Kolín - Do roku 2011 se promění žst. Kolín v moderní obchodní centrum v rámci projektu Živá nádraží. Na nádraží budou vybudovány obchody, restaurace a další návazné služby. Soutěž na rekonstrukci vyhrála společnost AŽD Praha. Náklady by neměly přesáhnout 40 mil. Kč. Přípravné práce začnou v létě, v poslední etapě rekonstrukce budou postaveny i nové budovy směrem k centru města.
Celý projekt bude mít 3 etapy - v roce 2006 a 2007 bude vyhodnocena situace na osobním a nákladovém nádraží, v roce 2008 by měla být dokončena projektová dokumentace a do roku 2011 by měla být rekonstrukce hotová. Nádraží má plochu 83 ha a denně jím projde nejméně 10.000 cestujících, v ranní špičce až 950 cestujících za hodinu.
V rámci projektu Živá nádraží bude rekonstruováno zhruba 60 nádraží v Česku. 20.4.2006 skončilo výběrové řízení i na rekonstrukci žst. Sokolov, 2.5.2006 končí výběrová řízení také pro žst. Pardubice hl. n. a Hradec Králové hl. n.
V Kolíně dojde pravděpodobně i ke zlepšení situace na silnicích. Do konce roku 2012 by měl být ve městě vybudován silniční obchvat.

Zdroj: Město Kolín, www.estav.cz, www.zivanadrazi.cz

Pokračování

Praha - Tunel z Prahy do Berouna je součástí 3. železničního koridoru, který směřuje z Prahy přes Plzeň na Norimberk. Tunel vznikne, ale zatím není jasné, jak bude vypadat. Po dokončení tunelu a modernizaci trati ujede vlak trasu Praha - Plzeň za necelých 45 minut, do Berouna bude cesta trvat 18 minut a tunelem pojede vlak 6 minut.
SŽDC má několik variant - uvažuje o jedno- i dvoukolejném tunelu, trase z Prahy hl. n. přes Smíchov do Berouna, ale i o Krči a Vršovicích. Rychlost v tunelu by byla 300 km/h. Délka by v nejlepším případě činila 30 km. Uvažuje se také o tom, že by se tunel přerušil po 19 km a vlak by na povrch vyjel u obce Svatý Jan pod Skalou. Cena tunelu přesáhne 20,5 mld. korun.
"České dráhy nemají žádný problém s vysokými rychlostmi v tunelu", sdělují v tiskové zprávě. V současné době mají desítky vozidel, které jsou schopny jet rychlostí do 230 km/h. Jedná se o 7 souprav pendolino, několik desítek vozů 1. a 2. třídy a jídelních vozů pro rychlost 200 km/h, přičemž dalších 26 vozů Siemens obdrží dráhy v průběhu letošního roku. Dodáno bude také 12 lůžkových vozů pro rychlost 200 km/h a v dalších letech lokomotivy řady 380 s maximální rychlostí 200 km/h.

Zdroj: MF Dnes, SŽDC, s. o., Tisková zpráva ČD, a. s., www.silnice-zeleznice.cz, CTECH, s. r. o.

Pokračování

Praha - Pražský magistrát učinil první krok k budoucí výstavbě linky A metra ze současné konečné Dejvická do Ruzyně přes Motol. Městská rada rozhodla, že se přichystá nutná změna územního plánu. Úsek s osmi stanicemi bude dlouhý přes 14 kilometrů. Náklady byly již dříve odhadnuty na 38 miliard korun. Stavba by mohla začít před rokem 2010.

Pokračování

Praha - Mezi pražským Barrandovem a Loděnicemi u Berouna se počítá se stavbou tunelu pod Českým krasem, který by měl být 19,2 km dlouhý. Náklady na stavbu tunelu se pohybují okolo 20 mld. Kč. Stavba moderní dvojkolejné vysokorychlostní železnice se zaplatí i z peněz Evropské unie. Nová trať z Prahy přes Plzeň do Německa má umožnit rychlost až 300 km/h a ne jako nynější železniční koridory, tj. 160 km/h. Vláda také schválila program, který počítá s výstavbou nových rychlostních tratí do Německa a do Rakouska do roku 2016, jehož součástí je i financování těchto staveb.
Společnost Metrostav uvedla, že 1 km dvojkolejného železničního tunelu stojí v závislosti na geologických podmínkách od 0,5 do 1,0 mld. Kč. Hlavní argumentací odborníků pro stavbu tunelu je ochrana životního prostředí, nemožnost rekonstrukce současné tratě v údolí Berounky a vhodné geologické podmínky (vápenec). Po dostavbě tunelu by se tunel svou délkou dostal mezi první desítku nejdelších železničních tunelů na světě. Stavba by mohla začít v roce 2010 a tunel by mohl být dokončen za 6 let.
Zdroj: MF Dnes, SŽDC

Pokračování

IV.koridor - Stavba IV.koridoru se konečně rozeběhla a proto jsem sepsal článek, který bude tvořen průběžně. Jeho náplní je zatím stručný popis první zahájené stavby - Praha-Hostivař - Uhříněves, která se rozjela obrovským tempem. V současné době je v 2.TK kompletně dokončeno bagrování jam pro patky a postupně se díry plní betonem - většína je již hotova. Včera bylo vztyčeno i devět sloupů.

O aktuálních výlukách se dozvíte ve výlukách na koridorech a napěťovky v napěťovkách. Pokud má někdo zájem nám se zpravodajstvím (textovým nebo obrazovým) ze staveb na IV.koridoru pomoci, budu rád, když se mi ozvete na můj e-mail-Děkuji.

Přiložený snímek pořídil Tomáš Bareš dne 7.9.2005. Osobní vlak 9151 (Praha-Benešov) jede po nesprávné koleji mezi stanicemi Hostivař - Uhříněves. Okolí tratě je již teď trochu jiné.

Pokračování

ČD - Na krajském úřadu Středočeského kraje se počátkem srpna uskutečnilo jednání o projektu A-B Landbridge, jenž představuje vytvoření koridoru pro nákladní dopravu mezi přístavy Baltského a Jaderského moře. Jednání se kromě vedení kraje účastnili zástupci ministerstev, regionálních správ a dalších zúčastněných institucí z Itálie, Slovinska, Chorvatska, Rakouska, Německa, Polska a České republiky. Vedoucím projektu A-B Landbridge je italský region Benátsko, s nímž v loňském roce uzavřel Středočeský kraj dohodu o partnerství. Do dopravního projektu, iniciovaného právě Benátskem, se za českou stranu zapojily také Jihočeský kraj, České dráhy, a. s., a další instituce. Navrhované potřebné koridory v rámci projektu A-B Landbridge po ČR jsou dálnice D8, pražský okruh, dálnice D3 a IV. železniční koridor. Celkové náklady na účast Středočeského kraje v projektu jsou odhadnuty na 4,3 mil. Kč, z toho 75 % nákladů je hrazeno z programu INTERREG 3B CADSES Evropské unie. 25 % nákladů ve výši cca 1,1 mil. Kč je zařazeno do návrhu rozpočtu r. 2005 Středočeského kraje v kapitole 8. Délka trvání projektu je stanovena na tři roky. Cílem projektu je usnadnit rozvoj přímořské víceúčelové nákladní dopravy mezi Baltickou a Jaderskou oblastí. Dojde k vytvoření sítě vazeb mezi zúčastněnými přístavy a regiony. Víceúčelový dopravní koridor přímo propojí námořní oblasti, čímž usnadní naplnění celé řady klíčových obchodních cílů (včetně identifikace potenciálu tržních příležitostí) a pomůže přímořskou víceúčelovou nákladní dopravu začlenit do vnitrozemské přepravy. Středočeskému kraji by projekt mohl přinést další rozvoj dopravních cest a přímé napojení na severní a jižní přístavy Evropy (zejména v Jaderském, Baltském a Severním moři). Lepší dopravní podmínky mohou posílit rozvoj dalších investic. Provoz koridoru bude znamenat poptávku po nových službách a vyvolá další nová pracovní místa.

Zdroj: Železničář

Pokračování

Výluky na koridorech - Na III.koridoru panuje velmi čilý stavební ruch. Mezi Třebovicemi a Rudolticemi v Čechách se začíná rýsovat přeložená 2. traťová kolej. Původní kolej je již dávno vytrhaná a pomalu zarůstá.

Dalším stavebním úsekem je část odb.Tatenice - Hoštejn, kde probíhá výluka 1.TK a liché skupiny v Hoštejně. Výluka bude ukončena 22.6.2005 v 19 hodin a 24.6.2005 v 7 hodin bude zahájena výluka 2.TK a sudé skupiny v Hoštejně. Stavba v 1.TK není ale ještě úplně hotova, protože zbývá dokončit úsek, který bude procházet novým tunelem Malá huba (324m). Během právě končící výluky byla modernizována část traťové koleje shodná s modernizovanou polohou TK. Zbytek bude dodělán po dokončení tunelu Malá huba.

Pokračování

Strančice - Praha-Hostivař - SŽDC vyhlásila druhou veřejnou obchodní soutěž (=VOS) na zhotovitele stavby s názvem: "Optimalizace trati Strančice - Praha Hostivař". První VOS byla vyhlášena loni v listopadu a vyhrála jí firma GJW. Soutěž ale byla zrušena a nyní byla vyhlášena nová.
Součástí optimalizace je: 18,2 kilometrů dlouhý úsek trati (Strančice - Hostivař), 6 nových a 15 rekonstruovaných mostů, rekonstrukce 5  a novostavba 4 zdí, protihlukové stěny v délce 17 kilometrů, montáž a úprava trakčního vedení v celém úseku a novostavba tří budov, které budou sloužit jako trafostanice. Součástí optimalizace jsou také stanice Strančice, Říčany, Praha-Uhříněves.
Po dokončení optimalizace budou vlaky v tomto úseku jezdit rychlostí 105 - 140 km/h.
Pokud se podaří vybrat zhotovitele a bude s ním včas podepsána smlouva, začne se kopat v září tohoto roku. První má přijít na řadu úsek Praha-Hostivař - Praha-Uhříněves + napojení vlečky Metrans do Uhříněvsi.
Celá stavba vyjde na 3,2 miliardy korun.

Pokračování

Praha - Magistrát hl. m. Prahy připravil 2 varianty, jak by měl vypadat dopravní uzel Praha v budoucnu. První varianta počítá s tím, že se zmenší rozloha Masarykova nádraží a to se posune za prodloužené ústí Opletalovy ulice směrem do Karlína. Nádraží by se mělo propojit s hlavním přestupním uzlem MHD na Florenci. Druhá varianta počítá s tím, že Masarykovo nádraží zcela zanikne a v Praze vznikne jediný hlavní železniční uzel na hlavním nádraží. Z toho vyplývá, že plány na zahloubení nástupišť Masarykova nádraží definitivně padly. Po dobudování trasy D by na hlavním nádraží končily či projížděly i všechny příměstské vlaky.
Návrhy doposud neschválily ani České dráhy ani městská část. Jednotlivé strany už ale podepsaly memorandum o vzájemné spolupráci. Vybranou variantu by mělo zastupitelstvo definitivně schválit příští rok.
Podle původních plánů by měl být po roce 2008 postaven první úsek nové trasy D pražského metra z Hlavního nádraží do Nových Dvorů (nebo až do Písnice). Podle odhadů by trasa D včetně nákupu vlaků přišla na 44 mld. Kč. Tato trasa je lépe připravena než prodloužení trasy A pražského metra z Dejvic k ruzyňskému letišti přes motolskou nemocnici. Toto prodloužení je důležité i z hlediska výstavby železniční trati z Prahy Masarykova (či hlavního) nádraží na Letiště v Ruzyni a dále až do Kladna.

Pokračování

Kolín - V Kolíně by měla vzniknout nová turistická atrakce - úzkokolejná železnice - řepařská drážka. Drážka by měla navazovat na naučné a cyklistické stezky. Polabské řepařské drážky měřily na přelomu 19. a 20. stol. přes 130 km. Vycházely z Kolína, Vlkavy, Dymokur, Křince, Kopidlna a Libněvsi. Nejstarší z nich byla právě ta kolínská, která vznikla před 111 lety a vedla z Kolína přes Ovčáry a Býchory do Jestřábí Lhoty. Měřila přes 10 km a sloužila více než 70 let. Členové Klubu pro obnovu Kolínské řepařské drážky by chtěli obnovit čtyřkilometrový úsek z Kolína do Býchor, kde by vedla v původní trati. Klub žádá peníze z evropských strukturálních fondů a jeho aktivity podporuje i kolínská radnice. Jako první chtějí členové klubu vybudovat muzejní expozici o historii cukrovarnictví a dopravy řepy v Polabí.

Pokračování

Milovice - Ve středočeském městečku působila v minulém století sovětská armáda. V současné době mají Milovice kolem 7 tis. obyvatel a díky přílivu mladých lidí patří mezi obce s nejnižším věkovým průměrem v České republice. Většina obyvatel bydlí v rekonstruovaných panelových domech, které zde zůstaly opuštěné po ruské armádě. V době působení sovětské armády měly Milovice i přímé mezinárodní spojení s Moskvou, které zajišťoval rychlík Buzuluk. Většina zdejších obyvatel je nucena dojíždět za prací, převážně do Prahy. Pro zlepšení spojení se rekonstruovala žel. trať č. 232 Lysá nad Labem - Milovice (5 km), kdy byla zvýšena rychlost ze 40 na 70 km/h a jízdní doba se zkrátila na 6 minut. Železniční stanice byla také zmodernizována a je vybavena dálkovým řízením provozu z Lysé nad Labem. Na trati jezdí 32 párů motorových osobních vlaků, ve špičce jezdí zdvojené a interval je 30 minut. Pro všechny vlaky platí tarif PID. Vážně se uvažuje o vytvoření přímého vlakového spojení Milovice - Praha moderními elektrickými jednotkami. Podmínkou je elektrizace trati 232, která by měla stát 100 mil. Kč. Tuto potřebnou investici se zatím nepodařilo prosadit. Dále se uvažuje o vybudování vlkavské spojky Praha - Lysá nad Labem - Milovice - Vlkava - Mladá Boleslav - Turnov - Liberec, která bude součástí "5. žel. koridoru" z Prahy do Liberce. Dočasné řešení by mohlo přijít se změnou jízdního řádu. Rýsuje se možnost zajíždění pantografů z Lysé nad Labem až do Milovic, ale musely by být taženy a sunuty motorovou lokomotivou. Nyní se řeší, zda to půjde technicky.

Pokračování

Dobříš - Dobříšská radnice by chtěla nechat opravit železniční přejezd na trati č. 210 Praha - Vrané nad Vltavou - Dobříš. Křížení tratě se silnicí se nachází hned vedle nádražní budovy v Dobříši. Neřešitelným problémem jsou finance. Přejezd totiž tvoří 2 koleje, z nichž jedna patří SŽDC a druhá kolej je vlečka soukromé firmy. Zejména SŽDC se brání úpravám přejezdu, a přesto, že jeho stav je ve špatném technickém stavu, tak tvrdí, že žádnou opravu tento přejezd nevyžaduje. Úplný opak si myslí představitelé radnice v Dobříši.
Železniční trať se kříží s hlavní silnící spojující Dobříš a rychlostní silnici č. 4. Přes přejezd denně projedou desítky autobusů, kamionů a stovky automobilů.

Pokračování

Praha - Vláda plánuje přesun kamiónů na železnici. Na základě studie, kterou pro vládu zpracovaly České dráhy, by se měl vybudovat terminál systému Ro-La v Brně a provozovat tento systém na trati do Drážďan. Tímto vláda chce odlehčit dálnici D1 a D8 vedoucí do Německa. Dle ČD by bylo možné denně přepravit 12 vlaky až 250 kamiónů. Nejdříve by se ale měla obnovit trasa z Lovosic, která byla pro nezájem loni v červenci zrušena.
Otázkou zůstává, zda plán v této podobě má své opodstatnění. Dle zástupců kamionových dopravců denně projede dálnicí více jak 9000 kamionů a systém Ro-La je drahý a pomalý.

Pokračování

Trať č. 231 - Na železniční trati 231 Praha - Lysá nad Labem - Kolín se počítá s otevřením tří nových zastávek, z nichž 2 jsou již uvedeny v jízdním řádu. Novými zastávkami by měly být Praha-Rajská zahrada, Čelákovice-Jiřina a Ostrá. Nejdále s přípravami jsou v Ostré. Zastávka bude vybudována z prostředků SFDI a cena činí 8 mil. Kč, celá stavba by měla být dokončena v květnu letošního roku. Jako zastávka (s označením zastávka otevřena ode dne vyhlášení) je Ostrá uvedena v JŘ od roku 2001/2002. Další zastávka by měla být vybudována v Čelákovicích-Jiřině, kde město jedná o možnosti získání dotace. Bude-li zastávka vybudována, budou na území města stanice Čelákovice a zastávky Čelákovice zastávka (O74 Čelákovice - Neratovice) a Čelákovice-Jiřina, která je uvedena v JŘ od roku 2003/2004. V poslední době se jedná o stavbě zastávky Praha-Rajská zahrada s možností přestupu na linku B pražského metra. Architektem návrhu zastávky je Ing. arch. Patrik Kotas, který se podílel na návrhu stejnojmenné stanice metra a navrhoval i barevné řešení a design interiéru rychlovlaku ČD pendolino.

Pokračování

Mladá Boleslav - Zahloubení železniční trati 064 Mladá Boleslav - Stará Paka v obvodu žst. Mladá Boleslav-město již začíná dostávat konkrétní podobu. V minulých dnech byly dokončeny veškeré výkopové práce a nyní probíhá betonování opěrných zdí. Dokončeno je již i přemostění této trati. Z důvodu budoucí aktivace zabezpečovacího zařízení nové dopravny bude v žst. Dolní Bousov instalováno staniční zabezpečovací zařízení TEST-20 s odjezdovou návěstní soustavou. Trať bude vybavena i automatickým hradlem kvůli zvýšení propustnosti traťového úseku Mladá Boleslav hl.n. - Mladá Boleslav-město. Doprovodny snímek dne 13.4.2003: šílený max