Šotoušův průvodce po Česku nám již představil nejznámější a nejfotografovanější fotomísta v České republice, uvedl několik lokalit, které mají své známé promotéry a dnes nás zavede částečně do zahraničí. Jelikož Slovenská republika je nám celkem dobře dostupná a doba, kdy jsme byli jeden stát není tak vzdálená, můžeme i v této galerii nalést mnoho fotografií z této země. Hned několik "nej" se nachází na jediné a důležité spojnici, proto si dnes představíme nejfotografovanější místa Košicko-bohumínské dráhy, jak zní historický název hned tří současných tratí - 320 Bohumín - Čadca, 127 Čadca - Žilina a 180 Žilina - Košice.

Krátce k historii trati

Vydáním "Pamětního spisu o Košicko–bohumínské železnici" roku 1864 ve Vídni začínají oficiální úvahy o zbudování této v součanosti důležité železniční trati. Koncesi dostalo belgické konsorcium bratrů Richeových, ale ti postavili jen úsek Bohumín – Těšín, zbytek již připadl Anglo–rakouské bance, která převzala po jejich zadlužení stavbu. Trať byla v celé úseku dostavěna roku 1872. Překvapivé je, že ač se řízení provozu nacházelo v Těšíně a Košicích, ředitelství bylo KBD v Budapešti. Pod tuto společnost spadala také odbočná trať Kysak – Prešov.

Trať byla vojensky důležitá zejména pro prvorepublikové Československo. Umožňovala zásobovat Slovensko během bojů s Maďarskem o něj. Sama se ale v roce 1918 stala kořistí Polska, které obsadilo v listopadu tohoto roku Těšínsko. ČSR nesouhlasila se záborem území, kudy vedla tak strategická dráha a proto po nesplnění podmínek daných v diplomatické nótě z ledna 1919 v přesile zaútočila na polské pozice v Těšíně. Sedmidenní válku ukončilo až diplomatické vyjednávání Dohody a následná mezinárodní arbitráž přiřkla sporná území Československu.

Trať byla velmi vytížená a proto již v roce 1898 byl úsek z Čadci do Jablunkova zdvoukolejněn. Celá trať byla však dvojkolejná až v roce 1955. 12. červen 1949 byl slavnostním výkopem základu trakční podpěry zahájen proces elektrifikace celé trati Ústí nad Labem - Praha - Ostrava - Čierna nad Tisou. První úsek ze Žiliny do Vrútek byl funkční v roce 1953 a probíhaly na něm nejprve zkušební, později turnusové jízdy lokomotiv řady 140. Elektrifikace KBD byla dokončena v roce 1964.

Trať Košicko-bohumínská dráhy byla zestátněna až v roce 1945. V roce 1955 zaniká její dosavadní název a vyjma číselného označení nese název Trať družby, do kterého se zahrnuje i úsek z Košic do Čierne nad Tisou. Po trati, vyjma osobní dopravy, jsou vedeny četné nákladní vlaky - dříve ve velkém železná ruda z Ruska, a naopak uhlí z Ostravska. Pod Tatrami projely zřejmě i soupravy pražského metra z Mytiščinského strojírenského závodu.

Jablunkovsko

Jablunkov–Návsí, Bocanovice a Mosty u Jablunkova, tři obce v Moravskoslezském kraji, které mají mnoho společného - nachází se poblíž česko-slovensko-polského pomezí, zeměpisně v Jablunkovské brázdě patřící do Slezských Beskyd a probíhající od Jablunkovského průsmyku po Třinec. V oblasti žije také polská menšina a místní těšínské nářečí je tím silně ovlivněno. Všechny tři obce protíná dráha, o které si dnes více povíme. Ale napřed něco ke zmiňovaným obcím… Asi pětitisícové město Jablunkov se nachází na soutoku dvou řek, Olše a Lomné. První zmínka o něm pochází již z roku 1435. Ve městě je umístěna stálá pobočka Muzea Těšínska s expozicí o minulosti a okolí Jablunkova. V obci Mosty u Jablunkova trvale žije zhruba 4000 obyvatel. Zprávy o osídlení pocházejí ze 16. století a z tohoto období pochází v současti pouze ruiny opevnění Šance, které mělo zabránit nájezdům Tatarů a Turků. Mosty protíná mezinárodní silnice E75 s dvěma v současnosti již zrušenými hraničními přechody. Až do přístupu k Schengenskému systému zde povinně stavěly všechny vlaky kvůli pasové a celní kontrole, ty jsou však již minulostí.

Koleje zde procházejí skrze dva jednokolejné tunely o délce 607 metrů, které byly dobudovány v roce 1870, resp. roku 1917. Úsek Jablunkovska je sklonově nejnáročnějším na celé KBD, a díky stoupání 16 promile je nutné na některé nákladní vlaky nasazovat postrky. V současnosti je úsek Bystřice nad Olší - Mosty u Jablunkova st.hr. podrobován celkové modernizaci, díky které bude jeden z tunelů zrušen a druhý zdvoukolejněn. Kvůli výlukám byla vybudována odbočka Šance.

Malebnost Beskyd přitahuje fotografy celoročně a jak prozrazují fotografie, silný a rozmanitý provoz na tomto mezinárodním tahu Praha - Košice jen nahrává k pořízení mnoha zajímavých záběrů. Aktuálně jsou zde vedeny dva páry nočních vlaků (Cassovia a Excelsior), tři a půl páru mezinárodních vlaků vyšší kvality (Beskyd, Odra, Detvan a Olše), několik rychlíků a osobních vlaků. Naši v současnosti nejsilnější řadu 151 přes den však nepotkáte, neboť se vlaky v Bohumíně přepřahají na slovenské peršingy řady 162. Nákladní vozba je v režii českých i slovenských šestikoláků řad 181 až 183. Ty obstarávají také službu na postrku. Náklady taktéž vozí i slovenské dvojičky řady 131 z RD Spišská Nová Ves. Osobní vozbu zajišťují peršingy řady 163, české tornáda (řada 460) a nově i polské lokomotivy EU07 PKP.

• Další fotografie z okolí Jablunkova a Mostů u Jablunkova
• Oficiální stránky obce Mosty u Jablunkova
• Muzeum Těšínska – pobočka Jablunkov
• Těšínské nářečí - Wikipedia
• Pohoří Slezských Beskyd
• Stanice Jablunkov–Návsí - mapy.cz
• Obec Mosty u Jablunkova - mapy.cz

Strečno

Nad hradem Strečno vlaje slovenská vlajka a nikdo snad ani nepochybuje, že právě okolí tohoto hradu je pravým národním fotomístem. Památka situovaná na skále nad údolím řeky Váh nabízí krásný výhled. Naopak z širokého údolí je krásný výhled na skálu a hrad, a je mnoho možností, jak hrad zvěčnit i s pod ním vedoucí traťí ze Žiliny do Vrútek. Zajímavostí je, že zde byly natáčeny exteriérové záběry filmu Dračí srdce. Na trati se v úseku Strečno - Vrútky koleje rozchází a každá samostatně prochází jedním z tunelů (s délkou 524 m). Zdvojkolejnění tohoto úseku bylo jedno z nejnáročnějších a proto byla druhá TK předána až 27.11. 1940.

I zde, na hlavní slovenské železniční magistrále, panuje čilý provoz. V dvouhodinovém intervalu projíždí rychlíky Košice - Bratislava vedené dvousystémovými lokomotivami řad 362, 363, či nejlépe 350. Těm však náleží vozba zejména elitních vlaků InterCity Kriváň, Tatran a Šariš (ještě do nedávna Gerlach). Kromě toho zde potkáte českou řadu 151 na EuroCity Košičan a dieselové lokomotivy řady 754 na expresu Detvan do Zvolena a další spešných vlacích na této relaci. Nákladní vozbu zajišťují taktéž šestikolové lokomotivy a dvojičky od ŽSCS. Asi nejtypičtější je ranní záběr IC 501 Kriváň do Košic, na který si musí leckterý snímkuchtivý fanda přivstat. Místo je často vyhledávané právě fandy řady 350, jak dokazuje i ultimátní monografie této řady, ale ani to nezaručuje, že je zde potkáte - někteří by mohli vyprávět o tom, jak zažili den, kdy tu ani jedna gorila pod hradem neprojela!

• Další fotografie z okolí Strečna
• Obec Strečno
• Památkové muzeum v Žilině - Hrad Strečno
• Strečno - Google Maps

Krpeľany

12 kilometrů na východ od Vrútek, v Turčianskej kotlině a obklopené pohořím Velké Fatry, těsně pod soutokem řek Oravy a Váh nachází se vodní dílo Krpeľany, jedno z nejdůležitějších na Hornovážské kaskádě. Po břehu probíhá kvůli stavbě přehrady zbudovaná přeložka námi sledovaná železniční magistrála do Košic. A právě toto vodní dílo dává vzniknout velmi zajímavým záběrům. Trpěliví fotografové jsou odměněni klidnou hladinou a odrazem vlaku IC 404 Tatran na ní. Stejně známým záběrem je i "stary ocko" nerušeně pasoucí své kozy na louce poblíž přehrady.

• Další fotografie z okolí Krpeľan
• Informace o vodní elektrárně Krpeľany
• Krpeľany - Google Maps

Kraľovany

I přes pouhých 465 obyvatel patří Kraľovany mezi rychlíkové stanice na KBD. Nachází se nedaleko přehrady Krpeľany a otevírá cestu do Oravského regionu. Městem protéká řeka Váh a do něj se vlévající Orava, kterou protíná po dvoudílném mostě také trať. Jedním z fotomíst je právě silniční most nad východním zhlavím stanice, které prozrazuje vystříhaná mezera v ochranném pletivu, do níž akorát pasuje objektiv fotoaparátu. Most však lze fotit i z jiných míst. Fotogenický je také tunel na odbočné trati do Oravského Podzámku a Trstené.

• Další fotografie z okolí Kraľovan
• Obec Kraľovany
• Kraľovany - Google Maps

Podtureň

Jen čtyři ani ne rok staré snímky ukazují zajímavé prostředí obce Podtureň nacházející se 7 km od Liptovského Mikuláše. Z úpatí Liptovské kotliny vychází dálnice D1 na nepřehlédnutelné betonové mostní těleso o délce 1024 metrů čnící vysoko nad údolí. To bylo dostavěno již v roce 1983. Dnes jej doplňuje pod ním stojících několik domů s různými, až extravagantně barevnými fasádami. Naopak z přilehlého úbočí, a také ze samotného dálničního mostu se naskýtá pohled vskutku kouzelný. Ti, kdož se na něj odvážili vystoupit, se mohli za odměnu pokochat výhledem, který nám ukazují některé ze snímků. Naopak v letních dnech brzy ráno se dá fotit z kopce nad tratí a pohled je to neméně krásný.

• Další fotografie z okolí Podturně
• Obec Podtureň
• Podtureň - Google Maps

Štrba

Jak by vypadalo Bezpráví s velehorami v pozadí? Asi tak, jako právě Štrba. Že by zárodek nejednoho generátoru? Svým způsobem ano. Typické horské štíty tyčící se na pozadí fotografií a zejména neopakovatelný oblouk a úsek mezi Štrbou a stejnojmennou zastávkou se staly jakýmsi know–how železničních fotografů, kteří se na Slovensko vypravili. Lovnou zvěří na Štrbské rampě, nejvýše položeném místě celé Košicko–bohumínské dráhy, se po většinu doby stávají lokomotivy řad 350, 363 a české banány, které na území Slovenska zajíždějí z důvodů reciprocit výkonů. Nákladní vozbu mají na starosti stroje řad 181-3, 140 a dvojičky 131. To, že Štrba je také mekkou šotoušů, dokazuje i samotná staniční budova na Štrbě. V odbavovací hale najdete zdi vyzdobené mnoha železničně tematickými plakáty a ve vitrínách mnoho železničních relikvií. Mezi největší evergreeny jistě patří "Kriváň pod Kriváněm", Excelsior v oblouku a s kacejícím rychlostníkem 80/60, Košičan v obloučku za stanicí či pohled z louky u Štrby zastávky, odkud se dá zabrat téměř celé pohoří Vysokých Tater. Kolik fotografů ale ví, jak se všechny jednotlivé tatranské vrcholky jmenují?

Ružín

Na východě Slovenska, mezi Margecany a Kysakem, přehrazuje řeku Hornád soustava tří vodních děl - Ružín, Velká a Malá Lodina. Tímto údolím prochází také KBD. K překonání tohoto obtížného terénu byl postaven 3410 metrů dlouhý, a vlastně nejdelší dvojkolejný železniční tunel bývalého Československa; stejně jako Ružínský viadukt nad přehradou Malá Lodina. Dvoukolejný se tento úsek stal až v roce 1955 a byl také stavebně posledním dokončeným úsekem celé traťi družby. Fotografovat se dá jak u obou stran tunelu, tak samotný most přes přehradu. Ač okolí nabízí zajímavé pohledy, zájmu fotografů zřejmě uniká.

• Další fotografie z okolí Ružínu
• Margecany a Malá Lodina - Google Maps

Další zdroje

• Historie Košicko–bohumínské dráhy
• Košicko–bohumínská dráha - Wikipedia
• Sedmidenní válka - Wikipedia

Předchozí díly seriálu

• Šotoušův průvodce po Česku - díl třetí: One man show
• Šotoušův průvodce po Česku - díl druhý: Evergreeny
• Šotoušův průvodce po Česku - díl první: Evergreeny

Ilustrační foto: Bea Želtvayová, Otmar Humplík, Johník, topič, Tomáš Kubovec, Duhy, mernoše, djexpres, Payus, Mira.H, KuTom, Petr Dostál, Jakuza, Railman, InterCity a Josef Petrák

Dovolím si závěrem skromnou výzvu. Prošel jsem si důkladně v naší galerii 92 snímků z trati 180 ŽSR a konfrontoval místa se seznamem zajímavých míst, který jsem si předtím shromáždil. Mnoho jmen jsem nemohl fotografiemi podložit. I když jsem slyšel tvrzení, že na této trati se dá fotit téměř kdekoliv. Asi to není pravda, a nebo jen uniká zájmu fotografů. Proto doufám, že tento díl šotoprůvodce bude nápomocný a inspirativní v hledání známých i nových míst na této "Transslovenské magistrále". Čtvrtý díl je u konce a redakci čeká hledání dalších námětů. Pokud máte tip či přání, kam by Vás měl šotoprůvodce v dalších týdnech zavést, nebo máte konkrétní náměty, které byste nám chtěli pomoct zpracovat, ozvěte se redakci. Budeme rádi za jakékoliv návrhy.