..: Aktuality a články :..

749.107-9, foto: Láďa Mlynařík Když jsem byl malý, trávil jsem občas volné chvíle na opavském východním nádraží. Na rozdíl od současné doby, kdy se vlaky před půl sjedou a po půl zase rozjedou (a pak je dlouho klid), se tam pořád něco dělo. Vlaky přijížděly průběžně. Klasická lokomotiva, staré rychlíkové vozy – žádné motorové soupravy s řídicími vozy. Nádraží je koncové, takže lokomotiva musela vlak do Ostravy objet. Vlaky, které skončily na kusých kolejích, zaměstnaly i parní posunovací lokomotivu. (Tehdy s ní jezdili pánové Radovan Urbaník a Jaroslav Uherka. Kde je jim dnes konec?) Odtáhnout vagony, pak mohla odjet vlaková lokomotiva. Zpět s vagony k nástupišti a pak se musel vrátit vlakový stroj. Z Olomouce osobní vlaky vozil papoušek – toho na točně otočili. Krásná lokomotiva, ale měl jsem z ní strach. A pak najednou papoušek zmizel, už nikdy nepřijel. Místo papouška začala jezdit nová motorová lokomotiva – bardotka. Ani nevím, kdy přesně se to stalo.

Martinova koloběžka, foto: Martin Grill Praha — Koloběžka? Většině z vás – mladíků a pánů – se asi vybaví vzpomínky na vaše útlé mládí, kdy jste drandili na koloběžce. Jenže v poslední době přestává být koloběžka jen záležitostí dětí. Před časem mne šokoval můj kolega, mladý pan architekt, když mi líčil, jak jezdí do práce. Bydlí v Tišnově, pracoviště má v Brně. Vlakem do Králova Pole – a pak do práce na koloběžce, kterou si s sebou přiveze vlakem. Je to rychlejší, než šalinou. Navíc když pak je vyhnán něco vyřídit po Brně, tak se koloběžka hodí. Další, kdo po Brně a okolí jezdí na koloběžce, je třeba Martin Grill. Jiní mí kolegové z IT firmy si na pohyb po firmě – dlouhé chodby – pořídili koloběžky. Jejich partnerům z Kalifornie se to při návštěvě v Česku po prvním šoku zalíbilo a tak se na koloběžkách jezdí prý i na kalifornské centrále. Ale i vy máte možnost si jízdu na koloběžce po Praze vyzkoušet. Stačí využít služeb Leo Express.

350.012-1, Jablůnka - Vsetín, foto: Johník Komentář — Kolegové postupně přinášejí sérii článků k připravovanému novému grafikonu. Pod jedním z nich se na chvíli objevil tento komentář, který ale po chvíli autor smazal: „Už o niekoľko týždňov začne platiť zatiaľ najhorší gvd so schválením Ministerstva dopravy ČR. Zk…súčasné vlaky EC premávajúce cez Vsetín a H. Lideč! Zastávky v dierach jako Mohelnice, Červenka a príchody do prestupnej stanice Púchov v 48. minútu, cestujúci smer Turiec, Orava, Liptov, Košice budú mať na prestup iba 5 minút. V tomto gvd je to 13 minút a ani tých 13 minút niekedy nestačí a rýchliky R 6XY musia dispečeri zdržať. Toto je vážnejší problém jako diery v takte na trati 320!“ Když jsem ale na síti zaregistroval rozhovor s generálním ředitelem Železničnej spoločnosti Slovensko (ZSSK) Filipem Hlubockým, který připravil tým Hospodárskych novín, nedalo mi to, abych neusedl za klávesnici. Nechci tady vypisovat z návrhu JŘ změny – poslechněte si pana generálního.

Overhead line installation car in the east tube of the Gotthard Base Tunnel at Faido multifunction station, foto: Hannes Ortlieb Ostrava/Praha — Letošní první červnový den vstoupil do dějin nejen švýcarské, ale i evropské železnice. Toho dne byl otevřen Gotthardský úpatní tunel. Slavnostní otevření doprovázel i rituál zkrocení ďábla hory. Zájemci si již mohli o této stavbě na internetu leccos dohledat a přečíst. Nyní přinášíme pozvání na přednášky organizované švýcarským velvyslanectvím v Praze, Centrem pro efektivní dopravu a hostujícími univerzitami. Pan Charly Simmen ze společnosti Alp Transit, dceřiné společnosti švýcarských drah SBB, která byla za stavbu zodpovědná, nám jej podrobně představí. Přednášky se konají v pondělí 24. října v 15.00 v budově Stavební fakulty VŠB – TU Ostrava (Ludvíka Podéště 17, Ostrava – Poruba) a v úterý 25. října v 18.00 na Fakultě dopravní ČVUT (Konviktská 20, Praha 1). Místnosti, ve kterých se budou přednášky konat, budou vyznačeny. Jednacím jazykem bude angličtina, tlumočení nebude zajištěno. V závěru bude možné zhlédnout i film „Švýcarská veřejná doprava“.

V pravý čas…; Pardubice hlavní nádraží, foto: František Pleskot Pardubice — Tušili jste, že pardubické hlavní nádraží skrývá ve svých prostorách i kino? Když původní nádražní budova byla poškozena během 2. světové války náletem, byla v roce 1948 vypsána soutěž na novou výpravní budovu. Autoři vítězného návrhu, architekti Karel Řepa (žák Josipa Plečnika) a Karel Kalvoda, spolupracující se specialistou na dopravní stavby Josefem Dandou, zakomponovali do projektu i hotel a podzemní kino. Veřejnosti začala nová budova sloužit 1. května 1958. Kino sice už delší čas nehraje, ale již letos v červnu jej umělci z Divadla 29 a spolek Offcity znovu oživili kulturou. V pátek 16. září napíše kultura další kapitolu – od 20 h zde bude promítán magisterský film režisérky Terezy Kovářové s názvem ZOO.

Bari — Aktualizace 15. 7. v 9.45 — Dne 12. července v 11.30 h místního času se na jednokolejné trati mezi italskými pobřežními městy Bari a Barletta v úseku mezi stanicemi Corato a Andria, asi 7 km od stanice Andria, čelně střetly dvě čtyřvozové elektrické jednotky. Jak je vidět ze snímku italských hasičů, první dva vozy každé z jednotek jsou totálně zničené a zbytky rozházené po okolí. Trať se v daném úseku mírně „klikatí“ mezi sady, takže strojvedoucí mohli zaregistrovat protijedoucí vlak až na poslední chvíli. Maximální povolená rychlost je 100 km/h. Následky srážky jsou tragické. Podľa najnovších správ bol upravený počet obetí nehody, potvrdených bolo 23 mŕtvych a 52 zranených. Medzi potvrdenými obeťami sú napokon aj obaja rušňovodiči.

Letem železničním světem, foto: Payus Nedávno se na zdejších stránkách rozproudila diskuze o tom, že by nebylo od věci představit i fotky ze zahraničních železničních webů. Když jsem tyto návrhy četl, musel jsem se usmát, protože přesně na toto téma jsme diskutovali s Martinem Grillem, když jsme rozjížděli projekt Výběr šotoklubu. Představa, že by se vybraly fotky cizích, zde nepublikujících autorů, navíc třeba z opačného konce světa, je lákavá. Má však výrazné omezení – autorské právo. Bez souhlasu autora nemůžeme publikovat jeho fotku (výjimkou jsou licence CC), a sehnat rychle souhlas autora z USA, Japonska či třeba i Velké Británie bývá problém. Ve škole nám jeden z pedagogů pravidelně opakoval: „Neříkejte, že to nejde, raději řekněte, že to neumíte.“ Takže jsem se rozhodl to zkusit a zasurfovat po síti. Je to vcelku náhodný výběr webů, po kterých jsem sáhl, jiní z vás by možná otevřeli jiné. Nebojte se, dostanete příležitost. Payova fotka evokující hlášení nádražního rozhlasu bude tento projekt provázet. A protože jste zvyklí, že naše aktuality doprovází fotky, tu a tam se možná objeví i v textu – vybrané z naší galerie (nebo ty s „volnou licencí“). Ať je trošku srovnání, co umí zdejší a co zahraniční fotografové. Takže procvičte si ruku a pojďte si zaklikat. Že se vám mé povídání zdá dlouhé? Vždyť jsou prázdniny, to nemusíte celé stihnout během vypití jednoho šálku kávy.

Světlo shůry; Výh. Praha-Vyšehrad výhybna - Praha-Smíchov, foto: Chary Berlín/Praha — Jenom a pouze z osobních a rodinných důvodů jsem poprvé od roku 2012, v sobotu 16. dubna 2016, vyrazil vlakem EC z Berlína do Prahy. Mým cílem bylo navštívit mámu v pražské Thomayerově nemocnici a přitom všecho stihnout za jeden den, tam i zpět do Berlína. K tomu mám omezení zdravotní – jsem chodící, leč pomalý invalida. K tomu patří i to, že v relativním dosahu potřebuji mít prostorné WC, bezbariérový nástup a výstup do vozu a pokud možno výtah. Cesty jsem se nebál, znám tu trasu dobře, poprvé jsem zde jel v roce 1967 jako desetiletý a pak stále a pořád až dosud. Konstatuji – lze to stihnout za jeden den.

680541, foto: Johník Nábřeží — Současný neúplný počet jednotek Pendolino výrazně komplikuje oběhy souprav. Nutnost nasazení vozů klasické stavby posouvá značku „SC“ v očích veřejnosti níže, než by marketingoví pracovníci ČD očekávali. Souprava, která byla výrazně poškozena po střetu s nákladním vozidlem přepravujícím ocelové plechy na železničním přejezdu ve Studénce, se vrátí do provozu nejdříve v závěru roku 2017 nebo během jara 2018. Rovněž nelze počítat s tím, že by se v nejbližší době rozšířil počet souprav railjet. Nemalé problémy totiž Českým drahám působí měnová politika České národní banky, kdy je uměle držen velmi vysoký kurz koruny; jak vůči dolaru, tak i vůči euru. (Někteří ekonomové tvrdí, že správně nastavený kurz koruny by měl níže než 20 Kč za 1 americký dolar a euro by nemělo být výše, než za 24 Kč.) Zdánlivě nesmyslný a již delší dobu držený kurz 1 EUR = 27 CZK výrazně prodražuje Českými drahami emitované dluhopisy v eurech a komplikuje nákup či leasing strojů ze západní Evropy. Vedením ČD byla proto 29. února ustavena pracovní skupina, která měla za úkol posoudit stávající využití jednotek Pendolino a případně navrhnout nová řešení. Přesto, že na tiskovou konferenci k těmto závěrům pracovní skupiny se teprve čeká, přinášíme vám exkluzivně, nač se můžete nejbližším období těšit. Znáte to – vše, co se v Česku označí jako „tajné“, se stejně hned vykecá.

705.913-2 + 705.914-0 + 705.917-3, Osoblaha, foto: Strnda Osoblaha — Řekne-li se „Osoblaha“, někteří Moraváci vědí, ale lidé z krajů českých většinou pátrají v paměti a přemýšlejí, kam tento zeměpisný pojem zařadit. Milovníci vláčků jsou na tom poněkud lépe, protože se jim vybaví jediná úzkorozchodná trať, na které jezdí vlaky Českých drah. Historie zdejší dráhy spadá ještě do dob Rakouska-Uherska, kdy rozvoj železnic výrazně přispíval k přepravě surovin i výrobků, ale také k mobilitě lidí. Po výstavbě „páteřních“ moravských tratí z Vídně a Břeclavi na Brno a Českou Třebovou, Přerov a Ostravu či Přerov a Českou Třebovou přes Olomouc, se začala železnice dostávat i do dalších lokalit. Vídeňská Moravsko-slezská ústřední dráha (MSCB) postupně zprovoznila novou hlavní trať z Olomouce přes Bruntál a Krnov do Glubczyc a z Krnova pak další dvě odbočky – na východ do Opavy a na západ do Głuchołaz.

16.12.2015 - 6:00 - Galerie PF 2016

PF 2014 Vojtěcha Berana, foto: Vojtěch Beran Praha — Čas pádí jako splašený kůň, už se jen párkrát vyspíte a bude tady nový rok. Konec roku býval dříve spojen s vánočními pohlednicemi. Ty jsou postupně vytlačovány soukromými i firemními novoročenkami, klasické tištěné nahrazují přání digitální – od kratších či delších SMS zpráv až po rozpohybovaná a zpívající videa. Pravidelní návštěvníci zdejších stránek si už zvykli, že zde najdou galerii novoročenek, o které se s nimi podělí naši příznivci. Někteří využijí jako základ některou ze svých podařených fotek, jiní popustí uzdu své fantazii. Pojďte se podívat! Samozřejmě že než se novoročenky vloží, je nutno napřed něco vymyslet – pro inspiraci se můžete podívat do archivu minulých ročníků. Ale jen podívat, nekopírovat! Těšíme se na Vaše milá dílka.

Pohled na interiér vozu ABpee, foto: Aleš Petrovský Komentář — Když jsme připravovali k vydání komentář Aleše Petrovského První třída ve voze ABpee – vždy o něco lepší cesta…?, tušili jsme, že komentáře – zejména některých – mohou být bouřlivé. Očekávali jsme jak ty, které se přikloní na stranu autora, tak i ty, které budou bránit modrého dopravce. Na to, že ke komentáři dorazí i oficiální stanovisko Generálního ředitelství Českých drah, by si před vydáním vsadil jen málokdo z naší redakce. Ale stalo se a již skomírající diskuze dostala nový impulz. Nečetli jste? Doporučuji. Místy zajímavé čtení. Ale znáte to z praxe – každá akce vyvolává reakci a jak vidno, neplatí to jen ve fyzice. Trošku jsme zapátrali, nemálo se poptali, ti šikovnější se proběhli i po intranetu běžným uživatelům nedostupném, takže mohu shrnout, co jsme prozatím zjistili.

218.421-6 + 218.419-0, Hergatz - Wangen (Allgäu), foto: Tomáš Kubovec Humpolec — Závěr loňského roku byl pro pozorovatele dění na železnici zábavný – „přestřelka“ mezi dvěma dopravci ohledně nákupu ojetých vozů z Rakouska zde nebývá tak často. Při tomto občas až úsměvném čtení ale možná mnohým unikla ještě jedna neméně zajímavá transakce, ke které v závěru roku došlo. Švýcarské železnice uzavřely obchod na odprodej svých 20 vozů. Tedy abychom byli přesní – na okamžitý prodej tří vozů a opci na prodej dalších 17 vozů v průběhů následujících čtyř let. Nezaregistrovali jste? SBB modernizuje svůj vozový park restauračních vozů, starší typy nahradí modernějšími, takže nabídka na jejich odkup byla pro ně vcelku zajímavá. Ještě zajímavější je, kdo je kupuje. Jeden významný český subjekt, který ale doteď neměl s železnicí vůbec nic společného.

Payus, foto: Josef Petrák Ostrava — Řekne-li se „Payus“, vybaví se mi dobrosrdečný vysportovaný chlapák s úsměvem na tváři. Řekne-li se „Payus a ŽelPage“, okamžitě mám před očima některé jeho železniční fotky z průmyslového zázemí Ostravy – „těžký industriál“ jak je kdysi někdo z komentujících pojmenoval. Jeho fotky na ŽelPage sleduji od samotných začátků. Ty neměl zrovna jednoduché – fotil jinak, než mnozí publikující. Žádný standard – pohled na vlak ze stále stejného (optimálního) úhlu, pokud možno dobrý násvit, to nebyla jeho parketa. Payus raději volil „čelovku“. Zejména někteří zahraniční šotouši měli zpočátku s jeho tvorbou nemalé problémy. Jeho pohled na svět byl jiný a mne si získal. Snaží se zachytit dynamiku pohybu. Jindy si hraje s geometrií kolejišť nebo ocelových konstrukcí. Má rád podvečery, kdy se barvy oblohy mění minutu po minutě. Od světlých tónů modré až po hluboce temné, přecházející v čerň, ozvláštněné tóny zlatavé, oranžové, červené, růžové i fialové. Matka Příroda si ráda hraje a nabízí nám i fotografům občas úchvatné kombinace barev. Nemá problém fotit v noci a to, co potom předkládá ke zhlédnutí, je velmi působivé. Jeho fotky jsem si oblíbil a pravidelně se na ně těším. Kdybych je mohl (nyní) na ŽP i hodnotit, tak povětšinou by ode mne získával u svých fotek hodnocení velmi vysoké. Když mi v mejlu přistála pozvánka na jeho připravovanou výstavu Fotomozaika Pavla Kopce, nešlo si do diáře nepoznačit: „pondělí 23. března 2015, 15.30 h, vernisáž Payus“.

24.1.2015 - 8:00 - Železniční výstavy v Opavě

Model lokomotivy 754.028 ČD, foto: Bertovec Opava — Opavský kulturní dům Na Rybníčku přivítá v sobotu a neděli 24. a 25. ledna 2015 příznivce modelové železnice na Výstavě železničních modelů. Přes pětadvacet metrů kolejí (v měřítku TT) s pěti stanicemi dle skutečné podoby představí reálný provoz. Uvidíte ovládání vláčků přes mobily a smartmobily. Pro děti je připraveno dětské kolejiště, které si budou moci samy ovládat. Součástí je i výstava modelů H0. Otevřeno je po oba dny od 9 do 17 hodin, základní vstupné je 50,– Kč. Pokud se o víkendu vypravíte do Opavy a ještě jste nenavštívili výstavu Opava železniční, nechte si čas i na ni. Expozice je v Obecním domě na Ostrožné ulici 46 a o víkendu je otevřena od 10 do 18 hodin. Smyslem této výstavy je poukázat na úsilí Opavy stát se v 19. století železničním uzlem Rakouského Slezska, tj. získat výhodnou pozici na hlavních dálkových obchodních trasách. V podmínkách své doby tím společenská a ekonomická elita sledovala možnost optimalizovat postavení města v rámci středoevropského prostoru. Pozoruhodný je přitom samotný proces vzniku jednotlivých projektů a fáze výstavby, v nichž se odráželo soupeření železničních společností. Návštěvník se tak dozví, proč vznikla v Opavě dvě nádraží a zjistí také, proč výstavba některých tratí ztroskotala. Výstava je přístupná do 31. března 2015.

Zdroje: Klub železničních modelářů, OKO

« Novější zprávy | 1 2 3 4 5 ... 15 | Starší zprávy »    
ŽelPage - elektronický magazín o drahách
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Veřejné použití obsahu bez výslovného souhlasu autora není dovoleno.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2018 Spolek ŽelPage
:. Přihlášeníopen/close
 
 
  
 
Zapomenuté heslo   
Zaregistrovat   
:. Nabídka eShopuopen/close
:. Poloha vlaků CZopen/close
Poloha vlaků CZ
 
:. Vyhledáváníopen/close

 
   
 
 
   
 
» Přidat odkaz
:. Info pro fotografyopen/close
Informace o podmínkách
na focení v ČR

Slunce
vychází v 07:53
zapadá v 16:31

meteo meteo
:. Novinky na VLAKY.NET
Poslední příspěvek Jiný svět ve stínu helvétského kříže (3. díl: Südtirol – okolí Bolzana)
Hlavní náplní tohoto dílu bude poznávání blízkého okolí Bolzana, plného lanových drah. Nejzajímavější z nich vede do Oberbozen/Soprabolzano, kde se nabízí přestup na úzkorozchodnou tramvaj. Den zakončíme ...

Poslední příspěvek Němka v projektu uspěla
Na 130 procent požadovaného. Takový je závěr projektu na portálu startovac.cz. Pro fanoušky železnice je důležitá skutečnost, že plán, který uspěl a získal víc, než byla podmínka realizace, je spojen s ...

Poslední příspěvek Elektrické lokomotivy na našich kolejích: řada 110
Stroje původní řady E 458.0 byly prvními moderními elektrickými posunovacími lokomotivami Československých státních drah (ČSD) a jejich prvními hnacími vozidly, na něž byly sériově montovány polopantografy. ...