Brno - Při příležitosti 9. mezinárodní železniční rallye bychom se rádi s vámi podělili o jeden cestovatelský zážitek ještě z loňského roku. Protože rádi cestujeme po železnici, jednou jsme se rozhodli, že se pokusíme vytvořit rekord v počtu ujetých kilometrů na jednu jízdenku SoNe+. Vlastně o ten rekord nám nejprve ani nešlo, šlo především o to projet „jen tak“ co nejdelší trasu a jízdenku tak využít na maximum.

Protože bydlíme nedaleko Brna, s pomocí jízdního řádu a programu IDOS jsme našli první vlak s odjezdem z Brna hned po půlnoci. Byl to R 376 s odjezdem v 0:26 hod. A tak jsme v sobotu 28.10.2006 nasedli do jmenovaného vlaku a vyrazili za svým cílem. Máme z cesty i nějaké fotografie nádraží, kterými jsme projížděli. V Blansku a v Letovicích vystupovali hlavně veselí návštěvníci brněnských nočních podniků. V České Třebové nás pak čekalo spojování s R 420. Zde jsme se potkali s „autovlakem“, který jsme si vyfotili také.

V Praze, kde nám na lavičkách sliboval Pavel Bém nové metro (bylo těsně před volbami), jsme si přesedli do druhé části vlaku, abychom mohli ve 4:14 pokračovat přes Ústí nad Labem, Chomutov a Karlovy Vary do Chebu, kam jsme dorazili v 8:55. Na stejném nástupišti stál vlak DB do Norimberka a my jsme si vzpomněli, že naše jízdenka platí i na tento spoj. I když jsme to původně neplánovali, nasedli jsme do něj a svezli se alespoň do Schirdingu a hned zpět, aby se úplně nezbortil časový harmonogram naší trasy. Pasy jsme samozřejmě neměli, naštěstí nám stačil jeden občanský průkaz. I přes tuto vloženou cestu se nám naskytla asi čtyřicetiminutová přestávka, kterou jsem využili ke krátké procházce po Chebu, spojené se snídaní.

Čekal nás totiž další spoj, tentokrát směr Plzeň. Odjížděli jsme R 659 s mírným zpožděním, které do Plzně narostlo asi až na 15 minut. To nám nahnalo strach, protože další spoj v našem itineráři, R 661 Plzeň – Brno, neměl čekat na žádné přípoje. Kdyby nám ujel, museli bychom narychlo změnit trasu. Naštěstí na nás čekal, ale plzeňské nádraží už jsme v tom fofru vyfotit nestačili. Ale pak jsme už v poklidu projeli po trase Strakonice, České Budějovice a Jihlava až do Brna.

To ale ještě nebyl zdaleka konec. Přes mírné zpoždění na nás opět čekal R 739, kterým jsme se přesunuli do Přerova. A tam byl další krizový moment – zpoždění nás donutilo opět utíkat na R 906 směr Břeclav. Naštěstí nám neujel a tak jsme se mohli s jeho pomocí dopravit do Moravského Písku. Motoráček Os 24148 nás pak převezl do Bzence, kde jsme si počkali na poslední vlak naší „spanilé“ jízdy, Sp 1736, který nás po 22 hodinách a 13 minutách dopravil přes Bučovice a Slavkov zpět do výchozího bodu naší cesty, do stanice Brno hlavní nádraží.

Na závěr malá rekapitulace:

Celkem tedy 1.279 km za 22 hodin a 13 minut, průměr 57,6 km/hod. To je docela slušné, ne?

A na závěr otázka – ujel už někdo víc nebo je těch našich 1.279 km zatím rekordem?

Ruda a Vašek, Jiříkovice

P.S. Máme v plánu ještě dvě cesty. Jednu po severních a východních Čechách a druhou po severní Moravě.