..: Modernizace železniční infrastruktury v roce 2009 :..

Fond soudržnosti Česká republika — Konec roku je za dveřmi, a tak nastala vhodná příležitost zrekapitulovat si, co uplynulých 12 měsíců přineslo v oblasti obnovy a rozvoje železniční infrastruktury v České republice. Pojďme se tedy podívat podrobněji na letos dokončené a pro příští rok plánované stavby, které mají za cíl urychlit a zkomfortnit cestování na síti Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC), jež je zadavatelem těchto projektů. Ta je hlavním investorem všech projektů, na jejichž financování se až z 85 % podílí Operační program Doprava (OPD), který České republice v letech 2007-2013 umožňuje čerpat na modernizaci železniční sítě až 2,58 miliardy eur (67 miliard korun) ze strukturálních fondů Evropské unie.

Vizualizace modernizace, foto: SŽDCJako první zmiňme asi nejvíce sledované práce na českých železničních koridorech. Na III. tranzitním koridoru Mosty u Jablunkova – Praha – Plzeň – Cheb proběhly v roce 2009 stavby v úseku Beroun – Zbiroh a Zbiroh – Rokycany. Neopomeňme ani projekt „Optimalizace trati Stříbro – Planá u Mariánských Lázní“ a na východní části III. koridoru „Optimalizaci trati Bystřice nad Olší – Český Těšín“. Na IV. tranzitním koridoru Děčín – Praha – Horní Dvořiště zmiňme stavbu v úseku Doubí u Tábora – Tábor, „Modernizaci trati Votice – Benešov“ a „Optimalizaci trati Benešov (včetně) – Strančice“. Cílem všech těchto prací na českých koridorech je zejména zvýšení traťové rychlosti, dopravní kapacity a přípustné zatíženosti, zvýšení bezpečnosti železničního provozu a také již zmíněné zvýšení komfortu pro cestující.

POPIS OBRAZKU, foto: AUTOR OBRAZKU Díky OPD může být také realizován projekt „Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba“, o kterém jsme zde na ŽelPage podrobně informovali. Náklady na jeho stavbu by měly činit 4 888 643 760 Kč. Zvýšení bezpečnosti a přístupnosti pro cestující by mělo být docíleno novým uspořádáním stanice, vznikem nového podchodu a mimo jiné také novým zabezpečovacím a sdělovacím zařízením. Pro dopravu bude klíčovým prvkem vybudování průjezdných kolejí mimo nástupní hrany, čímž bude umožněn hladký průjezd tranzitních nákladních i osobních vlaků zvýšenou rychlostí bez vlivu na čekající cestující. Stanice Přerov by se tak měla přiblížit standardům 21. století.

Poněkud menšími, ne však méně podstatnými, projekty jsou i následující dílčí stavby: „Elektrizace trati Zábřeh – Šumperk“, jež prodloužila elektrifikovaný úsek o 13 kilometrů a zvedla traťovou rychlost na 100 km/h. Úprav se dočkaly i zastávky, jejichž nástupištní hrana byla upravena do výšky 550 mm nad temenem kolejnice tak, aby byl cestujícím umožněn snadnější výstup a nástup. Celková náklady této stavby činí 1 574 977 299 Kč. Navíc byly ve stanici Postřelmov v rámci testovacího provozu poprvé na síti SŽDC nasazeny návěstní svítidla na bázi LED.

Zábřeh n/M zastávka - Postřelmov, foto: Wosicz Bludov 4.6.2009, foto: Wosicz Šumperk, rekonstrukce staniční budovy, foto: Ic 540

Na stavbu „Rekonstrukce žst. Nesovice, I. část“ navázala v letošním roce stavba „Rekonstrukce žst. Nesovice, II. část“. Účelem druhé etapy je odstranění nevyhovujícího stavu staničních kolejí, výhybek a zabezpečovacího zařízení na nemotickém zhlaví. Rekonstrukce svršku bude zahrnovat zvýšení traťové rychlosti na 90 km/h, úpravu železničního přejezdu v přilehlém mezistaničním úseku, který bude vybaven novým zabezpečovacím zařízením, a vybudování nových nástupišť v již standardní výšce 550 mm nad temenem kolejnice. Druhá část této stavby by měla vyjít na 204 319 430, přičemž 85 % nákladů by mělo být hrazeno z OPD.

Zůstaňme ještě na Jižní Moravě a podívejme se na „Rekonstrukci žst. Bojkovice vč. rekonstrukce zabezpečovacího zařízení“, která byla zahájena v letošním roce. Součástí této stavby je, podobně jako u „Rekonstrukce žst. Nesovice“, rekonstrukce železničního svršku i spodku, úprava nástupišť, a to i pro bezbariérový přístup, a rekonstrukce zabezpečovacího zařízení včetně zabezpečení přilehlých traťových úseků a přejezdů. Tato rekonstrukce by měla stát 290 302 880 Kč.

Významnou rekonstrukcí prochází i traťový úsek z Horní Lidče po státní hranici se Slovenskou republikou. Probíhá zde stavba „Rekonstrukce Střelenského tunelu vč. kol. č. 1 a 2 km 22,48 – 23,61 a kol. č. 1 v km. 21,11 – 27,261 trati Horní Lideč – St. hr. SR“, jejíž součástí je kromě opravy 1. a 2. traťové koleje zmiňovaného tunelu také rekonstrukce zastávky Střelná, mostů, propustků, zárubních zdí, trakčního vedení a úpravy zabezpečovacího a sdělovacího zařízení. Po rekonstrukci tak bude tento úsek připraven na následnou implementaci systémů GSM–R a ETCS Level 2. Cena stavby dosáhne 796 139 750 Kč.

Ústí nad Orlicí, foto: JakuzaV roce 2010 nás čeká, kromě staveb zatím nedokončených zmiňovaných projektů, i zahájení budování systému GSM–R na trati 250 v úseku Brno – Havlíčkův Brod a rekonstrukce trati ze Studénky do Mošnova. Pokračovat budou i přípravy projektu stavby „Železniční uzel Brno – modernizace průjezdu a 1. části osobního nádraží“. V rámci rekonstrukce brněnského železničního uzlu se také chystá v roce 2010 dokončení první etapy stavby odstavného nádraží. Na základě podnětů hnutí Nádraží nedáme bude přepracován již připravený projekt „Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí“.

Do roku 2013 je v této chvíli na síti SŽDC připraveno 23 modernizačních projektů, od průzkumných a projekčních prací až po konkrétní stavby různého rozsahu. Rok 2010 má přitom být, co do výše investic, jeden z nejvelkorysejších, jak naznačuje návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Jeho razantní snížení o 5,1 mld. Kč ve prospěch sociálních služeb a platů státních zaměstnanců se nakonec na půdě Poslanecké sněmovny podařilo částečně vyrovnat přesměrováním příjmů z jiných kapitol státního rozpočtu, díky čemuž není pro příští rok ohrožen žádný z velkých stavebních projektů. Nezbývá tedy než doufat, že aktuální tempo technologické obnovy železniční sitě zůstane i nadále jednou z priorit, v souladu s dlouhodobou strategií rozvoje transevropských dopravních sítí.

Zdroj: Správa železniční dopravníc cesty, Operační program Doprava, Státní fond dopravní infrastruktury, Poslanecká sněmovna Parl. ČR [1], [2]


Walker Poslat mail autorovi | 29.12.2009 (9:00)
Zusammenhängende Nachrichtenopen/close

Weitere von Stavby a projekty

Weitere aus Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 6 ... 9      Zpráv na stránku:   
Registrierter Benutzer Luxian  mail  
01.01.2010 (13:24)  
2 Nechic: Dle mého názoru relace Praha - Brno si stejně v budoucnu asi novou trať vyžádá, protože jezdit oklikou přes ČT bude vždycky oproti D1 nekonkurenceschopné (navíc při faktu zpackané tzv. "modernizace" 260) a trať přes HB směrově taky nevyhovuje. Jedině, že by se výrazné překopala, hlavně mezi Čáslaví a HB a i tak si nejsem úplně jistý, jestli by to přineslo kýžený efekt.
Neboli bude-li tento stát chtít opravdu podporovat železnici na úkor silniční dopravy, novou trať mezi Prahou - Brnem bude muset v budoucnu postavit a pak je asi zřejmé, že míň, než na 200 km/h to nebude.
(Otázka ovšem je, jak daleké budoucno to bude a z toho vyplývá, zda v něm bude stále přetrvávat důvod pro upřednostňování železniční dopravy).

Pro rejpaly: Nijak tím neříkám, že podporuji VRT v ČR. Jen uvažuji nad stavem věcí. Samozřejmě, že primární je, aby v ČR byly všechny relevantní tratě v takovém stavu, který dovoluje přijatelné cestování na úrovni 21. stol, což v žádném případě nejsou.
Registrierter Benutzer Nechic  mail  
01.01.2010 (11:19)  
Asi se nemá smysl nad tím dohadovat, protože stejně to nevyřešíme a páni politici, hejtmani a hlavouni v SŽDC si budou dělat co chtějí. Pokud mají potřebu si honit ego nad 200km VRT kde se pojede 250kmh za cenu toho, že zbytek tratí žalostně zchátra, tak to udělají a nikoho se ptát nebudou :(
01.01.2010 (11:18)  
Českolípák:
V Mladé Boleslavi je železnice celkem dost out díky špatnému umístění hlavního nádraží a dálničnímu spojení na Prahu i Liberec. Aby bylo železniční spojení konkurenceschopné silničnímu , je třeba nejen totálně opravit trať , ale zároveň všechny vlaky vést co nejkratším způsobem do žst. Mladá Boleslav město.
Představa , že pojede z centra MB do centra Prahy rychlík za 45 minut je perfektní a bylo by možné počítat s koncem autobusového a částečně i individuálního dojíždění -ale pokud ten rychlík pojede z hl.n. ,cesta se nám protáhne a už se nemusíme bavit dále o rekonstrukci tratě.
Nevím , jak za současné situace je reálné totální překopání MB-město a stavba nové tratě z MB město někam do mez. úseku MB-Dobrovice. Jenom škoda , že se s touto eventualitou nepočítalo o něco dříve.
31.12.2009 (20:25)  
Nevíte někdo jestli se propojí tratě Nemotice-Koryčany a Kroměříž - Zborovice? Asi nikdy že? Škoda ...
Registrierter Benutzer Luxian  mail  
31.12.2009 (19:30)  
M: Ano, ten příspěvek je můj. A?
První, kdo sem zatáhl do debaty VRT v Číně, jsi byl Ty. Na což jsem Ti odpověděl: Jednak jsem vůbec nemluvil o té nově otevřené VRT a druhak jsem myslel boom celkově. Ale když už mluvíte o VRT. atd. Neboli mi tu nepodsouvej něco ve stylu "Jé oni mají v Číně VRT a my nic". Je to jen výplod Tvé fantazie.
Mimochodem nevím o tom, že by Turecko tak masivně investovalo do železniční infrastruktury (a vynechejme z toho VRT) stejně tak, jak to dělá Čína.
Co má smysl motat do diskuze a co ne je zcela subjektivní. Nech to laskavě na uvážení každého. Navíc jsem udělal jen malou poznámku. Kdosi jiný to rozmázl do přebujelých rozměrů.
PS. Početem obyvatelstva je dokonce 130× větší.
31.12.2009 (12:01)  
Také ve článku nebyla zmíněna elektrizace České Budějovice - Nové Hrady (dokončeno zhruba v lednu 2009), byť větší význam bude mít až jejím dotažení do Českých Velenic a Gmündu. Také zde nebyla zmíněna modernizace a elektrizace úseku Šatov - Znojmo (dokončeno v listopadu 2009), díky které má teď Znojmo paradoxně lepší spojení s Vídní než například s Brnem či Prahou.
Registrierter Benutzer ceskolipak  mail  
31.12.2009 (11:43)  
Ad mnauprsk
Ano, zde by vlastně mohlo dojít k prodloužení stávajících příměstských vlaků Praha - Milovice do M. Boleslavi město.

(Kolem Milovic se očekává rozrůstání výstavby a lidé by mohli také cestovat za prací do Boleslavi.)

Něco jako zvažované spěšné příměstské vlaky Praha - Kolín -Kutná Hora město. Zde bohužel vázně vybudování Kutnohorského oblouku a elektrizace 2km trati, což je investiční záležitost v porovnání zcela banální.


Modernizece spojení Praha - Lysá - M. Boleslav by nejen zkrátila docela slušně cestovní dobu a byla konkurenceschopná proti autobusům a konečně by mohla být alternativou pro cestující z aglomerace (Rumburk-) Nový Bor - Česká Lípa, kde železniční spojení je v současné době dost pomalé.
31.12.2009 (11:20)  
Mně přijde rozumné udělat dvojkolejku (úsek Praha - Lysá kolejí víc) na 160 Praha-Lysá-Milovice-Boleslav. Je to rovina, tak by to nemuselo moc stát.
Přínosy: zlepšení příměstské dopravy kolem Prahy, rychlé spojení poměrně velkých měst s Prahou, zkrácení jízdích dob mezi Prahou a městy v Libereckém a v menší míře i Královéhradeckém kraji.
Registrierter Benutzer M 
31.12.2009 (2:21)  
Psal jsem a zpravidla vzdy pisu vsechna cisla zhruba. Mimo to, da se to merit rozlohou i obyvatelstvem.

O VRT jsi nepsal nic, ale prispevek 29/12 19:47 snad tvuj je, ne? Neni to flame, je to vesmes vecna (byt Railpic trosku durazneji:) debata o tom, ze Cinu sem nema absolutne cenu motat a je to podobne tema jako "jeee, Turecko ma VRT a my zase nic"...
31.12.2009 (1:31)  
K Libereckému kraji: Nemyslím si, že by z Liberce bylo dálkové spojení kamkoliv nepoužitelné. Konkrétně např. do Ústí n.L. je to celkem slušné, jízdní doba rychlíku kolem 2:15 se blíží k jízdní době auta (služebně to jedu několikrát do roka a zpravidla cca 2 hodiny, když sněží i déle). Přitom by to mohlo být i méně, kdyby se prováděla "plíživá modernizace" a v některých stanicích se zmodernizovalo zabezpečovací zařízení (exemplární případ je přímo Liberec hlavní nádraží, nebo např. Křižany). To samé platí o dalších přilehlých tratích. Jezdí se např. ještě přes Zdětín u Chotětova po úplné rovině 40 km/h (už jsem tu dlouho nejel). Čekat na 5. koridor nebo dokonce modernizaci Liberec-Hradec bude asi na dost dlouho. Pro dálkové spojení by stálo za to obnovit motorovou linku Liberec-Turnov-Mladá Boleslav-Nymburk-Kolín. Při dobrých přípojích by to bylo cca o 30 minut rychlejší vazba na koridorové expresy na Východ než současné rychlíky Liberec-Pardubice.
  1 2 3 4 5 6 ... 9      Zpráv na stránku:   

Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.

- Korrespondent oder ŽP Mitglied, - Editor oder ŽP Admin

Kommentar hinzufügen
Kommentare dürfen nur registrierte Benutzer senden.
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
Anmelden
 
 
  
 
   Registrieren

© 2001 - 2025 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko