Česká republika — Konec roku je za dveřmi, a tak nastala vhodná příležitost zrekapitulovat si, co uplynulých 12 měsíců přineslo v oblasti obnovy a rozvoje železniční infrastruktury v České republice. Pojďme se tedy podívat podrobněji na letos dokončené a pro příští rok plánované stavby, které mají za cíl urychlit a zkomfortnit cestování na síti Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC), jež je zadavatelem těchto projektů. Ta je hlavním investorem všech projektů, na jejichž financování se až z 85 % podílí Operační program Doprava (OPD), který České republice v letech 2007-2013 umožňuje čerpat na modernizaci železniční sítě až 2,58 miliardy eur (67 miliard korun) ze strukturálních fondů Evropské unie.
Jako první zmiňme asi nejvíce sledované práce na českých železničních koridorech. Na III. tranzitním koridoru Mosty u Jablunkova – Praha – Plzeň – Cheb proběhly v roce 2009 stavby v úseku Beroun – Zbiroh a Zbiroh – Rokycany. Neopomeňme ani projekt „Optimalizace trati Stříbro – Planá u Mariánských Lázní“ a na východní části III. koridoru „Optimalizaci trati Bystřice nad Olší – Český Těšín“. Na IV. tranzitním koridoru Děčín – Praha – Horní Dvořiště zmiňme stavbu v úseku Doubí u Tábora – Tábor, „Modernizaci trati Votice – Benešov“ a „Optimalizaci trati Benešov (včetně) – Strančice“. Cílem všech těchto prací na českých koridorech je zejména zvýšení traťové rychlosti, dopravní kapacity a přípustné zatíženosti, zvýšení bezpečnosti železničního provozu a také již zmíněné zvýšení komfortu pro cestující.
Díky OPD může být také realizován projekt „Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba“, o kterém jsme zde na ŽelPage podrobně informovali. Náklady na jeho stavbu by měly činit 4 888 643 760 Kč. Zvýšení bezpečnosti a přístupnosti pro cestující by mělo být docíleno novým uspořádáním stanice, vznikem nového podchodu a mimo jiné také novým zabezpečovacím a sdělovacím zařízením. Pro dopravu bude klíčovým prvkem vybudování průjezdných kolejí mimo nástupní hrany, čímž bude umožněn hladký průjezd tranzitních nákladních i osobních vlaků zvýšenou rychlostí bez vlivu na čekající cestující. Stanice Přerov by se tak měla přiblížit standardům 21. století.
Poněkud menšími, ne však méně podstatnými, projekty jsou i následující dílčí stavby: „Elektrizace trati Zábřeh – Šumperk“, jež prodloužila elektrifikovaný úsek o 13 kilometrů a zvedla traťovou rychlost na 100 km/h. Úprav se dočkaly i zastávky, jejichž nástupištní hrana byla upravena do výšky 550 mm nad temenem kolejnice tak, aby byl cestujícím umožněn snadnější výstup a nástup. Celková náklady této stavby činí 1 574 977 299 Kč. Navíc byly ve stanici Postřelmov v rámci testovacího provozu poprvé na síti SŽDC nasazeny návěstní svítidla na bázi LED.
Na stavbu „Rekonstrukce žst. Nesovice, I. část“ navázala v letošním roce stavba „Rekonstrukce žst. Nesovice, II. část“. Účelem druhé etapy je odstranění nevyhovujícího stavu staničních kolejí, výhybek a zabezpečovacího zařízení na nemotickém zhlaví. Rekonstrukce svršku bude zahrnovat zvýšení traťové rychlosti na 90 km/h, úpravu železničního přejezdu v přilehlém mezistaničním úseku, který bude vybaven novým zabezpečovacím zařízením, a vybudování nových nástupišť v již standardní výšce 550 mm nad temenem kolejnice. Druhá část této stavby by měla vyjít na 204 319 430, přičemž 85 % nákladů by mělo být hrazeno z OPD.
Zůstaňme ještě na Jižní Moravě a podívejme se na „Rekonstrukci žst. Bojkovice vč. rekonstrukce zabezpečovacího zařízení“, která byla zahájena v letošním roce. Součástí této stavby je, podobně jako u „Rekonstrukce žst. Nesovice“, rekonstrukce železničního svršku i spodku, úprava nástupišť, a to i pro bezbariérový přístup, a rekonstrukce zabezpečovacího zařízení včetně zabezpečení přilehlých traťových úseků a přejezdů. Tato rekonstrukce by měla stát 290 302 880 Kč.
Významnou rekonstrukcí prochází i traťový úsek z Horní Lidče po státní hranici se Slovenskou republikou. Probíhá zde stavba „Rekonstrukce Střelenského tunelu vč. kol. č. 1 a 2 km 22,48 – 23,61 a kol. č. 1 v km. 21,11 – 27,261 trati Horní Lideč – St. hr. SR“, jejíž součástí je kromě opravy 1. a 2. traťové koleje zmiňovaného tunelu také rekonstrukce zastávky Střelná, mostů, propustků, zárubních zdí, trakčního vedení a úpravy zabezpečovacího a sdělovacího zařízení. Po rekonstrukci tak bude tento úsek připraven na následnou implementaci systémů GSM–R a ETCS Level 2. Cena stavby dosáhne 796 139 750 Kč.
V roce 2010 nás čeká, kromě staveb zatím nedokončených zmiňovaných projektů, i zahájení budování systému GSM–R na trati 250 v úseku Brno – Havlíčkův Brod a rekonstrukce trati ze Studénky do Mošnova. Pokračovat budou i přípravy projektu stavby „Železniční uzel Brno – modernizace průjezdu a 1. části osobního nádraží“. V rámci rekonstrukce brněnského železničního uzlu se také chystá v roce 2010 dokončení první etapy stavby odstavného nádraží. Na základě podnětů hnutí Nádraží nedáme bude přepracován již připravený projekt „Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí“.
Do roku 2013 je v této chvíli na síti SŽDC připraveno 23 modernizačních projektů, od průzkumných a projekčních prací až po konkrétní stavby různého rozsahu. Rok 2010 má přitom být, co do výše investic, jeden z nejvelkorysejších, jak naznačuje návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Jeho razantní snížení o 5,1 mld. Kč ve prospěch sociálních služeb a platů státních zaměstnanců se nakonec na půdě Poslanecké sněmovny podařilo částečně vyrovnat přesměrováním příjmů z jiných kapitol státního rozpočtu, díky čemuž není pro příští rok ohrožen žádný z velkých stavebních projektů. Nezbývá tedy než doufat, že aktuální tempo technologické obnovy železniční sitě zůstane i nadále jednou z priorit, v souladu s dlouhodobou strategií rozvoje transevropských dopravních sítí.
Zdroj: Správa železniční dopravníc cesty, Operační program Doprava, Státní fond dopravní infrastruktury, Poslanecká sněmovna Parl. ČR [1], [2]
Modernizace trati 230 a optimalizace 250 by představovala poměrně velký zásah do celého úseku 230, což by byla investiční akce v řádech desítek miliard a měla by význam, pokud by se nerealizovala výstavba VRT Praha-Brno.
Ta by spolkla stovky miliard a v dnešní době vzhledem ke schodku není jisté, jestli se ti naši páprdové vůbec k něčemu podobnému někdy odhodlají.
Plánuje se také rekonstrukce D 1 a když tam tak pěkně dali mýtné brány, tak je spíše zájem kasírovat vozidla na dálnici.
Vzhledem k tomu, jaké "nadšení" záměr výstavby VRT na Vysočině vyvolal, není také nic jisté. Ovšem trasa je územě chráněna.
Co by znamenala modernizace trati 230.
Narovnání oblouků v úseku Kutná Hora-Golčův Jeníkov (mimo), výstavbu asi 20 km přeložky do Světlé n.S. a lokální přeložky do H. Brodu.
Současně by se mohla rekonstruovat stanice Kutná Hora hl.n. a vybudovat bezúvraťové napojení na trať K.Hora město - Zruč n.S.
Dále by se rekonstruovala stanice Čáslav a Světlá, kde by se pravděpodobně vybudovalo ostrovní nástupiště.
Výsledek by znamenal moderní trať spojující okresní města Kolín, Kutná Hora, H. Brod.
230 by byla zkrácena a jízdní doba by činila kolem 35 min.
Z centra Prahy do centra Brna by se cestovalo 2 hodiny, mezi Prahou a Jihlavou 1:30, což je srovnatelné s autobusy, v případě Praha Florenc-Brno asi o 20 minut rychlejší.
Pro nákladní provoz (pro který je 230/250 významná) by se zlepšila plynulost jízdy.
Končím tuto anabázi a současně akademickou debatu, protože to zde nevyřešíme a ti, kteří o tom budou rozhodovat se obvykle věcnými argumetny neřídí.
Jak jsem psal, vyměnit svršek (skáče se tam po stykované koleji), dát rychlostníky pro pendolina, nic víc....
Hlavně to esíčko u Třebešic...!
ad minulý příspěvek
=== našly prostředky===
Ale je to tak.
Ta 230 je postavená docela nešikovně. V rovinatém terénu Kolín - Golčův Jeníkov jsou zbytečně ostré oblouky a nejhorší, pro mě nepochopitelným místem, je dvojité esíčko Třebešice - Čáslav (70km/h) uprostřed úseku 100 km/h.
Trať by se musela napojit v Kolíně na 010 lepším způsobem přímo. Z Jeníkova by to však vyžadovalo stejně kompletní přeložku.
Třeba by se v tom "spláchlo" i vybudování přeložky zhlaví ve stanici Kutná Hora hl.n. a realizoval by se konečně Kutnohorský oblouk... :-D
Je otázka, zda by se v rámci nějaké optimalizace koridoru E 61 Stockholm – Trelleborg – Děčín – Nymburk – Havlíčkův Brod – Brno – Břeclav – Komárom – Budapest našli přostředky..
Trať 250 je postavena dobře, sice to není pro klasické soupravy vhodné pro 160 km/h, ale jizdní doba pendolin je počítaná na rovnou 1 hodinu.
(Mimochodem trať H.BROD-BRNO měla v devadesátých letech u vlaků EC průměrnou rychlost asi 92 km/h, což je u tratě, kde je traťová rychlost jen 100 km/h a 2 železniční uzly slušný výkon (!) )
(Na 010 je také přeložka před Třebovou a na papíře tunel mezi Chocní a Ústím)
...Dnes jsem jel EC CARL MARIA VON WEBER a rozhodně bych v autě neměl tolik komfortu a pohodlí. Jen kdyby tam byly zásuvky, tak je to lahoda. Ani nevíte, že jedete vlakem...a o tom to je. Sednout si do vlaku, otevřít notas nebo nějaký materiály a v klidu si udělat práci, učit se nebo se bavit. Jen tak a zapomenout, že sedim ve vlaku. Tenhle komfort nenabízí ani autobus ani auto....
Naprostý souhlas.
V tom ostatním se asi ale bohužel neshodneme.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.