..: Deváté narozeniny ŽelPage – kdo je nejlépe nafotil? :..

M 286.1032, Krumvíř, 27. 2. 2010, foto: Samir Lepara Pohořelice/Uhřice — Před devíti lety, 18. února 2001 se začala psát historie portálu ŽelPage. Ten každým rokem roste, ať už množstvím a kvalitou poskytovaných informací, tak množstvím lidí, kteří jej vytvářejí a podporují. I proto je vždy důvod si výročí připomenout, např. uspořádáním jízdy zvláštního vlaku. Zatímco před dvěma lety jsme projeli provozní i neprovozní lokální tratě nejen v Českém středohoří, letos jsme navštívili zejména Jihomoravský kraj. Cestující zvláštního vlaku tvořeného motorovými vozy místních spolků Hrbatá Máňa a KPKV Brno s námi navštívili Pohořelice, kam vlaky od prosince 2008 nezajíždí, stejně jako Uhřice, kde je regionální doprava zastavena již přes deset let. Pro široké publikum železničních fotografů jsme vyhlásili fotosoutěž o zachycení atmosféry narozeninové jízdy, jejíž výsledky již známe. S nimi, stejně jako se zážitky některých pořadatelů, vás tímto článkem rádi seznámíme.

Fotosoutěž „9. výročí ŽelPage“

Hned po skončení víkendových jízd na jižní Moravě jste mohli nominovat své nejpovedenější snímky do fotosoutěže. Do pondělí 5. dubna pak probíhalo hlasování čtenářů. Výsledky již známe! Největší gratulace si zaslouží pan Petr Zedníček (alias Petas) za svou krajinovou fotografii zvláštního vlaku pořízenou mezi stanicí Kloubouky u Brna a zastávkou Dambořice. Ta získala 55 bodů od 27 respondentů. Druhé i třetí místo pak obsadil Miloš Stloukal (alias Miloš) se snímky pořízenými v Terezíně u Čejče, resp. v Dambořicích. Všem umístěným gratulujeme, soutěžícím i hlasujícím děkujeme za účast. Jak jsme slíbili, z celé pětice finalistů jsme vylosovali výherce trička portálu ŽelPage. Tím se stal Miloš Stloukal; způsob doručení bude dohodnut soukromou komunikací.

M 286.1032 + M 240.0113, Dambořice, 27. 2. 2010, foto: Petas M 240.0113, Terezín u Čejče, foto: Miloš M 240.00113, Dambořice, 27. 2. 2010, foto: Miloš 851.032, Krumvíř, 27. 2. 2010, foto: Jiří Hovorka Lemmings na panelech, Pohořelice, foto: Josef Petrák

Co předcházelo poslední únorové sobotě

Po úspěšné jízdě s motoráčkem do Karviné se ŽelPage rozhodovala, co připraví na 9. narozeniny. Z několika návrhů byl vybrán Samirův - na realizaci akce v okolí Brna; hlavně proto, že jsme zde předtím žádné akce ještě nikdy nepořádali. Cílem se měly stát lokálky Jihomoravského kraje bez pravidelné dopravy. Přes prvotní obavy týkající se prodejnosti akce se podařilo rychle zaplnit soupravu jak pro jízdu v sobotu 27. 2., kdy s námi cestovalo přibližně 150 lidí od ŽelPage, z oboru i laické veřejnosti, tak v neděli, kdy kratší vlak jen s M 286.1032 vezl 48 cestujících.

Jak se taková akce organizuje? Na začátku vypadá vše jednoduše. Kontaktujete dopravce, ujasníte si trasu a jízdní časy, dohodnete se na ceně a spustíte rezervace. Ve skutečnosti však v průběhu tohoto procesu vstávají různé problémy, které je třeba operativně řešit. Je třeba sehnat průvodce do vlaku, zajistit tisk jízdenek stejně jako vlakového průvodce, připravit fotozastávky, zajistit distributora občerstvení…

Nám přálo štěstí – lidé ze spolku Hrbatá Máňa byli velmi ochotní, za což jim patří velké poděkování. Hlavně díky tomu jsme se mohli o posledním únorovém víkendu sejít na 5. nástupišti hlavního nádraží v Brně a vyrazit tak na svou pouť. Souprava dvou motorových a jednoho vloženého vozu působila opravdu majestátně. Přes menší problém s vyhlášením na „pragotronu“, kdy zaměstnanci železniční stanice Brno hl.n. odmítli publikovat informace o soukromém vlaku, všichni cestující vlak ŽelPage našli. Díky tomu se mohl bez obav vydat do pohybu směrem k první zastávce z dopravních důvodů – na vesnické nádražíčko ve Vranovicích.

Sobota: Pohořelice, Hustopeče, Uhřice… Vlára

Zatímco Samir pochází z Bohumína, Fixi je v Brně doma. Za úkol dostal především prozkoumat jeden z přípojných vozů Bmx765. Cílem bylo ověřit, jestli je číslování sedadel shodné s rezervačním obrázkem na webu. Při letmém průzkumu však zjistil, že sedadla byla při nějaké opravě naprosto přeházena, a v číslech je absolutní zmatek. Vzniklo tedy rozhodnutí, že si vozy před jízdou očíslujeme raději všechny sami.

Bizarně vyhlížející třívozový historický vlak vzbuzoval na nádraží značný zájem a během chvíle se to kolem hemžilo všelijakými dopravními fandy a nebylo místo, kde by nestál někdo s fotoaparátem. Všichni jsme se urychleně pustili do finálních příprav soupravy na jízdu – rozdělit zásoby občerstvení mezi všechny tři vozy, očíslovat sedadla, vybavit vozy směrovými cedulemi (speciálně vyrobenými pro tuto akci), rozdělit mezi průvodčí zásobu lepenkových jízdenek (vzor JHMD), průvodcovské kleště, vysílačky, produkty e–shopu atd. Mezitím jsme samozřejmě byli terčem všelijakých dotazů ze strany okolní veřejnosti i již přicházejících cestujících našeho vlaku.

M 240.00113, Dambořice, 27. 2. 2010, foto: Samir Lepara První zastávkou měly být Vranovice, výchozí stanice lokálky do Pohořelic (v současnosti bez dopravy). Oba motory se zuřivě snažily a celá souprava se „řítila“ rychlostí přes 60 km/h po koridoru. V průběhu cesty jsme rozdávali cestujícím průvodce a procvaknuté historické lepenkové jízdenky. Do Vranovic jsme dojeli včas, společně s osobním vlakem do Brna. Z toho vyskočil pilot (strojvedoucí se seznáním na trať v režimu D3), vyřídil nezbytné formality v dopravní kanceláři a přistoupil do kabiny singrovky, která byla ve směru do Pohořelic vedoucím vozem. Doprovod zahnal několik všetečných fotografů zpět do soupravy a rozjeli jsme se. V Pohořelicích pak byla vyhlášena první fotozastávka.

Většina fotografů se ihned vyšplhala na velkou hromadu betonových panelů, odkud měli soupravu krásně nasvícenou a mírně z nadhledu. Méně ideální už však bylo jejich pochopení pro zájmy ostatních a tak celou, zhruba patnáctiminutovou, akci provázelo hlasité pokřikování na ty, kteří se náhodou přimotali někomu do záběru. Nás organizátory to poněkud překvapilo a zklamalo.

Přes Vranovice a Šakvice jsme dojeli do Hustopečí u Brna. Tady jsme nabrali první zpoždění, protože od Břeclavi jel vlak EuroCity a výpravčí nechtěla riskovat jeho zdržení tím, že by nám postavila vlakovou cestu křížící jeho kolej. Museli jsme tedy zůstat na koleji daleko od budovy, a odsud poté poměrně složité posunovat na jinou kolej, odkud bylo možné vjet na lokálku. V Hustopečích u Brna se v tu chvíli nacházel i motorový vůz řady 810 Českých drah, odpočívající mezi dvěma pravidelnými výkony, a tak jsme „zaparkovali“ těsně u něj. Opět proběhla krátká fotozastávka. Poté jsme se vrátili do Šakvic a vyrazili na poslední úsek absolvovaný po koridoru do Zaječí.

M 286.1032, Krumvíř, 27. 2. 2010, foto: Jindřich Březina V Zaječí jsme přímo odbočili na místní trať do Hodonína, ale hned ve Velkých Pavlovicích nás na odjezdovém návěstidle čekalo neplánované „stůj“, protože jsme měli zpoždění, a pravidelný osobní vlak, se kterým jsme se měli křižovat v Čejči, byl samozřejmě důležitější (v Zaječí je krátký přestup do rychlíku). Vznikla tak tedy asi 15minutová přestávka, kterou většina cestujících využila k fotografování soupravy, seznamování se apod. Jakmile přijela 809, strojvedoucí krokodýla táhle zahoukal a dal tak znamení k urychlenému nástupu. Během chviličky jsme vyrazili bez zastávky do Čejče. Po úvrati jsme se kousek vrátili a odbočili na téměř nepojížděnou trať do Ždánic (resp. Uhřic u Kyjova, protože následný úsek je již úředně zrušen). Zde vznikla další drobná komplikace, protože traťová služba SŽDC den před akcí zjistila, že trať je ve velmi špatném stavu a stanovila tak povolenou rychlost na polovinu očekávané – pouhých 20 km/h. Padlo proto rozhodnutí, že se případné fotozastávky budou konat až při cestě zpět. Přesto se jedna uskutečnila, a to ve stanici Klobouky u Brna, kde se opět měnil směr soupravy. Jakmile vlak zastavil, tak se okamžitě všichni vyhrnuli ven. Na focení měli dost času, protože v Kloboukách je ohlašovací povinnost, přehazuje se výhybka atd. Poté následovala ještě asi 10minutová jízda do Uhřic u Kyjova, „cílové“ stanice akce a největšího lákadla celého dne.

I v Uhřicích si samozřejmě všichni zdokumentovali rozpadající se staniční budovu, soupravu a okolí. Zpátky jsme nemuseli nijak spěchat. Do traťového úseku Čejč – Mutěnice – Hodonín bychom se mezi pravidelné vlaky (křižující se v Mutěnicích v celou sudou hodinu) nevešli, takže bylo zbytečné trávit čas čekáním v Čejči a mnohem více užitku přineslo několik fotozastávek. První proběhla v zastávce Dambořice, kde se u tratě nacházelo zvedající se pole a bylo tak možno vyfotit vlak i z větší vzdálenosti. Ani tato událost se neobešla bez hlasitých sporů mezi skupinami fotografů, vyznávajícími focení z různých vzdáleností. Dalšími místy, kde se aktivně fotilo, byly opět Klobouky u Brna, a následně stanice Krumvíř. Poslední zastávka pak proběhla v dalším oblouku ve vesnici Terezín u Čejče.

Pomalu jsme se dobatolili až k vjezdovému návěstidlu do staničního obvodu Čejč, zamávali projíždějícímu osobáčku, požádali o vpuštění do stanice a přivoláváni přivolávací návěstí vpluli do stanice. Moc dlouho jsme se zde ale neohřáli a plnou traťovou rychlostí (50 km/h) jsme „svištěli“ až do Hodonína. Zpoždění dosáhlo přesně dvou hodin, a proto jsme se po zbytek cesty krásně vešli do taktu podle původních předpokladů, jen čísla vlaků byla jiná. Nechali jsme směrem do Přerova odjet Os 4225 a vydali se za ním. V Rohatci jsme vysadili jednoho cestujícího, několik lidí nás opustilo již v Hodoníně, protože potřebovali stihnout vlak domů nebo v okolí bydleli. Po trati 330 jsme dojeli do Moravského Písku, kde jsme naposled změnili směr soupravy, a vedeni motorovým vozem 851 jsme se pustili do zdolávání zbývajících kilometrů výletu přes Bzenec a Kyjov do Brna.

M 240.0113, Přibice, 27. 2. 2010, foto: Jakub Gregor Strojvedoucí rozjeli soupravu na 70 km/h, což byla maximální konstrukční rychlost soupravy. Cesta ubíhala velmi rychle a byli jsme v Brně „za chvilku“. Vysadili jsme většinu cestujících, a jen hrstka nadšenců zůstala, aby absolvovala i poslední část dne.

Ta spočívala v jízdě do Brna-Horních Heršpic, kde jsme nejprve odpojili 820, s krokodýlem odstavili přípojný vůz Bmx na vedlejší kolej, znovu připojili 820 a přesunuli se na Brno-dolní nádraží, kde jsme 820 odpojili definitivně, aby se po přesuvně dostala do svého domečku, s 851 objeli halu, otočili se na točně a zaparkovali před vraty depa. Všichni spokojení a šťastní.

Za pořadatele a tým portálu ŽelPage můžeme říct, že s akcí jsme spokojení. Upřímně děkujeme všem, kteří pomohli při plánování a realizaci. A doufám, že všichni fotografové a cestující byli také spokojeni. Doufejme, že 10. narozeniny budou neméně zábavné a úspěšné.

Další fotografie: sobota (autor: Josef Petrák), sobota a neděle (autor: Ice–bear)


Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Reportáže ŽelPage

Další z regionu ČR Jihomoravský


registrovaný uživatel R 646  mail  
29.07.2010 (16:44)  
Kuba:Ne já bydlím na trati 226 :)
registrovaný uživatel Kubar  mail  
25.04.2010 (6:39)  
R646:-- Ty bydlíš někde na trati 220??? Nebydlíš u Tábora???
registrovaný uživatel Kakov 
14.04.2010 (23:51)  
R 646: ja to mam 369 (po zeleznici) a taky jsem jel... :-)

byla to moc fajn jizda, a organizatorum i jejich pomocnikum patri velky dik...
12.04.2010 (20:57)  
EC 104: Přes Svatobořice se mohlo těžko jet, když je tam trať již úředně zrušená...
A jestli jste byl ve Svatobořicích, tak to snad není do Uhřic či Mutěnic tak daleko, né?
10.04.2010 (13:07)  
Škoda že se nejelo přes svatobořice .... bych se došel aspoň podívat.... :-(
09.04.2010 (15:00)  
R646: Ode mě přesně 180 a jel jsem tam jako "štiplístek"... takže ;)
registrovaný uživatel R 646  mail  
08.04.2010 (22:19)  
Krásně napsané sám bych s eučastnil jen je brno odemě kolem 200 km :) :(

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko