Sofia — Již od loňského roku se Bulhaři snaží prodat nákladní divizi Bulharských železnic (BDŽ). Ještě ani nebyla privatizace vyhlášena a už se objevily „zaručené zprávy“ o tom, kdo cargo určitě získá. Nejčastěji se hovořilo o Ruských železnicích (RŽD), protože Rusové jednali v té době jak o koupi přístavu v Soluni, tak o privatizaci řeckých drah. To ale následně ruská strana vyvrátila s tím, že cesta přes Bulharsko téměř nikam nevede. Navíc objem nákladní a zejména kontejnerové dopravy v Bulharsku je tak malý, že celoroční bulharský objem přepravy ani nedosahuje přepravy RŽD po Rusku za jediný den. Následně se objevily fámy o tom, že bulharskou nákladní divizi chtějí koupit Turci, což se stalo velkým problémem pro některé bulharské politiky.
Se zajímavým, ale nakonec nerealizovaným nápadem přišel bulharský premiér Bojko Borisov. V roce 2003 si Bulhaři objednali u německé společnosti Siemens 50 souprav Desiro, ať již v dieselové nebo elektrické verzi. To jsou vlastně jediné nové soupravy, které jezdí po Bulharsku od roku 1989. První dodávka byla realizována v roce 2005, úvěr ve výši 190 miliónů eur poskytla německá banka KfW. Jenže BDŽ své závazky neplnily a německá banka chtěla na počátku roku 2012 zablokovat a BDŽ odebrat soupravy, za které neplatily. Bulharský premiér uvažoval, že by se celé cargo předvedlo společnosti Siemens a tím se vyrovnaly dluhy, které Němci evidovali.
Přesto, že BDŽ prošly v roce 2011 restrukturalizací včetně výrazného snižovaní stavu zaměstnanců, což se neobešlo bez stávek, jsou i nadále v ekonomických problémech. Jen za prvních deset měsíců roku 2011 vykázaly BDŽ jako celek ztrátu 771 milionů leva (10,064 miliardy Kč), i když nákladní divize byla mírně v zisku. Finanční situace železnic se navíc zkomplikovala, když vláda rozhodla o zastavení státní dotace pro bulharské železnice, neboť ty nebyly schopny splácet své závazky Světové bance. Splácení převzal stát, protože na půjčku dal státní záruku. Bulharské ministerstvo dopravy vyčíslilo aktiva carga na 320 milionů leva (4,177 miliardy Kč) a předpokládá, že by privatizací mohlo získat alespoň 200 milionů leva. Někteří ekonomové považují za reálnější spíše částku kolem 100 milionů leva (1,305 miliardy Kč).
Bulharská agentura pro privatizaci a postprivatizační kontrolu uvádí, že jejím cílem je zachovat podnikatelskou činnost v nákladní železniční dopravě, nový vlastník by měl pomoci s modernizací železničního sektoru v Bulharsku a přinést investice do koupené společnosti. Společnost se prodá jako celek, bulharský stát si v něm nenechá – přímo ani přes prostředníka – žádný podíl. Očekává se, že nový vlastník přijme závazek vůči stávajícím zaměstnancům, aby nebyl porušen sociální smír. Nový vlastník by měl mít alespoň desetileté zkušenosti s nákladní železniční dopravou a měl by vlastnit příslušné certifikace. Měl by mít auditovaný obrat minimálně 400 miliónů eur ročně.
První pokus dvoukolového výběrového řízení skončil nezdarem. Podklady si vyzvedlo šest zájemců – tři z nich byli zastoupeni jen právnickými kancelářemi. Dalšími byly bulharská Duet Realuey Bulgaria, za kterou stojí britský fond Duet Group, rumunská Grup Feroviar Roman a u nás dobře známá nadnárodní společnost AWT. Jenže AWT se vzdala účasti a zbývající 4 uchazeči nesplnili kvalifikační podmínky. Do druhého kola výběrového řízení tak postoupila jen jediná společnost – Duet Realuey Bulgaria – která byla navíc založena jen tři dny před podáním nabídky a v obchodním rejstříku měla uvedený základní kapitál ve výši 10 leva. Pro nedostatek silného zájmu investorů proto privatizační agentury prodej zastavila.
Podmínky byly mírně modifikovány, třeba obrat za rok byl snížen na 100 miliónů eur za každý z posledních třech let. Záloha na účast ve výběrovém řízení byla stanovena na 20 miliónů eur. Zadávací dokumentaci pro druhé výběrové řízení si vyzvedlo 9 uchazečů, nabídky, o kterých se bude dále jednat a budou posuzovány, podali čtyři uchazeči. Rumunská Grup Feroviar Roman to zkoušela již v prvním výběrovém řízení. Za bulharskou společností Blgarski Cargo Ekspress stojí podnikatel Cyril George Domuschievs, který je vlastníkem „bulharského námořnictva“ (Български морски флот). Třetí společností je rakouská Donau-Finanz und Transport GmbH Beteiligung. Poslední je First Investment Bank – a u té se zatím bulharským novinářům nepodařilo vypátrat, čí zájmy zastupuje.
Zdroje: Investor [1], [2], [3], [4], [5], Invest Bulgaria, Novinite [1], [2], Přepočet, Railway Insider
1 2 | Zpráv na stránku: |
- mate "vnitrniho" cloveka, ktereho seznamite s dotazem a bude chodit jako sileny 2-3 dny aby nasel spravneho zamestnance v tarifnim oddeleni, ktery mu rekne nakonec cenu. To je nejlepsi pripad.
- nykdo na poptavku ne odpovi, nebo napise cenu+podminky, ktere v prubehu nebo po preprave se zjisti ze byly chybne...
Je ale i pravda ze pro drobne zasilky neni alternativa, protoze zadny soukromy zel.dopravce nechce mit nic spolecneho s prepravou 1-5 vagonu. V tom smyslu spoluprace s BDZ Cargo je obcas prinucena :)
Co se tyce budoucna - vetsi cast soukromniku ma podporu z materskych spolecnosti, ktere napr. objednavaji tranzitni vlaky. V tom smyslu oni urcite budou mit rust v prepravach. BDZ Cargo ma mirne sance pro zlepreni situaci s ohledem na to, ze je jedinim dopravcem, ktery muze obsluhovat napr. trajekt Varna-Kavkaz (Rusko). (V tom vidim i zajem ceskych investoru pro nakup BDZ Cargo, ktere by chteli drzet v ruce pristup na rusky trh.) Bohuzel vsechny dopravci v blizkem obdobi budou mit velke problemy se zamestnanim specialistu. Vetsi cast odborniku uz je starsi nez 45-50 let (v nekterych pripadech i nad 60 let), mlade zamestnanci nemaji pracovni zkusenost, protoze nemaji kde ji obdrzet. To ale momentalne je na zadnim planu, protoze management vsech spolecnosti a statu je prilis obsazeny resenim svich soukromych problemu... Doufam ze ten trend se zmeni a soucasne problemy najdou sve reseni. V tom muze pomoci i Ceska praxe :)
http://spz.logout.cz/vozidla/ellokbdz.html
odhaduji, že jde o řadu 242 ...
Děkuji
Zpravu, kterou jste nabydly Vasim ctenarum je sice spravna, ale s datumem Duben 2013... Dnes je jiz rijen. Ano, Bulharske statni drahy byly k prodeji, ale proces byl zrusen a to v cervnu. Stalo se to uz pri nove vlade, ktera zadny prodej drah odmyta. Predchozi vlada mela orientaci k silnicni doprave, na co se muzete sami uverit pri navsteve Bulharska (napr. dalnice ze Sofie do Burgasu byla dokoncena). Problemy, ktere maji nasi drahy jsou podobne tem, ktery maji i CD. Na prvnim miste politiky spekuluji s financni stabilitou spolecnosti, coz ovlivnuje zamestnance, ktere nemaji motivace k praci. Na druhem miste, za poslednich 5 let struktura spolecnosti pretrpela 4 zmeny, ktere v zadnem pripade ne privedli k snizeni nakladu ci zviseni zisku.
V clanku jste citovali "ruskou stranu" (bez uvedeni zdroju), ktera "uvedla" ze zeleznice nikam nevede. Kdyby nikam nevedla, tak proc DB Schenker ci Rail Cargo Austria maji svoji vlastni pobocky (dopravce) u nas a spolu s Rumunskou Grampet (BZK) drzi cca 30%-35% zeleznicniho nakladniho trhu? Momentalne vysepopsane spolecnosti drzi taky 25% tranzitu nakladu, s zamerem v budoucim roku mit rust o vic nez 15%...
Takze, informace, kterou jste popsali (nebo prelozili), neni uplne spravna a potrebuje vetsi analyzu predtim, nez by byla predstavena Vasim ctenarum.
Slunecny pozdrav z Bulharska :)
Tohle je takova skryte naprosto kouzelna veta.
Ze bych ji chtel zcela rozporovat, ale v Atenach je velky pristav a nejak se to z tech Aten musi dostat i pryc, ne? Akorat to zas nevim, jestli mluvi o vyhodnost bulharskeho carga nebo o vyhodnosti bulharskych koleji (nebo nejake te jedne dvou tratich)
PS: Pokud ta hlavni unikova trasa na sever vede pres Makedonii, tak ta veta plati absolutne:)
Stejně tak nechápu, co je k divení, že v zemi, kde není skoro co vozit, protože jaksi moc nejsou suroviny, průmysl a tranzit, ale o to větší je tam korupce a tunelování, státní cargo nefuguje stejně jako v zemi, kde je to přesně naopak. Ta srovnávací úvaha je opravdu originální.
1 2 | Zpráv na stránku: |
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Korrespondent oder ŽP Mitglied, - Editor oder ŽP Admin
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.