..: Majitel budovy havířovského nádraží plánuje její demolici :..

celkový pohled na halu havířovského nádraží, foto: Adam Guzdek Havířov — Regionálními i celostátními médii již proběhla zpráva o zamýšlené demolici hlavní budovy železničního nádraží v Havířově a jeho náhradě zcela novým objektem. Důvodů k tomuto rozhodnutí je dle vyjádření Českých drah hned několik: „…z technického hlediska je budova celkově dožilá, příliš kapacitně velká, energeticky náročná a prostředí je vůči cestujícím nedůstojné.“ Nový objekt by měl navíc integrovat i další funkce – měl by obsahovat například stání autobusů a taxislužby, parkoviště, zázemí pro cyklisty atp. Tento dopravní terminál má být vybudován „po vzoru Švýcarska nebo Rakouska“. Proti plánované demolici se ovšem ozvaly protesty odborné i laické veřejnosti. Nesouhlas vyjádřila například Česká komora architektů a také pracovníci státní památkové péče.

Malý exkurs aneb Trocha historických souvislostí

Pro vysvětlení výjimečnosti havířovského nádraží se musíme vrátit na počátek padesátých let. Po komunistickém převratu roku 1948 se jediným povoleným uměleckým a architektonickým stylem stal tzv. „socialistický realismus“, lidově a s poněkud hanlivým přídechem zvaný „sorela“.

typickou realizací sorely je sídliště Ostrava Poruba, foto: Adam Guzdek Tento „umělecký styl“, nastolený v komunistickém Sovětském svazu jako oficiální a jediný povolený už po nástupu J. V. Stalina ve třicátých letech dvacátého století, spočíval v malířství a v sochařství nejen v preferenci vhodných témat, především dělníků a rolníků při práci, vojáků bojujících za vlast a svobodu, nebo zobrazení významných událostí z života komunistických vůdců, ale také v použití „realistického zobrazení“, v praxi čerpající především z umění evropské renesance, baroka a klasicismu. Přijatelné bylo ještě použití impresionismu, zatímco mladší umělecké styly byly vysloveně označovány za „úpadkové“ a dokonce „kontrarevoluční“. V architektuře se vzorem stala především idealizovaná antická architektura a dále architektura italské renesance. V československém prostředí padesátých let byly jako vhodné vzory chápány také architektura tzv. „české renesance“ a dále folkloristické motivy lidové architektury.

Právě na Ostravsku, které bylo v padesátých letech v souladu s plány na masivní rozvoj těžkého průmyslu a také s ideologickým zdůrazňováním horníků jako „novodobých hrdinů“, kteří svou namáhavou prací budují „nový šťastnější svět“, byla ve stylu socialistického realismu postavena řada dodnes dochovaných objektů. Nejvýznamnější z nich je zřejmě rozsáhlý komplex obytných domů v Ostravě Porubě. V té době došlo také k založení Havířova – města, které mělo být doslova vzorem nového socialistického životního stylu.

Asi není divu, že sami architekti „sorelu“ jako nadiktovaný architektonický styl, který jim navíc prakticky neumožňoval jakoukoli skutečně tvůrčí práci, ale spočíval v podstatě ve stálém opakování a zmnožování několika málo povolených vzorů, upřímně nenáviděli a spolu s výtvarnými umělci, hudebníky či spisovateli netrpělivě vyhlíželi dobu, kdy bude možné alespoň poněkud svobodněji umělecky tvořit. Signálem této nové doby se stala mezinárodní výstava Expo 58 v Bruselu, kde se československý pavilon a expozice v něm umístěné setkaly s obrovským ohlasem a dokonce i s řadou mezinárodních ocenění. Protože se tehdy Československo chtělo prezentovat jako „moderní socialistická země“, byl zvolen nikoli nemoderní a konzervativní socialistický realismus, ale zcela nový a moderně působící styl, zvaný v Československu později prostě „bruselský“. Tento styl, předchozímu socialistickému realismu v mnoha ohledech zcela protikladný, formálně navazoval nejen na meziválečný funkcionalismus, ale především na tehdy nejprogresivnější proudy světového umění a architektury, například na tehdejší projekty Le Corbusiera, Oscara Niemeyera, Eero Saarinena atp. a spočíval v použití moderních materiálů, v technické lehkosti, v hravé práci s barvami, ve výrazném použití malířských a sochařských doplňků, velmi často abstraktních, v použití asymetrie a hojném uplatnění křivek. Projekty byly vždy navrhovány se snahou vytvořit unikátní, originálně a celistvě řešený celek, ideálně s minimem unifikovaných prvků.

Bruselský styl velmi výrazně zasáhl nejen československé umění a architekturu šedesátých let, ale také umělecké řemeslo a design. Jeho všeobecnou oblibu ostatně dokládá to, že se, byť v notně zdegenerované a zlidovělé podobě, objevoval ještě v sedmdesátých a dokonce i osmdesátých letech.

Trojice „bruselských“ železničních nádraží

Nádraží Ostrava-Vítkovice, foto: Adam Guzdek Mezi vůbec nejvýznamnější realizace bruselského stylu patří trojice železničních nádraží, vybudovaných v průběhu šedesátých let na Ostravsku. Nejstarším z nich je nádražní budova v Ostravě-Vítkovicích, navržená roku 1963 architektem Josefem Dandou a budovaná v letech 1963-1967. Už tato budova dobře ukazuje základní charakteristiky nového slohu. Budována je jako přehledná, jasně čitelná hmota, jíž z vnějšku dominuje originální „pilovitý“ motiv šikmo vedených ocelových podpor, uvnitř pak mohutná nádražní hala, velkoryse koncipovaná a osvětlená prosklenou stěnou, formovaná originálně řešeným stropem, stěnami zdobenými keramickými obklady z drobné mozaiky, abstraktními reliéfy vypalovanými do drátoskla, jejichž autory jsou Benjamin Hejlek a František Burant či skleněnou věží s hodinami od Vladimíra Kopeckého.

Na architektonické a výtvarné řešení nádražní budovy v Ostravě-Vítkovicích bezprostředně navázala zajímavě řešená, ale v konkrétním provedení spíše méně výrazná budova nádraží v Karviné a především s Ostravou-Vítkovicemi srovnatelně kvalitně řešená nádražní budova v Havířově, projektovaná v letech 1964-1969 architektem Josefem Hrejsemnou ve výrazné spolupráci se sochařem Václavem Urubou.

Poslední ze zmíněné trojice pozoruhodně řešených nádražních budov je hlavní nádraží v Ostravě–Přívoze z let 1966-1974, projektované architektem Lubomírem Lacinou. Také tomuto nádraží dominuje celistvě a v detailech originálně řešená hala, donedávna osvětlovaná dnes žel odstraněnými vitrajemi s výjevy z dějin Ostravy. Pozoruhodně, téměř výhradně pomocí ladných křivek, je řešený přednádražní prostor, tvořený originálně řešenou kolonádou a navazujícími nástupišti tramvají, s kašnou od sochařky Sylvy Lacinové-Jílkové a organicky.

Všechny tři nádražní budovy (Ostrava-Vítkovice, Havířov, Ostrava hlavní nádraží) vynikají snahou po velkorysém, architektonicky působivě řešeném prostoru a výrazným uplatněním uměleckých a uměleckořemeslných detailů, navrhovaných v přímé a široce pojaté spolupráci s tehdejšími výtvarníky.

Havířovské nádraží

V pořadí druhé z projektované trojice nádraží je kromě samotného „bruselského konceptu“ zajímavé především uplatněním brutalistických prvků. Zcela jednoznačně tento rys vystupuje při srovnání s mladším hlavním ostravským nádražím, jehož koncept, stejně jako (nedochovaná) malířská a sochařská výzdoba jsou jaksi konvenčnější, krotší a harmoničtější. Tento brutalistický rys havířovského nádraží byl zřejmě do značné míry dán úzkou spoluprací architekta Hrejsemnou se sochařem Urubou.

Havířovské nádraží s plastikou V. Uruby, foto: Adam Guzdek interiér haly havířovského nádraží, foto: Adam Guzdek galerie s asymetricky umístěným schodištěm v hale havířovského nádraží, foto: Adam Guzdek betonový podhled, galerie a část mírové mozaiky v intriéru nádražní haly, foto: Adam Guzdek detail prosklené stěny havířovského nádraží s hodinami, foto: Adam Guzdek detail intriéru východní stěny haly, foto: Adam Guzdek

Samotný koncept nádražní budovy, jíž dominuje mohutná, vzdušná a výborně osvětlená nádražní hala s prosklenou čelní stěnou, je bruselský. Charakteristické je pro něj i hravé „naklonění“ základní hmoty budovy, projevující se v bočním pohledu, asymetricky umístěné, lehké a vzdušné schodiště na galerii v prostoru haly, samo o sobě jeden z nejzajímavějších a nejoriginálnějších prvků interiéru. Bruselská jsou i lehká, dynamicky formovaná markýza nad vstupem, charakteristické rytmické členění skleněné stěny i diagonálně umístěná madla vstupních dveří, asymetrické, originálně formované hodiny, umístěné vně budovy v prosklené čelní stěně, originálně utvářené stoly k odkládání zavazadel před pokladnami, výdechy klimatizace na východní galerii, opět vytvářející vzájemným posouváním hravý rytmus, atp.

Směrem k expresivnějšímu a drsnějšímu brutalismu pak odkazuje výrazný a v kontextu české architektonické tvorby šedesátých let zcela unikátní betonový strop, respektive stropní podhled, jehož lomenicové prvky jsou jakoby mnohonásobně přeříznuty a vždy vůči předchozímu pásu posouvány o polovinu jednoho modulu, což vytváří nesmírně poutavou a dynamickou strukturu, zdůrazňující diagonály, vytvářející mnohonásobnou dramatickou hru stínů a doslova nutící návštěvníka k procházení se prostorem a k pozorování stropu z různých úhlů a míst nádražní haly. Velmi expresivní je však také mohutná mírová mozaika na západní stěně, zajímavá ukázka tehdejšího československého monumentálního malířství, svou abstrahující formou odkazující na výrazná modernistická díla meziválečného malířství a svou monumentálností zřejmě odkazující také k tehdejší tvorbě mexických modernistických malířů. Velmi zajímavou a kvalitní ukázkou brutalistního sochařského projevu je pak také Urubova betonová plastika před nádražní budovou, jejíž surový betonový povrch s otisky prken dřevěného bednění účinně kontrastuje s exkluzivními materiály samotné nádražní haly, lesklým kovem, sklem, mramorem a travertinem.

Použití těchto exkluzivních materiálů je ostatně, spolu s celkovým konceptem, použitím originálních architektonických a uměleckých prvků a řadou kvalitně a originálně řešených uměleckořemeslných detailů, jednou z podstatných faset celé havířovské realizace.

Stávají stav

původní neonový nápis na boku nádražní budovy, foto: Adam Guzdek Stávající stav všech tří zmíněných nádraží je žel neradostný. Ostravské hlavní nádraží bylo v nedávné době rekonstruováno způsobem, který k památkové hodnotě objektu rozhodně nebyl příliš citlivý a znamenal výraznou ztrátu autenticity.

Také budoucí osud chátrajícího nádraží v Ostravě-Vítkovicích je nejistý. Jak jsme vás nedávno informovali, České dráhy hodlají toto nádraží prodat, jelikož je pro ně nepotřebné. K řadě kontroverzních a z hlediska ochrany kulturních památek zcela nekompetentních kroků nyní již bývalého ministra kultury Bessera patří i jeho ministerské veto už platného a odbornými pracovníky ministerstva kultury schváleného zápisu vítkovické nádražní budovy do seznamu nemovitých kulturních památek.

Nádraží v Havířově bylo v minulých letech mladšími úpravami poškozeno pouze ve velmi malé míře. Nejvýraznější z nich je, vedle řady drobnějších a méně podstatných změn, především instalování nových, automaticky otvíraných a zcela typových vstupních dveří, nerespektujících původní řešení. Jinak je ovšem budova dochována ve velmi autentické podobě. Rubem tohoto faktu je její pomalé chátrání, vypovídající o nedostatečné základní údržbě objektu. Nyní mu však hrozí bezprostřední zánik. Tento alarmující fakt nepochybně něco podstatného vypovídá o tom, jak málo si odpovědní lidé váží významných uměleckých a architektonických počinů naší minulosti.

Vedle dalších aktivit na záchranu havířovského nádraží, jimiž jsou nesouhlas České komory architektů, podaný návrh na zápis budovy do seznamu nemovitých kulturních památek, publikační činnost, upozorňující na připravovanou demolici a na hodnotu stávající budovy, probíhá také petice proti demolici budovy, jejíž elektronickou verzi je možné podepsat na této stránce.

Zdroje a další informace: Brusel expo ´58, Protimluv.net, Novinky.cz, ČT 24 (1), ČT 24 (2), infoportály.cz

(Autor článku je historikem výtvarného umění a architektury.)


Sandik | 14.2.2012 (18:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Stavby a projekty

More from ČR Moravskoslezský


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
24.03.2014 (22:18)  
KAŽDÝ HLAS SE POČÍTÁ PROSÍM POŠLETE TO DÁL
http://e-petice.cz/petitions/petice-proti-zbourani-nadrazi-v-havirove.html
http://www.peticehavirov.cz/
http://www.360cities.net/cs/image/train-station-havirov-czech-republic#107.46,-17.60,109.3
http://expo58.blogspot.cz/2010/08/nadrazi-v-havirove.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_stanice_Hav%C3%AD%C5%99ov
http://havirov-historie.cz/historicke-clanky/vlakove-nadrazi
http://www.novinky.cz/kultura/salon/292181-adam-guzdek-chce-zachranit-havirovske-nadrazi-bourani-je-vzdycky-nejjednodussi-reseni-ale.html
http://www.regiony24.cz/11-192215-ministr-dopravy-prachar-jde-proti-svemu-hnuti-ano
http://www.msstavby.cz/prestupni-terminal-havirov-eia-07-05-2012/
http://www.stream.cz/gebrianvs/827702-gebrian-vs-havirov
https://www.youtube.com/watch?v=xvx-bVs7e-k
http://www.kduhavirov.cz/cerne-svedomi-havirova
To co je připravováno Městským zastupitelstvem / ČD je jen předražená demolice kdy se 2/3 Cenné Nádražní budovy zbourají. Místo cenné odbavovací haly bude parkoviště a část administrativní budovy se ponechá a bude upravena na nádraží. Město s 77000 obyvateli bude mít doslova zastávku ČD jako na vesnici .A Tomu říkají na radnici hrdě nový terminál..Budova je v zahraničí respektována jako kvalitní ukázka určitého ČESKÉHO stavebního stylu navazujícího na úspěch Expo58. Je to jen barbarské ničení Českého Architektonického Dědictví. Cennou budovu nahradí bezcenná.
Nádraží lze opravit rekonstruovat .Statika budovy je v pořádku . Budova má své kouzlo,byly na ní při stavbě použity velmi kvalitní materiály a má cenu jí opravit .Pan primátor hovoří o efektivitě čerpaní Právě Havířov co se týče čerpání a efektivity proinvestovaných prostředků obsadil 20 místo s 22 posuzovaných v kraji .Ostrava má Radniční věž . Liberec má vysílač Ještěd . Brno má vilu Tugendhat. Havířov má zatím cenné Vlakové nádraží?
Děkuji za přečtení Honza t. občan Havířova
Registered user stoupa  mail  
22.02.2012 (16:59)  
Ad Astartoth, 21.2. v 15:37

Jde jen o peníze ...
21.02.2012 (15:37)  
Stoupa ad skla: nejak jsem nepochopil odpoved. Jsou-li ty ztratove budovy oblozene jen skly tabulovymi, proc je nepresklit termickymi? A jestli i ta termicka poskytuji jen nevyraznou usporu proti zdivu, proc vsichni stavi sklem oblozene novostavby jako zbaveni rozumu?
18.02.2012 (12:12)  
ceskolipak

jenže to dnes stavařům nevysvětlíte. Dnes je trend stavět tak, aby se to dalo finančně vytopit - vytemperovat a neplatícího nájemníka vyhodit a přeskládat sádrokarton tak, aby to vyhovovalo dalším nájemníkům. Beton sklo a suchá stavba ...

Stejný osud potkal korpus stavby v Karlíně TOKOVO, kde ho za miliardu zrekonstruovali. Bohužel už neběží plyn zadara z Jamalu ale za tvrdé doláčky ...

Každopádně je to škoda

M.U.
Registered user ceskolipak  mail  
16.02.2012 (22:45)  
Nikdy jsem sice v těchto končinách nebyl, ale budova nádraží je stylová a reprezentuje jistý architektonický styl.
Rozhodně by se měla budova zachovat a rekonstruovat.
Nevěřím novým módním ocelovo-skleněným a zároveň dost šizeným stavbám, které by po třeceti letech vypadaly o mnoho řádů hůře než Havířov.
Registered user stoupa  mail  
15.02.2012 (22:29)  
Pro "Sandík", Vaše reakce ve 20:01

Děkuji za Vaši reakci. Osobně jsem rád, že Bruselská restaurace po tom průšvihu "po plyši" dopadla alespoň tak, jak dopadla.

A tady, i v kladné souvislosti s oněmi barokními kostely, dere se na jazyk otázka: ÚČEL stavby, její reálné využití. A to by mělo /mohlo jít ruku v ruce s "chráněním", vč. tvrdého režimu dotační politiky (když na to nemám, nemohu požadovat - sorry, je to trochu barbarství).

Nezřídka jsem posuzoval, naplňoval a přepočítával stavebně-investiční záměry. Většinou to, co mohlo sloužit dál účelu, bylo vhodné ponechat, rekonstrukce se změnou účelu zřídka kdy vyšla (navíc ony tepelně-technické požadavky).

Příklad: Znám už cca 30 let několik průmyslových objektů v Berlině, tovární haly, sklady. Chráněné, byly výrazně po 1990 přestavěny. Jsou v nich výstavní síně, koncertní haly i disco, kanceláře, televizní studia. Přitom si ponechaly zvenku "ducha doby" (vznik před 1914), fasádu, tvar oken - která jsou však ze soudobých materiálů. Uvnitř nezůstal "kámen na kameni", aby to mohlo sloužit novému účelu. Neb pouze pokud se našel (napřed) nový účel, našly se i prostředky.

Tolik tedy ku "chránění". Sakrální stavby svůj účel mají. :-)
Registered user Sim 
15.02.2012 (19:30)  
Franta Plášek > a tohle mate jako argument, proc by to takhle v Havirove (nebo kdekoliv jinde) fungovat nemohlo? Nebo snad chcete rict, ze nadrazni restaurace je majitelem objektu?
15.02.2012 (16:38)  
Sim M > Protoze Lidl ma vsechny obchody stejny a protoze nemaji 30 metru na vysku ...

Nepravda!

http://g.co/maps/d9jnx


Tento příklad není úplně přesný. Vámi zobrazený Lidl je jen nájemce, součást budovy náležející do komplexu rezidenčního bydlení. Je to poblíž nádraží Vyšehrad. Stejně tak je v další budově restaurace.

Tím, že Lidl má všechny obchody stejný jsou zcela jistě myšleny budovy standardních, na zelení louce stavěných marketů.
Registered user stoupa  mail  
15.02.2012 (15:58)  
Ad Astartoth:

Sklo tabulové a "thermosklo" je malinko tepelně rozdílné.

U paneláku zateplení "hodí" 7 - 9 % Úsporu. Výměna pořádných oken s pořádnými (vakuovanými) skly dá 20%, extrémě až 30% (trojskla, co použil Glavunion). Údaje vycházejí z reálného náměru odběru tepla (GJ) v letech 1998 až 2005 v Severních Čechách.
(Milovaným zákazníkem bývávala "Nemocnice na kraji města" v Mostě. "PoBruselká sklobetonova atrakce protopila nejméně 19 Mega CZK ročně a poslala to Pánubohu do oken ... Vzorný zákazník teplárníka) :-)
15.02.2012 (14:06)  
Nevim, co mate vsichni s tou energetickou narocnosti, z okna se divam na megaohyzdnost s honosnym nazvem "Filadelfia tower" (je to v Praze a zajimalo by mne, jestli nekdo uroni slzu, az prijde i jeji cas, asi tezko) a to je jen sestadvacetipatrovy skelet zcela oblozeny sklem. Tak budto zesileli developeri modernich staveb, nebo by stacilo bruselske stavby (zamerne pisu stavby a ne nadrazi, protoze v tomto stylu je mnoho bazenu a sidlistni obcanske vybavenosti) presklit soudobymi skly.
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2014 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko