Česká republika — Konec roku je za dveřmi, a tak nastala vhodná příležitost zrekapitulovat si, co uplynulých 12 měsíců přineslo v oblasti obnovy a rozvoje železniční infrastruktury v České republice. Pojďme se tedy podívat podrobněji na letos dokončené a pro příští rok plánované stavby, které mají za cíl urychlit a zkomfortnit cestování na síti Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC), jež je zadavatelem těchto projektů. Ta je hlavním investorem všech projektů, na jejichž financování se až z 85 % podílí Operační program Doprava (OPD), který České republice v letech 2007-2013 umožňuje čerpat na modernizaci železniční sítě až 2,58 miliardy eur (67 miliard korun) ze strukturálních fondů Evropské unie.
Jako první zmiňme asi nejvíce sledované práce na českých železničních koridorech. Na III. tranzitním koridoru Mosty u Jablunkova – Praha – Plzeň – Cheb proběhly v roce 2009 stavby v úseku Beroun – Zbiroh a Zbiroh – Rokycany. Neopomeňme ani projekt „Optimalizace trati Stříbro – Planá u Mariánských Lázní“ a na východní části III. koridoru „Optimalizaci trati Bystřice nad Olší – Český Těšín“. Na IV. tranzitním koridoru Děčín – Praha – Horní Dvořiště zmiňme stavbu v úseku Doubí u Tábora – Tábor, „Modernizaci trati Votice – Benešov“ a „Optimalizaci trati Benešov (včetně) – Strančice“. Cílem všech těchto prací na českých koridorech je zejména zvýšení traťové rychlosti, dopravní kapacity a přípustné zatíženosti, zvýšení bezpečnosti železničního provozu a také již zmíněné zvýšení komfortu pro cestující.
Díky OPD může být také realizován projekt „Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba“, o kterém jsme zde na ŽelPage podrobně informovali. Náklady na jeho stavbu by měly činit 4 888 643 760 Kč. Zvýšení bezpečnosti a přístupnosti pro cestující by mělo být docíleno novým uspořádáním stanice, vznikem nového podchodu a mimo jiné také novým zabezpečovacím a sdělovacím zařízením. Pro dopravu bude klíčovým prvkem vybudování průjezdných kolejí mimo nástupní hrany, čímž bude umožněn hladký průjezd tranzitních nákladních i osobních vlaků zvýšenou rychlostí bez vlivu na čekající cestující. Stanice Přerov by se tak měla přiblížit standardům 21. století.
Poněkud menšími, ne však méně podstatnými, projekty jsou i následující dílčí stavby: „Elektrizace trati Zábřeh – Šumperk“, jež prodloužila elektrifikovaný úsek o 13 kilometrů a zvedla traťovou rychlost na 100 km/h. Úprav se dočkaly i zastávky, jejichž nástupištní hrana byla upravena do výšky 550 mm nad temenem kolejnice tak, aby byl cestujícím umožněn snadnější výstup a nástup. Celková náklady této stavby činí 1 574 977 299 Kč. Navíc byly ve stanici Postřelmov v rámci testovacího provozu poprvé na síti SŽDC nasazeny návěstní svítidla na bázi LED.
Na stavbu „Rekonstrukce žst. Nesovice, I. část“ navázala v letošním roce stavba „Rekonstrukce žst. Nesovice, II. část“. Účelem druhé etapy je odstranění nevyhovujícího stavu staničních kolejí, výhybek a zabezpečovacího zařízení na nemotickém zhlaví. Rekonstrukce svršku bude zahrnovat zvýšení traťové rychlosti na 90 km/h, úpravu železničního přejezdu v přilehlém mezistaničním úseku, který bude vybaven novým zabezpečovacím zařízením, a vybudování nových nástupišť v již standardní výšce 550 mm nad temenem kolejnice. Druhá část této stavby by měla vyjít na 204 319 430, přičemž 85 % nákladů by mělo být hrazeno z OPD.
Zůstaňme ještě na Jižní Moravě a podívejme se na „Rekonstrukci žst. Bojkovice vč. rekonstrukce zabezpečovacího zařízení“, která byla zahájena v letošním roce. Součástí této stavby je, podobně jako u „Rekonstrukce žst. Nesovice“, rekonstrukce železničního svršku i spodku, úprava nástupišť, a to i pro bezbariérový přístup, a rekonstrukce zabezpečovacího zařízení včetně zabezpečení přilehlých traťových úseků a přejezdů. Tato rekonstrukce by měla stát 290 302 880 Kč.
Významnou rekonstrukcí prochází i traťový úsek z Horní Lidče po státní hranici se Slovenskou republikou. Probíhá zde stavba „Rekonstrukce Střelenského tunelu vč. kol. č. 1 a 2 km 22,48 – 23,61 a kol. č. 1 v km. 21,11 – 27,261 trati Horní Lideč – St. hr. SR“, jejíž součástí je kromě opravy 1. a 2. traťové koleje zmiňovaného tunelu také rekonstrukce zastávky Střelná, mostů, propustků, zárubních zdí, trakčního vedení a úpravy zabezpečovacího a sdělovacího zařízení. Po rekonstrukci tak bude tento úsek připraven na následnou implementaci systémů GSM–R a ETCS Level 2. Cena stavby dosáhne 796 139 750 Kč.
V roce 2010 nás čeká, kromě staveb zatím nedokončených zmiňovaných projektů, i zahájení budování systému GSM–R na trati 250 v úseku Brno – Havlíčkův Brod a rekonstrukce trati ze Studénky do Mošnova. Pokračovat budou i přípravy projektu stavby „Železniční uzel Brno – modernizace průjezdu a 1. části osobního nádraží“. V rámci rekonstrukce brněnského železničního uzlu se také chystá v roce 2010 dokončení první etapy stavby odstavného nádraží. Na základě podnětů hnutí Nádraží nedáme bude přepracován již připravený projekt „Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí“.
Do roku 2013 je v této chvíli na síti SŽDC připraveno 23 modernizačních projektů, od průzkumných a projekčních prací až po konkrétní stavby různého rozsahu. Rok 2010 má přitom být, co do výše investic, jeden z nejvelkorysejších, jak naznačuje návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Jeho razantní snížení o 5,1 mld. Kč ve prospěch sociálních služeb a platů státních zaměstnanců se nakonec na půdě Poslanecké sněmovny podařilo částečně vyrovnat přesměrováním příjmů z jiných kapitol státního rozpočtu, díky čemuž není pro příští rok ohrožen žádný z velkých stavebních projektů. Nezbývá tedy než doufat, že aktuální tempo technologické obnovy železniční sitě zůstane i nadále jednou z priorit, v souladu s dlouhodobou strategií rozvoje transevropských dopravních sítí.
Zdroj: Správa železniční dopravníc cesty, Operační program Doprava, Státní fond dopravní infrastruktury, Poslanecká sněmovna Parl. ČR [1], [2]
| 29.12.2009 (9:00)
S tím se holt musíme smířit, a ty peníze investovat do projektů, které mají větší smysl.
Edit: právem v rozvinutém státě jako je ČR je mít v bydlišti kvalitní VHD, nikoli zrovna elektrifikovanou dvojkolejku.
(Zdraví rodilý liberečák.)
Také bych napsal pár informací z Libereckého kraje..atd. Nedávno v Libereckém kraji byl rekonstruován úsek Liberec Hrádek n N. Trať 089. Maximální traťová rychlost je zde až 100 km h. Nedávno byl také rekonstruován úsek Malá Skála Turnov. I zde je na krátkém úseku až 100 km h. Zde ovšem poněkud nechápu, proč se třeba neupravil trochu terén v 1 oblouku za tunelem a mostem přes Jizeru ve směru Malá Skála Dolánky. Stejně je tam nějaké malé políčko - pokud to není jen louka. Tím by se zde zvedla rychlost ne o 5 km h, ale o víc po rekonstrukci. Původně 60 km h a nyní 65 km h. Nemusel by zde vlak tolik přibrzďovat. Šetřili by se trochu brzdy a palivo.A zase naopak bych oželel 100 km h. Stačila by 85 - 90 km h. Asi nebylo tolik peněz a tak se kolej rekonstruovala v původní stopě. I tak mě ta rekonstrukce potěšila, ale je to škoda. Dosažená průměrná rychlost a čas se domnívám by byl skoro shodný. Zhruba 8 minut. Jde o to, že by se souprava nemusela tolik rozjíždět a brzdit. Dále se také rekonstruoval na trati 036 úsek tratě Nová Ves Jablonecké Paseky. Zde byli položené koleje s novými Y pražci. Koleje jsou svařované. Rekonstrukce traťového svršku hodnotím velice kladně. Navíc v tomto úseku je trošku lepší poloměr koleje, a proto zde přídržnice není. Maximální rychlost 50 km h zde zůstala. Průjezd po koleji a obloukem je klidný. O proti předchozímu stavu je to dost znatelný rozdíl. Také na trati 036 přibudou nové zastávky. Smržovka luční a Jablonec n N město. Smržovka luční už je skoro hotová. Jablonec n N město je prozatím v počátečním rozpracování. U zastávky Jablonec n N město by to chtělo domyslet, jak efektivně zabezpečit přechod cestujích od zastávky MHD Jablonec n N autobusové nádraží a autobusového nádraží Jablonec n N obecně. Také jsem zahlédl, že mezi úsekem Proseč Vratislavice u nechráněného přejezdu je nové výstražné zařízení. To zřejmě umožní zde později odstranit rychlostník 25 km h. Také by mě potěšilo, kdyby se opravil propustek mezi úsekem Nová Ves Jablonec zastávka. Je zde na krátkém úseku 30 km h. A také se domnívám, že by šel po opravě koleje umístit rychlostník 50 km h ve směru Jablonec nad Nisou dolní nádraží Proseč hned za vyhybkami. Nikoliv až pře tunelem.
Tušíte kdo celou tu srandu platí a kolik to tak stojí? Víte kolik je člověk schopen za život vydělat? Schválně si cenu takové rekonstrukce přepočítejte na životy.
To je jako kdybyste měli sotva na garsonku v Horní Dolní u Řitína a kupovali dům na Václaváku, nebo byli starostou Mšena a chtěli postavit dálnici do Prahy.
Tím chci říct, že když se celá tato trať opraví na 100 km/h v celém úseku a počet kolejí bude tak jak je, účel to na 100% splní.
Spíše bych se zaměřil na získání zakázek v žel. nákl. přepravě. Nebo to nám po těch drahejch, rychlejch a dvojkolejnejch tratích, zaplacenejch z našich daní budou jezidt jen vlaky osobní placené z našich daní???
Jestli nějaký kraj skutečně potřebuje přivést železnici do stavu, aby byla vůbec použitelná, tak je to právě kraj Liberecký a část Královehradeckého.
Z Liberce a okresních měst (Č.Lípa, Jablonec, Jičín, Semily) je spojení s Prahou zcela nepoužitelné.
Z Liberce se vlakem nedá s rozumnou cestovní rychlostí jet vlastně vůbec nikam.
Přitom jde o mnohem větší aglomerace než nějaký Šumperk, Cheb, Vysočina..
Ad Jiří Hovorka, DJTiësto
a na co bude stavět na vyšší rychlost
Ano, budoucí trať (nikoliv VRT) snad povede přes Domažlice, ale klidně také nemusí vést nikdy nikam.
Nevidím důvod, proč se trať do Chebu nemohla zdvojkolejnit, řada lokalit je "země nikoho" a tam by klidně drobné přeložky mohly být.
Ospravedlňovat rychlost 90 km/h mi příjde zkostnatělé.
Potom bych to nenazýval Modernizace tranzitního koridoru, ale poskomunistická obnova zanedbané tratě.
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Korrespondent oder ŽP Mitglied,
- Editor oder ŽP Admin
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.













