..: Nízké ceny nepomohly, německý Interconnex po 12 letech končí :..

Traxx P160 AC 146.520, Veolia Interconnex, Berlin Hbf, foto: Josef PetrákBerlin — Open-access železniční doprava v Německu zažívá těžké časy. Po dvanácti letech provozu dnes dopravce Veolia Verkehr oznámil ukončení své jediné dálkové linky, spojující Lipsko, Berlín a severní pomořanské destinace pod komerční značkou Interconnex. Modro-bílými vlaky kategorie X se cestující naposledy svezou v sobotu 13. prosince. Poté už jediným drážním operátorem na lince mezi Saskem a hlavním městem zůstanou Deutsche Bahn. Jako hlavní důvod stažení z trhu uvádí Veolia klesající počty cestujících v důsledku měnících se poměrů na trhu osobní dopravy, které tlačí ceny jízdného prudce dolů. Paradoxně to ale nejsou konkurenční vlaky ICE, kdo Interconnexu bere cestující – za dramatickým poklesem zákazníků stojí dálkové autobusy.

Po více než desetiletí přímé konkurence na železnici to však nakonec nejsou státní DB, kdo Veolii z kolejí vytlačil. Cílovou skupinu cestujících zaměřených primárně na cenu však dokázala velmi rychle oslovit nedávno liberalizovaná dálková silniční doprava – a s tou ani levný Interconnex nedokáže nadále bojovat. „Za současných podmínek v Německu nelze nadále nabízet dálkové železniční spoje na vlastní podnikatelské riziko,“ uvádí v dnešním stanovisku předseda představenstva Veolie Verkehr Christian Schreyer. Drážní provoz podle něj není schopen tlačit ceny jízdného dál dolů na úroveň dálkových autobusů: „Nedokážeme nadále cenově konkurovat souběžným dálkovým autobusům, jež nemusí platit žádné mýto, zatímco naše náklady na využití dopravní cesty DB neustále narůstají.“ Podle Schreyera jen poplatky za využití infrastruktury DB Netz pro jednu jízdu Interconnexu vyjdou na přibližně 1700 eur. Konkurenční autobusy přitom nabízejí akční jízdné už od 7 eur za jednosměrnou cestu.

Connex, InterconnexVlaky Interconnex začaly spojovat spolkovou zemi Durynsko a Sasko s Berlínem a severovýchodem Německa v prosinci 2001. Dopravce Veolia linku koncipoval jako náhradu za zrušené přímé spojení v gesci DB, komerční úspěch ale byl vesměs omezený. Nízká cena jízdného zde částečně vynahrazovala velký časový rozestup mezi spoji nebo nepříliš komfortní regionální jednotky Bombardier Talent řady 643. Posun nastal v průběhu roku 2006, kdy byly soupravy modernizovány pro dálkový provoz a jižní konec linky byl zkrácen z durynské Gery pouze do Lipska. Z původních třech denních spojů v každém směru zůstaly jen dva, z nichž jeden zajíždí z Berlína dále přes Neusterlitz do Rostocku a přímořského Warnermünde. V této podobě – byť s novými klasickými soupravami od Nord-Ostsee-Bahn – jezdil Interconnex uplynulých několik let, a takto i v prosinci ukončí svůj provoz.

Zapadá slunce nad železnicí?

Zatímco jízdenka Lipsko – Berlín na vlak ICE DB vyjde standardně na 47 eur, případně 39 eur v rámci akční nabídky, u Interconnexu mohli cestující trasu absolvovat již od 10 eur. I tak ale soukromý drážní dopravce nedokáže konkurovat dálkovým autobusům, jež vtrhly na německý vnitrostátní trh teprve od ledna 2013. Necelé dva roky od formální liberalizace stačily na to, aby nabídka superlevných jízdenek dokázala zásadně nahlodat příjmy v osobní železniční dopravě; navíc v zemi, jež je dosud výrazně rozpolcena nad otázkou zavedení dálničního mýta.

Volvo Irizar PB, DB Expressbus, foto: Student AgencyTuto situaci ostatně velmi dobře pochopily i samotné Deutsche Bahn, které promptně rozšířily svou autobusovou divizi. Vedle dálkových IC Busů (které mj. silně podkopávají třeba vlakovou linku Berlín – Krakov s cenami od 19 €) za uplynulý rok rychle vybudovaly rozsáhlou síť linek Berlin Linien Bus (BLB), jež pokrývá většinu SRN. S akčními cenami od 9 € se tak jedním tahem DB staly největším konkurentem vlastních vlaků, ale zároveň také metlou na veškeré soukromé dopravce, jež nedisponují kapitálem obřího státního koncernu. Třebaže zrovna na lince Lipsko – Berlín ponechávají zatím DB své vlaky ICE bez silniční alternativy, kombinace menších autobusových dopravců a drahé dopravní cesty dokázala dvanáctiletý projekt Interconnex ekonomicky pohřbít.

Přežije open access?

V době, kdy se Evropa víc otevírá alternativám na železnici, ať už v podobě českých dopravců RegioJet a LEO Express, nebo třeba švédského MTR Expressu a italského NTV, je konec Interconnexu zásadní zprávou. Není novinkou, že osobní železniční doprava bude většinou nákladnější, než ta silniční, což se nutně projeví i na cenách jízdenek. Je na železničních dopravcích, jak – a zda vůbec – se k odlivu cestujících do autobusů postaví. Ve světě existují příklady bezproblémové koexistence obou druhů dopravy, ať už se jedná o souběh levných autobusů s Amtrakem na severovýchodním pobřeží USA nebo o překlenutí dlouhých vzdáleností mezi městy Španělska. Všude zde se ukazuje, že dražší železnice má šanci přežít, pokud nabídne výrazně větší rychlost, mnohem lepší služby, nebo ideálně oboje. DB toto dilema řeší podchycením obou tržních segmentů zároveň, i když to někdy znamená vnitřní konkurenci v rámci koncernu. Ekonomicky to ale dává smysl a cestujícím to přináší dostupnější přepravu. Špatnou zprávou pouze je, že tento trend jde proti obecné snaze přesouvat dopravu z dálnic na dráhu. Na tento problém nicméně asi snadná odpověď neexistuje.

DB a InterConnex, foto: DBPokud jde čistě o Německo a Veolii, zánik Interconnexu je dalším smutným milníkem v historii firmy. V prosinci 2006 podobně neslavně skončil projekt Ostseeland Express, dříve známý jako Interconnex 2, spojující Drážďany a Stralsund přes Berlín. Linka vedená přes Zittau dokonce krátce zasahovala až do Liberce, než byla prodloužena do definitivní konečné Dresden-Neustadt. Své cestující v severojižní ose si ale získat nedokázala. Jak poznamenává nizozemský RailColor, zůstává teď německé Veolii jediný open-access projekt: Harz-Berlin-Express (HEX), neboli přímá víkendová linka Magdeburg – Berlín v rozsahu dvou párů spojů (cenově od 15 eur) s napojením na regionální trasy pohoří Harz. Jediným dalším projektem na vlastní riziko je v Německu problémy stíhaný Hamburg-Köln-Express (HKX), jehož dosavadní působení v osobní dopravě označuje magazín Wirschaftswoche jako „bizarní boj o přežití“. Svůj patrně poslední pokus o záchranu absolvuje HKX v následujících měsících, kdy po dlouhých odkladech konečně nasadí do provozu rekonstruované jednotky Transalpin po ÖBB, a bude se tak moct zbavit draze pronajatých klasických souprav. O možnosti vlastního open-access spojení v Německu nedávno nahlas uvažovali i představitelé Českých drah, po pádu Interconnexu ale patrně podobné úvahy ještě dlouho zůstanou jen v čistě teoretické rovině.

Zdroje: Tisková zpráva Veolia Transdev, RailColor, Railway Gazette


Juraj Kováč Poslat mail autorovi Ohodnotit na Flattru | 15.10.2014 (6:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Dopravci

Další z regionu Německo


  1 2 3 4 5 ... 10      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Rail-2005  mail  
18.10.2014 (22:55)  
Typický obyvatel satelitu je trvale hlášen u babičky na Vinohradech, Letné, Smíchově atd. Sídlo firmy má rovněž také někde v Praze, takže veškeré daně, které generuje, zůstávají v Praze.

Jako Pražák bych mohl být rád. Ale já nejsem. Proč? Tihle lidé extrémně zatěžují dopravní infrastrukturu v okolí Prahy (a tento trend je i v okolí Brna). Navíc ta satelitní vesnice (městečko) kvůli jejich nezodpovědnosti nemá dostatek financí z daní, takže nemůže vylepšovat nejen svoji dopravní infrastrukturu, ale i běžnou občanskou vybavenost.

Jediný lék na toto je, drasticky zvednout daň z nemovitosti, zvláště se samostatných rodinných domů (vil), protože ta padá tam, v kterém katastru daná nemovitost stojí i když tam dotyčný nebude mít místo podnikání.

Další problém je, že v ČR se extrémně rozmohlo vlastnické bydlení (resp. spousta lidí ještě tu hypotéku splacenou nemá a možná mít nebude). Toto vede k tomu, že existuje velké množství nepronajatých bytů, které chátrají a tím dochází k celospolečenskému plýtvání zdrojů.
18.10.2014 (21:34)  
turista: tak buďte tak hodný a místo "diskutování" sem dodejte nějaká čísla, kterými své tvrzení můžete prokázat.

Nevím o jaké dodatečné zátěži veřejných rozpočtů mluvíte, přímo vyvolané investice nese developer, provozní náklady by měly krýt daňové prostředky z trvale bydlících: v ceně domu je několik set tisíc na DPH a lidi, kteří si kupují satelitní bydlení mají obvykle nadstandardní příjmy a tím pádem i nadstandardně přispívají do veřejných rozpočtů.

Nechci se nikoho zobecněním dotknout, ale v satelitu někde v Rathistanu máte i výrazně nižší kvalitu veřejných služeb, spočívajících v úklidu sněhu, veřejném osvětlení z roku 1960, občasně se zjevujícím vymetáku 3/4XX a základní školy, toť vše. Náklad na obyvatele satelitu tak musí být výrazně nižší než náklad na obyvatele sídliště Háje s DP Praha, ZOO, Blankou, spalovnou a dalšími vymoženostmi i "vymoženostmi" velkoměsta...

P.S.: Je skvělý nápad volat po zvýšení daní, nejste nemocen?
registrovaný uživatel rpet  mail  
18.10.2014 (14:41)  
@ turista:

polemizovat o tom budu tobě navzdory, protože ten náznak je tam jasně hozenej mezi řádky. stačí si přečíst onu diskusi celou.
18.10.2014 (13:36)  
to určitě bude levnější, o tom sporu není. ale přijít v roce 2014 s tvrzením, že by bylo fajn sestěhovat lidi zpět do paneláků,

Že by se měl někdo někam stěhovat, to tady snad nikdo netrvdí (ani ten Tužín), tak s tímto názorem nepolemizujte.

Diskutuje se jen o tom, že výstavba naležato s sebou nese pro veřejné rozpočty vyšší náklady a kdo by je měl zaplatit. Ve světě k tomuto bývá určena daň z nemovitosti - kdo bydlí ve vile, platí podstatně více, než v bytě. U nás je ovšem tato daň velmi nízká.
18.10.2014 (11:19)  
Ty dodatečné citáty ing. Tužína jsou opravdu hardcore - Takový zapomenutý lidový mudrlant, který vidí jen to, co ho zajímá a když něco neví, tak si to vymyslí. A když mu do toho nepasírujou urbanistické nebo jiné společenské trendy (tím nemyslím móda), tak řekne, že mají být jinak.

A baví mě velmi, jak se od železnic dá rychle dojít k různým fašistickým schématům: koncentrace do paneláků (doporučuju jim zabavit i přebytečný majetek, kam by ho v paneláku dali), jiný zase navrhuje konfiskovat práci státem tiskem bankovek dle libosti. Krásná budoucnost ve jménu železnic, musím říci... Ein Volk, eine Eisenbahn...?
18.10.2014 (8:38)  
Pikehead, Jiří Kocurek:
Zbytecne to rozpitvavate. Proste sem chtel rict, ze prachy co tecou do RSD nejsou zdaleka vsechny prachy co tecou do silnic.

Rail-2005: "...postavit koridor na 160 mezi každými 2 okresními městy?" Jinak to nepůjde.
Nesmysl. Neni duvod stavet koridor na 160 treba Chrudim - Svitavy. Dovedu si predstavit, ze tam dokonce nebude vubec zadna trat. Koridor na 160 by mel spojovat okresni mesta s krajskymi mesty.
registrovaný uživatel rpet  mail  
18.10.2014 (8:33)  
Robert:

to určitě bude levnější, o tom sporu není. ale přijít v roce 2014 s tvrzením, že by bylo fajn sestěhovat lidi zpět do paneláků, aby se nemusely budovat (a udržovat) místní komunikace a díky tomu by bylo možné přesunout finance na podporu železnice?

no tak to se na mě Roberte nezlob, ale to už je za hranou. nemluvě o tom, že Tužín díky svojí demagogii škodí pohledu na železnici více, než si dokážeš představit...
18.10.2014 (0:41)  
ad financování silnic: kromě krajských rozpočtů ještě přičtěte městské rozpočty, které už tak zanedbatelné nejsou – např. celý pražský městský okruh včetně Blanky je financován z městské kasy.
18.10.2014 (0:37)  
rpet
Já to s dovolením okomentuji – je to jedna z nejrozumnějších pasáží v článku. Budovat infrastrukturu (nejen silnice, ale i inženýrské sítě, školy, veřejné služby...) v urban sprawl je o dost dražší nežli v kompaktní městské zástavbě, aniž by to ovšem obyvatel poznal na svých platbách.
http://finmag.penize.cz/recenze/265882-satelitni-kase-proc-stat-dotuje-bydleni-za-mestem
registrovaný uživatel melone 
17.10.2014 (23:13)  
myslím,že to není jen v Německu,ted´jsem přijel z Anglie Canterbury London a zpět pro 2 za 140 liber /cca 120km+zpět/
zase prázdné vlaky tím může za ty peníze cestovat jen magor...
  1 2 3 4 5 ... 10      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko