..: Nový dopravní terminál v Havířově :..

460, Šenov - Havířov, foto: Lukess Praha/Havířov — Předchozí článek z pera (nebo spíše klávesnice) historika výtvarného umění vám představil historii havířovského nádraží, připomněl dobu, kdy vznikal projekt nádražní budovy, osvěžil v paměti, co to je bruselský styl. Zazněl v něm zásadní nesouhlas s demolicí nádražní budovy, kterou chystají České dráhy a byla vám nabídnuta možnost připojit svůj podpis k petici za záchranu stávajícího havířovského nádraží. Protože ŽelPage se snaží o vyrovnaný a vyvážený pohled, pojďte se podívat, co by, v případě, že bude stávající nádražní budova zbourána, mělo stávající objekt nahradit. Záměr „udělat něco“ s havířovským nádražím není nový – České dráhy se na havířovskou radnici obrátily už asi před deseti lety s vizí vybudovat u nádraží komplexní dopravní terminál. To by odstranilo stávající problém, kdy do Havířova přijedete vlakem a potřebujete pokračovat do blízkého okolí autobusem. Ale autobusové nádraží je v Havířově na opačném konci města a zdaleka ne všechny spoje zajíždějí k nádraží ČD. Bez místní dopravy se zpravidla neobejdete. A naopak – ti, kdo přijedou z blízkého okolí do Havířova autobusem, tak pak už raději dají přednost tomu jet dál opět autobusem, než se kodrcat na vlak přes celé město. Konečně se začíná něco dít.

České dráhy, jako vlastník výpravní budovy, zadaly brněnskému Ateliéru Velehradský vypracování prověřovací studie. Základních problémů se při definici zadání architektům sešlo hned několik: budova je v provozu téměř padesát let bez zásadních stavebních úprav, rekonstrukce je nutná. Oproti šedesátým, sedmdesátým letům minulého století došlo k výraznému poklesu cestujících, které je nutno odbavit, kterým se poskytuje zázemí. Výrazně se od té doby změnily technické požadavky na stavby – bezbariérový přístup pro cestující do všech veřejně přístupných prostor by měl být dnes naprostou samozřejmostí, minimalizace nákladů na provoz objektu (vytápění, osvětlení, snadná údržba…) je silným tlakem firemních ekonomů na stavaře. Přidejme k tomu chybějící jednoduché propojení na místní část Šumbark, nedostatek parkovacích ploch…

Architekti v rámci prověřovací studie rozpracovali tři varianty. Prověřili možnost komplexní rekonstrukce stávajícího nádraží, při zachování bruselského stylu budovy. Zvážili možnost ponechat „vnější obálku“ a řešit zcela nově interiér – udělat vlastně novou vestavbu, která by splňovala požadavky provozovatele na současný provoz. A zkusili i stavbu na zelené louce – stávající odbavovací budovu zbourat a navrhli ji nově. Se všemi variantami se dělal i odhad ekonomické náročnosti. Jako nejvhodnější byla vyhodnocena demolice nádražní budovy (halové části) a výstavba nové. Návrh ČD jednomyslně odsouhlasilo po několika jednáních jak vedení města, tak i samotné zastupitelstvo.

Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy

Aleš Bartheldi z Generálního ředitelství Českých drah studii při jejím představení uvedl slovy: „Je to terminál, který byl vybudován po vzoru Švýcarska nebo Rakouska. To znamená, že by měl tvořit integrální funkční celek, který bude spojovat jak železniční dopravu, tak autobusovou dopravu. Bude tam zázemí pro cyklisty, bude vybudováno parkoviště a bude uzpůsobeno dalším službám, které jsou spojené s přestupním terminálem." Součástí projektu je kompletní rekonstrukce nádražní budovy, vybudování přednádraží - terminálu BUS, stanoviště taxi, parkoviště typu P+R a také vybudování lávky do městské části Šumbark. Cílem projektu je bezproblémový přestup mezi jednotlivými druhy dopravy, bezbariérový přístup, instalace moderního informačního systému a velice důležitý je parametr provozní efektivity, aby kapacita přestupního terminálu odpovídala skutečným současným i budoucím potřebám. "Vytvoří se zde komerční prostory, dispozičně se změní i vstupní hala a prostory pro veřejnost tak, aby byly maximálně využity," upřesnila mluvčí drah Kateřina Šubová.

Město Havířov vypsalo výběrové řízení na zpracovatele projektové dokumentace pro společný projekt přestupního terminálu. Vítězem je ostravský architekt Daniel Labuzík (KOHL Architekti). Tým pod jeho vedením bude vycházet z prověřovací studie, nicméně samotná finální podoba se s největší pravděpodobností bude lišit. Základní parametry jsou však jasně vymezené a dané prověřovací studií. Před nedávnem se hovořilo o tom, že spojovací lávka mezi nádražím a Šumbarkem nebude zalomena do tvaru písmene L, ale spojnice by měla být co nejkratší. Nebyla ani vyloučena ani možnost podchodu. Podle posledních zpráv se dokonce upustilo od lávky, neboť SŽDC plánuje rekonstrukci kolejiště a vadily by jim nosné pilíře lávky. Ubude zastřešených nástupišť pro autobusy a určitě při pracovních debatách architektů s investorem a zástupci provozovatele se bude přicházet na další drobnosti, které budou přínosem pro budoucí stavbu.

V současné chvíli se vypracovává projektová dokumentace, žádat o evropské dotace se bude ve druhém pololetí letošního roku. Začátek samotné realizace se v tuto chvíli předpokládá předběžně v březnu 2013. Vše ale bude záviset na rychlosti schválení dotace, která je pro realizaci klíčová. Jedná se o investici ve výši cca 160 mil. korun (na celý přestupní terminál). Čerpat dotace z regionálního operačního programu budou ČD na výpravní budovu samostatně (žádat budou o 70 %), město pak na přednádražní prostory ve výši 85 %, protože každý z investorů bude stavebně řešit svou část.

Nádraží Havířov - hodiny, foto: IMPULS-B V roce 2004 byla ostravskou společností IMPULS-B provedena instalace pohonu architektonicky řešených hodin na vlakovém nádraží Havířov. Na přání zadavatele byly předělány ručičky do reflexní modré barvy. Pohon hodin je proveden autonomním strojkem řízeném elektronikou s příjmem radiového signálu DCF. Tyto hodiny už odměřují čas, který havířovskému nádraží zbývá do jeho generální přestavby.

Bourat jakoukoliv stavbu je vždy problematické. Rozumný investor vždy nejprve hledá možnosti, jak se bourání vyhnout. Na kterém nádraží v Česku najdete - mimo Havířova - plastický strop vymykající se společenským konvencím? Není jich mnoho. Je známo mnoho případů, kdy se nevyužité budovy nezbouraly a našly nové využití – z pařížského nádraží Orsay je muzeum umění a mnozí návštěvníci Museé d´Orsay to ani netuší. Přestavba londýnských nevyužívaných přístavů na administrativní centrum včetně bydlení s kompletním zázemím – Docklands – již patří do učebnic architektů. Vídeňské plynojemy přestavěné na koncertní sál a bydlení podle návrhů Jeana Nouvela a spousta dalších staveb by mohla být dávána za příklad. Pokud zůstaneme na Moravě, tak nové využití areálu bývalé společnosti Baťa ve Zlíně nebo chystaná výstavba v centru Ostravy, kde by měla být zachována a upravena část areálu Vítkovic, jsou dalšími příklady, kdy nevyužívané stavby změnily způsob využití. Na druhou stranu pokud se řekne: „zbouráme nádraží“, tak se mnohým vybaví zbourání pražského těšnovského nádraží.

Je nutno si ale uvědomit, že všechno se vyvíjí – i naše požadavky na stavby. (Jen se podívejte, jak bydlela vaše (pra)babička na venkově počátkem minulého století – malý domek, bez tekoucí vody, suchý záchod… A srovnejte to s dnešními domy v příměstských lokalitách. Nebo se podívejte na standard bytů ze 60. a 70. let minulého století a srovnejte to s novou výstavbou.) Mění se požadavky na přístupnost, změnily se normy pro rozvody elektro, osvětlení se řeší jinak, slaboproudé rozvody byly v 60. letech téměř v plenkách, a zejména se změnily tepelně-technické požadavky na stavby. V květnu 2010 schválila Evropská rada na půdě Evropského parlamentu směrnici 31/2010/EU (EPBD II). Revidovaná směrnice vytyčuje cíle Evropského společenství v oblasti energetiky do roku 2020 rozpracováním a úpravou kroků vedoucích ke snížení energetické spotřeby energie v Evropě. Mottem revidované směrnice je cíl 20-20-20, vyjadřující záměr dosáhnout v roce 2020 snížení spotřeby energie o 20 %, snížení emisí skleníkových plynů o 20 % a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 20 % celkové výroby energie v Evropě v porovnání s rokem 1990. Cílem této směrnice je stanovení, dodržování a kontrola požadavků na energetickou náročnost budov ve vazbě na vnější klimatické a místní podmínky, požadavky na vnitřní prostředí a efektivnost nákladů provozu budov. Všichni vlastníci budov budou tlačeni k tomu, aby řešili stávající technický stav svých starších budov, které nebudou směrnicím vyhovovat. S tímto výhledem už dnes musí projektanti nových staveb počítat a musí řešit jejich budoucí provoz i po stránce energetické náročnosti.

A zachránit nějaký starý dům tím, že se prohlásí za kulturní památku? Seznam nemovitých kulturních památek už dnes je velmi rozsáhlý. Je otázkou, zda jej dále rozšiřovat o jakýkoliv (trošku cennější) dům, kterému hrozí demolice. Neměly by být památkově chráněny jen vybrané stavby špičkové architektury? Průřezem obdobími, průřezem funkčním využitím i architekty, kteří stáli za projekty? Prohlášení objektu za památkově chráněný výrazně komplikuje jakoukoliv stavební činnost vlastníkovi – nemůže ani vymalovat nebo instalovat čidlo zabezpečovací signalizace bez projednání s památkáři! Věřím tomu, že obyvatelé Zlína, kteří bydlí v „baťovských domcích“ nebo obyvatelé Poruby, jejichž domy byly vyhlášena za památkově chráněné, by toto vyhlášení nejraději zrušili. Pro vlastníka je to jen práce a zejména peníze navíc. Nikdo vlastníkovi (téměř nikdy, protože objem finančních prostředků v kapitole Ministerstva kultury je tak malý, že nestačí ani na údržbu těch nejvýznamnějších památek) na opravy či údržbu (skoro) nic nedá, jen se na vlastníka sypou požadavky. A pokud by stát dal, tak vlastně všechny tyto prostředky jdou z našich daní. Opravdu jsou to účelně vynaložené peníze? Neměly by jít jen na některé špičkové stavby, které si to zaslouží? Asi už dávno neplatí výrok pana Špidly: „Zdroje jsou!“ Dnes už zdroje nejsou…

Přejme si, aby bylo u havířovského nádraží zvoleno to nejlepší řešení. Takové, které přinese komfort cestujícím, odpovídající 21. století, které poskytne dopravcům odpovídající zázemí, které bude navrženo a realizováno s ohledem na efektivní a ekonomické vynaložení finančních prostředků jak při výstavbě, tak při budoucím provozu. A které bude i potěchou pro oko.

Zdroje: 4 – construction, blog.iDNES.cz, Česká televize [1], [2], České dráhy, ČTK/Finanční noviny, EnviWeb, Havířovský deník [1], [2], [3], [4], iDNES.cz, IMPULS-B, infoportály.cz, Stavby v Moravskoslezském kraji, vlakove-nadrazi-havirov


Vlad Poslat mail autorovi | 14.2.2012 (21:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Stavby a projekty

More from ČR Moravskoslezský


  1 2 3 4 5 ... 8      Zpráv na stránku:   
21.03.2014 (11:03)  
Registered user IC540  mail  
27.02.2012 (21:30)  
Autobusové nádraží u vlakového je v Havířově zbytečné...
Opakuji, současná poloha AN na Podlesí je vyhovující...
Tím je Havířov trochu atypický od ostatních měst, no kolem vlakáče vše důležité či potřebné opravdu jezdí...
Viz můj dřívější příspěvek...
Dálková doprava je minimální...
Vše kolem vlakáče projíždí kromě Karviné a tu odkolnit před vlakáč by znamenalo její likvidaci. Snad jen linku Č.Těšín-Havířov, by stálo za to prodloužit do přestupního terminálu z Podlesí...
Ostatní podstatné projíždí...
Z jednání na kraji vím, že se připravuje prodloužení vlakové linky S1 do Návsí. Havířovu by pomohla vlaková zastávka, kterou najdete v plánech kraje s pracovním názvem Havířov nemocnice, byla by i vedle obchodní zóny. Stala by se pěšky dostupná pro cca 10.tisíc lidí. Také by pro většinu obyvatel přiblížila a zkrátila cestování do Ovy, ale i na Těšín(Slovensko/Mosty u Jablunkova)vlakem...
Nečetl jsem všechny příspěvky, ale ve svém dřívějším vše podstatné osvětluji...
Snad se Havířovská radnice nerozhodne pro variantu vyhnání cestujících z busů, ale i vlaků...
Zakládáme pro to s kolegy občanské združení. Neboť z jednání na radnici či ČSAD jsme doposud byli sprostým a drsným způsobem, co by soukromé osoby odbývání planými odpovědmi...
Registered user Sim 
27.02.2012 (9:33)  
Ondrák > oka, diky ... z puvodniho prispevku IC540 jsem to bohuzel nepochopil, tak aspon na druhy pokus ;-)
22.02.2012 (18:55)  
Ano, je to tak; podrobněji viz též příspěvek IC540 ze 16.02.2012.
Registered user Sim 
22.02.2012 (18:40)  
Ondrák > chapu to tedy spravne tak, ze nyni mohl dalkovy bus prijet do Havirova a cestou na autobusak (ktery byl na druhem konci mesta) mohl mit nekolik zastavek => lidi nemuseli prestupovat na MHD, kdyz mohli vystoupit rovnou v pesim dosahu sveho cile ... kdezto pokud se budem bavit o planovanem stavu, dalkovy bus lidi vysadi na kraji mesta a jede zpatky, zatimco lidi do centra musi pokracovat dal MHD?
22.02.2012 (17:50)  
Přemístění autobusového nádr. k vlakovému by mohlo snížit využití hromadné dopravy obecně, tj. včetně MHD, neboť stávající autobusák je ve městě, kdežto nádraží vlakové (+ případně nové autobusové) je od města odděleno rondlem. Tedy dostupnost autobusáku se sníží, navíc autobusy z Ostravy nebudou projíždět celým městem, což bylo pohodlné (nově bude asi třeba u většiny linek přesedat na MHD, jako je tomu nyní u vlaku). Nechť mne případně někdo z místních či zasvěcenějších opraví ...
Registered user Sim 
22.02.2012 (16:00)  
Porad mi unika jedna vec, v diskusi nekolikrat zminena; jak muze premisteni autobusoveho nadrazi k vlakovemu snizit vyuzivani MHD?

To je tim mysleno, ze to pak bude mit vic lidi na dalkovy/mezimestsky autobus bliz pesky, takze nebude nutne presedat na dalsi mistni bus? Nemelo by tohle byt naopak cilem dopravy?
21.02.2012 (13:51)  
Omlouvám se za poněkud suchou teorii z pera právníka (byť se snažím o maximální zjednodušení právnicky poměrně komplikovaného problému), ale příspěvky pana Stejskala mne k tomu vybudily:

Ochrana vlastnického práva je jistě jedním ze stěžejních principů právního státu, kterým ČR (minimálně dle české ústavy) je. Tato ochrana není ovšem neomezená (jak si bohužel mnoho vlastníků myslí); Listina základních práv a svobod to shrnuje lapidárním „Vlastnictví zavazuje“.

Tj., pane Stejskale, neplatí princip „buď mi dejte peníze nebo mi do toho nekecejte“. Vlastním-li věc (lhostejno zda les či budovu a lhostejno zda zapsanou do seznamu památek či nikoli), které vykazují nějaké zákonem chráněné hodnoty (např. plní ekologické funkce v případě lesa, mají hodnotu z hlediska památkové péče v případě budov apod.), je tímto mé vlastnické právo limitováno a musím počítat s určitými omezeními.

Jinými slovy ochrana vlastnického práva je něco, co mi stát dává a zajišťuje (prostřednictvím soudů, policie apod.), ale nikoli neomezeně – zároveň mi říká, že se musím jako vlastník omezit ve prospěch práv jiných a ve prospěch celospolečenských zájmů. Je otázka, jaké toto omezení má být a asi panuje všeobecná shoda, že pokud možno co nejmenší; stejně tak je otázka, zda za toto omezení by měla od státu náležet náhrada či nikoli a zde se také asi shodneme všichni na tom, že nějaká zpravidla ano.

Nicméně jak píši v úvodu, na penězích to nestojí a mám pocit, že naše země se nachází v tom stavu, v jakém je, právě kvůli k tomu, že jsme se od socialistického všechno je všech (tedy nikdo se o nic nestaral) ocitli na opačném konci, tj. že si každý může dělat co chce. Na tom se bohužel podepisuje i nefunkční památková péče (jen na okraj, o lecčems svědčí i to, že ta stále „jede“ podle socialistického zákona z roku 1987, byť novelizovaného), o čemž už zde ovšem bylo mnoho dříve napsáno.

Ale zpět k Havířovu:

Myslím, že zde zapadla poměrně důležitá otázka, a sice zda je autobusové nádraží u vlakového v Havířově třeba. Jak již zde zaznělo, cíle dopravy z Havířova leží převážně na severu či severozápadě (Ostrava, Orlová apod.), ale město leží od nádraží na jihovýchod., tj. jestliže by autobusové linky z frekventovaných směrů končily u vlakového nádraží (a nikoli jako dnes, kdy jedou přes celé město na stávající autobusové nádraží), potom by museli cestující do Havířova přesedat na MHMP (jako je tomu dnes přijedou-li vlakem), což by skutečně mohlo snížit využívání MHD v lokalitě. Nebo je to plán ČD jak tímto snížit využívání autobusové dopravy …? :- ) Víte o tomto někdo něco bližšího?
20.02.2012 (22:03)  
BS: nebudte zbytecne vztahovacny, nebylo to napadeni. Pouzivam to jako neutralni konstatovani pro mlade lidi, kteri vidi svet pohledem starych suchych ucetnich. Tak jako svazaci klasicti byli fanatici komunismu, svazaci modri vidi jen "jedine a prvni historicke pravo je nedotknutelnost majetku, tot podstata vesmiru".
Souhlasim ale taky s tim, ze utopie jsou z principu velice nestabilni.
Sandik: diky, az se uvidime, proberem, tohle by mne take zajimalo.

Ostatni: mimochodem vedeli jste, ze v Ostrave chteli bourat ten 100 let stary hotel vedle Karoliny? Demolicni vymer uz byl, pro mne to ale ted byla novinka! Takovy krasny art-decovy interier...
Registered user Sandik 
20.02.2012 (21:03)  
Astartoth: (už totálně OT) Jak kde. Častěji valem chátrají, přičemž to chátrání samozřejmě začalo už za minulého režimu. Znám vesnice, kde z původních selských statků zůstalo na návsi odhadem 50-60 procent, zbytek zmizel neznámo kdy. Asi to je i o agilních starostech nebo o aktivních stavebních úřadech, přesně netuším.
  1 2 3 4 5 ... 8      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2014 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko