19.11.2010 - 19:00 - Půjčovny kol v jižních Čechách se letos těšily velkému zájmu
Jižní Čechy — Každý, kdo se nechce trmácet vlakem s vlastním kolem, může využít nabídky ČD Bike, v jejímž rámci jsou ve vybraných stanicích k zapůjčení kvalitní trekingová kola za přijatelnou cenu. Cestujícím tak odpadají starosti a náklady spojené s dopravou kola. Sezóna začíná vždy 1. dubna a trvá až do 31. října. Nejrozsáhlejší síť půjčoven se rozprostírá v jižních Čechách, kde bylo i letošní léto více než úspěšné. Kolo si zde vypůjčilo na 1 600 zájemců, z nichž více než jedna třetina připadá na železniční stanici Třeboň. A není divu – město leží uprostřed překrásné rybníkářské oblasti, turisty hojně navštěvované. Tato stanice je také jediným místem v ČR, kde jsou v nabídce i koloběžky. Pomyslné druhé místo patří Jindřichově Hradci s dvěma sty zájemci, bronzovou příčku obsadil Tábor.
Zdroj: České dráhy
Žďár nad Sázavou — okresní město na řece Sázavě v kraji Vysočina, město, v jehož lůně i okolí najdeme mnoho kulturních a historických památek, město, ležící na trati 250 Havlíčkův Brod - Brno. Příznivci železnice si jistě vzpomenou na vlečku, kdysi původní trať mezi Sázavou a Přibyslaví, železniční modeláři zase na známého kolegu Radislava Wimmera, který již několik let se stejně spřízněnými přáteli staví v podkroví svého rodinného domu kolejiště velikosti H0. A ne ledajaké. Kdo ho již viděl, ať již osobně nebo jen na jeho webových stránkách, mi dá za pravdu, že patří mezi ta opravdu povedená. Parta nadšenců v čele s Radislavem Wimmerem se v létě tohoto roku pustila do jednoho velkého a velmi zajímavého projektu.
Český Těšín/Cieszyn - 15. října 2010 v 11 hodin došlo na ulici Dojazdové v polské části Těšína k odhalení pamětní tabule. Na budovu bývalé vozovny Těšínské městské dráhy (Städtische Strassenbahn Teschen) byla umístěna tabule upomínající na funkci této budovy v období let 1911 – 1921, kdy ještě v nerozděleném výstavním monarchijním městě Teschen jezdily z jednoho břehu Olzy na druhý červenobílé tramvaje. Právě zde na třech kolejích vozovny tramvaje nocovaly, aby zase ráno vyrážely do vydlážděných ulic multikulturního Těšína.
Desná — (Aktualizováno 1. listopadu 15.26) Na celé síti Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) je jediná zastávka, která Českým drahám (a do budoucna jistě i jiným dopravcům) působí problémy. Jde o nedávno vybudovanou zastávku Desná–Pustinská, která leží na nejstrmější trati u nás, vedoucí z Tanvaldu do Harrachova. Její nástupiště leží ve sklonu 56,6 promile. Ozubnicový systém, kterou je trať vybavena, již dnes není až na výjimky v podobě historické lokomotivy T426.0 využíván. Vlaky se v tomto místě nerozjedou jinak, než s přímočinnou brzdou. Strojvůdci tak pomáhá brzdař, zpravidla strojvedoucí v přípravě, který ve správnou chvíli na pokyn z vysílačky zatáhne přímočinnou brzdu na stanovišti zadního vozu a včas ji zase povolí. A jelikož další zastávky již nejsou příliš strmé, brzdař v nejbližší zastávce vystoupí a sejde necelý kilometr zpět, aby mohl pomoci dalšímu spoji.
Choceň — V pátek 8. října 2010 byly spuštěny oficiální internetové stránky unikátního projektu TV Choceň. Právě díky tomuto nápadu, za kterým stojí Ing. Jiří Bělohlávek, je možné sledovat provoz v železniční stanici Choceň, situované na nejrušnější trati SŽDC – I. tranzitním koridoru. Přestože je projekt teprve na začátku své cesty, již teď si získal mnoho příznivců, především z řad železničních nadšenců. Autor pevně doufá, že se do budoucna stane plnohodnotným zdrojem informací o nasazení lokomotiv, řazení vlaků a vůbec provozu na této významné železniční tepně.
Naleznuv čekárnu na nádraží v Oknech otevřenou a suchou, stal jsem se v neděli 16. listopadu 1980 odpoledne šťastným jako blecha. Všude jinde až do morku kostí zalézal humusácký déšť a já se hřál představou, jak pilštyk na osobáku 6610 od Bakova bude mít fungujícího pegasa a v přivěšených bajkách bude krásné parní bago. Jak málo ke štěstí stačí človíčkovi. A musím se dobře dívat v Jestřebí, jestli 423.094 na provodínské vlečce je opravdu provozní; něco tam dopoledne kouřilo.
Beroun — V sobotu 9. října mne vytrhává ze spánku vlezlé pípání budíku. Jeho ručičky ukazují pět hodin a deset minut a já hodnou dobu přemýšlím, proč jsem jej vlastně nastavil na tak brzkou ranní hodinu. Ano, mozek začíná pomalu pracovat – už si vzpomínám, dnes jedu do Berouna na akci pořádanou k výročí padesáti let existence vlečky Vápenky Čertovy schody a poté kamsi na trať 171 fotit VSOE. Po rychlé snídani si kontroluji, jestli jsem nic nezapoměl, a vyrážím vstříc chladnému podzimnímu ránu. Venku mne definitivně probouzí teplota kolem nuly. Na obloze jsou vidět hvězdy. "Bude hezky!" jásám v duchu a rázným krokem vyrážím k blatenskému nádraží.
Krabičkový Kodak takříkajíc pro blbé, nejlevnější cívkový film 6×9 a lajdák fotograf, to nebyla zrovna ideální konstelace, takže věřte – nevěřte, kdybych kousek za zastávkou Stanča vyfotografoval rychlostník, stejně by na něm ta elegantně vykroužená číslice 100 vidět nebyla. Zatím bardotka přidělenou sbírku bajek a osmidveřáků rozhýbala a bylo zřejmé, že počínaje 6. zářím 1981 třetí hodinou odpolední získala dráha Michaľany – Medzilaborce kamaráda z druhého konce Československa. Bodejť by ne! Bývalá dvoukolejka, na zvyklosti ČSD veleúchvatný svršek, traťová rychlost 100 km/h s výjimkou několika málo oblouků, v každé stanici alespoň jeden sergej a zčásti sousední širokorozchodnou tratí duněly čtyřtisícitunové rudné vlaky se čtyřmi elektrikami…
V pátek 25. května 1979 šerif děčínské průmky nějak zaimprovizoval či co, zkrátka počínajíc pátou vyučovací hodinou, dějepisem, vyučování najednou nebylo. Osiřelé študáctvo se z ústavu na Letné organizovaně rozprchlo a já se tetelil blahem, že konečně jednou pojedu domů „kufrákem“, motorákem v půl druhé, byť zrovna dnes přecpaným internátní mládeží dychtivou zase po týdnu mamince sežrat štrúdl.
Česká republika — V sobotu 25. září 2010 se uskutečnil již třetí ročník skautské cestovatelské akce Křížem Krážem republikou. Akci každoročně na Den železnice pořádá skautský oddíl Krnovská Trojka ve spolupráci s generálním ředitelstvím Českých drah. Cílem akce je za 24 hodin najezdit co nejvíce kilometrů vlakem a přitom poznat zajímavá místa naší republiky. Na akci se přihlásilo 68 týmů z řad skautů i veřejnosti. Proti minulému roku se přihlásilo o 21 týmů více. Celkové výsledky jsou neuvěřitelné, vítězný tým urazil téměř 1500 km a celkem 18 týmů překonalo loňské vítěze!
Lučenec — Před nevábným počasím mohl tuto sobotu železniční příznivec ujet například do slovenského Novohradu. Po sedmi letech se totiž vydal osobní vlak po krátké místní trati z Brezničky do Katarínské Hutě, a to péčí kolegů z webových stránek RAILPAGE.NET. Na akci bylo možné se přihlásit i prostřednictvím stránek ŽelPage.
Severní Polsko — Hel (původní název Hela) je turistické město v severním Polsku, situované zhruba třiatřicet kilometrů od pobřeží Baltského moře na špici Helské kosy (německy Putziger Nehrung, polsky Półwysep Helski). Její délka je 35 kilometrů a v nejužším místě její šířka dosahuje hodnoty pouhých tři sta metrů. V Helu, kde žije na čtyři tisíce obyvatel, je to pak okolo dvou až tří kilometrů. První zmínky o tomto městě údajně pochází z roku 1198. Právě zde jsem se rozhodl strávit svou několikadenní dovolenou. Ačkoliv jsem siderodromofil, pokud byste chtěli Hel také navštívit, nejsem si zcela jistý, zda–li bych doporučil právě tento dopravní prostředek. Nejkratší jízdní doba je totiž zhruba 16 hodin a 40 minut. Kacířsky jsem se tedy rozhodl pro polské aerolinky Polskie Linie Lotnicze (LOT) na trase Praha – Varšava. Ačkoliv jsem byl v hlavním městě znatelně rychleji, než jiným způsobem dopravy, do cíle je to ještě pořádný kus cesty a jelikož polská dálniční síť nepatří mezi ty nejúplnější (je tvořena třemi hlavními tahy v různých fázích rozestavěnosti), cestu tam i zpět jsem si užil vrchovatě. S kamarádem jsme vyrazili v šest hodin ráno (v sobotu 21. srpna) a do Helu jsme dorazili okolo půl třetí odpoledne. Vzdálenost mezi Varšavou a Helem je zhruba 450 km. Dovolte mi tedy, abych vás blíže seznámil nejen s místní železniční dopravou. Přeji příjemné čtení!
Berlín — V německé metropoli probíhá největší světový veletrh železniční techniky. Kromě více než dvaceti výstavních pavilonů je k vidění 121 kolejových vozidel, od osobních vozů přes vysokorychlostní jednotky až po pracovní mechanismy. Než postupně zpracujeme jednotlivé novinky ze světa železniční techniky a služeb, podívejme se nejprve na vozidla, jejichž osud dlouhodobě sledujeme.
Berlín — Dva roky uběhly jako voda a máme tu opět událost, která na následujících několik dní vyplní stránky všech železničních periodik. Zatímco svět elektroniky má CES v Las Vegas a letectví Farnborough Airshow, výrobci ze světa kolejí si své nejdůležitější novinky v minulých dnech dovezli do Berlína, kde dnes začal osmý ročník mezinárodního veletrhu InnoTrans. Představí se na něm rekordní počet 2242 vystavovatelů z 45 zemí světa, včetně několika zástupců bývalého Československa. Před dvěma lety se největší světové drážní výstavy poprvé účastnila i naše redakce. Kromě více než stovky fotografií jsme tehdy jako první železniční médium nasadili 3D technologii Microsoft Photosynth. Letos vyrážíme do Berlína opět, vyzbrojeni lepší technikou a více zkušenostmi, s cílem přinést vám nejpodrobnější pohled na InnoTrans 2010 a jeho nejzajímavější novinky.
Pardubice — Dne 17. září 2010 proběhlo v prostorách krajského úřadu v Pardubicích pracovní jednání k dopravní problematice kraje, jež bylo součástí cest ministra Bárty po všech krajích Česka. Návštěvě Pardubic ještě předcházela ten den zastávka v Hradci Králové a následovala cesta do Chrudimi, kde ministr dopravy zakončil putování po Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Ale vraťme se zpět do Pardubic. Od 13.30 do 14.15 probíhalo v prostorách krajského úřadu pracovní jednání k dopravní problematice kraje a později i tisková konference. Za priority označil Bárta dostavbu rychlostní silnice R35 a výstavbu obchvatů, ovšem Chrudim si prý na svůj obchvat bude muset ještě chvíli počkat. Ze staveb na železnici se počítá, s notnou dávkou odstupu, se zdvoukolejněním trati 031 Pardubice – Hradec Králové, která je považována za jedinou výdělečná trať v Pardubickém kraji.
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Public use not allowed without explicit permission of author.
zc.egaplez@ofni | Forum
© 2001-2013 ŽelPage, o. s.














:.