Tovačov - V neděli 28. září se po roce opět vydala olomoucká parní „Rosnička“ 464.202 se soupravou historických „Rybáků“ po jinak osobními vlaky nevyužívané lokálce z Kojetína do Tovačova. Důvodem této jízdy, která se koná pravidelně už od roku 2005, byly tradiční Svatováclavské hody v Tovačově.
Letošní jízda byla podobně jako v minulých letech vedena z Olomouce (odj. 7.50) přes Přerov a Kojetín do Tovačova (příj. 9.15). Po objetí soupravy a dobrání vody ze dvou hasičských aut pak vlak v čele s lokomotivou 464.202 v postavení „nůší“ napřed odjížděl v 9.45 do Kroměříže (příj. 10.25), kde byla „Rosnička“ za přihlížení veřejnosti otočena na točně v depu. Po dobrání vody pak ve 12.37 opět v „obráceném postavení“ vyrazila s „Rybáky“ do Tovačova (příj. 13.18), kde už lokomotiva naposledy objela vozy, dobrala vodu a ve 14.20 odjela domů do Olomouce.
Berlin - Od rána do večera, příjezd před otevřením bran výstaviště a odjezd půl hodiny po oficiálním uzavření dne - ani to nestačilo, aby trojice redaktorů ŽelPage byla ušetřena problematického rozhodování: využít výhod akreditace a strávit čas v press centru nahráváním materiálu na web, nebo navštívit maximum exponátů a co nejdůkladněji je zdokumentovat, i za cenu zdržení? Jak jistě víte, vyhrála druhá možnost - a tak jsme se alespoň pokusili vzít všechny novinky a zajímavosti co nejdůkladněji. Jako drobnou kompenzaci za čekání pak tady máme technologický bonus, který jste zatím ještě v českém internetovém médiu neviděli: pojďte se podívat do kabiny a strojovny lokomotivy 380.001, jednotky Velaro RUS nebo do interiéru vozu Ampeer ZSSK v 3D!
Praha-Radotín - Snad nejčastějším dotazem po nedávném selhání ve Studénce bylo, jaká je bezpečnost staveb, probíhajících v těsné blízkosti železnice? Můžou i na jiných místech existovat určitá rizika? Pražské zhlaví stanice Praha-Radotín, v místě zhruba 20 metrů od vjezdu do stanice ze směru od Prahy Smíchova, probíhají stavební práce na mostní konstrukci a pilířích pražského silničního okruhu, který zde bude veden po estakádě přes údolí řeky Berounky a nad železniční tratí 171 se vnoří do tunelu. Ten, kdo častěji cestuje právě po této páteřní příměstské trati do metropole, si jistě všimne mnoha stavebních úprav, které v Radotíně probíhají. Vlaky ovšem v tomto úseku pořád projíždějí rychlostí až 100 km/h; v nejvytíženějších časech - ranní a odpolední dopravní špičce - tudy navíc projíždějí v intervalu 15 až 20 minut za sebou.
Paříž - Když se v roce 1991 objevila v ČR na krátké návštěvě jednotka TGV, její brněnské zastavení mi bohužel uniklo. Protože jsem se ale v průběhu letošního července dostal na delší dobu do Francie, využil jsem tuto příležitost pro bližší seznámení s tamní vysokorychlostní železnicí. Díky časovým omezením jsem nebyl schopen projet všechny úseky LGV a tak je následující řádky třeba brát jako subjektivní pohled příznivce vysokorychlostní železnice na klíčové části francouzské VRT.
Monografie stanic - Po delší odmlce Vám přinášíme další díl ze seriálu Monografie stanic, ve kterém nám autoři představují některá zajímavá nádraží na české železniční síti. Jedná se o otevřený seriál, do kterého můžete přispět i Vy. Dnes však zavítáme na jih Čech do malého města obklopeného lesy, ležící na hranicích s Rakouskem, oddělené od sousedního Gmündu řekou Lužnicí. České Velenice - žije zde přibližně 3500 obyvatel. Ve městě je hospodářský park, střední škola se zaměřením na železniční dopravu a jsou zde i Železniční opravny a strojírny, známé opravou historických vozidel.
Cheb - V únoru 2007 byla do DKV Plzeň převzata z pražského depa malá motorová lokomotiva „Bejček“ T 211.0101 (700 101-9) z roku 1960 a výrobního čísla 4936. Jedná se o historické vozidlo ČD určené k zachování a Občanské sdružení Plzeňská dráha ve spolupráci s DKV Plzeň provedlo v PJ Cheb opravu této motorové lokomotivy, která je od roku 1997 neprovozní a postávala v areálu PJ Vršovice. V průběhu oprav byla lokomotiva prohlášena za kulturní památku ČR. Oprava malé posunovací lokomotivy je u konce a já bych Vám rád přestavil její průběh v následující fotoreportáži.
Kojetín – Letos se již po desáté v sobotu 9. srpna 2008 konal na zámku v Tovačově (nejen) folkový festival Tovačovský portál, který je po Výlovu Hradeckého rybníka a Svatováclavských hodech asi největší místní kulturní akcí pro veřejnost. A stejně jako v loňském roce, také letos se naše občanské sdružení Kroměřížská dráha rozhodlo ve spolupráci s Českými drahami vypravit při této příležitosti zvláštní osobní vlaky po jinak pro osobní dopravu uzavřené trati Kojetín – Tovačov. Cílem tohoto záměru nebylo jen pomoci návštěvníkům Portálu dostat se do Tovačova, který je zejména o víkendech hromadnou dopravou dost špatně dostupný, ale též více zpřístupnit město se všemi jeho pamětihodnostmi a zajímavostmi turistům a zájemcům o projetí se po tovačovské trati. Posledním, ale neméně významným důvodem, proč to celé děláme (a rádi bychom i nadále dělali) je, že bychom tuto téměř zapomenutou hanáckou lokálku rádi vrátili do povědomí širší veřejnosti a tím jí snad i do budoucna zajistili alespoň částečné zmrtvýchvstání.
Rakousko - Jako každé léto, vyrážejí mnozí z nás cestovat vlakem po Rakousku, poznat nová místa a s nimi zajímavé železniční tratě. Také my jsme o letošních prázdninách této zemi týden věnovali. Reportáž z cesty bude nějaký čas vznikat, ale nyní, ještě než jiní do Rakouska vyrazí, chceme doporučit jednu velmi zajímavou a přitom málo známou trať. Spojnice měst Innsbruck a Garmisch-Partenkirchen, zvaná Karwendelbahn, v našich očích předčila mnohem slavnější tratě, jakými jsou Arlbergbahn, Brennerbahn, Tauernbahn či Semmeringbahn. Vždyť kde jinde můžete jet několik kilometrů v kuse prakticky po skalní stěně?
Měděnec - 6. dubna 2008 jsem podnikl cestu na Měděnec, ze kterého se vyklubala zásluhou ochotného správce areálu prohlídka zdejšího bývalého dolu na železnou rudu. Během ní jsem mohl zhodnotit jak vypadá areál léta po ukončení své činnosti. Zároveň jsem objevil jedno zapomenuté kolejové vozidlo.
Milovníkům půlstoletí starých veteránů z ČKD bohužel hned v začátku utřu slinu, protože nemám na mysli ty „jejich“ šestiválce, nýbrž motorové vozy řady 810. Jejich pohonná jednotka disponuje stejným počtem cylindrů, a ač naležato, a s o něco nižším objemem, jde o stejně populární a nesmrtelný stroj. V tomto díle šotoušova průvodce bych se rád zaměřil na lokální tratě na severu Moravy, kde se „osmsetdesítky“ prohánějí téměř výlučně. Osobně jsou mým nejčastějším cílem, a to hned z několika důvodů – na lokálce si člověk nejlépe zarelaxuje, motoráčky krásně pasují do zdejší krajiny a v neposlední řadě je to jediné osobní vozidlo v běžném provozu, na které jsem schopen reagovat aparátem v dostatečné rychlosti v případě, že se nacházím v režimu Standby…
Šotoušův průvodce po Česku nám již představil nejznámější a nejfotografovanější fotomísta v České republice, uvedl několik lokalit, které mají své známé promotéry a dnes nás zavede částečně do zahraničí. Jelikož Slovenská republika je nám celkem dobře dostupná a doba, kdy jsme byli jeden stát není tak vzdálená, můžeme i v této galerii nalést mnoho fotografií z této země. Hned několik "nej" se nachází na jediné a důležité spojnici, proto si dnes představíme nejfotografovanější místa Košicko-bohumínské dráhy, jak zní historický název hned tří současných tratí - 320 Bohumín - Čadca, 127 Čadca - Žilina a 180 Žilina - Košice.
Máme zde třetí prázdninový víkend a ani tentokrát vás neušetříme našeho Šotoušova průvodce po Česku. Minulé dva díly mapovaly nejvíce focená a navštěvovaná fotomísta podle zdejší fotogalerie. Dnes nabízíme poněkud lehčí téma. Probrali jsme statistiky, poptali se galeristů ŽelPage a sepsali několik míst, u nichž autora poznáte již z náhledu. Na jména těchto promotérů si určitě vzpomenete i o půlnoci. A teď už jen řečnická otázka: Kdo fotí nejvíce v Duchcově, Veselí nad Lužnicí, Pečkách, na pražském Žvahově a u odbočky Babín?
O minulém víkendu jste měli možnost přečíst si první díl z miniseriálu nazvaného „Šotoušův průvodce po Česku“. V něm jsme Vám představili několik známých míst na české železniční síti. Pro připomenutí to byly: Bezpráví, Blížejov, Červený Kostelec a Dolní Loučky. V dnešním pokračování putování po vyhlášených místech železničních fotografů zavítáme na výsostné území jednoho krále, dále se přesuneme na Liberecko, odtud pak východněji do pohoří Jeseníků a cestu zakončíme nedaleko Prahy, v Posázaví.
Beroun - Jediné přímé vlakové spojení ze severu na jih Čech a obráceně - za to lze považovat rychlík Bezdrev. Dalo by se říci, že tento již "tradiční" motorový rychlík je u konce svého slavného a mnoha fotografy vděčně dokumentovaného života. Bohužel, efektivita a financování provozu se jen málokdy pojí s atraktivitou pro železniční fanoušky a fotografy. Díky tomu se letos s tímto vlakem, pojmenovaném po stejnojmenném rybníku u Hluboké nad Vltavou, setkáváme pravděpodobně naposledy.
Hradec Králové - metropole Královéhradeckého kraje, ležící na soutoku Labe a Orlice. Město Hradec Králové je jedno z najvýznamnějších turistických a kulturních center Královéhradeckého kraje. Na území města a v jeho přilehlém okolí žije zhruba 95 tisíc obyvatel. Je zřejmé, že takovéto město vyžaduje kromě jiného i kvalitní dopravní infrastrukturu, do které neodmyslitelně patří i železniční síť. Je však nutno hned na úvod poznamenat, že Hradec Králové není tak významným železničním uzlem jako například sousední Pardubice. Na samotném území Hradce Králové můžeme najít 3 větší vlakové stanice. Největší a nejvýznaměnjší ja samozřejmě Hradec Králové hl.n., dalšími nádražími spíše maloměstského, menšího typu, ovšem nezanedbatelného významu pro obyvatele jednotlivých městských částí Hradce Králové, jsou Hradec Králové-Slezské předměstí a Hradec Králové-Kukleny. Dále jsou na území města i 2 menší zastávky - Plotiště nad Labem a Hradec Králové zastávka. Tento článek je zaměřen především na stanici Hradec Králové hlavní nádraží.
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Öffentliches Ausnutzung ohne klaren Genehmigung des Autors nicht gestattet.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2026 Spolek ŽelPage
in der CZ
Sonne
geht auf um 05:35
geht unter um 20:23