..: Nízké ceny nepomohly, německý Interconnex po 12 letech končí :..

Traxx P160 AC 146.520, Veolia Interconnex, Berlin Hbf, foto: Josef PetrákBerlin — Open-access železniční doprava v Německu zažívá těžké časy. Po dvanácti letech provozu dnes dopravce Veolia Verkehr oznámil ukončení své jediné dálkové linky, spojující Lipsko, Berlín a severní pomořanské destinace pod komerční značkou Interconnex. Modro-bílými vlaky kategorie X se cestující naposledy svezou v sobotu 13. prosince. Poté už jediným drážním operátorem na lince mezi Saskem a hlavním městem zůstanou Deutsche Bahn. Jako hlavní důvod stažení z trhu uvádí Veolia klesající počty cestujících v důsledku měnících se poměrů na trhu osobní dopravy, které tlačí ceny jízdného prudce dolů. Paradoxně to ale nejsou konkurenční vlaky ICE, kdo Interconnexu bere cestující – za dramatickým poklesem zákazníků stojí dálkové autobusy.

Po více než desetiletí přímé konkurence na železnici to však nakonec nejsou státní DB, kdo Veolii z kolejí vytlačil. Cílovou skupinu cestujících zaměřených primárně na cenu však dokázala velmi rychle oslovit nedávno liberalizovaná dálková silniční doprava – a s tou ani levný Interconnex nedokáže nadále bojovat. „Za současných podmínek v Německu nelze nadále nabízet dálkové železniční spoje na vlastní podnikatelské riziko,“ uvádí v dnešním stanovisku předseda představenstva Veolie Verkehr Christian Schreyer. Drážní provoz podle něj není schopen tlačit ceny jízdného dál dolů na úroveň dálkových autobusů: „Nedokážeme nadále cenově konkurovat souběžným dálkovým autobusům, jež nemusí platit žádné mýto, zatímco naše náklady na využití dopravní cesty DB neustále narůstají.“ Podle Schreyera jen poplatky za využití infrastruktury DB Netz pro jednu jízdu Interconnexu vyjdou na přibližně 1700 eur. Konkurenční autobusy přitom nabízejí akční jízdné už od 7 eur za jednosměrnou cestu.

Connex, InterconnexVlaky Interconnex začaly spojovat spolkovou zemi Durynsko a Sasko s Berlínem a severovýchodem Německa v prosinci 2001. Dopravce Veolia linku koncipoval jako náhradu za zrušené přímé spojení v gesci DB, komerční úspěch ale byl vesměs omezený. Nízká cena jízdného zde částečně vynahrazovala velký časový rozestup mezi spoji nebo nepříliš komfortní regionální jednotky Bombardier Talent řady 643. Posun nastal v průběhu roku 2006, kdy byly soupravy modernizovány pro dálkový provoz a jižní konec linky byl zkrácen z durynské Gery pouze do Lipska. Z původních třech denních spojů v každém směru zůstaly jen dva, z nichž jeden zajíždí z Berlína dále přes Neusterlitz do Rostocku a přímořského Warnermünde. V této podobě – byť s novými klasickými soupravami od Nord-Ostsee-Bahn – jezdil Interconnex uplynulých několik let, a takto i v prosinci ukončí svůj provoz.

Zapadá slunce nad železnicí?

Zatímco jízdenka Lipsko – Berlín na vlak ICE DB vyjde standardně na 47 eur, případně 39 eur v rámci akční nabídky, u Interconnexu mohli cestující trasu absolvovat již od 10 eur. I tak ale soukromý drážní dopravce nedokáže konkurovat dálkovým autobusům, jež vtrhly na německý vnitrostátní trh teprve od ledna 2013. Necelé dva roky od formální liberalizace stačily na to, aby nabídka superlevných jízdenek dokázala zásadně nahlodat příjmy v osobní železniční dopravě; navíc v zemi, jež je dosud výrazně rozpolcena nad otázkou zavedení dálničního mýta.

Volvo Irizar PB, DB Expressbus, foto: Student AgencyTuto situaci ostatně velmi dobře pochopily i samotné Deutsche Bahn, které promptně rozšířily svou autobusovou divizi. Vedle dálkových IC Busů (které mj. silně podkopávají třeba vlakovou linku Berlín – Krakov s cenami od 19 €) za uplynulý rok rychle vybudovaly rozsáhlou síť linek Berlin Linien Bus (BLB), jež pokrývá většinu SRN. S akčními cenami od 9 € se tak jedním tahem DB staly největším konkurentem vlastních vlaků, ale zároveň také metlou na veškeré soukromé dopravce, jež nedisponují kapitálem obřího státního koncernu. Třebaže zrovna na lince Lipsko – Berlín ponechávají zatím DB své vlaky ICE bez silniční alternativy, kombinace menších autobusových dopravců a drahé dopravní cesty dokázala dvanáctiletý projekt Interconnex ekonomicky pohřbít.

Přežije open access?

V době, kdy se Evropa víc otevírá alternativám na železnici, ať už v podobě českých dopravců RegioJet a LEO Express, nebo třeba švédského MTR Expressu a italského NTV, je konec Interconnexu zásadní zprávou. Není novinkou, že osobní železniční doprava bude většinou nákladnější, než ta silniční, což se nutně projeví i na cenách jízdenek. Je na železničních dopravcích, jak – a zda vůbec – se k odlivu cestujících do autobusů postaví. Ve světě existují příklady bezproblémové koexistence obou druhů dopravy, ať už se jedná o souběh levných autobusů s Amtrakem na severovýchodním pobřeží USA nebo o překlenutí dlouhých vzdáleností mezi městy Španělska. Všude zde se ukazuje, že dražší železnice má šanci přežít, pokud nabídne výrazně větší rychlost, mnohem lepší služby, nebo ideálně oboje. DB toto dilema řeší podchycením obou tržních segmentů zároveň, i když to někdy znamená vnitřní konkurenci v rámci koncernu. Ekonomicky to ale dává smysl a cestujícím to přináší dostupnější přepravu. Špatnou zprávou pouze je, že tento trend jde proti obecné snaze přesouvat dopravu z dálnic na dráhu. Na tento problém nicméně asi snadná odpověď neexistuje.

DB a InterConnex, foto: DBPokud jde čistě o Německo a Veolii, zánik Interconnexu je dalším smutným milníkem v historii firmy. V prosinci 2006 podobně neslavně skončil projekt Ostseeland Express, dříve známý jako Interconnex 2, spojující Drážďany a Stralsund přes Berlín. Linka vedená přes Zittau dokonce krátce zasahovala až do Liberce, než byla prodloužena do definitivní konečné Dresden-Neustadt. Své cestující v severojižní ose si ale získat nedokázala. Jak poznamenává nizozemský RailColor, zůstává teď německé Veolii jediný open-access projekt: Harz-Berlin-Express (HEX), neboli přímá víkendová linka Magdeburg – Berlín v rozsahu dvou párů spojů (cenově od 15 eur) s napojením na regionální trasy pohoří Harz. Jediným dalším projektem na vlastní riziko je v Německu problémy stíhaný Hamburg-Köln-Express (HKX), jehož dosavadní působení v osobní dopravě označuje magazín Wirschaftswoche jako „bizarní boj o přežití“. Svůj patrně poslední pokus o záchranu absolvuje HKX v následujících měsících, kdy po dlouhých odkladech konečně nasadí do provozu rekonstruované jednotky Transalpin po ÖBB, a bude se tak moct zbavit draze pronajatých klasických souprav. O možnosti vlastního open-access spojení v Německu nedávno nahlas uvažovali i představitelé Českých drah, po pádu Interconnexu ale patrně podobné úvahy ještě dlouho zůstanou jen v čistě teoretické rovině.

Zdroje: Tisková zpráva Veolia Transdev, RailColor, Railway Gazette


Juraj Kováč Poslat mail autorovi Ohodnotit na Flattru | 15.10.2014 (6:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Dopravci

Další z regionu Německo


  1 2 3 4 5 6 ... 10      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel rpet  mail  
17.10.2014 (17:17)  
@ Téoz:
ing Tužín je příznivcem železniční dopravy - na tom není nic špatně. dokonce bych řekl, že je to fajn, nebýt toho...

...že argumentuje dost demagogicky a odporuje si ve svých tvrzeních. všechna sem kopírovat nebudu, jedno za všechny si ale neodpustím:

"Napsal Tomáš Tužín, 24. 1. 2014 @ 12:04 Částka na silnice ze SFDI je více než hrubě zkreslená!! "

ob komentář pak:

"Napsal Tomáš Tužín, 27. 1. 2014 @ 10:12
Čísla ze SFDI sama o sobě zkreslená není, je zkresleně interpretována."

z toho plyne ponaučení, že každý si najde tu svou cestičku, jak svoje argumenty odůvodnit, bez ohledu na logiku. mnoho jeho poznámek ve stylu "ultras" pak železnici škodí mnohem víc, než syrová fakta z SFDI.
registrovaný uživatel Keprt 
17.10.2014 (16:20)  
Měl by osobní dopravu dělat jeden dopravce, kterému stát nahradí ztrátu a jdeme dál.

Tento model dobře známe a víme, že nestimuluje zvyšování kvality a vede k přirozenému zahnívání monopolisty. A když není konkurence, tak se neví, kolik je vlastně ta "ztráta k úhradě".

Celé ČD cargo bych někomu prodal.

Kdo a proč by si takový podnik kupoval? Jaká je tržní cena ČDC?
Je dobré jít po jednotlivých "složkách" té firmy - lidi, výrobní prostředky, kontrakty, know-how - a říci si, jestli o ně stojím a jestli koupě celé firmy je ten nejlepší způsob, jak ty chtěné "složky" získat.
17.10.2014 (15:09)  
Pikehead

zkusím to dohledat, ale nechtějte to hned.

Ve Francii vím, že mnoho silnic napřímili a postavili je i s novým podložím a neznám tam cestu, která by byla jako ty naše. Taky ta životnost takto stavěných silnic bude někde jinde.

U nás je jen látuje, propadá, zamrzne a odpadne a zase látuje nebo se udělá "amerika"
*********************************************
Celkem mě tento článek o úpadku německého dopravce zděsil, ale železnice je dle mne

PROSÍM NEKAMENOVAT

špatněj marketing.

Měl by osobní dopravu dělat jeden dopravce, kterému stát nahradí ztrátu a jdeme dál.

Celé ČD cargo bych někomu prodal.

road pricing - pro náklady ano, pro lidi je to zlodějské.
17.10.2014 (14:01)  
LH: máte k tomu nějaká data? Jakože v ČR se při stejné zátěži cesty III. třídy kazí jako na běžícím pásu, zatímco ve Francii vydrží 3x déle? :)
17.10.2014 (13:59)  
Téozi, to je zajímavá teze, ale neinformovanost autora je tak strašlivá, že ten článek žádnou hodnotu nemá.

Ano, cesta k efektivnější a environmentálně vyrovnanější dopravě existuje, ale nespočívá to v tom, že budeme prosit lidi, aby začali mít rádi vláčky a jezdili do práce šukafonem ze zastávky 2 km vzdálené.

V podstatě je to jednoduché a nevyžaduje to ani železniční náboženství, ani přesvědčování lidí o odpovědnosti k příštím generacím:
- road pricing (všude)
- konkurence na dráze (open access i veřejné objednávky) se silnými pro provozovatele co se obsazenosti týče
- důsledné a odborné zavádění IDS
- efektivní podpora nákladní žel. dopravy
- privatizace místních drah ve spolupráci s regiony

Myslím, že v ČR existuje spousta lidí, kteří vědí, jak každou z těchto oblastí udělat, včetně lidí, kteří i v současných podmínkách dokázali neuvěřitelné... bohužel nikdo z nich není ministrem dopravy. :-)
17.10.2014 (13:51)  
Téoz

nečetl jsem článek do konce, ale podle mého názoru je chyba někde jinde. To, že investujeme toliko do tolika silnic je dáno tím, že to nejsou silnice, ale cesty polité asfaltem.

Vysvětlím:

v Česku na 90% mezi vesnicí A a vesnicí B vede 400 let polní cesta po které jezdily kravské nebo koňské povozy. Poté tyto cesty i s jejím smrtelnými zatáčkami někdo uválel, dorovnal kamením, nasypal písek a položil kostky (kočičáky). V dalším levelu se díry přelívaly asfaltem až nekonec se udělala krásná rovná silnice, která však každý rok praská, trhá se asflat, protože nemá kvalitní podloží.

Tudíž investice do opravy cest v ČR jsou nekonečná černá díra.
registrovaný uživatel Téoz  mail  
17.10.2014 (13:22)  
Tak jen rychlá reakce - já jak dokument, tak Tužínův článek neberu jako nekonečnou pravdu, ale jako nasměrování nás k zamyšlení nad tím, co pořád dokola slýchám - že je železnice drahá a silnice levná (s tím článek a ani já nesouhlasím) a dále, jak je auto něčím, bez čeho se neobejdeme... (a to vůbec nepopírám, že ho člověk nemůže občas potřebovat - proto si ho může od někoho ať už za peníze nebo ne, půjčit...třeba - nebo si zboží nechat dovézt).

Stačí chtít, ale tlak společnosti a našich norem a zvyklostí jsou tak silné, že nějaký pohled směrem k budoucím generacím je pro nás všechny velmi často něčím nezajímavým...bohužel... (a opět - nejedná se jen o problematiku dopravy).
17.10.2014 (13:03)  
Téoz:

1. Ohradil bych se proti tvrzení, že mé komentáře "podporují automobilovou dopravu" - mluvili jsme o prioritě dopravních investic a mé závěry nevycházejí z toho, že bych měl rád auta, ale proto, že jsou aktuálně preferovanějším (a užitečnějším) dopravním prostředkem, což máte objektivně podloženo osobokilometry. Asi těžko můžeme tato vyjádřené preference hodit za hlavu.

2. Ad "článek": Přímou odpovědí na externality silnic není rozvoj železnic, ale spravedlivý soudní systém umožňující vymáhání a kompenzaci vlastnických práv plus univerzální mýtné zohledňující místo, dobu a environmentální dopady vozidla. Technické prostředky na to jsou a obojí představuje nástroj slučitelný s vlastnickými právy i tržním prostředím. (Zatímco zácpy na silnicích jsou ekvivalentem fronty na banány, hovězí nebo hajzlpapír, které známe z totáče - a příčinu mají stejnou, neadekvátní cenu vzácného zdroje).

3. Výhody železnic popsané v článku jsou silně přehnané a svědčí o obrovské neznalosti potřeb zákazníků osobní i nákladní dopravy. Z článku mám pocit, že ho psal nějaký šotouš na střední škole, který bydlí v Praze na metru.
registrovaný uživatel M 
17.10.2014 (13:00)  
Na dnesek mam naplanovany nakup stromku 50 km daleko, nakup plotu 20 km daleko a nakup potravin 1 km daleko.
Objedu to sice vsechno vlakem a na kole, ale napred si teda autem zajedu pro poradnej nosic a plastenku a vecer se podivam na hezky dokument...
registrovaný uživatel Keprt 
17.10.2014 (11:48)  
Téoz: mě tedy oči neotevřel :-) Silniční a železniční infrastruktura má každá svou roli, ve které je nezastupitelná. Existuje průnik - některé přepravy se dají rozumně realizovat po silnici i železnici. Je nesmysl stavět argumentaci: roste délka silniční sítě - podílejí se na tom zejména místní komunikace - ty jsou, vztaženo na realizované výkony, investičně a provozně drahé (to je všechno pravda) - železniční infra je investičně a provozně levnější. To je logický nonsens. Nebo snad pan Tužín navrhuje nechat místo ulic blátivá neovětlená koryta? Nebo ke každému baráku natáhnout bezúdržbovou vlečku? Dále ten článek trpí selektivní slepotou - silnice jsou sešněrovány normami, nové nákladné stavby - copak tento problém na železnici není?? Souhlasím s tím, že obě infra jsou u nás podfinancované hrozí, že do budoucna buď budeme platit víc za použití, nebo se stav bude zhoršovat - ale toto platí pro silnice i železnice. Ze zřejmých důvodů není možné mít všeobjímající železniční infra a vedle všeobjímající silniční, ale musí se každá rozvíjet v tom směru, kde je nezastupitelná tou druhou.

Nelíbí se mi vizionářství typu "počkjete, jednou draze zaplatíte za to, že jste nechali rozpadnout trať Mělník - Mšeno" - ne, takováto železniční infrastruktura fakt naši civilizační budoucnost neřeší.
  1 2 3 4 5 6 ... 10      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko