Praha — V roce 2005 podepsala Škoda Transportation a Dopravní podnik hlavního města Prahy smlouvu na 250 plně nízkopodlažních tramvají. Do roku 2018 by měly nahradit zastaralé vozy T3, vyráběné dlouhá léta v ČKD Praha. V červnu 2009 dorazil do Prahy první kus a začátkem února letošního roku se nové tramvaje konečně dočkaly pravidelného nasazení. Zastupitel TOP 09 Tomáš Hudeček poukazuje na špatnou odolnost tramvají vůči nepříznivému počasí. Stejnou informaci sdělil ČTK i jeden pracovník Dopravního podniku. Oficiálně však informace o potížích nikdo nepotvrdil. I Škoda se hájí, že tramvajím by neměla dělat problémy ani šesticentimetrová vrstva sněhu či třícentimetrová vrstva vody. DPP přitom požadoval odolnost „pouze“ vůči pěti centimetrům sněhu a jednomu centimetru vody. Stejné parametry udává i norma ČSN 28 1300 - Tramvajová vozidla - Technické požadavky a zkoušky, kterým tramvaj 15T vyhovuje.
Dodávka nových tramvají má zhruba roční zpoždění, Škoda jej omlouvá náročnou konstrukcí a dlouhou dobou testování. Prvních 25 sériových vozů by mělo být dodáno v průběhu letošního března, každý další rok by jich pak mělo být dodáno dalších 35. Cílový stav je 250 nových tramvají, poslední kusy by měly vyjet na přelomu roku 2017 a 2018. Cena za jednu tramvaj je přibližně 60 milionů korun a celá dodávka tak má hodnotu minimálně 17 miliard korun. Zkušební provoz byl zahájen v březnu roku 2009 na plzeňské tramvajové síti. Později se testy přesunuly do samotné Prahy a začaly probíhat homologační zkoušky bez cestujících a později i s cestujícími. Nyní by již tramvaj měla být schválena a 5. února 2011 byla nasazena do pravidelného provozu na lince 18 z Petřin přes Karlovo náměstí na Pankrác.
Z pražské radnice nedávno zazněly kritické ohlasy. Při zkušebním provozu se prý ukázalo, že tramvaje nezvládají zhoršené počasí, vadí jim sníh i déšť. 15T je o něco širší než ostatní tramvaje a tak jí v některých místech nevyhovuje průjezdný profil — někde do něj zasahují nástupní ostrůvky, někde vadí nerovnosti vozovky. Na vině není ani výrobce, ani DPP — problémem je rozdílnost státních norem a norem UIC. S průjezdným profilem souvisí i údajné problémy se sněhem. Praha disponuje několika tramvajovými sněhovými pluhy, ty však zpočátku nebyly uzpůsobené šířce nových tramvají a laicky řečeno, odhrnovaly příliš úzkou cestu. Pluhy jsou však již upraveny a podle dostupných informací jezdí nyní 15T bez větších problémů.
Měli bychom zmínit, že Škoda 15T ForCity jezdí i v hlavním městě Lotyšska, Rize. Panují tam náročnější sněhové podmínky, než v Praze a podle vyjádření výrobce tramvaje ani v Rize žádné větší potíže nemají. Dodávka všech 20 tramvají 15T by měla být do Lotyšska dodána do jara letošního roku.
Paradoxem je, že podle statistik DPP jsou v Praze nejspolehlivější nejstarší provozované tramvaje, T3. Naopak moderní vozy 14T, zvané Porsche, mají poruchovost až 13,65 %. Po pražských kolejích nyní jezdí šedesát tramvají 14T, vyráběných taktéž v plzeňské Škodě Transportation. Jejich velkou nevýhodou jsou neotočné podvozky, které nepříznivě působí na kolejový svršek. Cestující si také stěžují na nedostatek místa a špatné větrání. Až čas ukáže, jak si povedou nové 15T ForCity, které mají nahradit právě zmiňovaný typ T3.
Nabízí se srovnání s vídeňskými tramvajemi ULF, které jsou taktéž plně nízkopodlažní a přitom žádné problémy se sněhem nemají. A to mají podlahu pouhých 19 cm nad temenem kolejnice. Zásadní rozdíl je v tom, že tramvajová síť ve Vídni je výrazně lépe udržována a s vlastnostmi plně nízkopodlažních tramvají se počítá. V Praze se naopak provádí jen nejnutnější údržba a tak není divu, že mají nové tramvaje občasné problémy. Je ovšem důležité si uvědomit, že DPP je závislý na financích od magistrátu hlavního města Prahy a tudíž si nemůže dovolit velké investice do optimalizace tramvajových tratí. Dalším městem, kde jsou tramvaje ULF nasazeny do provozu, je rumunská Oradea.
| 1.3.2011 (12:00)
Bohužel, z praktických zkušeností vím že u starších osob (řekněme cirka 70 a výš) je opravdu vážný problém se schopností se něco nového naučit nebo trochu rychleji uvažovat... existují čestné vyjímky ale v průměru je to tak že takoví lidé mají dost co dělat aby si "uřídili" vlastní nohy, a volné mozkové kapacity na rozeznání příjíždějícího typu, vylovení z paměti "kde má nízké dveře" a ještě odhad kde zastaví a včasný přechod... nene, to obvykle neklapne. Důsledkem bývá větší zdržení než by bylo nezbytně nutné kdyby se pozice nástupu jednoznačně ustálila... a to mrzí všechny účastníky HD. Naštěstí už je celkem jasné že nové typy už to konečně univerzálně vyřeší, takže se během pár (snad ne desítek) let vše rozumně vyřeší tak aby se aspoň dalo spolehnout na to že 2. dveře přinesou pohodlný nástup všude (no nebude to bez vyjímky, aspoň tak dlouho dokud budou jezdit "kačeny", ale to už není taková hrůza).
Jinak díky za hezký odkaz na stránky plzeňských trolejbusů, našel jsem tam i zmínku o praktickém nasazení superkapacitorů v trolejbusech které dělá Škoda v kooperaci s italy pro tamní provoz. Tak jen doufám že se ty supercap-y v dohledné době vypilují do podoby která bude schopná masového nasazení u nás, dost si od toho slibuju. Měla by to být cesta jak rozumně zajistit překonání krátkých úseků bez proudu při mimořádnostech (práce na vedení, výpadek proudu, uvíznutí na odizolovaném místě) a zároveň zvýšení efektivity nakládání s generovanou energií při rekuperaci (nyní je za jistých okolností možno ji do troleje vracet, ale jen když je v okolí jiný vůz který ji právě spotřebuje, jinak se musí "spálit" bez užitku.
Možná dokonce není daleko doba kdy trolejbusy (nebo obecně el. odrůdy autobusů) vystačí s rekuperací a krátkým dobíjením při zastavení na každé zastávce? To by tedy asi hodně zjednodušilo problémy s vedením, křížením, odbočkami apod...
http://www.plzensketrolejbusy.cz/zkousenetrolejbusy/bredamenavanc.php
A okénka trolejbusu 24Tr: http://www.plzensketrolejbusy.cz/vozy/517.php (jsou větší a šoupací, oproti starší kastli, kde jsou hodně malá).
Tak kdo jezdí v MHD provozech často, tak většinou to má už okouklé, zase tolik typů tramvají tu neni. Když jede Astra, tak vím, že tam jsou dvoje dvoukřídlé dveře v prostřednim článku. Kdo jezdí MHD, tak to přece neni nic složitého. Univerzální místo je cca třičtvrtě délky tramvaje T3 od stojanu s JŘ. Spolehlivě v této hladině nástupiště najdete po příjezdu soupravy nějaké dveře a protože je trend dělat nízkopodlažní doprostřed, tak je to asi nejlepší místo, pokud chcete nízkopodlažní nástup.
A věřte, že ta odchylka se dá v pohodě dojít, při vbržďování soupravy do zastávky - to už je přece jasné, kde ty dveře přesně jsou.
http://brnensky.denik.cz/multimedia/galerie/2731907.html?section=1,2
Pěkně je to popsáno zde:
http://subrt.blog.idnes.cz/c/154515/Proc-nektere-tramvaje-a-zvlaste-jednu-z-nich-nemame-radi.html
Jinak s tím "uprostřed" - když budu šťoura tak připomenu že tu též máme tramvaje se sudým počtem dveří :-)
Jako když už tu dlouhodobě odmítáme to co se všeobecně považuje za samozřejmé (klimatizace v VHD), tak se to snažme mít podložené o něco líp než jen osobními dohady a odhady!
Samozřejmě souhlasím že klimatizace (či alespoň chlazení) je netriviální v otázce nastavení, a je třeba si namáhat hlavu aby se našlo takové uspořádání a nastavení které se co nejvíc přiblíží optimu pro většinu cestujících, a přitom nebude přehnaně plýtvat.
Ovšem rád bych upozornil že už dnes tu máme nemalý výdaj energie za topení (v období kdy teplota klesá někam pod bod mrazu), o kterém bych přece taky klidně mohl prohlásit že to je zbytečné a že se to při našich krátkých úsecích mezi častým otevíráním dveří nevyplatí (ať si každý vezme pořádný kožich)? To je přece podobná situace, taky dochází k výrazným únikům tepla, a přesto si vcelku nikdo nemyslí že by topení bylo zbytečné? Maximálně se tu můžeme bavit o tom jak moc je třeba topit, a že se pro to má pokud možno využívat odpadního tepla (ovšem v době kdy opravdu mrzne odpadní teplo zdaleka nestačí), ale pouhý fakt topení tu asi nikdo nehodlá napadnout.
matus7532: Nerad bych se o tom intenzívně hádal ale myslím si že se v běžném životě asi obvykle setkáváme u topení s přímou konverzí el. energie na teplo (skoro všechny aplikace využívají nějakou formu "topné spirály" a takovéto systémy pak mají účinnost přeměny blízkou 1. Ovšem pokud vím existují i (docela složité) systémy "tepelných čerpadel" které jsou schopné dosáhnout účinnosti i vyšší než 1 (samozřejmě ne matematicky, je jasné že neprodukují teplo "z ničeho", ale jsou schopné ho odčerpat někde kde je k dispozici, nemusí ho nutně přímo vyrobit). Chlazení však musí vždy probíhat na principu tepelnéhho čerpadla (nelze přímo "vyrábět chlad") takže bych se nijak zvlášť nedivil kdyby tu byla dosahována vyšší účinnost než při "normálním" topení. Navíc je tu ten nižší tepelný spád, pokud se budu snažit chladit na teplotu řekněme o 5 stupňů Celsia nižší než je venkovní (což si myslím je klidně reálné, a docela by to pomohlo i tak) tak je to podstatný rozdíl než když se snažím dosáhnout vnitřní teploty +10 stupňů při venkovních -10 (ať nechodím do nějakých extrémů).
Jako proč sakra se pořád jen takhle spekuluje? Přece nemůže být problém řekněme 2 vozidla z nové série klimatizací vybavit, a za rok či dva si říct reálné údaje z reálného provozu v našich městech (máme jich víc než jen Prahu mimochodem!), a ne jen pořád teoretizovat. Ale toho se myslím zodpovědní (za nákup) bojí, protože jak se poprvé "protrhne hráz" tak už bude velmi obtížné to zarazit, lidé totiž velmi pravděpodobně zjistí že je to dost fajn (alespoň většina) a pak už je odmítnutí obtížně vysvětlitelné...
Že se dnes dělají poměrně malá větrací okénka (a i jinak že systém přirozeného provětrávání není nijak zvlášť propracovaný)? No co bysme chtěli, nejde jen o to z hlediska výrobce "jít s dobou", ale jde taky o to že bysme jistě byli docela rádi kdyby se tramvaje značky Škoda opět výrazněji exportovaly do světa (a zde přisuzuji Škodě citelně lepší šance než u železničních vozidel), tak asi holt výrobce nemůže moc ignorovat fakt že všude jinde to budou chtít s klímou a že tedy by na to měla být tramvaj stavěná - situaci bez klimy lze považovat za nouzové řešení. Asi by ty okýnka šly ještě líp vymyslet, ale rozhodně to není tak triviálně jednoduché jak si někdo představuje.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.










