..: Munchův Křik na vagónech norského dopravce Flytoget :..

Autoportrét v Kodani, 1909, olej na plátně, 100 x 110 cm, foto: Edvard Munch Oslo — Zazní-li jméno Edvard Munch, vybaví se některým jeho obraz Křik. Ten byl sice namalován autorem ve čtyřech různých, mírně se lišících provedeních, ale hodně ho „zpopularizovali“ před pár lety lupiči. V roce 1994 odcizili jednu verzi obrazu z Národní galerie, v roce 2004 pak další verzi z Munchova muzea. Současně byl ukraden i další obraz – Madona. K loupeži došlo v přítomnosti řady návštěvníků, mezi kterými propukla panika. Munchovo muzeum v Oslu bylo po krádeži deset měsíců zavřeno a věnovalo tuto dobu důkladné modernizaci svého bezpečnostního zajištění. Muzeum obrazy po roce marného policejního pátrání oželelo. Obrazy se ale podařilo muzeím znovu získat. Přesto, že byl Křik zloději poškozen, už je znovu vystaven. Výčet ukradených Munchových děl je ale delší, občas se zlodějům podařilo ukrást jen kopie..Další verze Křiku pak byla prodána v loňském roce prostřednictvím aukční síně Sotheby´s za závratných 119 milionů amerických dolarů. Přitom před aukcí se očekávala cena kolem 80 milionů dolarů. Co má ale Munch společného s železnicí? Společnost Flytoget, která provozuje expresy mezi centrem hlavního norského města a letištěm Oslo, vyzdobila dvě ze svých souprav prvky z Munchova nejznámějšího obrazu – „Křik“.

Náklady byly hrazeny ze státního rozpočtu 600 tisíci norskými korunami. Paní generální ředitelka Linda Bernander Silseth prozradila, že „výzdoby“ vně i uvnitř vozů se dočká i zbývajících 14 souprav. Uměleckého ztvárnění se ujal Finger Enso, který se o vizuální identitu Flytoget stará už téměř 15 let. Ten vyvracel i fotomontáž deníku Aftenposten – neuvažovalo se o úpravě čela vozu, které bývá občas poškozeno při srážce se zvířaty, zejména s losy. Spolupráci oceňuje i ředitel Munchova muzea, protože velká část cestujících letecky se na letiště dopravuje vlakem a dopravce bude poskytovat informace také o dalších akcích muzea.

Slavnostní roll out - generální ředitelka Flytoget Linda Bernander Silseth a autror Finger Enso, foto: Kristine Bjørge Slavnostní roll out, foto: Kristine Bjørge Slavnostní roll out, foto: Kristine Bjørge Slavnostní roll out, foto: Kristine Bjørge Slavnostní roll out - je libo dortík?, foto: Kristine Bjørge Slavnostní roll out, foto: Kristine Bjørge

Při příležitosti 150. výročí narození umělce spojila své síly dvě muzea a představí průřez Munchovým dílem. Národní galerie připravila přehlídku děl z let 1882 až 1903, Munchovo muzeum pak představuje díla z jeho posledních 40 let života. Přes 250 obrazů je možno zhlédnout do 13. října.

„Můj dojem je, že Norové vzali Muncha jako součást jejich přirozeného prostředí tak trochu samozřejmě a teď zjišťují, že se jedná o velmi důležitého umělce, a to nejen pro ně, ale i pro zbytek světa. To jim dodává ještě více národní hrdosti a možná i národní identity,“ říká Stein Olav Heinrichsen ředitel Munchova muzea. „Pro Nory je kultura lyžování nebo jít do kina, ne na výtvarné umění“, dodává Heidi Thon, marketingová ředitelka VistOSLO, a pokračuje: „To se teď mění. Umění se stalo součástí norské společnosti.“

Vizualizace nového Munchova muzea, foto: Herreros Arquitectos Edvard Munch „se dočká“ i nového muzea. Po delším politickém dohadování (ta se točila zejména kolem ceny – 1,7 miliardy NOK – a umístění – někteří zastávali názor, že nové muzeum má být postaveno ve stejné lokalitě, jako to původní) a čtyři roky po té, co španělská architektonická kancelář Herreros Arquitectos vyhrála soutěž na přestavbu nábřeží Bjørvika v Oslu, bylo představeno velkolepé řešení. Prosklené muzeum – nebo spíše betonová budova ve skleněné skořápce – s výstavní plochou 1100 m² bude výraznou dominantou a v noci bude zářit jako lucerna. Pokud půjde vše podle plánů, mělo by přivítat první návštěvníky v roce 2018. Architekt Juan Herreros se snaží z prostoru bývalých loděnic o vytvoření „Fjord City“ – projektu, který otevře nové město směrem k moři. 200 m od muzea byla nedávno otevřena budova opery, v lokalitě by měla vzniknout další kulturní zařízení,k hotely, domy pro bydlení ale kanceláře a obchody.

Původní muzeum bylo otevřeno v roce 1963 u příležitosti 100. výročí Munchova narození. Do jeho sbírek se postupně dostala více než polovina umělcova celoživotního díla – 1150 obrazů, 7700 kreseb, 200 skic, 17 800 grafických listů, 21 soch. ale i fotografie pořízené umělcem. Nové muzeum nabídne téměř čtyřnásobnou plochu a tak bude možno představit spoustu děl dosud uzavřených jen v depozitáři.

Edvard Munch se narodil 12. prosince 1863. Když začal vystavovat své obrazy, veřejnost zpočátku nerozuměla jeho expresionistickému stylu a temným motivům zobrazujícím sexualitu, šílenství a drogy. Jeho výstava v Berlíně v roce 1892 musel být pro svou provokativnost po několika dnech zrušena. Stal se vlivným představitelem moderny. Dnes patří Edvard Munch mezi trojici nejuznávanějších norských umělců – společně s hudebním skladatelem Edvardem Griegem a dramatikem Henrikem Ibsenem. Pokud nebudete mít možnost se do Osla v nejbližších dnech na výstavu podívat, můžete se projít alespoň virtuální galerií.

Tanec života, 1900, olej na plátně 125,5 x 190,5 cm, foto: Edvard Munch Červené a bílé, 1894, olej na plátně, 93 x 125 cm, foto: Edvard Munch Separace 1900, olej na plátně, 125,5 x 190,5 cm, foto: Edvard Munch Amor a Psyche, 1907, olej na plátně 119,5 x 99 cm, foto: Edvard Munch Cupido, 1907, tužka a olej na desce, 65 x 91 cm, foto: Edvard Munch Pohodlí, 1907, olej na plátně, 89 x 108 cm, foto: Edvard Munch Křik, tempera a pastel, 91 x 73,5 cm, foto: Edvard Munch
Večer na Karl Johan, 1892, olej na plátně, foto: Edvard Munch Puberta, 1894-5, olej na plátně, 151,5 x 110 cm, foto: Edvard Munch Jaro, 1889, olej na plátně, 169 x 263,5 cm, foto: Edvard Munch Nemocné dítě, 1907, olej na plátně, 119 x 122 cm, foto: Edvard Munch Smrt a dívka, 1893, olej na plátně, 128 x 86 cm, foto: Edvard Munch Mrtvá matka a dítě, 1897-9, olej na plátně, 105 x 178,5 cm, foto: Edvard Munch Noc v Saint Cloud, 1890, olej na plátně, 64,5 x 54 cm, foto: Edvard Munch

Fotografie ze slavnostního odhalení na nádraží v Oslo zveřejněny s laskavým souhlasem autorky - paní Kristine Bjørge.

Zdroje: AFA News, Aftenposten [1], [2], Air Rail News, artlyst, iDNES.cz, IHNED.cz, MUNCH museet, Times Live, The Guardian, The Wall Street Journal, Yahoo! News


Vlad Poslat mail autorovi | 23.6.2013 (8:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Dopravci Vozidla

More from Norsko


  1 2      Zpráv na stránku:   
Registered user PPP 
24.06.2013 (12:52)  
M 474 003: Ano, můžeme spoléhat na to, že pár piktogramů změní neukázněného cestujícího ve vzorného a svědomitého občana. A nebo můžeme svědomitěji provádět údržbu vozidel, aby ten, kdo sedí u poškrábaného okna nemohl tvrdit, že "to už bylo", případně aby měl jakž takž slušný člověk větší zábrany ničit něco, o co se někdo stará. Ale jednak je pravda, že v poslední době se mi situace již nezdá tak tragická, jako bývala, jednak jsme trochu odbočili od tématu, což? ;-)

Tedy k polepu - já bych to naopak chápal jako velmi dobře investované peníze, ovšem pod podmínkou, že akce byla financována z prostředků na podporu kultury a turistiky, ne z prostředků na zajištění a rozvoj dopravní obsluhy (což vzhledem k tomu, že Flytoget je státní podnik, nelze z článku rozlišit). Potom by analogicky dávalo smysl, kdyby třeba Národní galerie v Praze vyzdobila svými skvosty vozidla na některé turisticky vytížené lince. Bohužel pro ČD (i ty turisty) by se však jednalo pravděpodobně o autobusy DPP na lince 119, nebo o soupravy metra na trase A...
24.06.2013 (9:06)  
Je vidět, že Kocourkov není jenom v České Republice, může potěšit, že v tom nejsme sami.
Jinak nejen koženkové vozy by se měly vyzdobit piktogramy, třeba přeškrtnutá sluchátka, přeškrtnutý mobil, přeškrtnuté vyhazování odpadků na zem, přeškrtnuté různé tužky a kusy křemene jak rýpou po skle, třeba by pomohl seriál obrázků jak poškrábané sklo může vyletět při míjení vlaků a někoho pořezat.Pak by měly být piktogramy jak se nemají skřípat záclonky do oken a jak se do nich nemají utírat ruce. Každý se tady pohoršuje nad stavem vozového parku, 80% závad mají na svědomí cestující.
24.06.2013 (8:13)  
Tak proto se pořád snaží ořezat méně vytížené spoje, aby měli nějaké ty miliony na výmalbu vozového parku, že mě to hned nenapadlo... :) Je to sice hezké, ale za ty částky by zas bylo spojení pro více lidí, a doprava je pokud vím tím, čím se mají zabývat primárně, pak až kulturou cestování nad rámec základní úrovně, tzn. čistoty a pohodlí.
23.06.2013 (16:47)  
ČD prý vyzdobí motivem z obrazu "Křik" všechny své koženkové vozy. Dobře totiž vystihuje výraz cestujících poté, co jejich interiér uvidí. :-)
Registered user stoupa  mail  
23.06.2013 (16:12)  
Pro Keprt>

Wiegland - Viegland - samozřejmě máte pravdu a já jsem víkendově nadprůměrně lenivý a neověřil jsem si pravopis -div, že jsem si po těch letech vzpoměl na jméno. :-) A bylo tam krásně. Pak už jen Flam, dole u fjordu.

PS: A rodilý Nor, co mně provázel, tomu jinak než Viegland Park neřekl ... Ale to byly ještě Nohabky v pravidelném provozu ...
Registered user Keprt 
23.06.2013 (15:32)  
ad Stoupa: ten sochař se jmenoval Vigeland :-)

A trochu mentorování, sorry, ale Norsko mám rád, tak si dovolím trochu osvěty: tomu parku říkají Norové Frognerpark, výraz Vigeland Park je jen konstrukt turistických průvodců :-)

Článek pěkný, je fajn od té železnice občas kouknout i na jiné krásy světa, tedy v tomto případě spíš "krásy".
23.06.2013 (11:49)  
Grafiťáci nejsou moc hrdinové, v Čerčanech vyzdobila místní škola podchod svými výtvory, dokonce i s železniční tématikou, například je tam Regionova se sběračem, a zatím si nikdo nedovolil to přemalovat. Předpokládám, že na celovozovou reklamu by si nedovolili, nevím, zmaloval někdo například ČEZovku?
23.06.2013 (11:20)  
To České dráhy nic vyzdobovat nemusí, protože vagony zdobí Grafiťáci a Čmárači na svoje náklady.
Registered user stoupa  mail  
23.06.2013 (10:58)  
Vlade, křásnej článek! (Wiegland park bohužel na vlak dát nemožou, dvojrozměrně to nejní to ono pravé ořechové a trojrozměrně to nejde...

K diskusi: Pánové, počkejte, kdo zase bude hyzdit vozidla volebními výkřiky! (to si ani M 152.0 v mutacích nezaslouží...)
23.06.2013 (8:58)  
V současné době jsou na pořadu dne jiné důležitější věci než propagovat kulturní velikány. I když velmi nerad, pochopil bych celovozovou reklamu, třeba na 809 na regionálních tratích, proč by na lokálce z Odbočné do Kotěhůlek nemohla být reklama podniku, sídlícího v Kotěhůlkách. Jinak je tady na pořadu dne třeba zabezpečovat přejezdy, aby se nestávaly takové nehody, jako píšou na Novinkách, jak nějaká namyšlená Polka, asi blondýna, samozřejmě v BMV nedala přednost vlaku a tlačil jí 25 metrů, a byla to jenom samotná 809. Až budou tyhle věci v pořádku, tak můžeme na vlaky vymýšlet různé malůvky. Jenomže v jednom měl Bolševik vyjímečně pravdu, když se 80tých letech objevovala na vozidlech různá lidová tvořivost, že vozidlo zdobí čistota a perfektní technický stav a ne nějaké znaky měst a ozdobné pruhy. Narážím na aféru s T 478 4060. Těď jsem zmotal páté přes deváté ale snad si to přeberete.
  1 2      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2019 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko