..: Pars opraví dalších 39 laminátek :..

Lokomotivy 230 ČD Cargo, Hradčany, 6.4.2006, foto: Václav RůžekŠumperk – Pars nova, součást skupiny Škoda Holding, provede hlavní opravu dalších 39 lokomotiv řad 230 a 240 pro společnost ČD Cargo. "Smlouva byla podepsána na základě vyhraného výběrového řízení, které Cargo vyhlásilo v létě loňského roku," uvádí k tomu obchodní ředitel Pars nova Vladimír Beránek. Je to v krátké době již druhý získaný kontrakt na opravu populárních "laminátek".

Na základě dřívějšího výběrového řízení ze srpna 2008 byla první skupina sedmi neprovozních lokomotiv řady 230 k hlavní opravě přistavena v prosinci 2008. Kromě zprovoznění zbědovaných a částečně rozkradených strojů zákazník požadoval i provedení celkem 38 změn tzv. schváleného stavu, jakož i homologaci pro provoz na slovenských a maďarských železnicích a realizaci příslušných úprav. Bohaté zkušenosti společnost nabrala i při smluvních opravách celkem 13 lokomotiv řady 230 v letech 1997 – 2001 pro tehdejší České dráhy. Nyní se tedy rekonstrukce dočká dalších 39 zástupců početných řad 230 a 240, bez kterých se momentálně neobejde nákladní doprava na jihu České republiky. Více než čtyřicetileté stroje se tak zatím na odpočinek nechystají, ostatně v dohledné době je bude jen těžko možné nahradit.

Lokomotiva typu Škoda 47 E, označená nejdříve S 489.0 a později 230, byla dodávána tehdejším ČSD jako univerzální typ s preferencí nákladní dopravy. Prakticky shodné lokomotivy byly v letech 1965 – 1970 dodávány i do Bulharska. Jako první na světě obdržely skříň s díly ze sklolaminátu, která kromě odolnosti vůči korozi umožnila i realizaci odvážného designu podle návrhu Otakara Diblíka. Po rozdělení Československa připadly všechny Českým drahám, v prosinci 2007 pak naprostá většina z nich dceřinné společnosti ČD Cargo.

zdroj: Škodovák, tisková zpráva Pars nova, Wikipedia


NIcKON Poslat mail autorovi | 8.4.2009 (16:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu ČR Olomoucký


  1 2 3 4 5 6 ... 11      Zpráv na stránku:   
10.04.2009 (12:19)  
Ažetďák: Jediné stroje, které používají střídavé trakční motory jsou Taurusy a Pendolina. Všechno ostatní, co jezdí na elektřinu, ať už z troleje, nebo z diesel agregátu, má komutátorové seriové motory...

Pane kolego, nechci se Vás dotknout, ale měl byste si doplnit základní znalosti v oblasti, před tím, než přispějete...

Jen pro ukázku Vám napíšu pár řad se střídavými (asynchronními) motory: 471 (a její derivát 575) , nebohá 169, 380, 680, ER20, 719.7,...ad. (včetně nových tramvají)
10.04.2009 (11:56)  
ad :JB Musím vám to trochu osvětlit.Jedno lamino má 750 tun na vlkovskou rampu.Ale pokud jedou dvojčata tak mají jen 1350 tun z důvodů namáhání táhel.Toto jsou normy tzv.S,to znametá normální nákladní vlak.Počítá se to podle zatížení na nápravu.Potom jsou ještě tzv.T normy(např.ložené uhlí)potom je tam norma 800 tun na jednu lok.A ještě jsou U normy(prázdné vozy),potom je tam 700tun.
To namáhání táhel musí hlídat fíra na ampérmetru.Pokud jede dvojče tak nesmí přesáhnout 950 ampér.U jedné lok.však může jet na 1100 ampér.Pokud by došlo k překročení proudu hrozí přetržení vlaku.
Proto se na těžkých vlacích z Tišnova dává postrk dozadu a dvě lok. v předu.Zadní tlačí přes nárazníky a přední normálně táhnou.U všech však může být nejvíce 950 ampér.
registrovaný uživatel JB 
10.04.2009 (11:30)  
Twix: Dvojice laminátek, jak už napsal Karel Dobrý, má v úseku Tišnov - Vlkov normativ S 1500 tun. Jste bezvýhradně přesvědčen, že něco jako 189 utáhne do stoupání 18 promile 1500 tun? Že má dvojnásobnou tažnou sílu než stejně vážící 230? Pokud ano, jste bezvýhradně přesvědčen, že v následujícím úseku z Vlkova do Hamburku bude na 1500t vlaku dobře využitá? nebo byste to řešil nenápadným přivěšením zátěže? Věříte, že v Hamburku bude mít 15 min. obrat a pojede zpátky?
Ne, nežijeme v ideálním světě.
registrovaný uživatel Raquac 
10.04.2009 (11:28)  
Twix: Rekl bych, ze k uspeni na trhu preprav pres nekolik statu CD nechybeji v prvni rade lokomotivy - ty si muzete u Dispoloku nebo u jinych podobnych firem najmout pomerne vyhodne a velice rychle. Teoreticky by treba nebyl problem odvezt nejaky NEx z Uhrinevsi az do Hamburku ve vlastni rezii s preprahem na vypujcenou 189 v Decine....problem hledejme jinde...
registrovaný uživatel Racek 
10.04.2009 (11:12)  
Raquac: jj, zkušební rekuperace Taurusů na střídavině (tuším jen v úseku Brno - Břeclav) je povolená. Jak je to udělané technicky, aby při chybějícím odběru nešel proud do veřejné sítě (či aby ochrana neodpojila napáječku), to bohužel netuším a dost by mne to zajímalo.
Na stejnosměru určitě rekuperují ešusy - a tam je to jednoduché, protože přes měnírnu to zpátky neproleze, takže pokud není odběr, zvýšením napětí v troleji se automaticky přepne EDB do odporu.
registrovaný uživatel Raquac 
10.04.2009 (10:49)  
Ážetďák: Obavam se, ze nemate zcela aktualni informace. Kuprikladu CD jiz leta provozuji i jine stroje vybavene asynchronnimi trakcnimi motory nez Pendolina a Taurusy - jednotky rady 471. Dale neni pravda ze "Všechno ostatní, co jezdí na elektřinu, ať už z troleje, nebo z diesel agregátu, má komutátorové seriové motory" - prinejmensim vsechny stroje rad 362, 363, 162, 163 a 263 maji sice stejnosmerne, ale cize buzene motory. A pokud jde o rekuperaci, nerekuperuji treba, byt zkusebne, Taurusy na stridave soustave?
10.04.2009 (10:32)  
Ještě bych dodal: Peršingy (DC a dvousystémy), mají elektroniku stejnou, eso má pouze navíc lokotrafo s pevným převodem 25/3 kV a usměrňovač, takže třistapadesátka s měničem. Střídavé elektroniky už jsou o něčem jiném, mají samostatné měniče pro kotvy trakčních motorů a samostané pro statory.
10.04.2009 (10:28)  
To Twix: Jediné stroje, které používají střídavé trakční motory jsou Taurusy a Pendolina. Všechno ostatní, co jezdí na elektřinu, ať už z troleje, nebo z diesel agregátu, má komutátorové seriové motory, takže váš komentář je lehce mimo. Rekuperace se u ČD nepoužívá anejspíš nikdy používat nebude, protože to neumožňuje technologie napájení jak na AC, tak na DC. Takže k řešení je pouze spotřeba měnič, versus odbočky. Měnič je dražší, protože potřebuje pro svou činnost trvalé napájení a chlazení, které je nutno realizovat bezprašně. Navíc je technicky mnohem složitější, mnohem méně blbuvzdorný, zejména proti přepěťovým rázům např. při úderu blesku do troleje, jakákoli porucha na trati znamená neschopnost stroje a dalším, dodnes uspokojivě nevyřešeným problémem je rušení. O pořizovacích nákladech není třeba mluvit, vačkový přepinač je řádově desetkrát levnější. To, že ČDC objednalo rekonstrukci starších strojů, znamená jen tolik, že umějí počítat a zvolili řešení s vysokou provozní spolehlivostí a minimálními nároky na údržbu s tím, že pokud bude nějaká běžná údržba zapotřebí, zvládne ji cvičená opice s běžným vybavením, t. j. za nepatrný zlomek ceny srovnatelného zásahu na elektronickém stroji.
10.04.2009 (9:58)  
Miroslav Zikmund: Moc nevím co chtěl básník říci - na začátku je tvrzení, že repase laminátek je nesmyslné šetření ČDC, a na konci stojí že nové lokomotivy zřejmě nejsou ekonomicky zdůvodnitelné. Těch 15 minut na přepřah v Kutné Hoře je hezká teorie, ale jak to vypadá v praxi? Skutečně se tam stojí jen 15 minut? Vždy když přijede laminátka, je tam k dispozici stejnosměrná lokomotiva s četou? A ten "střídavý" fíra, co to vezl nějaké ty dvě hodinky z Brna, stihne za směnu ještě něco?
Jistě že teoreticky může jedna lokomotiva táhnout náklad z Kutné Hory až do Hamburku, ale není těch deset dvacetiletých odporových krabic (372 ČDC) trochu málo na uspění na trhu? Existují přepravy z plus mínus Budapešti či Vídně do plus mínus Hamburku, a ty se ČR houfně vyhýbají. Není to tím, že je tu nemá co vozit? U některých tranzitů to u nás vypadá tak, že ČDC na tom vystídá 3-4 různé lokomotivy, které na sebe dlouho čekají a opačným směrem jedou Lv. To už není podnikání železničního dopravce, to je jezdění pestrými mašinkami za státní peníze.
Ážetďák: On i ten frekvenční měnič má dost vysokou účinnost. Tvrdíte, že při prohnání stejného počtu kW přes odbočkovou a přes pulsní regulaci může být ta odbočková hospodárnější. Jenže ta nenáviděná elektronika se stará o to, aby pulsní lokomotivě postačovalo méně kW - měniče ve spojení s počítačovým řízením to optimalizují. Lokomotiva může rekuperovat a kromě toho jsou střídavé trakční motory mnohem odolnější než stejnosměrné.
10.04.2009 (8:58)  
Děkuji za objasnění toho trafa, do Přerova se čistě červené mašinky ještě dloooouho nepodívají (vlastní silou a zda-li vůbec), takže jsem rád za každé info o střídavkách.
  1 2 3 4 5 6 ... 11      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko