..: Norsko očima železničního nadšence: Fordem fjordem 2007, 4. díl :..

Naše stanové městečkoLetní výprava po krásách severní Evropy a jejich železničních zajímavostech se dostala do své druhé poloviny, ale také dosáhla svého nejsevernějšího bodu - po návštěvě Lillehammeru se posádka Fordu nyní přesouvá k přístavu Narvik. Kromě severské přírody je tato oblast unikátní výskytem největších a nejvýkonnějších strojů, jaké se na evropských kolejích dají potkat. Čtvrtý díl víkendového seriálu vás zavede na nejsevernější nádraží v Norsku i k obřímu nákladnímu terminálu, jenž oblast spojuje se sousedním Švédskem.

Díl čtvrtý - Za polárním kruhem

Narvik

Lokomotiva Rc6 1324 společnosti Connex v Narviku Po pěti dnech strávených putováním na sever jsme dorazili do přístavu Narvik. Ten se stal nejsevernějším místem naší cesty. V té chvíli jsme se nacházeli 3000 km severně od našeho domova. Město Narvik s 18 000 obyvateli patří k největším na severu Norska. Představuje důležitý přístav a průmyslové centrum severní části země. Během druhé světové války měl Narvik strategický význam pro zásobovací cesty v Severním moři, přepravu železné rudy ze Švédska do Evropy a proslul také výrobou těžké vody, potřebné pro pokusy s jadernou energií. V jeho okolí se proto svedly těžké boje při obsazování země německým Wehrmachtem a v závěrečné fázi války se Narvik stal místem velkých námořních bitev mezi nacistickými vojsky a spojenci při osvobozování Norska. V okolí Narviku tak nalezneme spoustu muzeí, památníků a památek na válečné období.

Posunovací lokomotiva společnosti MTAS v kolejišti vykládkového terminálu v NarvikuJá se do Narviku těšil zejména proto, že zde končí železniční trať Kiruna - Narvik. Ta byla vybudována pro přepravu železné rudy ze švédské Kiruny do zdejšího přístavu a je pověstná extrémně těžkými vlaky a výkonnými lokomotivami. V městském infocentru jsem si vyhledal mapu Narviku a vyrazil na obhlídku. Moje nadšení chladil vytrvalý déšť a velmi špatné světelné podmínky – zataženo, mlha, téměř šero. Takto jsem si Narvik nepředstavoval. Dorazil jsem na malé nádraží, kde právě přijel rychlík ze Švédska. Tento spoj má konečnou v Narviku, přijíždí dopoledne a v odpoledních hodinách se vrací zpět do Stockholmu. Po obhlídce čekárny, kde jsem objevil partu českých studentů, schovaných před deštěm a čekajících na vlak zpět do Švédska, jsem vyrazil podél kolejí směrem do přístavu. Nemohl jsem se dočkat. Asi po deseti minutách jsem dorazil na most, ze kterého bylo vidět kolejiště přístavu.

DM3 č. 1206 ´Sigrid´ odjíždí z  NarvikuA opravdu tam byly! V kolejišti stály v celé své mohutnosti jedny z nejzajímavějších a nejsilnějších funkčních elektrických lokomotiv v Evropě – tříčlánkové DM3. Jeden stroj čekal na odjezd s prázdným vlakem do Kiruny, druhý posunoval na vykládce. Pravda, nejedná se o žádné krasavice, ale vzhledem ke své mohutnosti a síle udělají opravdu dojem. Zůstal jsem na mostě, dokud první souprava neodjela a poté jsem se vydal blíže k terminálu. Mou snahu ale překazily všudypřítomné zákazy vstupu, zamčené brány a ploty. Alespoň přestalo pršet; bylo však stále zataženo. Vydal jsem se proto zpět směrem k městu, kde mě čekal zbytek naší skupiny. Po cestě jsem zahlédl, že druhá souprava odjíždí z terminálu, našel jsem aspoň trochu slušné místo a pořídil dokumentační fotografie. I když počasí nepřálo, byl jsem rád, že jsem na vlastní oči mohl vidět lokomotivy DM3 ještě v provozu. Po čtyřiceti letech služby jsou nahrazovány moderními, ještě výkonnějšími lokomotivami IORE a je pouze otázkou času, kdy jejich aktivní služba skončí úplně.

Narvik byl nejsevernějším a nejvzdálenějším místem našeho putování a od této chvíle jsme se již vraceli zpátky, směrem na jih. Vydali jsme se na Lofoty, ale vzhledem k nepříznivému počasí, jsme program na lofotských ostrovech zkrátili a trajektem se přeplavili zpět na pevninu. Jeli jsme podél pobřeží a navštěvovali mnohá zajímavá místa. Velkým zážitkem pro nás bylo koupání v mořské zátoce 200 km za polárním kruhem. Využili jsme příjemného teplého počasí, našli krásnou písčitou pláž a osvěžili se plaváním v Norském moři.

Bodø

Dvojice lokomotiv CD66 na nakládce kontejnerů v BodoMěsto Bodø je konečnou stanicí tratě Trondheim – Bodø. Jedná se o nejseverněji položenou stanici norského železničního sytému. (Pozn.: Norský Narvik je sice výše, ale je konečnou stanicí švédské železniční sítě a s jinými norskými městy není železnicí vůbec propojen. Také dopravce LKAB/MTAB, provozující rudné vlaky, je švédská společnost). Železniční doprava je zde velmi řídká - z osobní dopravy se provozuje kromě lokálních spojů Fauske - Bodø pouze několik párů rychlíků denně do Trondheimu a do Mosjøen. Na trati je možné zahlédnout zastaralé lokomotivy řady Di4 v čele rychlíků a moderní dieselové jednotky BM93 jako lokální osobní vlaky. Nákladní doprava stojí na provozu kontejnerových vlaků společnosti CargoNet. Jejich vozbu zajišťují tři páry silných dieselelektrických lokomotiv řady CD66. Tyto stroje, konkrétně čísla 66 406 a 66 401, jsem měl možnost si prohlédnout na kontejnerovém překladišti při čekání na nakládku kontejnerů.

V Bodø jsme navštívili velmi zajímavé letecké muzeum s expozicemi vojenského a civilního letectví a vychutnali si koupání v aquaparku. Poté jsme vyrazili dále na jih, směrem na Trondheim. Protože hlavní silnici E6 většinu její délky kopíruje také železniční trať Bodø – Trondheim, měli jsme při cestování možnost obdivovat scenérii železniční tratě v krásné norské přírodě, včetně mnoha mostů a tunelů.

Lokomotivy společnosti MTAB Nakládka kontejnerů v Bodo Je libo koupel v Norském moři? Mrazivá krása ledovce

Zakončení víkendového seriálu o cestě železničního nadšence norskou krajinou si můžete přečíst na našich stránkách již dnes odpoledne.


Otmar Humplík Poslat mail autorovi | 13.4.2008 (8:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Reportáže

More from Norsko


14.04.2008 (15:39)  
Jakou má ta trať z Narviku nosnost ? 30t na osu to ani UIC E5(25t/osa ?) nestačí.
Registered user CART 
14.04.2008 (9:17)  
Jenom jestli můžu k té poznámce na začátku - boje u Narviku byly sice urputné, ale netýkaly se osvobozování Norska, ale byly to spíš zoufalé pokusy Němce zadržet, nebo aspoň zpomalit, v roce 1940...
Ale to je fakt jen na okraj, na chvilku ve mně převážil militarista nad šotoušem.:)
13.04.2008 (9:29)  
V roce 2006 jsem měl tu čest projet si celé Norsko(tedy od Oslo letiště do Bodo).Přestože rád cestuji vlak,tak úmorných 18 hodin je až moc.Ale opravdu krásný výhledy.Zejména kolem polárního kruhu,kde vlaky se dostavají přes hory.Pár fotek o mém putování najdete na http://854.wz.cz/ (odkaz Norsko)
Correspondent or Member of ŽelPage Martin Grill  mail  
13.04.2008 (9:15)  
Už jsem se bál, že jsi DM3 nepotkal... :o) Jsou to impozantní a nádherné stroje, které vzhledem ke svému věku stále budí úctu...
Registered user Filki 
13.04.2008 (8:37)  
Tak ti čeští studenti jsme byli my :-) Sešlo se nás tam na tom nádraží pěkně teda...nějakej páreček z Prahy, kteří jeli zpátky do Švédska a pak naše čtyřčlenná skupinka, která přijela právě tím vlakem ze Švédska. Plus teda dalších osm lidí od vás :-) Tak zdravím cestovatele!

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2019 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko