..: Modernizace železniční infrastruktury v roce 2009 :..

Fond soudržnosti Česká republika — Konec roku je za dveřmi, a tak nastala vhodná příležitost zrekapitulovat si, co uplynulých 12 měsíců přineslo v oblasti obnovy a rozvoje železniční infrastruktury v České republice. Pojďme se tedy podívat podrobněji na letos dokončené a pro příští rok plánované stavby, které mají za cíl urychlit a zkomfortnit cestování na síti Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC), jež je zadavatelem těchto projektů. Ta je hlavním investorem všech projektů, na jejichž financování se až z 85 % podílí Operační program Doprava (OPD), který České republice v letech 2007-2013 umožňuje čerpat na modernizaci železniční sítě až 2,58 miliardy eur (67 miliard korun) ze strukturálních fondů Evropské unie.

Vizualizace modernizace, foto: SŽDCJako první zmiňme asi nejvíce sledované práce na českých železničních koridorech. Na III. tranzitním koridoru Mosty u Jablunkova – Praha – Plzeň – Cheb proběhly v roce 2009 stavby v úseku Beroun – Zbiroh a Zbiroh – Rokycany. Neopomeňme ani projekt „Optimalizace trati Stříbro – Planá u Mariánských Lázní“ a na východní části III. koridoru „Optimalizaci trati Bystřice nad Olší – Český Těšín“. Na IV. tranzitním koridoru Děčín – Praha – Horní Dvořiště zmiňme stavbu v úseku Doubí u Tábora – Tábor, „Modernizaci trati Votice – Benešov“ a „Optimalizaci trati Benešov (včetně) – Strančice“. Cílem všech těchto prací na českých koridorech je zejména zvýšení traťové rychlosti, dopravní kapacity a přípustné zatíženosti, zvýšení bezpečnosti železničního provozu a také již zmíněné zvýšení komfortu pro cestující.

POPIS OBRAZKU, foto: AUTOR OBRAZKU Díky OPD může být také realizován projekt „Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba“, o kterém jsme zde na ŽelPage podrobně informovali. Náklady na jeho stavbu by měly činit 4 888 643 760 Kč. Zvýšení bezpečnosti a přístupnosti pro cestující by mělo být docíleno novým uspořádáním stanice, vznikem nového podchodu a mimo jiné také novým zabezpečovacím a sdělovacím zařízením. Pro dopravu bude klíčovým prvkem vybudování průjezdných kolejí mimo nástupní hrany, čímž bude umožněn hladký průjezd tranzitních nákladních i osobních vlaků zvýšenou rychlostí bez vlivu na čekající cestující. Stanice Přerov by se tak měla přiblížit standardům 21. století.

Poněkud menšími, ne však méně podstatnými, projekty jsou i následující dílčí stavby: „Elektrizace trati Zábřeh – Šumperk“, jež prodloužila elektrifikovaný úsek o 13 kilometrů a zvedla traťovou rychlost na 100 km/h. Úprav se dočkaly i zastávky, jejichž nástupištní hrana byla upravena do výšky 550 mm nad temenem kolejnice tak, aby byl cestujícím umožněn snadnější výstup a nástup. Celková náklady této stavby činí 1 574 977 299 Kč. Navíc byly ve stanici Postřelmov v rámci testovacího provozu poprvé na síti SŽDC nasazeny návěstní svítidla na bázi LED.

Zábřeh n/M zastávka - Postřelmov, foto: Wosicz Bludov 4.6.2009, foto: Wosicz Šumperk, rekonstrukce staniční budovy, foto: Ic 540

Na stavbu „Rekonstrukce žst. Nesovice, I. část“ navázala v letošním roce stavba „Rekonstrukce žst. Nesovice, II. část“. Účelem druhé etapy je odstranění nevyhovujícího stavu staničních kolejí, výhybek a zabezpečovacího zařízení na nemotickém zhlaví. Rekonstrukce svršku bude zahrnovat zvýšení traťové rychlosti na 90 km/h, úpravu železničního přejezdu v přilehlém mezistaničním úseku, který bude vybaven novým zabezpečovacím zařízením, a vybudování nových nástupišť v již standardní výšce 550 mm nad temenem kolejnice. Druhá část této stavby by měla vyjít na 204 319 430, přičemž 85 % nákladů by mělo být hrazeno z OPD.

Zůstaňme ještě na Jižní Moravě a podívejme se na „Rekonstrukci žst. Bojkovice vč. rekonstrukce zabezpečovacího zařízení“, která byla zahájena v letošním roce. Součástí této stavby je, podobně jako u „Rekonstrukce žst. Nesovice“, rekonstrukce železničního svršku i spodku, úprava nástupišť, a to i pro bezbariérový přístup, a rekonstrukce zabezpečovacího zařízení včetně zabezpečení přilehlých traťových úseků a přejezdů. Tato rekonstrukce by měla stát 290 302 880 Kč.

Významnou rekonstrukcí prochází i traťový úsek z Horní Lidče po státní hranici se Slovenskou republikou. Probíhá zde stavba „Rekonstrukce Střelenského tunelu vč. kol. č. 1 a 2 km 22,48 – 23,61 a kol. č. 1 v km. 21,11 – 27,261 trati Horní Lideč – St. hr. SR“, jejíž součástí je kromě opravy 1. a 2. traťové koleje zmiňovaného tunelu také rekonstrukce zastávky Střelná, mostů, propustků, zárubních zdí, trakčního vedení a úpravy zabezpečovacího a sdělovacího zařízení. Po rekonstrukci tak bude tento úsek připraven na následnou implementaci systémů GSM–R a ETCS Level 2. Cena stavby dosáhne 796 139 750 Kč.

Ústí nad Orlicí, foto: JakuzaV roce 2010 nás čeká, kromě staveb zatím nedokončených zmiňovaných projektů, i zahájení budování systému GSM–R na trati 250 v úseku Brno – Havlíčkův Brod a rekonstrukce trati ze Studénky do Mošnova. Pokračovat budou i přípravy projektu stavby „Železniční uzel Brno – modernizace průjezdu a 1. části osobního nádraží“. V rámci rekonstrukce brněnského železničního uzlu se také chystá v roce 2010 dokončení první etapy stavby odstavného nádraží. Na základě podnětů hnutí Nádraží nedáme bude přepracován již připravený projekt „Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí“.

Do roku 2013 je v této chvíli na síti SŽDC připraveno 23 modernizačních projektů, od průzkumných a projekčních prací až po konkrétní stavby různého rozsahu. Rok 2010 má přitom být, co do výše investic, jeden z nejvelkorysejších, jak naznačuje návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Jeho razantní snížení o 5,1 mld. Kč ve prospěch sociálních služeb a platů státních zaměstnanců se nakonec na půdě Poslanecké sněmovny podařilo částečně vyrovnat přesměrováním příjmů z jiných kapitol státního rozpočtu, díky čemuž není pro příští rok ohrožen žádný z velkých stavebních projektů. Nezbývá tedy než doufat, že aktuální tempo technologické obnovy železniční sitě zůstane i nadále jednou z priorit, v souladu s dlouhodobou strategií rozvoje transevropských dopravních sítí.

Zdroj: Správa železniční dopravníc cesty, Operační program Doprava, Státní fond dopravní infrastruktury, Poslanecká sněmovna Parl. ČR [1], [2]


Walker Poslat mail autorovi | 29.12.2009 (9:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   
02.01.2010 (15:14)  
Stáňa Kulatý: No vzhledem k temu že se chystají zadrátovat 240 tak si myslim že na 340-341 se dlouho nedostane... doufám že mě někdo moje tvrzení vyvrátí... Jinak já bych byl taky rád kdyby byly ve Veselí dráty ale to bude asi až za hoooodně dluho...
02.01.2010 (2:28)  
jenom tak do diskuze: Já bych si moc přál optimalizaci a elektrifikaci trati 340 (+341 minimálně do Luhaček). Bude to někdy skutečnost, že ve Veselí nad Moravou budou dráty? Já tomu věřím, jen to chce čas. Brno 340 potřebuje, jezdí tam hodně lidí.
Jinak dobře napsaný článek, děkuji za hezké čtení(to ovšem neplatí u některých komentářů....).
registrovaný uživatel Nechic  mail  
01.01.2010 (23:56)  
Pořádná trat komplet pro 160km/h ANO.
VRT obluda, cancour na mapě Evropy pro 250 km/h NE.
Jsme v ČR, jsme malá zemička, k čemu je nám VRT kratší než 1000km? To auto taky může jet jen 130 a ještě od okrajů měst pěkně ztrácí. Ted ty 2:40 do centra Prahy mi nepřijdou tak strašný a určitě je prostor pro zlepšování až k 2:20 pro EC a 2h pro Pendolino třeba. A jsou tratě, které potřebují mnohem víc péče než první koridor. Ten je na tom v poměru silniční / železniční ještě dobře oproti nějakým úsekům jinde v ČR
registrovaný uživatel junkrs 
01.01.2010 (19:52)  
Luxian:
Asi jo, pokud chceme počítat s příměstskou dopravou, musíme tyto úseky obejít tratěmi pro dálkovku. Přidáním další koleje či kolejí to asi nepůjde, neboť zástavba podél tratí.....
registrovaný uživatel Luxian  mail  
01.01.2010 (19:46)  
junkrs: No toť právě otázka na celkovou koncepci.
Paralelní vedení v úseku Jihlava-Brno mi nepřijde tak nesmyslné. Zelektrizování a optimalizací 240 ve stávající stopě (max. s pár přeložkami) chápu pro příměstskou dopravu, ale ne pro dálkovou, která má konkurovat dálnici. A pokud vůbec o nějaké konkurenceschopnosti máme mluvit, jízdní doba musí být výrazně pod 2 h. Pak by ale 240 musel být přestavěna na min. 160 km/h a nevím, jak by to šlo dohromady s příměstskou. Jak tak nad tím přemýšlím, ničím jiným, než kompletní novou tratí, která by byla určená jen pro dálkovou dopravu, se toho dosáhnout asi nedá.
Je to asi podobné řešení jako 171 kontra tunel do Berouna, nebo 221 a vedle ní perspektivně plánovaná nová trať na 200 km/h.
registrovaný uživatel junkrs 
01.01.2010 (19:05)  
Luxian:
To se kroutí. Ale dělat elektřinu ve stávající stopě a pak novostavbu prakticky v tomtéž směru.... Nevím ale, jak by to bylo s kapacitou pro příměstské vlaky v okolí Brna. I když provoz jako na 171, 221 nebo 011 tam asi nebude.
registrovaný uživatel junkrs 
01.01.2010 (19:01)  
Naroznej:
První koridor je v ůseku ČT-Brno katastrofa, to se shodneme asi všichni. Kdyby se trochu připlatilo a udělalo se to stylem jako z ČT na Zábřeh, tzn. nějaké ty přeložky a tunýlky, nebyly by tam rychlosti 80-120 jako teď, ale 120-160 a to už by zase bylo o něčem jiném. Teď už se v tom nikdo babrat ale nebude.Stejně by to pořád časově nekonkurovalo dálnici.
Plánované časy jízdy Pha-Brno po novostavbě jsou cca 1 hodina. Dělat něco nového a zachovat při tom JD kolem 2 hodin nemá cenu.
registrovaný uživatel Luxian  mail  
01.01.2010 (18:44)  
naroznej: No v době, kdy se to celé připravovalo, se ještě počítalo s naklápěním, které mělo ušetřit už nevím kolik a vypadalo to jako životaschopné. Až teď se ukazuje, že to byl blud.
30 minut sice dobrých, ale pořád jízdní doba vyjde na skoro 2:15 a to konkurenceschopné moc není.

junkrs: teoreticky vzato by to šlo, ale 240 se taky docela dost kroutí. To by musela být modernizace s výraznými přeložkami.
01.01.2010 (18:23)  
junkrs,luxian:
První koridor je příkladem nekoncepčnosti a příkladem proinvestování x zbytečných miliard. Proč už tehdy si někdo neuvědomil , že vedením nové trati v původní trase se moc nezlepší konkurenceschopnost ze silniční dopravou ?

Nová trať Praha-Brno na 200 km/h je sci-fi. Já bych se spíše přikláněl k výstavbě nového úseku Choceň-Svitavy na 160 km/h (úspora cca 15 minut) + optimalizace trasy v úseku Svitavy-Svitávka (úspora cca 5 minut)+ nová trasa Svitávka-Brno (úspora 10 minut) . Celkem mě to vychází na úsporu cca 30 minut , což už je zajímavé.
registrovaný uživatel junkrs 
01.01.2010 (15:42)  
To Luxian: Ono by se s tou stavbou Praha-Brno už mohlo začít pořádnou modernizací tratě 240 Brno-Jihlava, na které má začít drátování, ale bohužel ve stejné stopě. Takže z toho vyplývá, že se tam žádné rychlosti přibližující se hodnotě 160 natož pak 200 ani náhodou nepřiblížíme. Ale kdyby se to udělalo pořádně, tak už by zbývala "pouze" novostavba Jihlava-Bystřice-Praha a bylo by konkurenceschopný spojení Prahy s Brnem (i s Vysočinou) na světě.
  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Logowanie
 
 
  
 
   Zarejestruj się

© 2001 - 2025 ŽelPage - administratorzy


Info
informacni okenko