..: Nízké ceny nepomohly, německý Interconnex po 12 letech končí :..

Traxx P160 AC 146.520, Veolia Interconnex, Berlin Hbf, foto: Josef PetrákBerlin — Open-access železniční doprava v Německu zažívá těžké časy. Po dvanácti letech provozu dnes dopravce Veolia Verkehr oznámil ukončení své jediné dálkové linky, spojující Lipsko, Berlín a severní pomořanské destinace pod komerční značkou Interconnex. Modro-bílými vlaky kategorie X se cestující naposledy svezou v sobotu 13. prosince. Poté už jediným drážním operátorem na lince mezi Saskem a hlavním městem zůstanou Deutsche Bahn. Jako hlavní důvod stažení z trhu uvádí Veolia klesající počty cestujících v důsledku měnících se poměrů na trhu osobní dopravy, které tlačí ceny jízdného prudce dolů. Paradoxně to ale nejsou konkurenční vlaky ICE, kdo Interconnexu bere cestující – za dramatickým poklesem zákazníků stojí dálkové autobusy.

Po více než desetiletí přímé konkurence na železnici to však nakonec nejsou státní DB, kdo Veolii z kolejí vytlačil. Cílovou skupinu cestujících zaměřených primárně na cenu však dokázala velmi rychle oslovit nedávno liberalizovaná dálková silniční doprava – a s tou ani levný Interconnex nedokáže nadále bojovat. „Za současných podmínek v Německu nelze nadále nabízet dálkové železniční spoje na vlastní podnikatelské riziko,“ uvádí v dnešním stanovisku předseda představenstva Veolie Verkehr Christian Schreyer. Drážní provoz podle něj není schopen tlačit ceny jízdného dál dolů na úroveň dálkových autobusů: „Nedokážeme nadále cenově konkurovat souběžným dálkovým autobusům, jež nemusí platit žádné mýto, zatímco naše náklady na využití dopravní cesty DB neustále narůstají.“ Podle Schreyera jen poplatky za využití infrastruktury DB Netz pro jednu jízdu Interconnexu vyjdou na přibližně 1700 eur. Konkurenční autobusy přitom nabízejí akční jízdné už od 7 eur za jednosměrnou cestu.

Connex, InterconnexVlaky Interconnex začaly spojovat spolkovou zemi Durynsko a Sasko s Berlínem a severovýchodem Německa v prosinci 2001. Dopravce Veolia linku koncipoval jako náhradu za zrušené přímé spojení v gesci DB, komerční úspěch ale byl vesměs omezený. Nízká cena jízdného zde částečně vynahrazovala velký časový rozestup mezi spoji nebo nepříliš komfortní regionální jednotky Bombardier Talent řady 643. Posun nastal v průběhu roku 2006, kdy byly soupravy modernizovány pro dálkový provoz a jižní konec linky byl zkrácen z durynské Gery pouze do Lipska. Z původních třech denních spojů v každém směru zůstaly jen dva, z nichž jeden zajíždí z Berlína dále přes Neusterlitz do Rostocku a přímořského Warnermünde. V této podobě – byť s novými klasickými soupravami od Nord-Ostsee-Bahn – jezdil Interconnex uplynulých několik let, a takto i v prosinci ukončí svůj provoz.

Zapadá slunce nad železnicí?

Zatímco jízdenka Lipsko – Berlín na vlak ICE DB vyjde standardně na 47 eur, případně 39 eur v rámci akční nabídky, u Interconnexu mohli cestující trasu absolvovat již od 10 eur. I tak ale soukromý drážní dopravce nedokáže konkurovat dálkovým autobusům, jež vtrhly na německý vnitrostátní trh teprve od ledna 2013. Necelé dva roky od formální liberalizace stačily na to, aby nabídka superlevných jízdenek dokázala zásadně nahlodat příjmy v osobní železniční dopravě; navíc v zemi, jež je dosud výrazně rozpolcena nad otázkou zavedení dálničního mýta.

Volvo Irizar PB, DB Expressbus, foto: Student AgencyTuto situaci ostatně velmi dobře pochopily i samotné Deutsche Bahn, které promptně rozšířily svou autobusovou divizi. Vedle dálkových IC Busů (které mj. silně podkopávají třeba vlakovou linku Berlín – Krakov s cenami od 19 €) za uplynulý rok rychle vybudovaly rozsáhlou síť linek Berlin Linien Bus (BLB), jež pokrývá většinu SRN. S akčními cenami od 9 € se tak jedním tahem DB staly největším konkurentem vlastních vlaků, ale zároveň také metlou na veškeré soukromé dopravce, jež nedisponují kapitálem obřího státního koncernu. Třebaže zrovna na lince Lipsko – Berlín ponechávají zatím DB své vlaky ICE bez silniční alternativy, kombinace menších autobusových dopravců a drahé dopravní cesty dokázala dvanáctiletý projekt Interconnex ekonomicky pohřbít.

Přežije open access?

V době, kdy se Evropa víc otevírá alternativám na železnici, ať už v podobě českých dopravců RegioJet a LEO Express, nebo třeba švédského MTR Expressu a italského NTV, je konec Interconnexu zásadní zprávou. Není novinkou, že osobní železniční doprava bude většinou nákladnější, než ta silniční, což se nutně projeví i na cenách jízdenek. Je na železničních dopravcích, jak – a zda vůbec – se k odlivu cestujících do autobusů postaví. Ve světě existují příklady bezproblémové koexistence obou druhů dopravy, ať už se jedná o souběh levných autobusů s Amtrakem na severovýchodním pobřeží USA nebo o překlenutí dlouhých vzdáleností mezi městy Španělska. Všude zde se ukazuje, že dražší železnice má šanci přežít, pokud nabídne výrazně větší rychlost, mnohem lepší služby, nebo ideálně oboje. DB toto dilema řeší podchycením obou tržních segmentů zároveň, i když to někdy znamená vnitřní konkurenci v rámci koncernu. Ekonomicky to ale dává smysl a cestujícím to přináší dostupnější přepravu. Špatnou zprávou pouze je, že tento trend jde proti obecné snaze přesouvat dopravu z dálnic na dráhu. Na tento problém nicméně asi snadná odpověď neexistuje.

DB a InterConnex, foto: DBPokud jde čistě o Německo a Veolii, zánik Interconnexu je dalším smutným milníkem v historii firmy. V prosinci 2006 podobně neslavně skončil projekt Ostseeland Express, dříve známý jako Interconnex 2, spojující Drážďany a Stralsund přes Berlín. Linka vedená přes Zittau dokonce krátce zasahovala až do Liberce, než byla prodloužena do definitivní konečné Dresden-Neustadt. Své cestující v severojižní ose si ale získat nedokázala. Jak poznamenává nizozemský RailColor, zůstává teď německé Veolii jediný open-access projekt: Harz-Berlin-Express (HEX), neboli přímá víkendová linka Magdeburg – Berlín v rozsahu dvou párů spojů (cenově od 15 eur) s napojením na regionální trasy pohoří Harz. Jediným dalším projektem na vlastní riziko je v Německu problémy stíhaný Hamburg-Köln-Express (HKX), jehož dosavadní působení v osobní dopravě označuje magazín Wirschaftswoche jako „bizarní boj o přežití“. Svůj patrně poslední pokus o záchranu absolvuje HKX v následujících měsících, kdy po dlouhých odkladech konečně nasadí do provozu rekonstruované jednotky Transalpin po ÖBB, a bude se tak moct zbavit draze pronajatých klasických souprav. O možnosti vlastního open-access spojení v Německu nedávno nahlas uvažovali i představitelé Českých drah, po pádu Interconnexu ale patrně podobné úvahy ještě dlouho zůstanou jen v čistě teoretické rovině.

Zdroje: Tisková zpráva Veolia Transdev, RailColor, Railway Gazette


Juraj Kováč Poslat mail autorovi Ohodnotit na Flattru | 15.10.2014 (6:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Dopravci

Další z regionu Německo


  1 2 3 4 5 ... 10      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Pazzy 
17.10.2014 (22:09)  
Lukáš Hradecký: /Offtopic Já bych si tím DP v Praze zase tak nebyl jistý. Zaprvé se mu objevuje konkurence, ale hlavně je to gigantický žrout financí, dokonce takový, že stojí cca třetinu všech výdajů na veřejnou dopravu vydávanou veřejnou správou.
Dokonce takovou, že nakoupí tramvaje, které nechce. Nebo třeba takovou, že některé tramvajové úseky se projíždí minimální rychlostí a výtah do metra není ani na třetině stanic. /Offtopic
registrovaný uživatel Rail-2005  mail  
17.10.2014 (21:56)  
Fučida: Takže jako postavit koridor na 160 mezi každými 2 okresními městy?

Jinak to nepůjde, fyzika je věc neúprosná:-) Když to jde jinde, proč by to nešlo u nás. Kdyby se tolik nekradlo, tak by se do dalo zrealizovat i za přijatelné peníze. Tyto problémy, jak ví většina, nejsou pouze v oblasti infrastruktury, ale i v dalších oblastech lidského života. ČR prostě potřebuje alespoň na 20 let osvíceného diktátora (à la Napoleon Bonaparte), který to tu dá dohromady po všech stránkách, protože náš právní i společenský systém je úplně u dna a není jiného východiska.

A tiskárnu na peníze máte?
Ano mám. I toto je řešení. ČR má zatím naštěstí korunu, která je měnou nezávislou, proto ČNB může, kdykoliv je potřeba, přitisknout potřebné peníze. Zdevalvovaná měna sníží cenu práce, takže se bude budovat snadněji a i případný dluh se bude umořovat rychleji.
17.10.2014 (21:27)  
Fučida

musíte tisknout dolary :-)

a za to rekonsruovat republiku

LH
17.10.2014 (21:08)  
Rail-2005:
Ale to všechno nestačí, opravdu to chce radikální krok, takový aby se pro alespoň 70% populace stalo cestování vlakem rychlejší

Takže jako postavit koridor na 160 mezi každými 2 okresními městy? A tiskárnu na peníze máte? (Ona by byla ve finále k ničemu, ale to je už věc ekonomická).

K porovnání výkonů silniční a železniční dopravy - už to určitě neplatí úplně přesně, ale v roce 2010 jsem četl, že pokud by železnice zdvojnásobila svoji kapacitu, mohla by ze silnic přetáhnout jen cca 15% výkonů.
registrovaný uživatel Rail-2005  mail  
17.10.2014 (20:12)  
Lukáš Hradecký:

Samozřejmě ať je to jak je to, vlak už dnes není taková sockárna jako před revolucí. Spojů jezdí více a v taktu, i do zahraničí se vlakem dostanete poměrně dobře, i když to není ideální, kvalita vozů se postupně zvedá, i když to jde pomalu. Vlakem už dnes jezdí i vysoce postavení lidé, to ještě tak před 10 lety nebývalo.

Já třeba svoje rodiče přesvědčil. V roce 2008 jsem je vzal na 5 denní výlet do Paříže EC+ICE+ICE a zalíbilo se jim to. Od té doby jezdí i po republice a kilometrické nájezdy domácího auta rok od roku postupně klesají, protože velmi váží, kam autem jet a kam ne.

Ale to všechno nestačí, opravdu to chce radikální krok, takový aby se pro alespoň 70% populace stalo cestování vlakem rychlejší, infrastruktura je ve většině směrů zastaralá. A to je věcí státu. Komfort už zajistí patřičný dopravce. Teprve poté se výkonnost železnice v osoboKM i tunoKM výrazně zvedne. Železnice má oproti silniční dopravě nevýhodu nízké flexibility (zvláště ta nákladní) a proto aby byla atraktivní, musí tuto svoji nevýhodu kompenzovat výrazně vyšší (řádově) rychlostí.
17.10.2014 (19:05)  
Rail-2005 Poslat autorovi vzkaz

Autobus Vám přijede kam budete chtít, k vlaku musíte dojít.

Moje Máma preferuje autobus, můj otec auto a já preferuji vlak na vzdálenost 150km+. Nepřesvědčíte otce, že vlaky nejsou zaplivaný, hnusný, že se tam blbě leze, nedá se tam jít na toaletu a ža mají zpoždění. On radši pojede ve svým křáp - ohne klima a když bum, tak nemocnice nebo hůř.
Moje Máma nemá ráda vlaky, má je ráda jen tehdy, když nejedu autem. Ona neví, ale nechce a vlakem nikam nepojede. Tyto názory slyšim všude. Nikdo to nechce ani vyzkoušet, vlak je ostuda a tento názor mezi lidmi které znám, přetrvává.

Když ukážu fotku, jak je to tam pěkný, co jsem si dobrého dal k jídlu, jak jsem hezky seděl v jedničce v krásném klimatizovaném kupé sám. Neosloví je to. Prostě vlak je něco hanlivého.

Možná tady by se dalo začít. Rail-2005

měnit předsudky
registrovaný uživatel Rail-2005  mail  
17.10.2014 (18:46)  
Ten Tužín to tam píše občas bohužel dost nešťastně. Jenže jeden fakt ohledně železnice je třeba vzít v úvahu a ptát se, proč. Tedy proč má železnice několikrát nižší přepravní výkonnost než silniční doprava? A přitom by mít nemusela. Co je tedy špatně (v celém systému) a jak to zlepšit ve prospěch železnice?
17.10.2014 (18:45)  
Keprt

nesouhlasím s Vámi, myslíte že Pražská hromadná doprava jak píšete, cituji Vás: vede k přirozenému zahnívání monopolisty. ??? Nevede.

Prostě autobus DPHMP má danou životnost X a po době X se vyřadí a koupí nový. ... a nic nezahnívá. Je to o lidech, kteří řeknou dost a toto je tvá poslední jízda a autobus vyřadí.
Sejde se pár plaček s fotoaparáty, kteří budou žehrat nad starým autobusem a cesta k jinému zákazníkovi nebo do šrotu.

To je moje představa u Českých drah.
Lokomotiva má životnost 20 let, po těchto 20 letech ji rekonstrujme na dalších 15 let, ale poté co bude mít 35 narozeniny kupme novou. a starou lokomotivu můžeme prodat třeba Makedoncům a za utržené 4 miliony udělat rekonstrukci vagonu.
To stejné vagon.
Tam se těch humanizací bude dělat asi více.
registrovaný uživatel rpet  mail  
17.10.2014 (17:36)  
tedy přátelé, ale toto je pecka:

Napsal Tomáš Tužín, 8. 2. 2014 @ 15:56
Jak přesvědčit občany, aby se stěhovali do paneláků a sídlišť – Možná jsem nezdůraznil (což teď činím), že jsem stavař – silničář, nikoliv sociální inženýr. Já naprosto neřeším a nikdy nebudu řešit, jak lidi přesvědčit k tomu, aby se někam stěhovali nebo nestěhovali. Já pouze naprosto nestranně konstatuju, že pokud lidé žádají soukromí v rodinných domech a nechtějí, aby je od souseda dělilo jen 10 cm betonového panelu, potom si bude jejich bydlení žádat větší prostor, čili i větší plochu v krajině, a do této plochy bude potřeba rozvinout síť komunikací, které musí někdo zaplatit, a o které se bude muset někdo za nějaké peníze starat. A ten někdo bude nejspíš daňový poplatník, kterého to přijde dráž než situace, kdyby obyvatelé jedné vilové čtvrti bydleli třeba ve dvou větších panelácích.

toto asi není třeba komentovat :D
registrovaný uživatel Kakov 
17.10.2014 (17:32)  
Keprt:

a říci si, jestli o ně stojím a jestli koupě celé firmy je ten nejlepší způsob, jak ty chtěné "složky" získat.

no my (občané=daňový poplatníci) a stát bychom se měli spíše ptát jak z toho získat co nejvíce peněz ;-) pokud jsem Vás tedy správně pochopil
  1 2 3 4 5 ... 10      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko