..: Modernizace železniční infrastruktury v roce 2009 :..

Fond soudržnosti Česká republika — Konec roku je za dveřmi, a tak nastala vhodná příležitost zrekapitulovat si, co uplynulých 12 měsíců přineslo v oblasti obnovy a rozvoje železniční infrastruktury v České republice. Pojďme se tedy podívat podrobněji na letos dokončené a pro příští rok plánované stavby, které mají za cíl urychlit a zkomfortnit cestování na síti Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC), jež je zadavatelem těchto projektů. Ta je hlavním investorem všech projektů, na jejichž financování se až z 85 % podílí Operační program Doprava (OPD), který České republice v letech 2007-2013 umožňuje čerpat na modernizaci železniční sítě až 2,58 miliardy eur (67 miliard korun) ze strukturálních fondů Evropské unie.

Vizualizace modernizace, foto: SŽDCJako první zmiňme asi nejvíce sledované práce na českých železničních koridorech. Na III. tranzitním koridoru Mosty u Jablunkova – Praha – Plzeň – Cheb proběhly v roce 2009 stavby v úseku Beroun – Zbiroh a Zbiroh – Rokycany. Neopomeňme ani projekt „Optimalizace trati Stříbro – Planá u Mariánských Lázní“ a na východní části III. koridoru „Optimalizaci trati Bystřice nad Olší – Český Těšín“. Na IV. tranzitním koridoru Děčín – Praha – Horní Dvořiště zmiňme stavbu v úseku Doubí u Tábora – Tábor, „Modernizaci trati Votice – Benešov“ a „Optimalizaci trati Benešov (včetně) – Strančice“. Cílem všech těchto prací na českých koridorech je zejména zvýšení traťové rychlosti, dopravní kapacity a přípustné zatíženosti, zvýšení bezpečnosti železničního provozu a také již zmíněné zvýšení komfortu pro cestující.

POPIS OBRAZKU, foto: AUTOR OBRAZKU Díky OPD může být také realizován projekt „Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba“, o kterém jsme zde na ŽelPage podrobně informovali. Náklady na jeho stavbu by měly činit 4 888 643 760 Kč. Zvýšení bezpečnosti a přístupnosti pro cestující by mělo být docíleno novým uspořádáním stanice, vznikem nového podchodu a mimo jiné také novým zabezpečovacím a sdělovacím zařízením. Pro dopravu bude klíčovým prvkem vybudování průjezdných kolejí mimo nástupní hrany, čímž bude umožněn hladký průjezd tranzitních nákladních i osobních vlaků zvýšenou rychlostí bez vlivu na čekající cestující. Stanice Přerov by se tak měla přiblížit standardům 21. století.

Poněkud menšími, ne však méně podstatnými, projekty jsou i následující dílčí stavby: „Elektrizace trati Zábřeh – Šumperk“, jež prodloužila elektrifikovaný úsek o 13 kilometrů a zvedla traťovou rychlost na 100 km/h. Úprav se dočkaly i zastávky, jejichž nástupištní hrana byla upravena do výšky 550 mm nad temenem kolejnice tak, aby byl cestujícím umožněn snadnější výstup a nástup. Celková náklady této stavby činí 1 574 977 299 Kč. Navíc byly ve stanici Postřelmov v rámci testovacího provozu poprvé na síti SŽDC nasazeny návěstní svítidla na bázi LED.

Zábřeh n/M zastávka - Postřelmov, foto: Wosicz Bludov 4.6.2009, foto: Wosicz Šumperk, rekonstrukce staniční budovy, foto: Ic 540

Na stavbu „Rekonstrukce žst. Nesovice, I. část“ navázala v letošním roce stavba „Rekonstrukce žst. Nesovice, II. část“. Účelem druhé etapy je odstranění nevyhovujícího stavu staničních kolejí, výhybek a zabezpečovacího zařízení na nemotickém zhlaví. Rekonstrukce svršku bude zahrnovat zvýšení traťové rychlosti na 90 km/h, úpravu železničního přejezdu v přilehlém mezistaničním úseku, který bude vybaven novým zabezpečovacím zařízením, a vybudování nových nástupišť v již standardní výšce 550 mm nad temenem kolejnice. Druhá část této stavby by měla vyjít na 204 319 430, přičemž 85 % nákladů by mělo být hrazeno z OPD.

Zůstaňme ještě na Jižní Moravě a podívejme se na „Rekonstrukci žst. Bojkovice vč. rekonstrukce zabezpečovacího zařízení“, která byla zahájena v letošním roce. Součástí této stavby je, podobně jako u „Rekonstrukce žst. Nesovice“, rekonstrukce železničního svršku i spodku, úprava nástupišť, a to i pro bezbariérový přístup, a rekonstrukce zabezpečovacího zařízení včetně zabezpečení přilehlých traťových úseků a přejezdů. Tato rekonstrukce by měla stát 290 302 880 Kč.

Významnou rekonstrukcí prochází i traťový úsek z Horní Lidče po státní hranici se Slovenskou republikou. Probíhá zde stavba „Rekonstrukce Střelenského tunelu vč. kol. č. 1 a 2 km 22,48 – 23,61 a kol. č. 1 v km. 21,11 – 27,261 trati Horní Lideč – St. hr. SR“, jejíž součástí je kromě opravy 1. a 2. traťové koleje zmiňovaného tunelu také rekonstrukce zastávky Střelná, mostů, propustků, zárubních zdí, trakčního vedení a úpravy zabezpečovacího a sdělovacího zařízení. Po rekonstrukci tak bude tento úsek připraven na následnou implementaci systémů GSM–R a ETCS Level 2. Cena stavby dosáhne 796 139 750 Kč.

Ústí nad Orlicí, foto: JakuzaV roce 2010 nás čeká, kromě staveb zatím nedokončených zmiňovaných projektů, i zahájení budování systému GSM–R na trati 250 v úseku Brno – Havlíčkův Brod a rekonstrukce trati ze Studénky do Mošnova. Pokračovat budou i přípravy projektu stavby „Železniční uzel Brno – modernizace průjezdu a 1. části osobního nádraží“. V rámci rekonstrukce brněnského železničního uzlu se také chystá v roce 2010 dokončení první etapy stavby odstavného nádraží. Na základě podnětů hnutí Nádraží nedáme bude přepracován již připravený projekt „Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí“.

Do roku 2013 je v této chvíli na síti SŽDC připraveno 23 modernizačních projektů, od průzkumných a projekčních prací až po konkrétní stavby různého rozsahu. Rok 2010 má přitom být, co do výše investic, jeden z nejvelkorysejších, jak naznačuje návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Jeho razantní snížení o 5,1 mld. Kč ve prospěch sociálních služeb a platů státních zaměstnanců se nakonec na půdě Poslanecké sněmovny podařilo částečně vyrovnat přesměrováním příjmů z jiných kapitol státního rozpočtu, díky čemuž není pro příští rok ohrožen žádný z velkých stavebních projektů. Nezbývá tedy než doufat, že aktuální tempo technologické obnovy železniční sitě zůstane i nadále jednou z priorit, v souladu s dlouhodobou strategií rozvoje transevropských dopravních sítí.

Zdroj: Správa železniční dopravníc cesty, Operační program Doprava, Státní fond dopravní infrastruktury, Poslanecká sněmovna Parl. ČR [1], [2]


Walker Poslat mail autorovi | 29.12.2009 (9:00)
Súvisiace správyopen/close

Ďalšie z rubriky Stavby a projekty

Ďalšie z regiónu Česká republika (celá)


  1 ... 4 5 6 7 8 9      Zpráv na stránku:   
registrovaný užívateľ Nechic  mail  
30.12.2009 (10:17)  
lbc: To jsou spíš kosmetické úpravy, důstojné spojení se světem to nezajistí
Vít Špinka: Ale V. koridor nebo nedejbože VRT to být nemusí, aby se dalo důstojně někam dojet. I s tím co tu je se dá něco udělat. Třeba 041 by šla opravit v těch rovinách jako spojka ke koridoru na Moravu (pod 2h do HK a 2:20 do PU by se najít určitě daly, ta trat je docela rovná a od JC kolem jen pole) . Nebo potenciál tratí 070+071, které jsou od Turnova takřka rovné a šlo by tam najít vyšší rychlosti, proudí tudy většina nákladů a i ty rychlíky jsou často plné. Je to fantas-magorie, ale i ty naše "motory" umí jezdit rychle, když na to je trat a stojí to určitě méně než kdejaký zbytečný VRT (v naši malé zemičce opravdu nemá smysl, pokud není tranzitní). Drobných úprav se dá v celé republice najít mraky a na ty bych se zaměřil více a ne mít tratě pro 250kmh a pro 50kmh. Raději pojedu o půl hodiny déle, ale rovnou do centra nebo na přípoj než se mačkat ve smradlavym autokaru a skončit někde na periférii nebo v dopravní zácpě...
A LB-Turnov to je prostě zabitý úsek, tam už se v přijatelné cenové hladině asi nic najít nedá, možná dostat jízdní dobu pod půl hodinu...
30.12.2009 (9:51)  
Tak když to budem brát do důsledků, která trať v ČR, vyjma koridorů a i u nich je to občas sporné, za něco stojí? Vše se většinou jen flikuje a udržuje jakžtak ve stavu, který odpovídá předválečnému stavu...
registrovaný užívateľ strejcekms  mail  
30.12.2009 (9:29)  
Matouš Vinš
29.12.2009 (15:21) K trati Plzeň-Cheb: traťový svršek, zabezpečovací zařízení, stanice, mosty, propustky... to vše bylo před modernizací v příšerném stavu. A měli byste si konečně uvědomit, že železnice není jen pro osobáky. Na této trase se vozí velké množství uhlí, -TAK POKUD VÍM TAK SE TĚŽKÉ UHELNÉ VLAKY VOZÍ I NA TRATI 160 PLZEŇ-ŽATEC A NIKOHO NEZAJÍMÁ ŽE SE TAM JEDE 60 KM/h A ŽE JE TO JEDNOKOLEJKA VE ŠPATNÉM STAVU...
30.12.2009 (9:09)  
Pánové , nepřirovnávejte Čínu k Evropě a už vůbec ne k ČR.
Význam VRT pro Čínu je někde jinde , než pro takovou ČR. Města mnoho milionových velikostí , kde denně cestují desetitisíce lidí se spojují VRT daleko lépe než takové Brno s Ostravou a pár stovkami denních cestujících.
30.12.2009 (9:09)  
Srovnání s Čínou je možná zajímavé, ale kapku mimo. U nich se teď děje to, co u nás v druhé polovině 19. století, byť se současnými technologiemi, takže opravdu vrušující to bude teprve tehdy, až se dostanou někam k roku 1914. A poprosil bych, abyste už přestali onanovat nad českou VRT a našli si konečně nějaký jiný fetiš, když už ne ženskou. Dodnes jsem neviděl jediné rozumné zdůvodnění, proč bychom ji potřebovali, kdo a kam by po ní jezdil. Těm, co snad žijí v Číně a jiných končinách a neznají zdejší reálie, bych si dovolil připomenout, že tady se plně nezaplní ani nezaplatí pár párů pendolín mezi Prahou a Ostravou.
30.12.2009 (1:20)  
Luxian: Řekněme, že Čína dělá to, co je pro ni v tuto chvíli užitečné a k čemu má k dispozici prostředky.
Nemyslím si však, že my se nacházíme ve stejné situaci.
registrovaný užívateľ Luxian  mail  
30.12.2009 (0:44)  
Smozřejmě Čína je teď v jiné situaci, než západní Evropa, která má solidní síť stávajících železnic a nepotřebuje urgentně obnovovat a budovat nové, ale východní E už na tom je docela dost podobně a to mi pak nedá si poněkud nepovzdechnout.
registrovaný užívateľ Luxian  mail  
30.12.2009 (0:13)  
M: Nic ve zlém, ale Čínou se dlouhodobě zabývám a moje (teď už bývalá) partnerka byla Číňanka, takže si dovolím říct, že o Číně něco vím.
Váš komentář jen dokládá, že máte o Číne zkreslené představy standartního člověka, který o ní lecos přečte v médiích, ale víc nic moc.
Jednak jsem vůbec nemluvil o té nově otevřené VRT a druhak jsem myslel boom celkově.
Ale když už mluvíte o VRT, tak těch avizovaných 12 000 km mělo být postaveno do r. 2012, což nevím, jestli je zcela reálné, ale vězte, že na tom zhusta pracují a minimálně r. 2015 je budou mít. Takhle rychle se nestaví ani na západ od nás. Peněz a pracovní síly mají dost. Již dnes mají mnoho tisíc km tratí s max. 200 km/h. A do r. 2020 plánují 25 000 km VRT tratí.
Ano, leckteré venkovské oblasti jsou opravdu chudé, ale mluvit o hladomoru nebo skoro hladomoru je naprosto irelevantní.
Boom není jen v několika městech, ale skoro v každém větším městě na pobřeží a v každém velkém městě ve vnitrozemí a chudých provinciích (nedá se automaticky říct, že vnitrozemí je chudé - např. Xinjiang je velice bohatý a jeho správní středisko Urumqi početem mrakodrapů lehce předčí kdejaké americké město). Ta změna je obrovská. Stejně tak rychlost budování silnic a dálnic je závratná. Dovolím si říct, že ve velkých aglomeracích je infrastruktura na minimálně stejné úrovni, jako v Západní Evropě
To, že je to do jisté míry potěmkiáda, s tím nediskutuji, ale to nemění nic na tom, že to, čím teď Čína prochází, nemá na světě obdoby (snad kromě Dubaje, u které je to ale teď trochu nahnuté).
registrovaný užívateľ M 
29.12.2009 (23:23)  
Luxian - nic ve zlem, ale "ta" trat ma 1000 kilometru a stavelo se to 5 let. Prepocteno na realie Ceska to jsou necely dva kilometry a to uz takovej boom neni.
Cina ma presne ten problem, kterej jsem popsal - na 80% uzemi je skoro hladomor (neberte to vylozene doslova), ale hlavne ze maji VRT a v Pekingu stadion pro 100K, na kterym je ted jedna akce za pul roku...

Celkove ma Cina, pry, 86 tisic kilometru a chteji to rozsirit na 120. U nas: rozsireni z 860 na 1200...
VRT chcou mit 12 tisic kilometru - to u nas nespoji ani tri krajska mesta (krome Praha-Pce-HK).

Boom je v nekolika mestech. Zbytek stoji za houby. Svym zpusobem potemkinova vesnice (byt realna)
registrovaný užívateľ ceskolipak  mail  
29.12.2009 (23:19)  
Ad Vít Špinka
Ano V. koridor je hodně drahý špás, u kterého je problém získat zahraniční dotace, neb se jedná o čistě vnitrostátní spojení. Prostavěly by se biliony a přitom je jisté, že autobusy z Prahy do Liberce v čase 1:05 by byly rychlejší.
Přínos by byl snad jen ten, že by se v návaznosti mohlo řešit další navazující spojení (Bakov - Č. Lípa, M. Boleslav (Vlkava)- Nymburk).
Místo V. koridoru má snad význam jen modernizace transverzály Č.Lípa/Turnov - M. Boleslav - Nymburk, protože cestujících směr Kolín (-Pardubice,-Olomouc,-Brno) je dost, tratě mají docela slušné parametry a elektrizovat M. Boleslav město- Nymburk by snad význam mělo.
  1 ... 4 5 6 7 8 9      Zpráv na stránku:   

Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.

- dopisovateľ alebo člen ŽP, - editor alebo admin ŽP

Pridať komentár
Komentáre môžu vkladať iba registrovaní užívatelia.
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.
Prihlásenie
 
 
  
 
   Zaregistrovať sa

© 2001 - 2025 ŽelPage - správcovia


Info
informacni okenko