Praha — Stalo se už téměř tradicí, že si na ŽelPage dvakrát ročně přečtete přehled vlaků, které při změně času ze středoevropského na letní středoevropský a zpět někde hodinu počkají a nebo pojedou až s hodinovým zpožděním. Když se začtete do komentářů, zjistíte, že zdaleka ne všichni jsou těmito změnami nadšeni a raději by nic neměnili. Do teď neměli moc možností, co pro to udělat. Během letošních prázdnin se ale rozběhla celoevropská podpisová akce, která požaduje projednání střídání času v unijních orgánech. Potřebují mít minimálně jeden milión podpisů z celé Evropské unie. Podle platné unijní legislativy musí nasbírat podpisy minimálně v sedmi zemích a je stanoven i minimální počet pro jednotlivé země – pro Česko to je 16 500, pro Slovensko pak zhruba 7500.

Podpis pod iniciativu Pouze jeden čas můžete připojit na standardních petičních arších, které budou u dobrovolníků (převážně ve velkých městech) a nebo prostřednictvím registrace na webu. Při elektronické registraci se ale připravte na to, že po vás bude vyžadováno uvedení některých údajů: adresa, e-mail, číslo telefonu a číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu. Důvodem je nutné ověření podpisu (a vyřazení těch „falešných“). Při předložení nepravých podpisů by organizátorům hrozila až půlmilionová pokuta od Evropské komise.

Změna času byla na našem území uplatněna poprvé za první světové války, kdy jsme byli ještě součástí Rakouska-Uherska, a skončila v roce 1918. Podruhé tomu bylo opět v dobách válečných – byl nepřetržitě zaveden od 1. dubna 1940 do 4. října 1942 a pak v letních měsících v letech 1943 až 49. Potřetí jsme se k němu vrátili v dobách „energetické krize“ v roce 1979. Bylo ustáleno pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend a končil poslední zářijový víkend. Vše se mění – i pravidla, takže od roku 1996 je letní čas o měsíc delší – až do posledního říjnového víkendu.

Jedním z nejznámějších bojovníků proti změnám času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. Poprvé se ozval premiérovi Lubomíru Štrogalovi a prezidentu Gustávu Husákovi již v roce 1981. Pokračoval pak i později a obracel se také na prezidenta Václava Havla. Jako pekař pociťoval změny na sobě, když každý den tři hodiny po půlnoci začínal svou práci pekaře, aby byly ráno rohlíčky obzvláště vypečené: „Vadí mi, když se pak mám probouzet ve dvě jen proto, že si někdo myslí, že časovým posunem ušetří.“ Zrušení času se nedožil, zemřel v roce 2009.

V jeho boji pak pokračoval profesor vysokého učení technického v Brně Zdeněk Kolíbal, expert na robotiku. Jako vědec připravoval analýzy, rozbory a fakta. „Podle jedné z evropských komisí letní čas vadí jen čtyřiceti procentům lidí. Jen? To přece není málo. Kvůli jednomu nekuřákovi se také musí na veřejnosti omezit kuřáci, i když jsou ve většině,“ říkal. Najdou se ale i další. Současným nejviditelnějším bojovníkem je senátor Petr Šilar (KDU-ČSL), který podporuje i nyní probíhající podpisovou akci.

V Evropě neposouvají čas na Islandu, v Rusku, Bělorusku, v části Grónska a na norských ostrovech Jan Mayen a Špicberky. I když i tady mohou nastat změny. Někdejší prezident Ruska Dimitrij Medveděv zrušil střídání času v roce 2011, ale prezident Vladimír Putin již sepsal zákon, který by vše vrátil do starých kolejí. Argumentuje tím, že údajně až 55 % lidí chce, aby se čas znovu posouval. Ruská energetika si zase myslí, že střídáním času ušetří až 17 % energie. Zřejmě nemají k dispozici měření Pražské energetiky, podle kterých je úspora elektrické energie pouze v období okolo rovnodennosti v rozsahu jednoho procenta, v letních měsících nemá letní čas na spotřebu elektrické energie v podstatě žádný vliv.

Ale narazíte i na názory z lékařské oblasti. Přechod času způsobuje komplexní narušení rytmů našeho těla. Tam jsou s největší pravděpodobností věrohodné důvody pro spouštěče infarktu. Při přechodu na letní se posouvá čas o hodinu dopředu, takže čas určený na spánek je kratší. A to vede k zvýšenému riziku srdečních příhod. Ale na podrobnější výzkum Evropská komise zatím nevypsala asi žádný grant.

Pokud chcete podpořit zrušení střídání běžného a letního času, připojte se k podpisu petice.

Zdroje: Český rozhlas, ČTK/České noviny, Euractiv, EuroZprávy, iDNES, Kardiochirurgie, Wikimedia Commons [1], [2], [3], [4]