možnost připojit svůj podpis k petici za záchranu stávajícího havířovského nádraží. Protože ŽelPage se snaží o vyrovnaný a vyvážený pohled, pojďte se podívat, co by, v případě, že bude stávající nádražní budova zbourána, mělo stávající objekt nahradit. Záměr „udělat něco“ s havířovským nádražím není nový – České dráhy se na havířovskou radnici obrátily už asi před deseti lety s vizí vybudovat u nádraží komplexní dopravní terminál. To by odstranilo stávající problém, kdy do Havířova přijedete vlakem a potřebujete pokračovat do blízkého okolí autobusem. Ale autobusové nádraží je v Havířově na opačném konci města a zdaleka ne všechny spoje zajíždějí k nádraží ČD. Bez místní dopravy se zpravidla neobejdete. A naopak – ti, kdo přijedou z blízkého okolí do Havířova autobusem, tak pak už raději dají přednost tomu jet dál opět autobusem, než se kodrcat na vlak přes celé město. Konečně se začíná něco dít.

Hlavní vchod do stanice Ostrava - Vítkovice, foto: Dennis Hűbsch Ostrava — Marketingové akce Českých drah týkající se realit vyvolávají zejména v poslední době ohlasy – tu větší, jako třeba v případě prodeje pozemků v bezprostředním okolí pražského Masarykova nádraží – tu menší, jako v případě ohlášení prodeje nepotřebného nemovitého majetku. Před časem Českými drahami halasně propagovaný projekt „Živá nádraží“ v tichosti zapadl, byly vyzobány jen rozinky. Nechceme klást otázky, proč ministerstvo dopravy konečně nedotáhlo rozdělení Českých drah do zdárného konce a nepřevedlo veškerou infrastrukturu potřebnou k provozu železnice, tedy i nádražní budovy, do majetku Správy železniční dopravní cesty, která by logicky měla s tímto majetkem nakládat a pokud by nebyl dostatečně využíván jak jí samotnou, tak dalšími dopravci, pak teprve by mohla nepotřebné nemovitosti nabízet k prodeji – a výnos z prodeje znovu vracet do údržby dopravní cesty. Majetek nyní prodávají České dráhy, bez ohledu na možné využití jinými dopravci, a vylepšují si tak své hospodaření. Chceme vám představit jedno nádraží, které si můžete od Českých drah koupit: nádraží Ostrava-Vítkovice.

754.086-7, Frenštát pod Radhoštěm - Kunčice pod Ondřejníkem, foto: Martin Grill Ostrava — Představme si změny v regionálních vlakových jízdních řádech pro následující období, které objednatelé a dopravci připravili v Moravskoslezském kraji. Regionální vlaky ujedou po kraji 6 960 171 vlakokilometrů a pro nejbližší období se nepočítá s žádnými dramatickými změnami. V pracovní dny České dráhy vypraví 15 spěšných vlaků a 686 osobních vlaků, o víkendech pak 17 spěšných a 563 osobních vlaků. VIAMONT Regio pak vypravuje 16 osobních vlaků v pracovní dny a 14 osobních vlaků o víkendech. Část vlakových linek je vedena jako „Esko“ a zapojena do integrovaného dopravního systému (ODIS).

810.009, vlečka Gypstrendu, foto: fory Mimořádných a nepravidelných jízd se po Evropě pořádá nemálo. S mnoha z nich, naplánovaných po českých kolejích, se můžete s předstihem seznámit v našem Kalendáři akcí. Dominik Jaroš si navíc pravidelně dává práci s měsíčním přehledem. A stalo se už dobrým zvykem, že tu a tam je vypraven i vlak, jehož jízdu zorganizuje zdejší portál ŽelPage. V roce 2010 jste s námi mohli projet dva jihomoravské okruhy. Poslední únorový víkend vyjel Krokodýl v sobotu po trase Brno – Pohořelice – Hustopeče u Brna – Uhřice u Kyjova – Kyjov – Brno. Nedělní jízda vedla z Brna do Brna přes Moravské Bránice – Hrušovany nad Jevišovkou – Břeclav – Hodonín – Čejč – Uhřice u Kyjova a Zaječí. Druhou loňskou akcí, kterou také zorganizoval Samir Lepara, byla ŽP 810 Tour z Opavy do Svobodných Heřmanic a Kobeřic. A začátek zimy cestovatele, pod vedením Michala Šimka, zastihl při jízdách z Jaroměře do Otovic zastávky a Žacléře. Pojďme si trošku připomenut naši loňskou jízdu po Slezsku.

Mosty u Jablunkova, EC 120 Košičan, foto: Railman Mosty u Jablunkova — Během neděle 15. 11. 2009 jsme informovali o mimořádnosti na mezinárodní trati 320 (Bohumín – Čadca), která v současnosti prochází rozsáhlou modernizací. Několikahodinové přerušení provozu zde způsobil dva sesuvy zeminy do právě rekonstruovaného železničního tunelu. Stalo se tak v době, kdy jeden z nejzajímavějších úseků historické Košicko–bohumínské dráhy prochází sérií úprav, na jejichž konci dva typické tunely zcela změní svou podobu. Oba přitom mají za sebou dlouhou historii, která může přinášet otázky technické bezpečnosti a možných dalších rizik při výstavbě podobných dopravních staveb. Podívejme se tedy stručně na historii jablunkovských tunelů i na faktory a problémy, které konstrukci tunelů obecně ovlivňují.

   
ŽelPage - elektronický magazín o drahách
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Veřejné použití obsahu bez výslovného souhlasu autora není dovoleno.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2017 Spolek ŽelPage
:. Přihlášeníopen/close
 
 
  
 
Zapomenuté heslo   
Zaregistrovat   
:. Nabídka eShopuopen/close
:. Poloha vlaků CZopen/close
Poloha vlaků CZ
 
:. Vyhledáváníopen/close

 
   
 
 
   
 
» Přidat odkaz
:. Info pro fotografyopen/close
Informace o podmínkách
na focení v ČR

Slunce
vychází v 07:53
zapadá v 16:00

meteo meteo
:. Novinky na VLAKY.NET
Poslední příspěvek Tri mikulášske vlaky v dvoch štátoch počas jediného výletu
Inšpiráciou k ďalšej výprave na koľaje bývalého Československa mi bol blížiaci sa sviatok sv. Mikuláša a s ním spojené nostalgické jazdy počas víkendu 2. a 3. decembra. Aj keď som cestu do Bratislavy, ...

Poslední příspěvek Krátke novinky z Číny (3)
Doba pokročila, posledné správy z Ríše stredu som čitateľom pripravil pred 4 mesiacmi, novinky pribúdajú, tak sa pozrime na tie miestne. Bude to zo všetkých oblastí koľajovej dopravy (dokonca koľajová ...

Poslední příspěvek Z lovu na „Vectrony“ ČD
Na rozdíl od některých let minulých nebyl začátek platnosti nového jízdního řádu našeho národního železničního dopravce tentokrát spojen s nasazením nových osobních vozů či jednotek, ale lokomotiv. Když ...