..: OREDO končí s organizací dopravy v Pardubickém kraji :..

Protokolární vlak v Dolní Lipce, foto: mat.mtPardubice – Psal se rok 2011, když ve veřejné dopravě v Pardubickém kraji nastaly zásadní změny. Do organizace provozu místo krajských úředníků odboru dopravy vstoupila společnost OREDO, která do té doby působila jako dopravní koordinátor na sousedním Královéhradecku. Tato firma, kterou nyní vlastní oba východočeské kraje napůl, provedla v Pardubickém kraji významnou optimalizaci dopravy. Ta na železnici spočívala v posílení páteřních linek na úkor menších tratí, kde byla doprava zastavena či výrazně zredukována. Naopak razantního posílení se dočkala doprava autobusová. Nový systém si ale zpočátku vyslechl hlavně mnoho kritiky a několikrát byl upraven. Když už se ale podstatná část změn ustálila, přišly krajské volby a veškeré dění pak nabralo zcela nový směr.

EN57-1951 PKP na Os 15121 (Ústí nad Orlicí - Klodzko), foto: Petr DunglNový krajský radní pro dopravu Jaromír Dušek se pustil do hlasité kritiky společnosti OREDO a již několik měsíců po svém nástupu, v únoru letošního roku, jsme mohli vidět první důsledky jeho činnosti v krajské dopravě. Mediálně sledováno bylo, kromě omezení zejména méně využívaných autobusových spojů, také obnovení provozu na trati mezi Dolní Lipkou a Hanušovicemi. Na železnici nastaly i další menší změny, o kterých jste se na ŽelPage mohli dočíst již v průběhu zimy. Jak ale kraj již dříve avizoval, tím to zcela nekončí. Téměř tři měsíce po zimní úpravě dopravního systému přichází další, o poznání zásadnější změna – kraj se chystá vypovědět smlouvu firmě OREDO a plánuje si dopravní obslužnost dále koordinovat ve vlastní režii. Vrací se tak do stavu, který panoval v Pardubicích do roku 2011.

To není mezi českými kraji ostatně nic tak neobvyklého. Podobná situace panuje na Ústecku, ve středních Čechách a na Vysočině, kde si organizují dopravu sami krajští úředníci obdobně, jako tomu bude nyní i v Pardubicích. Samostatnou společnost pro organizaci dopravy mají zatím kromě hlavního města Prahy kraje Královéhradecký, Jihomoravský, Plzeňský, Liberecký, Olomoucký a Moravskoslezský. Svého koordinátora má také Jihočeský kraj, jeho společnost JIKORD je však z dosavadních koordinátorů jediná, která ani neuvažuje o zavedení integrovaného dopravního systému nebo alespoň společného tarifu pro různé druhy dopravy, ba naopak tyto prvky považuje v tamějších podmínkách za nevhodné. Pravděpodobně nejméně výraznými koordinátory jsou pak společnosti ve Zlínském a Karlovarském kraji.

Poslední R 1210 Doubrava Jihlava - Pardubice před stanicí Žďárec u Skutče, foto: Matouš DanielkaA co vlastně je důvodem k výpovědi smlouvy mezi Pardubickým krajem a společnosti OREDO? Podle vyjádření radního Duška jsou to zejména úspory a jednodušší příprava dopravních změn přímo na kraji bez nutnosti dalšího prostředníka. Kraj ale chce i tak s firmou dále spolupracovat, a to na projektu společného tarifního odbavovacího systému. OREDO také dále pokračuje ve své činnosti v sousedním Královéhradeckém kraji. Jsou to ale poslední změny, které Pardubický kraj chystá? Teprve na začátku léta nejen obyvatelé Pardubického kraje s prvními návrhy grafikonu poznají, jak plánuje kraj veřejnou dopravu organizovat v dalších letech a zdali se vydá cestou obnovování provozu na dalších regionálních tratích, či naopak. Právě a nejen k tomuto tématu se uskuteční v pondělí 29. dubna veřejná diskuze Drážní společnosti při ČVUT, kam může zavítat každý, koho tento problém zajímá a má k němu případně co říci. Ať už se ale diskuze či samotné změny radního Duška vydají jakýmkoliv směrem, příklad Pardubického kraje naprosto jasně ukazuje, jak moc může krajská doprava záviset na názorech a vizích jednotlivých politiků.

Zdroje: Česká televize, ŽelPage


Michal Jaroš Poslat mail autorovi | 28.4.2013 (7:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Jízdní řád

Další z regionu ČR Pardubický


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
28.04.2013 (19:34)  
Petr Stříteský: Ono je dost nepříjemné, když se na Vás spolucestující vyčítavě dívají, že si proti Vám nesednou, přestože evidentně nejste tlustý (70 kg) ani neobvyklého vzrůstu (187 cm). Je to způsobeno tím, že vození cestujících je pouze záložní využití interiéru Bdmtee, původní návrh vychází z potřeb vojenské nemocnice. Pomsta za Sudety... Ale tím nechci říct, že by Bt byly super vozy.
registrovaný uživatel PN  mail  
28.04.2013 (19:00)  
Petr Stříteský: Před tím, než se začali vytvářet soupravy pro Sysly, byly Bdmtee dislokovány jen v Brně a Pardubicích, to pro upřesnění. A potom nešly jen do Ústí, ale i na 330 (tam bohužel dodnes nevím, kde jsou dislokovány, zda v Olomouci, Brně nebo snad ještě jinde, ale za to vím, že v prvních měsících provozu měly alespoň některé z nich ještě označení domovské stanice Pardubice) a později i do Plzně. Pak začaly Sysly s Bdmtee jezdit i na 010 a to jejich nasazení na 031 téměř úplně pohřbilo. Proto je dnes situace na 031 a 020 taková,jaká je.
28.04.2013 (18:16)  
PN, Wabun: Samozřejmě, nechtěl jsem házet všechny lokálky do jednoho pytle, jen poukázat na to, že soukromník neznamená nutně výdělečnost. Bude-li soukromník levnější pro objednavatele (kraj) a zároveň výdělečný, nevidím problém. V místech kde jsou lidé zvyklí na autobus vlivem výrazného omezení nebo zrušení vlakové dopravy bude velmi těžké nahnat lidi zpět do vlaků, nebude-li vlak rychlejší než autobus.

stoupa: Já nechtěl přeci kritizovat naše prapradědy, kteří se zaloužili o rozvoj železniční sítě na našem uzemí. Spíše jsem kritizoval to, že byť byly kdysi pokrokové i při těch 30 km/h, dnes toto rozhodně neplatí a vadí mi, že se s nimi nic nestalo, co se týče nějaké komplexní modernizace ve smyslu přizpůsobení infrastruktury požadavkům efektivní železniční dopravy 21. století.

trutnovák: RegioPantery, zmizení starých B z rychlíků a další změny v nasazení vozů nemají s Oredem nic dočinění. S těmi vozy Bt to snad nemůžete myslet vážně... Výhodou oproti Bdmtee je maximálně více místa mezi sedadly a polospouštěcí okna, ale pohodlnější? To rozhodně ne. Sedadla jsou tvrdší, příliš nízká, zlamovací dveře zpomalují výměnu cestujících, kolo sem pomalu nenacpete, kočárek vůbec, špalíkové brzdy škoda mluvit... Dle názorů mnoha cestujících je to veliký propadák i oproti těm těsným Bdmtee. A především - rozhodně k nasazení Bt nedošlo vlivem jakékoli optimalizace, nýbrž vlivem zmatků v dislokacích. Z hradce se sebrala drtivá většina vozů Bdmtee na vytvoření syslích souprav pro relaci Lysá n.L. - Ústí n.L., zatímco oplátkou bylo do HK předislokováno pár Bdmtee v katastrofálním stavu. I tak jich ale bylo pro naplnění turnusové potřeby málo a tak do provozu musela z kopřiv vyrazit záloha pro fotbalové fanoušky a nejvyšší nouzi v podobě 3x Bt, která se vlivem dalších odchozích Bdmtee později rozšířila o další soupravu 3xBt. Počítalo se, že s příchodem 2x 440 půjdou obě Bt-soupravy do kopřiv, zatímco se stalo co? Sebraly se další Bdmtee a Bt jezdí vesele dál. A co je horší, začaly se do HK dislokovat další Bt z Plzně a Děčína.... A co je nejlepší, porůznu poskládané soupravy z vozů Bt a B na trati 020 teď jezdí spoje, kde je psána přeprava kol... Osobně doufám, že s příchodem dalších 440 už půjdou Bt definitivně do kopřiv.
registrovaný uživatel stoupa  mail  
28.04.2013 (17:47)  
Pro Petr Stříteský:

Rád bych se zastal našich pra(pra)dědečků, neb Vaše věta "původní naprojektování bylo často naprosto nesmyslně klikaté" zdá se mi nemístně krutě formulovaná.

Tratě stavěné dle K.u.K. zákona o lokálkách byly pravda lehké stavby, kopírovaly terén, vrstevnice a projekdtovány byly na přepravní rychlost 30 km/h, které ve srovnání koňskými povozy byly velikánským pokrokem co do rychlosti, zejména pak hmotnosti a objemu přepravovaného zboží. Osobní doprava pak byla zpravidla milýnm doplňkem. Dnes se po nich zboží namnoze nevozí a v osobní dopravě díky spodní stavbě rychlostí zajisté neoslní. Ale zkuste mi (a halvně prapradědečkům) dát za pravdu - v době vzniku byly trasovány racionálně.... :-)
registrovaný uživatel Petr budvar  mail  
28.04.2013 (17:05)  
Objevili Emeriku.Teď bude alespoň vidět, zda je budou ostatní kraje následovat a zruší ony nesmyslné pašalíky - JIKORDy, POVEDy, atp... Zloděj Žemlička by za tabulkový plat KNV asi nedělal. Snad se konečně to co dělaly odbory o několika lidech včleněné v organizační struktůře krajů, a co pak bylo účelově převedeno na podivně účelová s.r.o. za nesouměřitelně vyšší peníze (protože bylo potřeba zaměstnat kamarády, kamarádíčky, poraděnky, milenky, osoby jež na potentáty něco věděly...), snad se to vrátí na nějakou normální úroveň. Otřesný je v tomto právě jikord - zjistěte kolik peněz stojí provoz této s.r.o. a kolik stála organizace region. dopravy před jeho zřízením. To se jim to ruší,likviduje, pardon, "optimalizuje" když "ušetřené" peníze kraj nechá na prémie jikorďákům a bůhvíkomu dalšímu ještě....
registrovaný uživatel PN  mail  
28.04.2013 (16:31)  
Trutnovák: O tom výběrovém řízení na rychlíky Olomouc – Opava – Ostrava si upřímně řečeno myslím své a celkově jak to probíhalo a hlavně skončilo přidělením jednomu poslednímu zbylému zájemci je podle mého spíše ukázka toho, jak by liberalizace železniční dopravy probíhat neměla. Celé je to hodně podivné, mám-li to napsat ještě slušně.
registrovaný uživatel Leinad 
28.04.2013 (16:16)  
Trutnovák: V případě R27 Olomouc-Krnov-Ostrava proběhl konkurz a je otázkou, proč tam nedali nabídku další dopravci, jak předem říkali. A u ČD je ta otázka taky.
registrovaný uživatel E699 
28.04.2013 (15:43)  
PN: Soukromník by mohl jezdit za nižší cenu, ale třeba v případě R (Ova - Opa - Krn - Olm) to RegioJet vyhrál za 188Kč, ale v roce 2011 tam byla dotace už jen 178Kč, což pro mě znamená, že ČD kecy o tom že loni jezdili za těch 159Kč jso pravdivé. A v tomhle případě by to znamenalo, že soukromník neznamená vždy to nejlevnější.

A co se OREDa týče, tak třeba v KHK kraji, konkrétně tratě 032 + 031 zlepšilo služby (přímé Sp Trutnov - Pardubice v režii 854 + Bdtn nebo nahrazení B249, vozy Bp, RegioPantery, místo Bdmtee jezdí Bt, což sice není krok kupředu, ale jezdí se v nich pohodlněji)
28.04.2013 (15:07)  
Přesně tak. Pojem "lokálka" je moc obecný pojem. Jako lokálku můžeme chápat obecně neelektrizovanou trať, po které jezdí poute místní spoje, žádné dálkové, tedy Os. V některých případech to můžou být i Sp. A to jsou potom "větší" lokálky. Lokálka může mít 8km, ale i 50. Takže nemůžeme lokálky házet do jednoho pytle, to prostě nejde.
registrovaný uživatel PN  mail  
28.04.2013 (14:52)  
Petr Stříteský: Ale no tak, já jsem nikde neřekl, že v režii soukromníků by přežily všechny lokálky, to je jistě nesmysl. A samozřejmě, jak napsal Petr Mareš, ani soukromníci by nemohli lokálky provozovat bez dotací. Jiná věc ale je, že ČD jsou prostě moc drahé a soukromníci by mohli ty dotace snížit. A o to jde, jsou prostě lokálky, kde jezdí ČD tak draho, že se to objednateli nevyplatí, ale soukromník by tam mohl jezdit za pro objednatele přijatelnou cenu. Netvrdím, že je to univerzální recept pro všechny lokálky, jsou jistě lokálky, které by ani soukromník nezachránil, ale rozhodně jsou lokálky, kterým by to pomoct mohlo.
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko