Livermore/Praha — Chodíte někdy po trati? Rozmyslete si to! V kalifornském městě Livermore to zkusila místní občanka Laura Reslink – přešla trať v místě, kde není zřízen přechod, ale místní si tak pravidelně zkracují cestu do tamějšího supermarketu. Jenže, na rozdíl od mnoha jiných, ji zastavil pracovník Union Pacific, upozornil ji, že porušuje zákon státu Kalifornie a Laura se následně ocitla před soudem. Očekávala pokutu ve výši jednoho až dvou set dolarů. K jejímu zděšení ji soudkyně odsoudila k pokutě ve výši 6 tisíc dolarů. Dáma se velmi divila, neboť netušila, že chůze po trati je zakázaná, nikde prý ani neviděla zákazové tabule ve španělštině. Navíc se incident stal 7. června 2012, kdy byl Mezinárodní den povědomí o přejezdech (u nás ho známe pod označením Mezinárodní den bezpečnosti na železničních přejezdech), takže i proto se soudkyně přiklonila k exemplární výši pokuty. Inu, neznalost předpisů neomlouvá – a ne všude musí být zákazové cedule.
V Česku sice pokuta za chůzi po trati ve výši 120 tisíc korun asi nehrozí, ale i u nás je to zakázáno. A příkladů, kdy chůze po trati skončila tragicky, bychom v historii i naší železnice našli nepočítaně. Připomeňme třeba tragickou událost, která se stala 15. března 2011. Ze zastávky Újezdec u Luhačovic vyjel osobní vlak do Bojkovic. Strojvedoucí zaregistroval postavu, jak jde ve směru jízdy po vyšlapaném chodníčku vedle tratě. Když postavu míjel, zaregistroval, že se mladík otáčí, následně uslyšel ránu. Když po zastavení doběhl na místo střetu, našel již jen mrtvého mladého muže. Policisté pak následně zjistili, že ho zachytil až druhý, tedy poslední vůz vlaku. Dalším nešvarem je přecházení kolejí v místě, kde to není povoleno. Redaktoři Benešovského deníku před časem pořídli výmluvnou fotoreportáž z místního nádraží. Co k tomu říct?
Přesto, že se různé organizace snaží o prevenci, vždy se najde někdo, kdo si myslí, že jemu se přece nic stát nemůže. Letos připadl Mezinárodní den na železničních přejezdech na 7. května. Zapojila se i Správa železniční dopravní cesty. Někde, jako třeba na základní škole v Kaznějově, je chůze přes železniční trať přísně zakázána ve školním řádu (viz čl. 13). My nejsme oprávněni vám něco zakazovat, jen vás můžeme požádat, abyste to nedělali. Nechceme přicházet o čtenáře z těchto smutných důvodů.
Zdroje: Benešovský deník, ILCAD, Livermore Patch, Region-UH, SŽDC
Jako cestujicicho me mnohem vic trapi, ze zprovozneni trati po nehode trva nekolik hodin i kdyz uz vlastne neni co resit...
A nejlepší na tom všem je, že jsme pro dvě různá místa potřebovali různá povolení, která platí jen v daném úseku. Takže i když jsem měl povolení pohybovat se po trati, tak jen Zdice-Hořovice, doma u Tábora by bylo neplatné..
U nás je pohyb v kolejišti dán zákonem o dráhách, za přecházení dráhy (což může být i vlečka) mimo označený přejezd, pohyb po dráze a vstup do prostor, které nejsou určeny pro cestující může být ve správním řízení udělena pokuta do výše 25.000,- Kč. Kdyby se toto začalo striktně uplatňovat, to by byl mazec.
Zaměstnanci můžou vstupovat do kolejiště pod podmínkou splnění zdravotní a odborné způsobilosti, což musí doložit platným povolením ke vstupu do kolejiště. O to si nakonec může u správce infrastruktury požádat každý, kdy si myslí, že je pro něj pohyb v kolejišti nezbytný, ale musí doložit tu odbornou a zdravotní způsobiost (a jen pro zajímavost, průměrná cena zdravotního vyšetření je 6.000,- Kč, školení 600,-/hod. a zkouška cca 3.000,- Kč). Toto musí doložit každé 2 roky.
Takže, kdo chcete mít vstup do kolejiště, můžete si ho zařídit. Ostatní tam nemají co dělat, není pravdou, že můžou ublížit jen sami sobě, kdo zažil brždění vlaku sestaveného z vozů s EMG brzdou mi dá za pravdu. To potom kdo nesedí ten letí. Dále šetření nehody trvá většinou déle než 2 hodiny, cestující musí čekat, dopravci platí přesčasy personálu, v obratových stanicích chybí náležitosti, prostě díky porušení zákona 1 osobou jsou postiženy třeba i tisíce lidí a stojí to i dost peněz.
Ten Žižkov je do očí bijící; navíc směrem ze Žižkova nikde není cedule o tom, že se tam nesmí chodit, a přechod (dokonce přejezd) přes koleje tam vypadá celkem oficiálně.
A třeba na Kladně se dostat z nádraží do pekáren je podél kolejí asi 5 minut cesty podél zhlaví a přes něj, oficální cestou asi 15. Vzhledem k tomu, jakou rychlostí se přes zhlaví jezdí, tak je to při dostatečné opatrnosti relativně bezpečné.
O dost jiná věc jsou ty lidi přebíhající na koridoru kde se jezdí 160, někdy ještě k tomu s nebezpečnou představou, že tam jezdí jen to co je v jízdním řádu.
Jinak té pokutě - přijde mi extrémně vysoká. Na druhou stranu pochybuji, že by si tuhle částku soudkyně vycucala z prstu jen proto, že je nějaký Mezinárodní den přejezdů nebo co.
Článek na patch.com vychází pouze z informací té ženy a v tom bude asi háček.
A kdyz si k tomu prictete ekonomickou situaci a jeji vyhled, tak neni ve srovnani s Evropu co resit.
A jako energetik k tomu dodam - budovat energetiku na dovozu se Evrope sakra nevyplati.
Ale je tu velká skupina, které žádné pracovní povinnosti v kolejišti nemá (např. vlakový doprovod,...). Stádo tak vidí přecházet na stejné nástupiště, kam musí oni. A nastává běžné uvažování když může on, můžeme i my.
Takže pro pohyb v kolejišti povinně reflexní vesta a služební průkaz, ostatní hezky podchodem/nadchodem (je-li ve stanici)
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.