..: Úzkorozchodná trať na povrchu dělostřelecké tvrze Bouda :..

Bouda, vchodový objekt K-S22a, foto: Martin RáboňDělostřelecká tvrz Bouda - Stalo se Vám někdy, že jste se plahočili světa kraj za novým přírůstkem do sbírky a pak jste zjistili, že máte doma u nosu podobný poklad, o kterém jste dosud nevěděli? Něco takového mne potkalo. Asi před rokem jsem dostal možnost nahlédnout do jednoho plánu z období výstavby dělostřelecké tvrze Bouda (1936 - 1938), na kterém byla zachycena trasa více než kilometr dlouhé úzkorozchodné trati. Na Boudu jezdím už od roku 1991 a delší dobu se také zabývám hledáním pozůstatků drážek či lanovek podobného určení u nás i v zahraničí. Po tělese této drážky jsem dlouhá léta chodil, aniž bych o ní něco tušil. Nyní Vás již mohu seznámit s terénním průzkumem a výsledky následného bádání.

Obecně jsem o existenci povrchových drážek na staveništích našich předválečných dělostřeleckých tvrzí jakési povědomí měl, ale až na dvě tratě s lokomotivním provozem firmy Lanna a. s. na povrchu tvrze Šibenice u Opavy jsem o nich nic bližšího nevěděl. Mé představy se omezovaly pouze na spleti nenákladných operativně budovaných a zase likvidovaných krátkých úseků. Takové byly jistě stavěny také, ale nyní se po Šibenici objevila na Boudě druhá velkoryseji pojatá páteřní trať v režii pražského stavitele ing. Zdenka Kruliše. To dává naději, že podobná řešení byla přijata i jinde a že nás ještě nějaké nálezy v budoucnu čekají.

Prostor stanice, foto: RailfortKatastrální mapa, okolí pevnosti Bouda a trať, foto: CUZK.czNyní k průběhu samotné trati: Jen několik desítek metrů nad vchodovým objektem tvrze K-Ba-S22a prochází cesta, po které je souběžně vedena červená turistická značka Suchý vrch - Mladkov a zelená turistická značka Těchonín - Lichkov (vše na trati 024). V místě, kde je možné vchodový objekt skrz vegetaci zahlédnout, se vlevo od cesty nachází nevelký křovinami zarůstající plácek. Zde bývala počáteční stanice dráhy a km 0. Přestože byl po trati pravděpodobně přepravován i další různorodý stavební materiál, hlavním důvodem jejího zřízení byl rozvoz vytěžené hlušiny na místa dalšího využití nebo do deponií. Celkem jí takto bylo přepraveno asi 130 000 m3. Počáteční stanice ležela mezi dvěma zdrojnicemi vytěženého materiálu, a to pracovní šachtou PIII přibližně v místě podzemního muničního skladiště M1 a prostorem staveniště vchodového objektu, před kterým se nacházela i velká deponie. Tu dnes připomíná rozlehlá rovná plocha.

Deponie, foto: Railfort Rozcestí ČZ, foto: Railfort

V předchozím odstavci zmíněné turistické značky vedou od počáteční stanice po tělese trati. Přibližně v km 0,320 se před rozcestím "U rozestavěného řopíku" nachází vlevo plochý prostor další deponie pro téměř 17 000 m3 materiálu. Dnes je zde sice vzrostlý smrkový les, ale přehlédnout jej nelze. Jak napovídá název rozcestí, tak se jen několik metrů vpravo od trati nalézá výkop a základové patky nedokončeného prvosledového lehkého objektu vz. 37 typu A-140zes. č. 66. Tento objekt spolu s dalšími budoval v roce 1938 v rámci podúseku "A" stavitel Ing. Josef Drahoš z Vysokého Mýta. S tratí neměl zřejmě nic společného, protože ta byla vzhledem ke stavební dokončenosti tvrze pravděpodobně již snesena. Navíc se jednalo o organizačně oddělené stavby. Na rozcestí dochází i k rozdělení obou značek. Červená klesá doleva k Mladkovu a zelená pokračuje doprava dál po tělese.

K-Ba-S24, foto: Railfort

Přibližně v km 0,580 těleso zaniká, aby se v km 0,700 zase zjevilo. Uprostřed této proluky se nachází pěchotní srub K-Ba-S24. Staveniště objektu a svislá šachta, která jej spojuje s podzemím tvrze, bývaly další zdrojnicí vytěženého materiálu. Mizení tělesa drážky v blízkosti povrchových objektů tvrze je pravidlem, z čehož lze dovozovat, že bylo při konečných úpravách zplanýrováno záměrně. Útočícím vojákům bylo nutné minimalizovat možnosti krytu. Těleso původně míjelo objekt těsně zleva, tedy v místě, kde se nyní nachází jeho krycí zemní zához. V okolním prostoru bývaly do roku 1995 konávány bojové ukázky, jejichž tradici později převzala "Akce Cihelna" u Králík. Při těch posledních bojoval na straně Wehrmachtu i kolopásový obrněný transportér "Hakl". Bytelné těleso drážky tehdy umožnilo obrněnci dostat se na místo a posloužilo i jako východiště útoku.

Těleso za K-Ba-S24, foto: Railfort

Zelená turistická značka těleso před objektem K-Ba-S24 opouští a stoupá doprava na cestu, která v období výstavby tvrze sloužila automobilům a povozům. Těleso za objektem dále pokračuje po úbočí a i když už není tak vyšlapané, je stále velmi zřetelné. Napadané překážky jsme z něj odstranili, takže je i dobře průchozí. Před bývalou pracovní šachtou PII dochází k jeho dělení, ale obě větve po několika metrech zanikají, aby se již neobjevily. Povrchové objekty tvrze jsou opět příliš blízko. Pravé těleso vedlo pravděpodobně kolem šachty PII k o něco výše položené dělostřelecké otočné věži K-Ba-S22, levé pak do prostoru mezi níže položené pěchotní sruby K-Ba-S23 a S21 (blíže k S23), kde byla v km 1,100 koncová stanice.

Překladiště ve vchodovém objektu, foto: Martin Ráboň

Pokud si plánujete prohlédnout pozůstatky této úzkorozchodné trati, nezapomeňte, že se v podzemí muzejně zpřístupněné tvrze Bouda nachází v původním stavu dochovaná pevnostní železnice, která rovněž stojí za shlédnutí. Ve dnech 20. a 21. 6. 2009 jsem na tvrzi přítomen a v 11.00, 13.00 a 15.00 hodin provádím rozšířený výklad na téma železniční dopravy ve tvrzi. Budu se těšit.

Za odbornou pomoc a některé fotografie děkuji Martinovi Ráboňovi a Michalovi Prášilovi. Informace o lehkém opevnění z www.ropiky.net


Railfort Poslat mail autorovi | 17.6.2009 (13:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Pozvánky Military

Další z regionu ČR Pardubický


registrovaný uživatel Railfort  mail  
17.06.2009 (22:13)  
Pokud je výlet naplánovaný již na tento víkend, tak se mi určitě přihlašte, ať Vás navedu dále:-)
Na uvedených mapových podkladech je zelená značka vedena skutečně jinak. Její vedení okolo kóty Bouda je +/- dobré, bohužel je naprosto scestné umístění objektů opevnění. Chybné je její napojení na hlavní cestu na Lichkov severně od tvrze. To je ve skutečnosti o něco východněji u vyústění cesty z Dolních Boříkovic. Aby toho nebylo málo, tak i tato cesta je uvedena chybně, neboť před napojením na hlavní cestu +/- sleduje vrstevnici 650 m a nestoupá kolmo.
registrovaný uživatel Njorloj  mail  
17.06.2009 (20:50)  
Když jste u těch map, trochu jiné a možná i přesnější mapové podklady se dají nalézt na http://mapy.crr.cz. Zajímavé je, že i zde se na dodání některých dat podílí Shocard, ale třeba v tomto případě jsou turistické značky vedeny jinak (viditelně zelená) a mám zkušenosti z našeho kraje, že zakreslení bývá správnější. Ovládání je každopádně méně pohodlné, ale lze zde najít třeba i katastrální mapy, měřit nadm. výšku apod. - používám též k vlakovému archeobádání.
Jinak autorovi děkuji za moc zajímavý a poučný článek, výlet je již tímto naplánovaný.:-)
registrovaný uživatel ráca  mail  
17.06.2009 (14:10)  
Na maps.google.com je satelitní mapa velmi podrobná a při dostatečném zvětšení je vidět pevnost, silnice i částečně lesní cesty, ale samozřejmě tam nemají zaneseny naše turistické trasy, tak by to někdo, kdo se vyzná, musel okopírovat a domalovat růčo.
registrovaný uživatel Railfort  mail  
17.06.2009 (13:43)  
Není třeba se omlouvat. Je dobře, že se v diskusi odkaz i to ostatní objevilo.
17.06.2009 (13:38)  
Nevěděl jsem, že je mapa nepřesná. To potom pardon, :o).
registrovaný uživatel Railfort  mail  
17.06.2009 (13:19)  
O mapě jsem uvažoval. Problém je, že jsem ještě nenašel mapu, kde by byla zelená značka zakreslena správně. Třeba zrovna na mapách.cz při konzultaci vedení značky s leteckou mapou vychází, že značka prakticky míjí všechny objekty a rozcestí "U rozestavěného řopíku" je umístěno zcela chybně. Takto zkreslený zdroj jsem uvést nechtěl. Shocart, který dodává mapám.cz podklady je ještě dost nevychytaný, ale ani třeba na mapách KČT to není správně.
17.06.2009 (13:12)  
Několikrát jsem šel po zmíněných TZ a nenapadlo mě, že tam bývala úzkorozchodka, :o).

Pro ilustraci by bylo dobré uvést v článku situační mapu či jen odkaz na mapu pro orientaci při čtení popisu odkud-kam co vedlo.
Např.: mapa: http://www.mapy.cz/#x=138296064@y=135960064@z=12@mm=TTtP

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko