Ústí nad Orlicí — Když 1. září roku 1845 vyjely první pravidelné vlaky na Severní státní dráze z Olomouce do Prahy, dočkali se ocelového oře i obyvatelé jednoho městečka na soutoku Třebovky s Tichou Orlicí. Ano, tím městečkem bylo Ústí nad Orlicí, případně Uście nad Orlicą či Wildenschwert, chcete-li. Až donedávna přitom málokterý šotouš tušil, kde se toto okresní město nachází, a proto v železničních kruzích padl návrh, aby bylo přejmenováno na MuMuN. To se však neujalo. Ústí nad Orlicí vešlo ve známost přibližně před šesti lety, kdy se začalo diskutovat o projektu stavby Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí a s ním související demolicí stávající výpravní budovy.
Někteří všímaví občané vypozorovali, že by se mohli díky ústecké nádražní budově alespoň trochu zviditelnit, a tak uspořádali řadu happeningů, z nichž jmenujme zejména slavnostní příjezd ministerské družiny rychlovlakem SC Pendolino přímo do centra dění. Vše vyústilo v prohlášení stavby za kulturní památku. Co ale s takovou památkou, kterou nechtějí ani České dráhy, ani Správa železniční dopravní cesty? Je to jasné. Zbourat ji nemůžeme, musíme počkat, až spadne sama. Nebo je to všechno jinak?
Co s ní?
Od doby, kdy se o demolici či zachování ústecké výpravní budovy začalo jednat, se objevilo několik návrhů, jak ji využít. Jelikož se stavba ukázala jako nevhodná pro umístění technologií staničního zabezpečovacího zařízení, měla sloužit např. jako městské muzeum, kulturní centrum či dokonce archiv SŽDC. To se ale teď mění. Na scénu přichází nový investor, jenž si je vědom historické a kulturní hodnoty této budovy a má pro ni takové využití, jaké svět ještě neviděl. V Ústí nad Orlicí bude otevřen první domov důchodců pro příznivce železnice v Evropské unii. Financování projektu je zajištěno přes evropské dotační tituly z Operačního programu Doprava, což nám pomůže tento program dočerpat.
Pojďme si nyní tento projekt blíže představit. Ačkoliv se jedná o teprve připravovaný záměr, je další popis proveden v přítomném čase, neboť je převzat z podnikatelského plánu investora.
Domov důchodců pro příznivce železnice im. Jana Pernera je zařízení, které svým klientům poskytuje služby ubytování i stravování, dále napomáhá s využitím volného času celou řadou volnočasových aktivit. Kapacita DDPŽ je pouhých 30 klientů, neboť zařízení dbá na ničím nerušený rozvoj osobnosti každého klienta. Zařízení je upraveno na bezbariérové, v obou křídlech budovy je umístěn výtah. Každý pokoj je vybaven osobním počítačem s přístupem na internet, přičemž ve složce oblíbené webového prohlížeče jsou uloženy odkazy na nejdůležitější servery (ŽelPage, K-report, Babitron, GRAPP, vlaky.net). Dále jsou pro potřeby klientů nainstalovány nejnovější verze různých železničních simulátorů, a to z oblasti práce strojvedoucího i vlakového dispečera. V pokoji rovněž nemohou chybět skobičky na zdi pro zavěšení oblíbených železničních kalendářů.
Světový unikát
Bylo by však zbytečné popisovat jednotlivé detaily řešení pokojů či celého zařízení, pokud bychom opomenuli to nejdůležitější. Bývalá výpravní budova je skrznaskrz protkána sítí modelové železnice, jež je zavedena do každého z pokojů. V jednotlivých pokojích se pak nachází vždy část trati se železniční stanicí, která je pojmenována dle přání konkrétního klienta. Dle předběžného průzkumu mezi potenciálními klienty by se až 10 stanic mělo jmenovat Bezpráví, proto bylo rozhodnuto, že konečné slovo při pojmenování stanic bude mít vždy dispečer kolejiště. Ten sídlí hned vedle místnosti ředitele a v době, kdy je zaveden provoz na kolejišti, dohlíží na jeho bezpečnost a plynulost.
Každý klient je při nástupu do zařízení vybaven startovacím setem, přičemž si může vybrat, zda dá přednost motorovým vozům, dieselovým nebo elektrickým lokomotivám či elektrickým jednotkám. Z již zmíněného průzkumu vyplynulo, že největší zájem bude o bardotky a brejlovce, investor tedy uvažuje o uzavření smlouvy s některým z dodavatelů, díky které by mohl získat množstevní slevu.
Další služby
Domov důchodců pro příznivce železnice nabízí svým klientům i další možnosti, jak využít volný čas. Jmenujme například tematické výlety do okolí, mezi které patří jízda zvláštním vlakem Mladějovské průmyslové dráhy, exkurze na různá pracoviště v rámci železniční stanice Česká Třebová nebo oblíbená hra najdi si svůj tunel v nedaleké Chocni. Speciální nízkopodlažní vlak pak zaveze klienty na železniční hřbitov v České Třebové, a to vždy každou lichou neděli, na Dušičky jsou vypravovány i posilové spoje.
Nespornou výhodou pro klienty ústeckého domova důchodců je i možnost zastavení jakéhokoliv vlaku (osobní dopravy) ve stanici Ústí nad Orlicí, a to s prominutím jinak požadovaného poplatku za mimořádné zastavení vlaku. Takový vlak pak zastaví přímo u bývalé výpravní budovy, neboť cesta podchodem na jiné nástupiště by mohla být pro klienty náročná.
Jak se k nám dostat?
Ústecký DDPŽ má celkem 4 oddělení, do nichž jsou klienti přijímáni dle své železniční orientace. Jsou to Oddělení železničních historiků (OŽH), Oddělení železničních fotografů (OŽF), Oddělení projížděčů tratí (OPT) a Oddělení tvůrců jízdního řádu (OTJŘ).
Při nástupu do DDPŽ je nutné ověření kvalifikačních předpokladů, tedy znalostí ze železniční historie (kdy přijel první vlak do náhodně vybrané železniční stanice v ČR), základů fotografie (co je to svätobrána, jak určíme správný násvit), znalostí železniční sítě (vyjmenovat všechny tunely v bývalém Československu a seřadit je podle délky) nebo tvorby jízdního řádu (výpočet provozních intervalů v železniční stanici Ústí nad Labem západ). Na základě tohoto krátkého testu je pak klient zařazen na vybrané oddělení.
Popřejme tedy investorovi, ať se mu jeho záměr vydaří. Je totiž i naším přáním, abychom své stáří prožili důstojně a pokud možno v takovém prostředí, které nám není cizí a které nás těší.
Upozornění: Čtete-li tuto aktualitu jindy než v posledním dnu v roce, pak vězte, že se jedná o silvestrovskou fikci.
Zdroje: ŠotoHouse Development, JŠP, WildDuck Agency


2) Brandýs. Chodit na zastávku přes pole nebo kvůli ní kupovat mikrobus nikdo nebude. Vlak má obce obsluhovat pokud možno přímo. Zachování stanice v Brandýse je možné i při zachování fotbalového hřiště (případně jeho mírném pootočení k řece). Trať od stanice do tunelu se v žádné variantě nestáčí hned u budovy. Jestli chce mít někdo extra široká nástupiště a zasáhnout hřiště jimi, je věc jiná. Jestliže je Brandýs v plánech označen jako zastávka, může plně využít stávající šířku tratě.
3) Dálková spojení. Na stávajícím "koridoru" nikdy souvislých 200 km/h neuděláte, musela by se mimo jiné zbořit velká část České Třebové (tunely mimo pomíjím). Navíc trať bude dále sloužit nákladním vlakům 120 km/h a regionální dopravě, z toho vyšší kapacitu nevytřískáte. Rychlým spojením Praha - Brno - Ostrava v osobní dopravě může sloužit řádně jen VRT. Žádné úpravy stávající tratě takové, aby sloužila i ostatním segmentům, nemohou konkurovat silničním spojením po dálnici. Ztratíte stovky lidí v regionech, ale tisíce nových žehlením nezískáte. Jsem pro souvislých 160 km/h (kde to je technicky reálné), ale bez zbytečného tunelování a rušení spojů pro menší města.
To mi tedy příjde celkem v pořádku, pro klopidlo žádný propad rychlosti a pro klasiku o 10kmh, celková délka tunelů 3,5km. Navíc se to dá dělat i po částech, na několika místech se protíná se stávající trasou. V porovnání s tím tunel o 3km delší který přinese V=160 Vvýj=200 co to je za zlepšení? Ostatní varianty mají těch tunelů ještě více, ano pak se lze dostat až někam k 230 ale jako proč, zase budeme tunit nějaký úsek na víceméně nevyužitelnou rychlost místo toho co bysme postavili trať novou, kratší a s rychlostí ještě citelně větší? Fakt chceme nutně dostat rychlovlaky na stejný pár kolejí spolu s couráky a náklady??
Jednoduse: ta zeleznice je tam v prve rade kvuli mestum jako Praha, Brno, Ostrava, Kosice, Viden, Bratislava,..., kvuli sidlum typu Brandys nad Orlici az v rade druhe a je spise historickou nahodou, ze vede zrovna pres Brandys.
http://www.mesto-brandys.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=927&id=1238&n=koridor-trasy-novych-trati
Staniční budova nijak neomezovala počet kolejí a rychlost
V sudé skupině měly být původně na pražské straně druhá a čtvrtá, tato čtvrtá kolej se obětovala a musí být na letohradské straně, jinak by snížení rychlosti muselo být ještě větší. Podívejte se na původní plány a na současný oblouk kolem budovy a nehlásejte bludy o neschopném projektantovi.
nedělat všechno dle zažitých šablon s tím, že vše ostatní musí ustoupit
Určení poloměru oblouku je zažitá šablona, nebo lze poloměr určit odborným šotoodhadem tak, aby hřiště (barabizna) zůstalo a přesto se mohlo jezdit 160?
Staniční budova nijak neomezovala počet kolejí a rychlost.
Opravdu? Já tuším, že původní plány počítaly ještě s jednou kolejí v liché skupině, která padla kvůli zachované budově a posunutí kolejiště k jihu.
nechápu, proč ve Všetatech stejná budova může sloužit železničnímu provozu a v Ústí nikoliv.
Tak se zkuste zamyslet, co je uvnitř těch budov a jestli technický stav budovy ve Všetatech umožní instalaci nové technologie (možná že není tak shnilá a rekonstrukci vydrží, možná že podstoupí stejný proces jako budova v ÚnO).
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
