..: Modernizace železniční infrastruktury v roce 2009 :..

Fond soudržnosti Česká republika — Konec roku je za dveřmi, a tak nastala vhodná příležitost zrekapitulovat si, co uplynulých 12 měsíců přineslo v oblasti obnovy a rozvoje železniční infrastruktury v České republice. Pojďme se tedy podívat podrobněji na letos dokončené a pro příští rok plánované stavby, které mají za cíl urychlit a zkomfortnit cestování na síti Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC), jež je zadavatelem těchto projektů. Ta je hlavním investorem všech projektů, na jejichž financování se až z 85 % podílí Operační program Doprava (OPD), který České republice v letech 2007-2013 umožňuje čerpat na modernizaci železniční sítě až 2,58 miliardy eur (67 miliard korun) ze strukturálních fondů Evropské unie.

Vizualizace modernizace, foto: SŽDCJako první zmiňme asi nejvíce sledované práce na českých železničních koridorech. Na III. tranzitním koridoru Mosty u Jablunkova – Praha – Plzeň – Cheb proběhly v roce 2009 stavby v úseku Beroun – Zbiroh a Zbiroh – Rokycany. Neopomeňme ani projekt „Optimalizace trati Stříbro – Planá u Mariánských Lázní“ a na východní části III. koridoru „Optimalizaci trati Bystřice nad Olší – Český Těšín“. Na IV. tranzitním koridoru Děčín – Praha – Horní Dvořiště zmiňme stavbu v úseku Doubí u Tábora – Tábor, „Modernizaci trati Votice – Benešov“ a „Optimalizaci trati Benešov (včetně) – Strančice“. Cílem všech těchto prací na českých koridorech je zejména zvýšení traťové rychlosti, dopravní kapacity a přípustné zatíženosti, zvýšení bezpečnosti železničního provozu a také již zmíněné zvýšení komfortu pro cestující.

POPIS OBRAZKU, foto: AUTOR OBRAZKU Díky OPD může být také realizován projekt „Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba“, o kterém jsme zde na ŽelPage podrobně informovali. Náklady na jeho stavbu by měly činit 4 888 643 760 Kč. Zvýšení bezpečnosti a přístupnosti pro cestující by mělo být docíleno novým uspořádáním stanice, vznikem nového podchodu a mimo jiné také novým zabezpečovacím a sdělovacím zařízením. Pro dopravu bude klíčovým prvkem vybudování průjezdných kolejí mimo nástupní hrany, čímž bude umožněn hladký průjezd tranzitních nákladních i osobních vlaků zvýšenou rychlostí bez vlivu na čekající cestující. Stanice Přerov by se tak měla přiblížit standardům 21. století.

Poněkud menšími, ne však méně podstatnými, projekty jsou i následující dílčí stavby: „Elektrizace trati Zábřeh – Šumperk“, jež prodloužila elektrifikovaný úsek o 13 kilometrů a zvedla traťovou rychlost na 100 km/h. Úprav se dočkaly i zastávky, jejichž nástupištní hrana byla upravena do výšky 550 mm nad temenem kolejnice tak, aby byl cestujícím umožněn snadnější výstup a nástup. Celková náklady této stavby činí 1 574 977 299 Kč. Navíc byly ve stanici Postřelmov v rámci testovacího provozu poprvé na síti SŽDC nasazeny návěstní svítidla na bázi LED.

Zábřeh n/M zastávka - Postřelmov, foto: Wosicz Bludov 4.6.2009, foto: Wosicz Šumperk, rekonstrukce staniční budovy, foto: Ic 540

Na stavbu „Rekonstrukce žst. Nesovice, I. část“ navázala v letošním roce stavba „Rekonstrukce žst. Nesovice, II. část“. Účelem druhé etapy je odstranění nevyhovujícího stavu staničních kolejí, výhybek a zabezpečovacího zařízení na nemotickém zhlaví. Rekonstrukce svršku bude zahrnovat zvýšení traťové rychlosti na 90 km/h, úpravu železničního přejezdu v přilehlém mezistaničním úseku, který bude vybaven novým zabezpečovacím zařízením, a vybudování nových nástupišť v již standardní výšce 550 mm nad temenem kolejnice. Druhá část této stavby by měla vyjít na 204 319 430, přičemž 85 % nákladů by mělo být hrazeno z OPD.

Zůstaňme ještě na Jižní Moravě a podívejme se na „Rekonstrukci žst. Bojkovice vč. rekonstrukce zabezpečovacího zařízení“, která byla zahájena v letošním roce. Součástí této stavby je, podobně jako u „Rekonstrukce žst. Nesovice“, rekonstrukce železničního svršku i spodku, úprava nástupišť, a to i pro bezbariérový přístup, a rekonstrukce zabezpečovacího zařízení včetně zabezpečení přilehlých traťových úseků a přejezdů. Tato rekonstrukce by měla stát 290 302 880 Kč.

Významnou rekonstrukcí prochází i traťový úsek z Horní Lidče po státní hranici se Slovenskou republikou. Probíhá zde stavba „Rekonstrukce Střelenského tunelu vč. kol. č. 1 a 2 km 22,48 – 23,61 a kol. č. 1 v km. 21,11 – 27,261 trati Horní Lideč – St. hr. SR“, jejíž součástí je kromě opravy 1. a 2. traťové koleje zmiňovaného tunelu také rekonstrukce zastávky Střelná, mostů, propustků, zárubních zdí, trakčního vedení a úpravy zabezpečovacího a sdělovacího zařízení. Po rekonstrukci tak bude tento úsek připraven na následnou implementaci systémů GSM–R a ETCS Level 2. Cena stavby dosáhne 796 139 750 Kč.

Ústí nad Orlicí, foto: JakuzaV roce 2010 nás čeká, kromě staveb zatím nedokončených zmiňovaných projektů, i zahájení budování systému GSM–R na trati 250 v úseku Brno – Havlíčkův Brod a rekonstrukce trati ze Studénky do Mošnova. Pokračovat budou i přípravy projektu stavby „Železniční uzel Brno – modernizace průjezdu a 1. části osobního nádraží“. V rámci rekonstrukce brněnského železničního uzlu se také chystá v roce 2010 dokončení první etapy stavby odstavného nádraží. Na základě podnětů hnutí Nádraží nedáme bude přepracován již připravený projekt „Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí“.

Do roku 2013 je v této chvíli na síti SŽDC připraveno 23 modernizačních projektů, od průzkumných a projekčních prací až po konkrétní stavby různého rozsahu. Rok 2010 má přitom být, co do výše investic, jeden z nejvelkorysejších, jak naznačuje návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Jeho razantní snížení o 5,1 mld. Kč ve prospěch sociálních služeb a platů státních zaměstnanců se nakonec na půdě Poslanecké sněmovny podařilo částečně vyrovnat přesměrováním příjmů z jiných kapitol státního rozpočtu, díky čemuž není pro příští rok ohrožen žádný z velkých stavebních projektů. Nezbývá tedy než doufat, že aktuální tempo technologické obnovy železniční sitě zůstane i nadále jednou z priorit, v souladu s dlouhodobou strategií rozvoje transevropských dopravních sítí.

Zdroj: Správa železniční dopravníc cesty, Operační program Doprava, Státní fond dopravní infrastruktury, Poslanecká sněmovna Parl. ČR [1], [2]


Walker Poslat mail autorovi | 29.12.2009 (9:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel ceskolipak  mail  
05.01.2010 (11:15)  
Ad junkrs
Modernizace trati 230 a optimalizace 250 by představovala poměrně velký zásah do celého úseku 230, což by byla investiční akce v řádech desítek miliard a měla by význam, pokud by se nerealizovala výstavba VRT Praha-Brno.
Ta by spolkla stovky miliard a v dnešní době vzhledem ke schodku není jisté, jestli se ti naši páprdové vůbec k něčemu podobnému někdy odhodlají.
Plánuje se také rekonstrukce D 1 a když tam tak pěkně dali mýtné brány, tak je spíše zájem kasírovat vozidla na dálnici.

Vzhledem k tomu, jaké "nadšení" záměr výstavby VRT na Vysočině vyvolal, není také nic jisté. Ovšem trasa je územě chráněna.

Co by znamenala modernizace trati 230.
Narovnání oblouků v úseku Kutná Hora-Golčův Jeníkov (mimo), výstavbu asi 20 km přeložky do Světlé n.S. a lokální přeložky do H. Brodu.
Současně by se mohla rekonstruovat stanice Kutná Hora hl.n. a vybudovat bezúvraťové napojení na trať K.Hora město - Zruč n.S.
Dále by se rekonstruovala stanice Čáslav a Světlá, kde by se pravděpodobně vybudovalo ostrovní nástupiště.

Výsledek by znamenal moderní trať spojující okresní města Kolín, Kutná Hora, H. Brod.
230 by byla zkrácena a jízdní doba by činila kolem 35 min.

Z centra Prahy do centra Brna by se cestovalo 2 hodiny, mezi Prahou a Jihlavou 1:30, což je srovnatelné s autobusy, v případě Praha Florenc-Brno asi o 20 minut rychlejší.

Pro nákladní provoz (pro který je 230/250 významná) by se zlepšila plynulost jízdy.

Končím tuto anabázi a současně akademickou debatu, protože to zde nevyřešíme a ti, kteří o tom budou rozhodovat se obvykle věcnými argumetny neřídí.
registrovaný uživatel junkrs 
04.01.2010 (17:18)  
Onu tu bezstykovou kolej by to chtělo všude, protože to skákání je někde fakt drsný. Ovšem pak musí být pořádné i štěrkové lože, aby se to nikam nehnulo při větších výkyvech teploty.
registrovaný uživatel ceskolipak  mail  
04.01.2010 (15:07)  
To esíčko Čebín-Kuřim jsem si také myslel, že by spravil jeden tunýlek, ale ptal jsem se na to, údajně by to bylo dost drahé a efekt poměrně malý.... U těch ostatních úseků na 250 nemám představu. Možná pár oblouků mírně napřímit, ale tak jednoduché by to nebylo, protože trať vede v zářezech na náspech apod.


Jak jsem psal, vyměnit svršek (skáče se tam po stykované koleji), dát rychlostníky pro pendolina, nic víc....

Hlavně to esíčko u Třebešic...!

ad minulý příspěvek
=== našly prostředky===
registrovaný uživatel junkrs 
04.01.2010 (14:05)  
To dvojité esíčko je brutálmí, to je fakt. Další velké přeložky by byly Golčův Jeníkov-Světlá nad Sázavou, z HB novým tunýlkem bez toho ublouku přímo do žst Pohled, Vlkov u Tišňova-Říkonín, porovnat esíčko Čebín-Kuřim. No a pak několik posunů oblouků směrem dovnitř kvůli zvětšení poloměrů. Tak bych to asi nějak viděl já.
registrovaný uživatel ceskolipak  mail  
04.01.2010 (13:35)  
60 km přeložek by vlastně znamenalo skoro celou trať 230 v nové stopě.
Ale je to tak.
Ta 230 je postavená docela nešikovně. V rovinatém terénu Kolín - Golčův Jeníkov jsou zbytečně ostré oblouky a nejhorší, pro mě nepochopitelným místem, je dvojité esíčko Třebešice - Čáslav (70km/h) uprostřed úseku 100 km/h.
Trať by se musela napojit v Kolíně na 010 lepším způsobem přímo. Z Jeníkova by to však vyžadovalo stejně kompletní přeložku.

Třeba by se v tom "spláchlo" i vybudování přeložky zhlaví ve stanici Kutná Hora hl.n. a realizoval by se konečně Kutnohorský oblouk... :-D

Je otázka, zda by se v rámci nějaké optimalizace koridoru E 61 Stockholm – Trelleborg – Děčín – Nymburk – Havlíčkův Brod – Brno – Břeclav – Komárom – Budapest našli přostředky..

Trať 250 je postavena dobře, sice to není pro klasické soupravy vhodné pro 160 km/h, ale jizdní doba pendolin je počítaná na rovnou 1 hodinu.

(Mimochodem trať H.BROD-BRNO měla v devadesátých letech u vlaků EC průměrnou rychlost asi 92 km/h, což je u tratě, kde je traťová rychlost jen 100 km/h a 2 železniční uzly slušný výkon (!) )

(Na 010 je také přeložka před Třebovou a na papíře tunel mezi Chocní a Ústím)
registrovaný uživatel junkrs 
04.01.2010 (13:13)  
Teď jsem si trochu pohrál s měřítkem a mapou, tak pro nějaké solidní parametry cca 140-160km/h by bylo třeba zbudovat na trati Kolín-Brno cca 60 km přeložek, na trati ČT-Brno 20 km přeložek. Jen tak pro info ;-)
registrovaný uživatel junkrs 
04.01.2010 (12:24)  
Nějaké ty rychlé vlaky aktuálně... http://ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/-4949/
registrovaný uživatel Qaws 
04.01.2010 (10:57)  
Včera jsem jel též ranním Webrem - z Brna do Ústí a naprosto souhlasím.. Akorát já jsem si tedy prošel půlku vlaku, abych tam ty zásuvky našel..;) Pak už jen napíchnout noťas a v klidu se celou cestu učit..
registrovaný uživatel junkrs 
04.01.2010 (8:11)  
Nechic, ceskolipak:
...Dnes jsem jel EC CARL MARIA VON WEBER a rozhodně bych v autě neměl tolik komfortu a pohodlí. Jen kdyby tam byly zásuvky, tak je to lahoda. Ani nevíte, že jedete vlakem...a o tom to je. Sednout si do vlaku, otevřít notas nebo nějaký materiály a v klidu si udělat práci, učit se nebo se bavit. Jen tak a zapomenout, že sedim ve vlaku. Tenhle komfort nenabízí ani autobus ani auto....
Naprostý souhlas.
V tom ostatním se asi ale bohužel neshodneme.
registrovaný uživatel Nechic  mail  
03.01.2010 (23:38)  
Souhlasím s ceskolipakem. Vlak nemá za úkol honit se s autem (to ani v pohledu haus-haus nemůže skoro nikdy vyhrát), ale má být komfortní a rychlo alternativou. Dnes jsem jel EC CARL MARIA VON WEBER a rozhodně bych v autě neměl tolik komfortu a pohodlí. Jen kdyby tam byly zásuvky, tak je to lahoda. Ani nevíte, že jedete vlakem...a o tom to je. Sednout si do vlaku, otevřít notas nebo nějaký materiály a v klidu si udělat práci, učit se nebo se bavit. Jen tak a zapomenout, že sedim ve vlaku. Tenhle komfort nenabízí ani autbous ani auto. 2 hodiny z centra Prahy do centra Brna jsou naprosto rozumný požadavek, kterému ještě lze vyhovět minimálně u pendolin...VRT by zajistila krach ostatních tratí, které by automobilové dopravě nestačily konkurovat ani tak jako ted je to na Praha-Brno. Na tu VRT se musí lidi nějak dostat a celá ČR není jen Praha a Brno
  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko