Česká republika — Konec roku je za dveřmi, a tak nastala vhodná příležitost zrekapitulovat si, co uplynulých 12 měsíců přineslo v oblasti obnovy a rozvoje železniční infrastruktury v České republice. Pojďme se tedy podívat podrobněji na letos dokončené a pro příští rok plánované stavby, které mají za cíl urychlit a zkomfortnit cestování na síti Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC), jež je zadavatelem těchto projektů. Ta je hlavním investorem všech projektů, na jejichž financování se až z 85 % podílí Operační program Doprava (OPD), který České republice v letech 2007-2013 umožňuje čerpat na modernizaci železniční sítě až 2,58 miliardy eur (67 miliard korun) ze strukturálních fondů Evropské unie.
Jako první zmiňme asi nejvíce sledované práce na českých železničních koridorech. Na III. tranzitním koridoru Mosty u Jablunkova – Praha – Plzeň – Cheb proběhly v roce 2009 stavby v úseku Beroun – Zbiroh a Zbiroh – Rokycany. Neopomeňme ani projekt „Optimalizace trati Stříbro – Planá u Mariánských Lázní“ a na východní části III. koridoru „Optimalizaci trati Bystřice nad Olší – Český Těšín“. Na IV. tranzitním koridoru Děčín – Praha – Horní Dvořiště zmiňme stavbu v úseku Doubí u Tábora – Tábor, „Modernizaci trati Votice – Benešov“ a „Optimalizaci trati Benešov (včetně) – Strančice“. Cílem všech těchto prací na českých koridorech je zejména zvýšení traťové rychlosti, dopravní kapacity a přípustné zatíženosti, zvýšení bezpečnosti železničního provozu a také již zmíněné zvýšení komfortu pro cestující.
Díky OPD může být také realizován projekt „Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba“, o kterém jsme zde na ŽelPage podrobně informovali. Náklady na jeho stavbu by měly činit 4 888 643 760 Kč. Zvýšení bezpečnosti a přístupnosti pro cestující by mělo být docíleno novým uspořádáním stanice, vznikem nového podchodu a mimo jiné také novým zabezpečovacím a sdělovacím zařízením. Pro dopravu bude klíčovým prvkem vybudování průjezdných kolejí mimo nástupní hrany, čímž bude umožněn hladký průjezd tranzitních nákladních i osobních vlaků zvýšenou rychlostí bez vlivu na čekající cestující. Stanice Přerov by se tak měla přiblížit standardům 21. století.
Poněkud menšími, ne však méně podstatnými, projekty jsou i následující dílčí stavby: „Elektrizace trati Zábřeh – Šumperk“, jež prodloužila elektrifikovaný úsek o 13 kilometrů a zvedla traťovou rychlost na 100 km/h. Úprav se dočkaly i zastávky, jejichž nástupištní hrana byla upravena do výšky 550 mm nad temenem kolejnice tak, aby byl cestujícím umožněn snadnější výstup a nástup. Celková náklady této stavby činí 1 574 977 299 Kč. Navíc byly ve stanici Postřelmov v rámci testovacího provozu poprvé na síti SŽDC nasazeny návěstní svítidla na bázi LED.
Na stavbu „Rekonstrukce žst. Nesovice, I. část“ navázala v letošním roce stavba „Rekonstrukce žst. Nesovice, II. část“. Účelem druhé etapy je odstranění nevyhovujícího stavu staničních kolejí, výhybek a zabezpečovacího zařízení na nemotickém zhlaví. Rekonstrukce svršku bude zahrnovat zvýšení traťové rychlosti na 90 km/h, úpravu železničního přejezdu v přilehlém mezistaničním úseku, který bude vybaven novým zabezpečovacím zařízením, a vybudování nových nástupišť v již standardní výšce 550 mm nad temenem kolejnice. Druhá část této stavby by měla vyjít na 204 319 430, přičemž 85 % nákladů by mělo být hrazeno z OPD.
Zůstaňme ještě na Jižní Moravě a podívejme se na „Rekonstrukci žst. Bojkovice vč. rekonstrukce zabezpečovacího zařízení“, která byla zahájena v letošním roce. Součástí této stavby je, podobně jako u „Rekonstrukce žst. Nesovice“, rekonstrukce železničního svršku i spodku, úprava nástupišť, a to i pro bezbariérový přístup, a rekonstrukce zabezpečovacího zařízení včetně zabezpečení přilehlých traťových úseků a přejezdů. Tato rekonstrukce by měla stát 290 302 880 Kč.
Významnou rekonstrukcí prochází i traťový úsek z Horní Lidče po státní hranici se Slovenskou republikou. Probíhá zde stavba „Rekonstrukce Střelenského tunelu vč. kol. č. 1 a 2 km 22,48 – 23,61 a kol. č. 1 v km. 21,11 – 27,261 trati Horní Lideč – St. hr. SR“, jejíž součástí je kromě opravy 1. a 2. traťové koleje zmiňovaného tunelu také rekonstrukce zastávky Střelná, mostů, propustků, zárubních zdí, trakčního vedení a úpravy zabezpečovacího a sdělovacího zařízení. Po rekonstrukci tak bude tento úsek připraven na následnou implementaci systémů GSM–R a ETCS Level 2. Cena stavby dosáhne 796 139 750 Kč.
V roce 2010 nás čeká, kromě staveb zatím nedokončených zmiňovaných projektů, i zahájení budování systému GSM–R na trati 250 v úseku Brno – Havlíčkův Brod a rekonstrukce trati ze Studénky do Mošnova. Pokračovat budou i přípravy projektu stavby „Železniční uzel Brno – modernizace průjezdu a 1. části osobního nádraží“. V rámci rekonstrukce brněnského železničního uzlu se také chystá v roce 2010 dokončení první etapy stavby odstavného nádraží. Na základě podnětů hnutí Nádraží nedáme bude přepracován již připravený projekt „Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí“.
Do roku 2013 je v této chvíli na síti SŽDC připraveno 23 modernizačních projektů, od průzkumných a projekčních prací až po konkrétní stavby různého rozsahu. Rok 2010 má přitom být, co do výše investic, jeden z nejvelkorysejších, jak naznačuje návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Jeho razantní snížení o 5,1 mld. Kč ve prospěch sociálních služeb a platů státních zaměstnanců se nakonec na půdě Poslanecké sněmovny podařilo částečně vyrovnat přesměrováním příjmů z jiných kapitol státního rozpočtu, díky čemuž není pro příští rok ohrožen žádný z velkých stavebních projektů. Nezbývá tedy než doufat, že aktuální tempo technologické obnovy železniční sitě zůstane i nadále jednou z priorit, v souladu s dlouhodobou strategií rozvoje transevropských dopravních sítí.
Zdroj: Správa železniční dopravníc cesty, Operační program Doprava, Státní fond dopravní infrastruktury, Poslanecká sněmovna Parl. ČR [1], [2]
| 29.12.2009 (9:00)
Vít Špinka: Ale V. koridor nebo nedejbože VRT to být nemusí, aby se dalo důstojně někam dojet. I s tím co tu je se dá něco udělat. Třeba 041 by šla opravit v těch rovinách jako spojka ke koridoru na Moravu (pod 2h do HK a 2:20 do PU by se najít určitě daly, ta trat je docela rovná a od JC kolem jen pole) . Nebo potenciál tratí 070+071, které jsou od Turnova takřka rovné a šlo by tam najít vyšší rychlosti, proudí tudy většina nákladů a i ty rychlíky jsou často plné. Je to fantas-magorie, ale i ty naše "motory" umí jezdit rychle, když na to je trat a stojí to určitě méně než kdejaký zbytečný VRT (v naši malé zemičce opravdu nemá smysl, pokud není tranzitní). Drobných úprav se dá v celé republice najít mraky a na ty bych se zaměřil více a ne mít tratě pro 250kmh a pro 50kmh. Raději pojedu o půl hodiny déle, ale rovnou do centra nebo na přípoj než se mačkat ve smradlavym autokaru a skončit někde na periférii nebo v dopravní zácpě...
A LB-Turnov to je prostě zabitý úsek, tam už se v přijatelné cenové hladině asi nic najít nedá, možná dostat jízdní dobu pod půl hodinu...
29.12.2009 (15:21) K trati Plzeň-Cheb: traťový svršek, zabezpečovací zařízení, stanice, mosty, propustky... to vše bylo před modernizací v příšerném stavu. A měli byste si konečně uvědomit, že železnice není jen pro osobáky. Na této trase se vozí velké množství uhlí, -TAK POKUD VÍM TAK SE TĚŽKÉ UHELNÉ VLAKY VOZÍ I NA TRATI 160 PLZEŇ-ŽATEC A NIKOHO NEZAJÍMÁ ŽE SE TAM JEDE 60 KM/h A ŽE JE TO JEDNOKOLEJKA VE ŠPATNÉM STAVU...
Význam VRT pro Čínu je někde jinde , než pro takovou ČR. Města mnoho milionových velikostí , kde denně cestují desetitisíce lidí se spojují VRT daleko lépe než takové Brno s Ostravou a pár stovkami denních cestujících.
Nemyslím si však, že my se nacházíme ve stejné situaci.
Váš komentář jen dokládá, že máte o Číne zkreslené představy standartního člověka, který o ní lecos přečte v médiích, ale víc nic moc.
Jednak jsem vůbec nemluvil o té nově otevřené VRT a druhak jsem myslel boom celkově.
Ale když už mluvíte o VRT, tak těch avizovaných 12 000 km mělo být postaveno do r. 2012, což nevím, jestli je zcela reálné, ale vězte, že na tom zhusta pracují a minimálně r. 2015 je budou mít. Takhle rychle se nestaví ani na západ od nás. Peněz a pracovní síly mají dost. Již dnes mají mnoho tisíc km tratí s max. 200 km/h. A do r. 2020 plánují 25 000 km VRT tratí.
Ano, leckteré venkovské oblasti jsou opravdu chudé, ale mluvit o hladomoru nebo skoro hladomoru je naprosto irelevantní.
Boom není jen v několika městech, ale skoro v každém větším městě na pobřeží a v každém velkém městě ve vnitrozemí a chudých provinciích (nedá se automaticky říct, že vnitrozemí je chudé - např. Xinjiang je velice bohatý a jeho správní středisko Urumqi početem mrakodrapů lehce předčí kdejaké americké město). Ta změna je obrovská. Stejně tak rychlost budování silnic a dálnic je závratná. Dovolím si říct, že ve velkých aglomeracích je infrastruktura na minimálně stejné úrovni, jako v Západní Evropě
To, že je to do jisté míry potěmkiáda, s tím nediskutuji, ale to nemění nic na tom, že to, čím teď Čína prochází, nemá na světě obdoby (snad kromě Dubaje, u které je to ale teď trochu nahnuté).
Cina ma presne ten problem, kterej jsem popsal - na 80% uzemi je skoro hladomor (neberte to vylozene doslova), ale hlavne ze maji VRT a v Pekingu stadion pro 100K, na kterym je ted jedna akce za pul roku...
Celkove ma Cina, pry, 86 tisic kilometru a chteji to rozsirit na 120. U nas: rozsireni z 860 na 1200...
VRT chcou mit 12 tisic kilometru - to u nas nespoji ani tri krajska mesta (krome Praha-Pce-HK).
Boom je v nekolika mestech. Zbytek stoji za houby. Svym zpusobem potemkinova vesnice (byt realna)
Ano V. koridor je hodně drahý špás, u kterého je problém získat zahraniční dotace, neb se jedná o čistě vnitrostátní spojení. Prostavěly by se biliony a přitom je jisté, že autobusy z Prahy do Liberce v čase 1:05 by byly rychlejší.
Přínos by byl snad jen ten, že by se v návaznosti mohlo řešit další navazující spojení (Bakov - Č. Lípa, M. Boleslav (Vlkava)- Nymburk).
Místo V. koridoru má snad význam jen modernizace transverzály Č.Lípa/Turnov - M. Boleslav - Nymburk, protože cestujících směr Kolín (-Pardubice,-Olomouc,-Brno) je dost, tratě mají docela slušné parametry a elektrizovat M. Boleslav město- Nymburk by snad význam mělo.
Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.
- dopisovateľ alebo člen ŽP,
- editor alebo admin ŽP
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.













