..: Kryty štábních vlaků skupiny armád "Střed" v Polsku :..

Jeleň - vjezd Tomaszów Mazowiecki - Historie pevnostního stavitelství přinesla mnoho kuriózních staveb. Mezi ně se dají počítat i objekty určené k ukrytí celého vlaku. Dvojice takových se nachází východně od polského města Tomaszów Mazowiecki v asi sedmikilometrové vzdálenosti od sebe u obcí Jeleň a Konewka. Výstavba na první pohled obrovských nadzemních tunelů byla firmou Ascania provedena v letech 1940 a 1941. V rámci plánovaného útoku na Sovětský Svaz měly původně sloužit jako odolné velitelské stanoviště skupiny armád "Střed" pod krycím názvem "Anlage Mitte". Přestože nakonec byly, i když jiným způsobem, k válečným účelům využity, vybavené potřebným zázemím a přípojkami inženýrských sítí se svého štábního vlaku nikdy nedočkaly. Vysoce mobilní válka na obrovském prostoru vyžadovala i od velitelského sboru něco jiného, než sedět na jednom z míst někde za frontou, jako tomu bylo mezi lety 1914 a 1918.

Oba nadzemní tunely jsou téměř stejné. Rozdíly, které stojí za zmínku, budou popsány v odstavcích věnovaných konkrétní stavbě. Šířka u země je 15 metrů a výška 9 metrů. Železobetonové stěny mají tloušťku 4 metry. Sklon střech zakončených hřebenem je proveden tak, aby letecké pumy při případném zásahu pokud možno sklouzly na zem. V určitém protikladu s tímto na nich byly instalovány ocelové úchyty maskovacích sítí a košů na umělé stromy. Projektanti považovali důsledné zamaskování za důležitější než hrozící nebezpečí zachycení sklouzávající pumy. Úchyty ve větší míře padly za oběť těžbě železného šrotu. Vjezd do tunelů je pouze z jednoho konce. Po obou bocích a na protějším konci jsou pak další východy pro pěší. Uvnitř se na obou stranách od koleje nacházejí pohodlná betonová nástupiště a pod stropem pozůstatky odtahového potrubí pro kouř z lokomotivy. Rovnoběžně s hlavním prostorem určeným pro odstavený vlak vede ještě chodba propojující další ubikační i pracovní místnosti. V bezprostředním okolí se nacházejí další technologické stavby, z nichž některé jsou na hlavní objekt napojené pomocí kolektorů. Jedná se především o sklady PHM, koksu, kotelnu, budovu pro elektrocentálu, vodárnu, studnu, požární bazén atd. Vzniklé areály bývaly obehnány bojovými objekty pro kruhovou obranu a dvojicí plotů z ostnatého drátu, jenž se zejména v Konewce částečně dochovala.

Jak již bylo napsáno v úvodu, tunely sice svému původnímu účelu nikdy nesloužily, nicméně vývoj válečných událostí jim jisté využití přinesl. V druhé polovině války sílila spojenecká letecká ofenzíva proti německému průmyslu a ministerstvo hospodářství bylo nuceno hledat a budovat odolné lokality pro strategické výrobní provozy. Pro tento účel byly železobetonové tunely více než vhodné. V roce 1944 zde firma Daimler-Benz prováděla opravy silničních vozidel poškozených na frontě a z neopravitelných získávala použitelné díly. Avšak ve stejném roce zde byl provoz zastaven a evakuován před postupující Rudou armádou. Pamětníci uvádějí až třicetivozové soupravy zajíždějící do nitra tunelů, což je při jejich délce představitelné. Objekt v Jeleni byl pro tyto účely veden pod krycím názvem "Goldamsel" a objekt v Konewce jako "Huhn".

První z nadzemních tunelů se nachází u obce Jeleň. Je 340 metrů dlouhý a v mírném levém oblouku. Souběžná chodba se nachází vpravo od hlavního prostoru. Vlak přijíždějící od Tomaszówa mohl na vlečku odbočit bez úvrati na vjezdovém zhlaví zdejší stanice. Její asi půl kilomtetru dlouhé těleso je již bez kolejí a vede po něm cesta. V době mé návštěvy byl objekt opuštěný a přístupný. Hlavní vrata, zadní i boční vchody byly otevřené. Uvnitř se koleje dochovaly dodnes, i když v zadní části je lze pouze předpokládat. Zde je prostor kolejiště zalit betonem až do úrovně nástupišť. Tato úprava byla pradvěpodobně provedena až po válce, kdy zde byly skladovány ryby.

Jeleň - vjezd Jeleň - vjezd Jeleň - bok Jeleň - interiér Jeleň - konec Jeleň - technologické stavby Konewka - vjezd Konewka - napojení v km 7.8

Druhý tunel stojí nad osadou Konewka a přístup k němu je vyznačen ukazateli. Je přímý a 380 metrů dlouhý. Souběžná chodba se nachází na levé straně objektu. Před vjezdem se dodnes dochovala část koleje. Objekt je v současnosti provozován jako muzeum, tudíž není volně přístupný. Těleso příjezdové vlečky vede ve směru od tunelu lesem a je zpočátku velmi zřetelné. Po několika stovkách metrů začne prudce klesat až nakonec skončí na poměrně vysokém náspu před neprůchodnou bažinou na horním konci rybníka, který je nutné obejít. Pozůstatky mostu viditelné nejsou ani na jednom z jeho břehů. Na protější straně bažiny je jen krátký, nízký a dost poškozený násep. Za ním těleso již prakticky neexistuje, pouze v jeho přibližném směru vede krátká pěšina vzrostlým plevelem až k napojení na dnes již rovněž vytrhanou vlečku do dřevozpracujícího závodu v Konewce. Těleso této vlečky je naopak velmi zřetelné. Místo, kde se obě koleje spojovaly, je dnes zalito asfaltem zrušeného železničního přejezdu. Budeme-li pokračovat dále, po několika stovkách metrů dorazíme k bývalému napojení na trať Tomaszów Mazowiecki - Spala v km 7,8. Tato trať je dle dostupných zdrojů snad ještě stále, i když sporadicky, využívána k nákladní přepravě. Pokud si jí budete chtít též projít, jedná o vcelku příjemnou procházku. Až na závěrečnou část před Tomaszówem vede většinou lesem v "souběhu" s pohodlnými pěšinami.

Použitá literatura, prameny:


Railfort Poslat mail autorovi | 29.6.2008 (13:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Military

Další z regionu Polsko


registrovaný uživatel Railfort  mail  
10.05.2009 (19:40)  
Doplnění: Podle většího znalce polských poměrů, než jsem já, zde bylo v poválečné době založeno mnoho rybníků. Není mi známo, zda je rybník po Konewkou poválečný, ale je dost dobře možné, že byl most přes potok a část náspu na obou stranách zlikvidovány při jeho zakládání.
registrovaný uživatel Paragon  mail  
01.07.2008 (17:22)  
Bylo by možné zveřejnit trasu jak se tam dostat...?
dopisovatel nebo člen ŽP CzechDave  mail  
30.06.2008 (16:42)  
Rozhodně bych se přimluvil za to, má-li někdo k dispozici právě řazení štábních vlaků v průběhu minulého století, případně od vzniku železnice, aby tato fakta zveřejnil zde v článku. Bylo by to určitě zajímavé čtení.
30.06.2008 (14:21)  
Budu mít dotaz na autora...když existovaly kryty štábních vlaků, existovaly i ty vlaky. Je někde popis jejich hrubého řazení atd.?
30.06.2008 (14:14)  
Velmi zajimavý článek.
registrovaný uživatel Railfort  mail  
30.06.2008 (10:32)  
Bohužel své články nyní píši na počítači, ze kterého je nedostanu ven. Musím je vytisknout a znovu opsat do editoru. Píši všemi deseti, takže nejsem nucen přemýšlet nad každým písmenkem :-) Stává se mi, že při přepisování již vychytaný článek opět utrpí. Omlouvám se.
registrovaný uživatel xAnri05  mail  
29.06.2008 (22:49)  
Opet velmi slusny clanek. Pro me prinasi zcela nove a prekvapive informace. Diky.
Je tam vsak jeste par preklepu.

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko