..: Do Česka chce další soukromý dopravce, britský National Express :..

Jednotka Bombardier Talent2 dopravce NationalExpress DE, foto: National Express DeutschlandBirmingham — Kdo necestoval dálkovým autobusem v Británii nebo Irsku, tomu název National Express zatím mnohé neříká. Ve skutečnosti ale i česká veřejnost autobusy této společnosti pravidelně potkává – pod značkou Eurolines. Po úspěšné expanzi do Německa si teď dopravní gigant z Birminghamu brousí zuby i na regionální a rychlíkové linky v Česku. Věří, že by mohl uspět v některém z připravovaných výběrových řízení Ministerstva dopravy nebo jednotlivých krajů, a získat tak část nově otevřeného trhu, o nějž se již dnes uchází několik soukromých dopravců. Česká pobočka National Express je aktivní od začátku ledna pod vedením Jana Paroubka, který v minulosti v pozici provozního ředitele stál mj. při rozběhu obou soukromých dopravců na lince Praha – Ostrava. U RegioJetu se navíc podílel na první vlně soutěžních nabídek pro kraje v rámci akce Žluté jaro na železnici.

National Express CZ podle vyjádření představitelů společnosti zatím nemá zájem pouštět se do konkurenčního boje na komerčních linkách. Místo toho se chce zaměřit na plánovaná výběrová řízení, jež by postupně měla rozpustit monopol Českých drah na rychlíkových relacích. Nová železniční kancelář v Česku tak navazuje na nedávné rozšíření do Německa, kde NE uspěl v tendru na provoz dvou regionálních linek ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Od roku 2015 tak nahradí DB Regio na linkách RE 7 Rhein-Münsterland-Express (Rheine – Münster – Hagen – Wuppertal – Köln – Krefeld) a RB 48 Rhein-Wupper-Bahn (Wuppertal – Solingen – Köln – Bonn), na něž plánuje nasadit 36 elektrických jednotek Bombardier Talent 2. generace.

Kdo je National Express

National Express West Midlands - jeden z rozsáhlé rodiny dopravců, foto: National Express GroupVedle nového byznysu v Německu je National Express známý spíše jako provozovatel dálkových autobusových linek. Kromě sítě mezinárodních spojů Eurolines nabízí v několika zemích i vnitrostátní linkovou dopravu. Od dubna 2013 jeho autobusy pod značkou City2City spojují německá města od Mnichova až po Hamburk díky dlouho očekávanému uvolnění omezení v dálkové autobusové dopravě. Pod značkou ALSA provozuje National Express také rozsáhlou síť autobusových linek ve Španělsku, Portugalsku a Maroku, s napojením na mezinárodní linky Eurolines. Zcela odlišný je pak profil aktivit dopravce v USA a Kanadě, kde se firma zaměřuje spíše na místní dopravní systémy, včetně provozu řady školních linek.

Vůbec nejblíž k zamýšlenému českému projektu má ale National Express doma na britských ostrovech. Kromě provozu autobusové a tramvajové veřejné dopravy ve městech West Midlands, Coventry a Dundee je zde největším operátorem dálkových autobusových linek, s více než tisícovkou destinací v celém Spojeném království. Tato síť je ovšem z velké části pozůstatkem kdysi státního autobusového dopravce National Bus Company. Po jehož privatizaci v roce 1980 a následných transformacích se nový subjekt, nyní už pod značkou National Express, začal zaměřovat i na další odvětví dopravy.

National Express na železnici

Bombardier Electrostar (ř. 357) dopravce C2C, foto: National Express GroupPrvní železniční projekty spustila firma v roce 1996, kdy získala koncese na londýnskou letištní linku Gatwick Express a regionální expresy mezi Londýnem a hrabstvím Yorkshire. Do roku 2000 pak společnost získala dalších sedm železničních tras v Anglii, Walesu i Skotsku. Ani prudká drážní expanze však nebyla bez komplikací: k 1. červenci 2009, po necelých dvou letech provozu, oznámilo britské ministerstvo dopravy odnětí koncese divizi National Express East Coast. Reagovalo tak na oznámení dopravce, že pro tuto linku nadále neplánuje další investice, čímž by došlo k porušení smluvních podmínek. V důsledku tohoto kroku následně sesterská divize National Express East Anglia v roce 2011 nezískala očekávané tříleté prodloužení kontraktu na provozní soubor linek v širším okolí Londýna a její výkony v únoru 2012 převzala konkurenční skupina Abellio.

Z někdejších devíti provozních celků dnes National Express v Británii zastřešuje jedinou trasu, a to prostřednictvím dceřiné společnosti c2c Rail. Ta provozuje vlaky na 63,5 km dlouhé příměstské lince Essex Thameside po levém břehu Temže mezi východním Londýnem a pobřežními městy Southend-at-Sea a Shoeburyness. Jelikož jednou z podmínek koncese, udělené v roce 1996, byla i kompletní obnova vozového parku na trase, c2c koncem 90. let pronajala elektrické jednotky řady 302, které v letech 2000-2001 nahradilo 74 zcela nových elektrických souprav Bombardier Electrostar ř. 357 s kapacitou 262 cestujících a maximální, i když prakticky nevyužitelnou, rychlostí 160 km/h.

To, čím se National Express v současnosti může chlubit, je přesnost jeho vlaků: v létě 2010 vytvořily spoje c2c nový britský rekord v plnění jízdního řádu, s průměrnou přesností 98,8 % (dojezd do cílové stanice se zpožděním menším než 5 minut). V uplynulých letech byly tyto vlaky několikrát oceněny jako nejdochvilnější na celé síti Network Rail, zatímco dopravce samotný v letech 2005-2006 obdržel i cenu za kvalitu údržby vozidel. Společnost své provozní statistiky pravidelně zveřejňuje a pokud by stanovený standard za dané časové období nedodržela, je povinna započítat do svého tarifu slevy jako formu kompenzace.

Příležitosti v Česku?

C2C - v současnosti jediná aktivní železniční divize National Express v Británii, foto: National Express GroupNational Express CZ může čerpat ze zkušeností jednatele Jana Paroubka, který již v letech 2009-2010 stál u vypracování nabídek na provoz regionální dopravy u firmy RegioJet. Přestože Plzeňský kraj tehdejší tendr zrušil, Jihomoravský kraj na poslední chvíli změnil zadání a Pardubický kraj nakonec k avizované soutěži nepřistoupil, uspěl žlutý dopravce alespoň na historicky první uvolněné lince na Slovensku, mezi Bratislavou a Komárnem, kde zajišťuje dopravu v závazku veřejné služby až do roku 2019.

Zatímco krajské úřady v Česku mají od prosince 2009 uzavřené desetileté smlouvy (s možným prodloužením o dalších pět let) především s Českými drahami; určité otevírání trhu subvencované dopravy probíhá alespoň na rychlíkových linkách, garantovaných ministerstvem dopravy. Ani tento proces ovšem není bez značných komplikací: ačkoliv předchozí vedení MD ČR vyjadřovalo podporu dříve vypracovanému harmonogramu soutěžení meziregionálních linek, proces liberalizace prozatím nemá za sebou ani jediný úspěšný tendr. Ten historicky první, na linku R27 Olomouc – Krnov – Opava, byl zrušen loni v únoru po vyřazení jednoho ze dvou uchazečů. Další plánované výzvy se mezitím dostaly do několikaletého skluzu.

Na vyhlášení soutěže nyní čeká soubor dvou rychlíkových linek: R5 (Praha – Ústí n.L. – Cheb) a R20 (Praha – Ústí n.L. – Děčín). Ani přes deklarace ministra Zdeňka Žáka však dodnes nebyl zahájen proces výběru dopravce. V letošním roce zároveň skončí platnost dvojice kontroverzních kontraktů z roku 2006 na provoz linek R14 (Liberec – Pardubice) a R16 (Plzeň – Most). Vzhledem k aktuálnímu stavu celého procesu se patrně ani tyto trasy nestihnou vysoutěžit včas, čímž dojde k automatickému prodloužení objednávky u Českých drah.

Eurolines - takto zná National Express většina kontinentální Evropy, foto: National Express GroupPříliš mnoho optimismu novým dopravcům nedává ani programové prohlášení nastupující vlády Bohuslava Sobotky. To sice v kapitole Doprava na jedné straně vyjadřuje podporu liberalizaci železnice a vytvoření celostátního drážního regulátora; obratem však slibuje „posílení funkce Českých drah, a.s. (jako národního dopravce v oblasti dostupnosti veřejné osobní dopravy)“, čímž de facto odporuje nejen prvnímu cíli, ale také dlouhodobému směřování evropské legislativy ve věci postupného otevírání trhů veřejné dopravy. O úskalích liberalizace se ostatně nedávno přesvědčil dopravce Arriva vlaky poté, co neuspěl u pražského koordinátora Ropid s návrhem na zavedení posilové tangenciální linky Kralupy nad Vltavou – Praha-Libeň – Praha-Hostivař (– Benešov u Prahy), zatímco ve stejné době byla zavedena nová posilová linka S34 a bez soutěže přidělena na omezenou dobu společnosti KŽC Doprava. Zůstává tedy otázkou, zda dokáže National Express své dosavadní úspěchy i v českých podmínkách zopakovat, nebo alespoň napodobit.

Zdroj: iDNES.cz, National Express Group, C2C


Juraj Kováč Poslat mail autorovi Ohodnotit na Flattru | 7.1.2014 (22:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Dopravci

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 6 ... 14      Zpráv na stránku:   
10.01.2014 (15:17)  
Téoz: pri relácii Brno-Poprad primárny problém naozaj nie je cena, ale hlavne čas a pohodlie. Najrýchlejšie, najviac spojov aj najdrahšie (€40) je to cez Bratislavu, ale tam je to ruská ruleta, či stihnete prestup. Aj pre študenta je to katastrofa, ak musí z donútenia na 2h kysnúť v Bratislave. S deckami je to na guľku do hlavy. Severom je to zas o niečo pomalšie, to by mi nevadilo, ale napr. v Hraniciach treba nezmyselne dlho (40 min) čakať. A samozrejme v piatok poobede spoje z Brna na Bohumín sú narvané ako rybacie konzervy, to tiež deťom nespôsobuje zrovna radosť.

Okrem toho spojov je všeobecne málo. Ja by som chcel spoj, ktorý vyrazí z Brna poobede až podvečer a okolo 22:00 je v PP. Tento rok už je taká možnosť aj mimo piatku (Vindobona 16:22 z Brna, Ružín 17:55 z BA - po minulé roky končil okrem piatku v Žiline). Ale je to posledný spoj, takže ak ti v BA zdrhne rýchlik, tak môžeš ísť rovno do hotela (nočný vlak nepočítam, s deťmi nepoužiteľné, musel by som ich budiť v Poprade o 4:30 ráno). Ak plánuješ takto prespávať v hoteloch častejšie, tak to už si môžeš kúpiť BMW. :)

A to ešte nevieš, že môj cieľ nie je v Poprade na stanici, ale musím prestupovať na TEŽku, ktorá odchádza 5 min po plánovanom príchode rýchliku, ale TEŽka na zmeškané prípoje nečaká... Ak to trochu preženiem kvôli ilustrácii, povedal by som, že rovnaký komfort cestovania dosiahnem, ak budem naskakovať na nákladné vlaky... a bude to aj lacnejšie :)
registrovaný uživatel DB101 
10.01.2014 (15:07)  
@Robert Antonio

"Za situace, kdy železniční síť patří státu a dopravci platí ošupné za vlkm/hrtkm, pak nemáte ani vysoké vstupní investice, ani subaditivní náklady. Tudíž padají důvody pro přirozený monopol a tím i pro to údajně "druhé nejlepší řešení""

Mate pravdu, ze v tomto pripade odpadaji nektera kriteria na prirozeny monopol. Presto to Vase reseni nikdy nedosahne lepsiho vysledku nez onen "second best", protoze pracujete bez trznich principu. dokonce se Vam muze stat, ze vysledek bude horsi nez za monopolu, protoze misto "omezeneho trhu" nemate trh zadny.
Navic by se musel stat srovnat s hrozbou, ze kdyz nabidne prilis nizke "osupne", tak na dane trati nebude jezdit nikdo. Na druhe strane kdyz nabidne i o minimum vetsi osupne nez je nutne pro provoz, zase se oddaluje dal od onoho trzniho first bestu. Nehlede na to, ze takovy system ve kterem nejaky urednik, nedej boze snad i politik, urcuje osupne, opravdu neni zrovna robustni/stabilni... Jak vidite, nepovazuji Vase reseni za stastne.

Souhlasim s Vami v druhem bode, totiz ze stat zbytecnou regulaci casto prispiva ke vznikani monopolu.
registrovaný uživatel Kakov 
10.01.2014 (14:58)  
Keprt: auto nezneužívám, nejsem jeho rukojmím, ale ty průměrně dvě jízdy týdně

toto je velmi rozumný přístup, tak by to mělo správně být,

ale většina české populace má bohužel jiný názor, koukal by jste kolik žáků na střední škole (v 15 letech) je frustrováno skutečností, že nemůžou jezdit do školy autem....
registrovaný uživatel Kakov 
10.01.2014 (14:48)  
Keprt: jel jsem po dalnici D posledni rok 4× a pokaždé kolona min. na 1 hodinu, vrchol byl tam kolona 4 hodiny a zpět 3. možná to je nějakou špičkou, takže já raději vlak.....
10.01.2014 (14:46)  
Sim
Jak bych to řešil? Zatím auto nemám, protože na obyčejné cesty mi vždycky vlak/bus stačil (bydlím v Brně). Auto využiji jen příležitostně, když potřebuji odvézt nějaký větší náklad. K tomu využívám brněnský carsharing. Sharovaná auta stojí od 6 Kč/km, v čemž je započítaná amortizace, benzín i servis. Takže když nevezu náklad, je VHD výrazně levnější.
Teď se stěhuji do Veverské Bítýšky (10 km od Brna), a tam už plánuji koupit nějakou starší škodovku (~40 kKč, najeto ~150 kkm), protože jezdit pokaždé pro sharované auto už je na dlouhé lokte. Pro jízdu s nákladem, 2x měsíčně velký nákup, a občasné zajetí do Kuřimi k vlaku, když zrovna nenavazuje bus, to stačí. Počítám, že u takhle staré šunky bude dražší servis, ale s ~5000 km ročně se to vyplatí stále více nežli nové auto. Zároveň ale kvůli vyšší ceně za km vyjde vlak stejně nebo levněji i v 4členné rodině. Doporučuji tento postup každému, kdo auto v garáži potřebuje, ale zároveň nechce, aby mu přirostlo k zadku na všech cestách.

Pak je tu ještě jeden faktor, pravda související s mou prací. Příští týden jedu na službku do Švajcu. Buď pojedu s šéfem 10 hodin autem (benzín platí on) a celou cestu budeme tlachat a koukat z okna. Anebo 12 hodin vlakem (~70 EUR), kdy během cesty na noťasu udělám práci za ~150 EUR. Co si asi vyberu, i kdybych na ekologii úplně kašlal?

Co se týče dětí, nemohu sloužit, neb děti zatím nemám. Co ale vidím kolem sebe, že za posledních 20 let se výrazně zvýšil počet zbytečností, které lidi tahají na cesty "kvůli dětem". Teď nemyslím úplná mimina, ale třeba děti od dvou let výše. Do auta se toho vejde hromada a když si někdo zvykne na tuhle hromadu, není divu, že si nedovede představit cestovat VHD. Viděl jsem, jak v Asii cestují rodiny třeba 3 dny vlakem a pak maršrutkou, mají s sebou jen nutné věci na cestu, ale i malé děti vypadaly spokojeně a rozhodně netrpěly nedostatkem videoher, čmárátek ani pitíček v krabičkách :-) Místo sedačky šátek, místo balíku pamprsek (zejméně v Číně) prostřihnuté gaťky a bezplenková metoda (tu chceme se ženou také zkusit :-)...
registrovaný uživatel zdenda 
10.01.2014 (14:46)  
Pěkná diskuse, ale skutečnost je ta, že drtivá většina lidí je extrémně líná a tím, že si automaticky pořizují auto i lidi ve velkých městech, se životní prostředí v nich stává neúnosný. O Praze škoda mluvit a z Brna se za posledních deset let stalo území extrémně smradlavé a zamořené všudypřítomnými auty. COž však lidem nevadí, protože to berou jako samozřejmost. Otázkou je, jak to tohle budou vnímat další generace za 10 či 20 let, protože počet aut na silnicích se neustále zvyšuje. A čím víc silničních staveb, tím víc aut logicky.
registrovaný uživatel Nechic  mail  
10.01.2014 (14:33)  
Sim: Vnímání času mi vždy přišlo v autě delší než ve vlaku. V něm to celkem uteče. Osobně bych místo klopidla volil kupata pro rodiny s dětmi (což vám dává nárok z Plzně na Bbdgmee a téměř jistotu prázdného kupé). V kupé s dítětem je to v soukromí jako v autě, max. si k vám někdo přisedne, ale lidé se celkem straní rodin s dětmi, tak máte větší jistotu soukromí ;-) Pak cena je také nižší, o víkendu dokonce sonéčko.
registrovaný uživatel Sim 
10.01.2014 (14:08)  
Keprt > diky za reakci ... a priznavam, ze sem se "ukouk", bo sem narazel na Zlamalikovo rypani o nakladech na auto a omylem to smeroval na vas (no, vsak Zlamalik nebo Keprt, vzdyt to zni skoro stejne, ne O:-). S vasim nazorem na naklady jsem ve shode ... nicmene presto jsem zatim stale jeste naklonenej vlaku - mozna proto, ze jsem to autem jel v prosinci a prijemny to nebylo, prestoze jsem za 4 hodiny byl doma.

Timto se tedy Keprtovi omlouvam a prosim o reakci Zlamalika, se kterym jinak nazorove souhlasim, ale jeho narazky v prispevku 09.01.2014 (11:34) nepobiram. Podobne treba R-A...
registrovaný uživatel Keprt 
10.01.2014 (13:42)  
Sim: nevím, čím jsem si zasloužil cílení na sebe, ale odpovím :-)
Započítávání nákladů auta - někde jsem tu psal, že toto neřeším, protože náklady na provoz auta považuju za marginální oproti výhodám/možnostem, které mi/rodině poskytuje. Já bych z Plzně do Ostravy s miminkem jel autem. Výhody jsou zřejmé; riziko - D1 - jezdím tam tak jednou ročně a zatím jsem neměl problém, takže - naprosto subjektivně - s ní nemám problém. Až tam někdy zakysnu (pokud možno s dítětem na palubě), tak se třeba napříště budu rozhodovat jinak. Ale rozhoduji se teď, na základě dosavadních zkušeností, a volil bych auto.

Obecně: běžně jezdíme na jednodenní cesty s kočárkem MHD a PID-panťáky (bydlíme na trati 091), ale pokud je to někam dál nebo na delší čas, auto je velmi významným pomocníkem a zlepšovatelem kvality života. Kdybychom bydleli na Vinohradech, skvěle zásobený obchod měli za rohem, babičku v Hostivaři a na dovolenou jezdili do kempu do Motola, asi by to šlo bez auta, ale jakmile něco z toho neklpane, začíná to být bez auta s rodinou problém :-) Jestli mě někdo kvůli těmto postojům bude považovat za líné rochnící se prase, prosím, já se sebou to mám srovnané a jsem přesvědčen, že auto nezneužívám, nejsem jeho rukojmím, ale ty průměrně dvě jízdy týdně, co vykonám, mi ten život zkvalitní a kdby to tak dělai všichni, co mají tu možnost, i to životní prostředí by to pocítilo.
registrovaný uživatel Sim 
10.01.2014 (13:11)  
Jo, cekal jsem, kdy se to opet zvrtne ... a stalo se relativne rychle :-D

... takze, at se bavime o konkretni veci. Rad bych slysel nazor ostatnich, bo sam se zatim nedokazu rozhodnout. Chystam se s rodinkou na vikend z Plzne do Ostravy. Donedavna ciste vlakova zalezitost se diky existenci pulrocniho mimina ponekud komplikuje, na stranu druhou, zimni kodrcani se po D1 rozhodne nepatri k mym oblibenym kratochvilim. Takze, otazka zni ... jak to vyresit? Jet vlakem nebo autem?
- auto mam, benzin me vyjde na jednu cestu na 1000 az 1500, rocni najezd je takovy, ze servisku delam kvuli casu a ne kvuli najetym km, to samy pneu (menim je ne kvuli ojeti, ale proto, ze uz jsou stary) a tak dal ... dalnicni znamku mam, takze ano, jeste neco na vodu do ostrikovacu pripoctem, ale pokud to nekde nezborim, tak je to asi komplet, co muzu pocitat. Jenze se mi nechce jet po D1, kde by to bylo za 4 hodiny vyrizeny, pokud pojedu vrchem, bude to prijemnejsi, ale potrva to 6 hodin a to uz je zas otrava i pro me.
- pendolino jede primo bez prestupu, ale jak operativne se bude nakladat decko v kocarku, skladaci postylka a dva kufry se vsema vecma, co potrebujem s sebou, to si radsi ani nechci predstavovat. Navic v cili cesty to bez auta bude docela opruz a i kdyz mam moznost si tam auto pujcit, musel bych poresit jeste sedacku pro drobka, kterou sice mam, ale rozhodne ji nebudu tahat vlakem. Cenove to vychazi na 1000 az 1500, navic je potreba pripocitat MHD, takze casove (6h) i financne to vyjde podobne, jako s tim autem. Mensi nervy po ceste jsou vyvazeny zvysenym chaosem pri nakladani a vykladani vseho do a z vlaku. Na cestu zpatky je ale klopidlo nepouzitelne, jede v blbe casove poloze ... takze asi to vyhraje cerny + kozenkovy krychlik na Plzen. O par stovek levnejsi nez v klopidle nebo autem, ale prostor a komfort nizsi, nez mam v aute. Zase ale nemusim rozebirat hadraplan (u cernych).

A ted mi reknete, jak byste to resili vy. Zejmena me zajima treba nazor Keprta, protoze fakt nevim, co dalsiho bych mel do provozu auta zapocitavat.
  1 2 3 4 5 6 ... 14      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko