..: Nízké ceny nepomohly, německý Interconnex po 12 letech končí :..

Traxx P160 AC 146.520, Veolia Interconnex, Berlin Hbf, foto: Josef PetrákBerlin — Open-access železniční doprava v Německu zažívá těžké časy. Po dvanácti letech provozu dnes dopravce Veolia Verkehr oznámil ukončení své jediné dálkové linky, spojující Lipsko, Berlín a severní pomořanské destinace pod komerční značkou Interconnex. Modro-bílými vlaky kategorie X se cestující naposledy svezou v sobotu 13. prosince. Poté už jediným drážním operátorem na lince mezi Saskem a hlavním městem zůstanou Deutsche Bahn. Jako hlavní důvod stažení z trhu uvádí Veolia klesající počty cestujících v důsledku měnících se poměrů na trhu osobní dopravy, které tlačí ceny jízdného prudce dolů. Paradoxně to ale nejsou konkurenční vlaky ICE, kdo Interconnexu bere cestující – za dramatickým poklesem zákazníků stojí dálkové autobusy.

Po více než desetiletí přímé konkurence na železnici to však nakonec nejsou státní DB, kdo Veolii z kolejí vytlačil. Cílovou skupinu cestujících zaměřených primárně na cenu však dokázala velmi rychle oslovit nedávno liberalizovaná dálková silniční doprava – a s tou ani levný Interconnex nedokáže nadále bojovat. „Za současných podmínek v Německu nelze nadále nabízet dálkové železniční spoje na vlastní podnikatelské riziko,“ uvádí v dnešním stanovisku předseda představenstva Veolie Verkehr Christian Schreyer. Drážní provoz podle něj není schopen tlačit ceny jízdného dál dolů na úroveň dálkových autobusů: „Nedokážeme nadále cenově konkurovat souběžným dálkovým autobusům, jež nemusí platit žádné mýto, zatímco naše náklady na využití dopravní cesty DB neustále narůstají.“ Podle Schreyera jen poplatky za využití infrastruktury DB Netz pro jednu jízdu Interconnexu vyjdou na přibližně 1700 eur. Konkurenční autobusy přitom nabízejí akční jízdné už od 7 eur za jednosměrnou cestu.

Connex, InterconnexVlaky Interconnex začaly spojovat spolkovou zemi Durynsko a Sasko s Berlínem a severovýchodem Německa v prosinci 2001. Dopravce Veolia linku koncipoval jako náhradu za zrušené přímé spojení v gesci DB, komerční úspěch ale byl vesměs omezený. Nízká cena jízdného zde částečně vynahrazovala velký časový rozestup mezi spoji nebo nepříliš komfortní regionální jednotky Bombardier Talent řady 643. Posun nastal v průběhu roku 2006, kdy byly soupravy modernizovány pro dálkový provoz a jižní konec linky byl zkrácen z durynské Gery pouze do Lipska. Z původních třech denních spojů v každém směru zůstaly jen dva, z nichž jeden zajíždí z Berlína dále přes Neusterlitz do Rostocku a přímořského Warnermünde. V této podobě – byť s novými klasickými soupravami od Nord-Ostsee-Bahn – jezdil Interconnex uplynulých několik let, a takto i v prosinci ukončí svůj provoz.

Zapadá slunce nad železnicí?

Zatímco jízdenka Lipsko – Berlín na vlak ICE DB vyjde standardně na 47 eur, případně 39 eur v rámci akční nabídky, u Interconnexu mohli cestující trasu absolvovat již od 10 eur. I tak ale soukromý drážní dopravce nedokáže konkurovat dálkovým autobusům, jež vtrhly na německý vnitrostátní trh teprve od ledna 2013. Necelé dva roky od formální liberalizace stačily na to, aby nabídka superlevných jízdenek dokázala zásadně nahlodat příjmy v osobní železniční dopravě; navíc v zemi, jež je dosud výrazně rozpolcena nad otázkou zavedení dálničního mýta.

Volvo Irizar PB, DB Expressbus, foto: Student AgencyTuto situaci ostatně velmi dobře pochopily i samotné Deutsche Bahn, které promptně rozšířily svou autobusovou divizi. Vedle dálkových IC Busů (které mj. silně podkopávají třeba vlakovou linku Berlín – Krakov s cenami od 19 €) za uplynulý rok rychle vybudovaly rozsáhlou síť linek Berlin Linien Bus (BLB), jež pokrývá většinu SRN. S akčními cenami od 9 € se tak jedním tahem DB staly největším konkurentem vlastních vlaků, ale zároveň také metlou na veškeré soukromé dopravce, jež nedisponují kapitálem obřího státního koncernu. Třebaže zrovna na lince Lipsko – Berlín ponechávají zatím DB své vlaky ICE bez silniční alternativy, kombinace menších autobusových dopravců a drahé dopravní cesty dokázala dvanáctiletý projekt Interconnex ekonomicky pohřbít.

Přežije open access?

V době, kdy se Evropa víc otevírá alternativám na železnici, ať už v podobě českých dopravců RegioJet a LEO Express, nebo třeba švédského MTR Expressu a italského NTV, je konec Interconnexu zásadní zprávou. Není novinkou, že osobní železniční doprava bude většinou nákladnější, než ta silniční, což se nutně projeví i na cenách jízdenek. Je na železničních dopravcích, jak – a zda vůbec – se k odlivu cestujících do autobusů postaví. Ve světě existují příklady bezproblémové koexistence obou druhů dopravy, ať už se jedná o souběh levných autobusů s Amtrakem na severovýchodním pobřeží USA nebo o překlenutí dlouhých vzdáleností mezi městy Španělska. Všude zde se ukazuje, že dražší železnice má šanci přežít, pokud nabídne výrazně větší rychlost, mnohem lepší služby, nebo ideálně oboje. DB toto dilema řeší podchycením obou tržních segmentů zároveň, i když to někdy znamená vnitřní konkurenci v rámci koncernu. Ekonomicky to ale dává smysl a cestujícím to přináší dostupnější přepravu. Špatnou zprávou pouze je, že tento trend jde proti obecné snaze přesouvat dopravu z dálnic na dráhu. Na tento problém nicméně asi snadná odpověď neexistuje.

DB a InterConnex, foto: DBPokud jde čistě o Německo a Veolii, zánik Interconnexu je dalším smutným milníkem v historii firmy. V prosinci 2006 podobně neslavně skončil projekt Ostseeland Express, dříve známý jako Interconnex 2, spojující Drážďany a Stralsund přes Berlín. Linka vedená přes Zittau dokonce krátce zasahovala až do Liberce, než byla prodloužena do definitivní konečné Dresden-Neustadt. Své cestující v severojižní ose si ale získat nedokázala. Jak poznamenává nizozemský RailColor, zůstává teď německé Veolii jediný open-access projekt: Harz-Berlin-Express (HEX), neboli přímá víkendová linka Magdeburg – Berlín v rozsahu dvou párů spojů (cenově od 15 eur) s napojením na regionální trasy pohoří Harz. Jediným dalším projektem na vlastní riziko je v Německu problémy stíhaný Hamburg-Köln-Express (HKX), jehož dosavadní působení v osobní dopravě označuje magazín Wirschaftswoche jako „bizarní boj o přežití“. Svůj patrně poslední pokus o záchranu absolvuje HKX v následujících měsících, kdy po dlouhých odkladech konečně nasadí do provozu rekonstruované jednotky Transalpin po ÖBB, a bude se tak moct zbavit draze pronajatých klasických souprav. O možnosti vlastního open-access spojení v Německu nedávno nahlas uvažovali i představitelé Českých drah, po pádu Interconnexu ale patrně podobné úvahy ještě dlouho zůstanou jen v čistě teoretické rovině.

Zdroje: Tisková zpráva Veolia Transdev, RailColor, Railway Gazette


Juraj Kováč Poslat mail autorovi Ohodnotit na Flattru | 15.10.2014 (6:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Dopravci

Další z regionu Německo


  1 ... 4 5 6 7 8 ... 10      Zpráv na stránku:   
16.10.2014 (16:12)  
Rakousko: Slyšeli jste o WESTbus a Blaguss? :)
registrovaný uživatel arj 
16.10.2014 (15:35)  
Rakousko ... na jinych delsich trasach uz ano

Taky už strašně dlouho jezdí (pod hlavičkou ÖBB) bus Graz - Klagenfurt ... protože po dálnici je to asi poloviční vzdálenost proti kolejím.

Ale naopak v Rakousku - na rozdíl od CZ/SK - stále funguje vnitrostátní letectví (z VIE do všech zemských měst, snad včetně Lince) a to nejen jako přípoj pro dálkové cestující, ale i pro vnitro. Párkrát jsem letěl z Evropy do Innsbrucku, letenky byly k dispozici jen v businessu a letadlo bylo obsazeno tyrolskými obchodníky víc než "Evropany"
registrovaný uživatel M 
16.10.2014 (15:33)  
KK: Jakkoliv souhlasim s napsanym, tak ten jeden soukromnik by mozna i sanci mel, ale s tim, ze bude v podstate jezdi pro IDS, ktery mu rekne fajn, takze mame tady tyhle odjezdy na tehle trase. Nevim jak u vas, ale u nas jsou autobusy (ale do jiste miry i vlaky) totalni peklo, protoze takt neexistuje vubec (jednou 05, podruhé 14, pak 58) a je to vylepsene jeste o to, ze v jednu dobu jedou tri busy za sebou, pak hodina nic. Kdyz to bude fungovat takhle, tak i kdyby tech busu mel 20, tak to bude chaos hadr.
registrovaný uživatel M 
16.10.2014 (15:26)  
Josef Nos - OK, tak to opravim. Jsou tam jen regionalni linky, ale bus Wien-Linz asi moc nejezdi. Na dlouhe trasy jezdi jen a pouze vlaky. Nebo nejake utajene busy:)

PS: Wien-Linz by to busem smysl asi nemelo, ale na jinych delsich trasach uz ano.
registrovaný uživatel Kakov 
16.10.2014 (12:21)  
Interconnex skončil právě proto, že nebyl schopen poskytnout celodenní produkt konkurenceschopný s DB.

ano přesně tak, pár (přesněji řečeno dva páry) náhodných spojů prostě nejsou konkurencí pro dopravce, který jezdí v taktu.....

kdo se zajímá o busovou dopravu určitě potvrdí, že tam je tento trend jasný už delší dobu, soukromníci s 1 busem už dnes díru do světa neudělají a postupně končí v linkové dopravě
16.10.2014 (11:21)  
Pikehead: Myslíte třeba právě teď plánovaných 100 miliard jen do dálnic (zlomek silniční sítě) versus 97 miliard do železnic (celá síť)? :)

IDS slouží stejně tak i autobusové dopravě, a že se i dnes zastávky chtějí přesouvat od obcí do polí, není vlastností vlaků. Provoz má své náklady tak či tak vždycky.

Koridor tak docela neodpovídá dálnici, i když ten na jih se jí dost blíží. Společensky přínosnější dostavět D3? Pro ty, co tam jezdí, je to jedno, takový nával tam zas není. Ty, kteří tam ještě nejezdí, je snad lepší natáhnout do vlaku. Nemusí tam nutně jezdit podudržované vozy. Vytížení vlaků z Prahy do Tábora a zpět je i tak slušné, a to se ještě úprava tratě nedokončila. Dále na jih jezdí málo lidí jak po železnici, tak po silnici. Takže prospěšné by to bylo leda tím, že by zase méně lidí bylo motivováno zvolit vlak.
16.10.2014 (10:50)  
@Shiri: Concorde neskapal na vysokú rýchlosť a malú kapacitu, ale na to, že prišila generácia nových bizjetov, teda síce podzvukových lietadiel, ale cenovo "dostupných" (pre miliardárov samozrejme, nie pre ľudí).

Takže miliardári, ktorí platili od $3000 dolárov za jeden let Concordom, si kúpili súkromné lietadlá, ktoré sú o niečo pomalšie, ale s omnoho väčším komfortom. Toto pri železnici nehrozí, takže áno, liekom pre železnicu je rýchlosť a komfort.

@Rail-2005: Nemecko má svoje problémy, ale naopak to zvládajú relatívne dobre. Železnica víťazí tam, kde je lepšia. ICE majú dostatočné obsadenie a v okolí všetkých miest máš P+R parkoviská. Bez auta sa mnohí stále neobídu, ale hromada ním jazdí len k najbližšej stanici. A to je cesta. Pretože VHD nikdy dobre nepokryje dediny a "urban sprawl". Doprava na úrovni 21. storočia sa dá pomocou VHD dosiahnuť len v rámci miest, v okolí miest (v Nemecku sú to systémy S-Bahn a regionálne vlaky), alebo medzi veľkými mestami. Takže v Nemecku sa stále jazdí autom, ale často s prestupom na železnicu.

Preťažené diaľnice sú trochu iný problém, to je dané hlavne cenou. Kvôli vyššie uvedeným problémom je vlastníctvo auta takmer nevyhnutné a plné auto je v Nemecku na diaľnici vždy rádovo lacnejšie, ako keby všetci mali cestovať vlakom (s výnimkou nejakých víkendových lístkov na regionálne vlaky). To by vyriešilo len diaľničné mýto, podobne ako majú ostatné veľké európske štáty.
16.10.2014 (9:58)  
arj: z pohledu železniční vs. silniční infrastruktury jsou letadla irelevantní a objem investic do letecké infrastruktury je relativně malý, a často (samo)financovatelný formou PPP, takže letadla zdaleka tolik nesoupeří o zdroje.

František: tato logika se přeci dávno uplatňuje podívejte se na státní investice do silnic a do železnic vs. podíl těchto typů dopravy na modálním splitu, železnice je silně nadindexovaná.

U železnic je situace komplikovaná i tím, že silnice postavíte a je hotovo, zatímco na dráze nalití miliard do betonu a kolejnic nestačí, pokud nad tím někdo inteligentně neprovozuje door-to-door řešení v podobě IDS, nebo konkurenceschopné dálkové služby. Pokud porovnáte "investice" do IV. koridoru, kde Bautzeny prosty jakýchkoliv přípojů vozí sem a tam vzduch je 500x společensky užitečnější urychleně dostavět D3 - smutné, ale pravdivé.
registrovaný uživatel Rail-2005  mail  
16.10.2014 (9:45)  
Shiri: To co píšete, to opravdu ve 21. století fungovat nebude. Několik dlouhých vlaků za den není řešení, to pak všichni kdo mohou, sednou do auta. Interconnex skončil právě proto, že nebyl schopen poskytnout celodenní produkt konkurenceschopný s DB. To byl jen výstřel do tmy. Naopak RegioJet ať je jaký je, jde na to velmi dobře. Téměř celodenní takt, nadstavbové služby (ale mne osobně tam chybí klasická restaurace). Vlak musí jezdit optimálně rychle, aby byl konkurenceschopný časově. Tzn. spěšňáky 160, dálkovka v hustším osídlení 250, v řidším 300. Jezdit s osobákem 50 je stejný nesmysl jako s VRT jednotkou 350. Jedno je příliš pomalé, druhé je zase příliš drahé.
registrovaný uživatel JB 
16.10.2014 (9:33)  
Shiri: K teoriím o rozdílu mezi jedničkou a dvojkou: Nedávno jsem tu vyjádřil mínění, že hlavním rozlišovacím znakem je právě ten dražší lístek, za což jsem byl mínusován, protože jsem to napsal hrubě. Jenomže tou jedničkou jezdím a vím to. Stewardka, nápoj, noviny mě vůbec nezajímají, noviny si umím koupit sám. Lampička je k ničemu, pokud nejdou ztlumit zářivky (pozoruhodnost v ešusech). Příjemná je větší rozteč sedadel a hlavně, hlavně ta menší obsazenost, především v období onemocnění dýchacích cest, jaké je právě teď.
  1 ... 4 5 6 7 8 ... 10      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko