Oslo — Zazní-li jméno Edvard Munch, vybaví se některým jeho obraz Křik. Ten byl sice namalován autorem ve čtyřech různých, mírně se lišících provedeních, ale hodně ho „zpopularizovali“ před pár lety lupiči. V roce 1994 odcizili jednu verzi obrazu z Národní galerie, v roce 2004 pak další verzi z Munchova muzea. Současně byl ukraden i další obraz – Madona. K loupeži došlo v přítomnosti řady návštěvníků, mezi kterými propukla panika. Munchovo muzeum v Oslu bylo po krádeži deset měsíců zavřeno a věnovalo tuto dobu důkladné modernizaci svého bezpečnostního zajištění. Muzeum obrazy po roce marného policejního pátrání oželelo. Obrazy se ale podařilo muzeím znovu získat. Přesto, že byl Křik zloději poškozen, už je znovu vystaven. Výčet ukradených Munchových děl je ale delší, občas se zlodějům podařilo ukrást jen kopie..Další verze Křiku pak byla prodána v loňském roce prostřednictvím aukční síně Sotheby´s za závratných 119 milionů amerických dolarů. Přitom před aukcí se očekávala cena kolem 80 milionů dolarů. Co má ale Munch společného s železnicí? Společnost Flytoget, která provozuje expresy mezi centrem hlavního norského města a letištěm Oslo, vyzdobila dvě ze svých souprav prvky z Munchova nejznámějšího obrazu – „Křik“.

Náklady byly hrazeny ze státního rozpočtu 600 tisíci norskými korunami. Paní generální ředitelka Linda Bernander Silseth prozradila, že „výzdoby“ vně i uvnitř vozů se dočká i zbývajících 14 souprav. Uměleckého ztvárnění se ujal Finger Enso, který se o vizuální identitu Flytoget stará už téměř 15 let. Ten vyvracel i fotomontáž deníku Aftenposten – neuvažovalo se o úpravě čela vozu, které bývá občas poškozeno při srážce se zvířaty, zejména s losy. Spolupráci oceňuje i ředitel Munchova muzea, protože velká část cestujících letecky se na letiště dopravuje vlakem a dopravce bude poskytovat informace také o dalších akcích muzea.

Při příležitosti 150. výročí narození umělce spojila své síly dvě muzea a představí průřez Munchovým dílem. Národní galerie připravila přehlídku děl z let 1882 až 1903, Munchovo muzeum pak představuje díla z jeho posledních 40 let života. Přes 250 obrazů je možno zhlédnout do 13. října.

„Můj dojem je, že Norové vzali Muncha jako součást jejich přirozeného prostředí tak trochu samozřejmě a teď zjišťují, že se jedná o velmi důležitého umělce, a to nejen pro ně, ale i pro zbytek světa. To jim dodává ještě více národní hrdosti a možná i národní identity,“ říká Stein Olav Heinrichsen ředitel Munchova muzea. „Pro Nory je kultura lyžování nebo jít do kina, ne na výtvarné umění“, dodává Heidi Thon, marketingová ředitelka VistOSLO, a pokračuje: „To se teď mění. Umění se stalo součástí norské společnosti.“

Edvard Munch „se dočká“ i nového muzea. Po delším politickém dohadování (ta se točila zejména kolem ceny – 1,7 miliardy NOK – a umístění – někteří zastávali názor, že nové muzeum má být postaveno ve stejné lokalitě, jako to původní) a čtyři roky po té, co španělská architektonická kancelář Herreros Arquitectos vyhrála soutěž na přestavbu nábřeží Bjørvika v Oslu, bylo představeno velkolepé řešení. Prosklené muzeum – nebo spíše betonová budova ve skleněné skořápce – s výstavní plochou 1100 m² bude výraznou dominantou a v noci bude zářit jako lucerna. Pokud půjde vše podle plánů, mělo by přivítat první návštěvníky v roce 2018. Architekt Juan Herreros se snaží z prostoru bývalých loděnic o vytvoření „Fjord City“ – projektu, který otevře nové město směrem k moři. 200 m od muzea byla nedávno otevřena budova opery, v lokalitě by měla vzniknout další kulturní zařízení,k hotely, domy pro bydlení ale kanceláře a obchody.

Původní muzeum bylo otevřeno v roce 1963 u příležitosti 100. výročí Munchova narození. Do jeho sbírek se postupně dostala více než polovina umělcova celoživotního díla – 1150 obrazů, 7700 kreseb, 200 skic, 17 800 grafických listů, 21 soch. ale i fotografie pořízené umělcem. Nové muzeum nabídne téměř čtyřnásobnou plochu a tak bude možno představit spoustu děl dosud uzavřených jen v depozitáři.

Edvard Munch se narodil 12. prosince 1863. Když začal vystavovat své obrazy, veřejnost zpočátku nerozuměla jeho expresionistickému stylu a temným motivům zobrazujícím sexualitu, šílenství a drogy. Jeho výstava v Berlíně v roce 1892 musel být pro svou provokativnost po několika dnech zrušena. Stal se vlivným představitelem moderny. Dnes patří Edvard Munch mezi trojici nejuznávanějších norských umělců – společně s hudebním skladatelem Edvardem Griegem a dramatikem Henrikem Ibsenem. Pokud nebudete mít možnost se do Osla v nejbližších dnech na výstavu podívat, můžete se projít alespoň virtuální galerií.

Fotografie ze slavnostního odhalení na nádraží v Oslo zveřejněny s laskavým souhlasem autorky - paní Kristine Bjørge.

Zdroje: AFA News, Aftenposten [1], [2], Air Rail News, artlyst, iDNES.cz, IHNED.cz, MUNCH museet, Times Live, The Guardian, The Wall Street Journal, Yahoo! News