Česká republika — Konec roku je za dveřmi, a tak nastala vhodná příležitost zrekapitulovat si, co uplynulých 12 měsíců přineslo v oblasti obnovy a rozvoje železniční infrastruktury v České republice. Pojďme se tedy podívat podrobněji na letos dokončené a pro příští rok plánované stavby, které mají za cíl urychlit a zkomfortnit cestování na síti Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC), jež je zadavatelem těchto projektů. Ta je hlavním investorem všech projektů, na jejichž financování se až z 85 % podílí Operační program Doprava (OPD), který České republice v letech 2007-2013 umožňuje čerpat na modernizaci železniční sítě až 2,58 miliardy eur (67 miliard korun) ze strukturálních fondů Evropské unie.
Jako první zmiňme asi nejvíce sledované práce na českých železničních koridorech. Na III. tranzitním koridoru Mosty u Jablunkova – Praha – Plzeň – Cheb proběhly v roce 2009 stavby v úseku Beroun – Zbiroh a Zbiroh – Rokycany. Neopomeňme ani projekt „Optimalizace trati Stříbro – Planá u Mariánských Lázní“ a na východní části III. koridoru „Optimalizaci trati Bystřice nad Olší – Český Těšín“. Na IV. tranzitním koridoru Děčín – Praha – Horní Dvořiště zmiňme stavbu v úseku Doubí u Tábora – Tábor, „Modernizaci trati Votice – Benešov“ a „Optimalizaci trati Benešov (včetně) – Strančice“. Cílem všech těchto prací na českých koridorech je zejména zvýšení traťové rychlosti, dopravní kapacity a přípustné zatíženosti, zvýšení bezpečnosti železničního provozu a také již zmíněné zvýšení komfortu pro cestující.
Díky OPD může být také realizován projekt „Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba“, o kterém jsme zde na ŽelPage podrobně informovali. Náklady na jeho stavbu by měly činit 4 888 643 760 Kč. Zvýšení bezpečnosti a přístupnosti pro cestující by mělo být docíleno novým uspořádáním stanice, vznikem nového podchodu a mimo jiné také novým zabezpečovacím a sdělovacím zařízením. Pro dopravu bude klíčovým prvkem vybudování průjezdných kolejí mimo nástupní hrany, čímž bude umožněn hladký průjezd tranzitních nákladních i osobních vlaků zvýšenou rychlostí bez vlivu na čekající cestující. Stanice Přerov by se tak měla přiblížit standardům 21. století.
Poněkud menšími, ne však méně podstatnými, projekty jsou i následující dílčí stavby: „Elektrizace trati Zábřeh – Šumperk“, jež prodloužila elektrifikovaný úsek o 13 kilometrů a zvedla traťovou rychlost na 100 km/h. Úprav se dočkaly i zastávky, jejichž nástupištní hrana byla upravena do výšky 550 mm nad temenem kolejnice tak, aby byl cestujícím umožněn snadnější výstup a nástup. Celková náklady této stavby činí 1 574 977 299 Kč. Navíc byly ve stanici Postřelmov v rámci testovacího provozu poprvé na síti SŽDC nasazeny návěstní svítidla na bázi LED.
Na stavbu „Rekonstrukce žst. Nesovice, I. část“ navázala v letošním roce stavba „Rekonstrukce žst. Nesovice, II. část“. Účelem druhé etapy je odstranění nevyhovujícího stavu staničních kolejí, výhybek a zabezpečovacího zařízení na nemotickém zhlaví. Rekonstrukce svršku bude zahrnovat zvýšení traťové rychlosti na 90 km/h, úpravu železničního přejezdu v přilehlém mezistaničním úseku, který bude vybaven novým zabezpečovacím zařízením, a vybudování nových nástupišť v již standardní výšce 550 mm nad temenem kolejnice. Druhá část této stavby by měla vyjít na 204 319 430, přičemž 85 % nákladů by mělo být hrazeno z OPD.
Zůstaňme ještě na Jižní Moravě a podívejme se na „Rekonstrukci žst. Bojkovice vč. rekonstrukce zabezpečovacího zařízení“, která byla zahájena v letošním roce. Součástí této stavby je, podobně jako u „Rekonstrukce žst. Nesovice“, rekonstrukce železničního svršku i spodku, úprava nástupišť, a to i pro bezbariérový přístup, a rekonstrukce zabezpečovacího zařízení včetně zabezpečení přilehlých traťových úseků a přejezdů. Tato rekonstrukce by měla stát 290 302 880 Kč.
Významnou rekonstrukcí prochází i traťový úsek z Horní Lidče po státní hranici se Slovenskou republikou. Probíhá zde stavba „Rekonstrukce Střelenského tunelu vč. kol. č. 1 a 2 km 22,48 – 23,61 a kol. č. 1 v km. 21,11 – 27,261 trati Horní Lideč – St. hr. SR“, jejíž součástí je kromě opravy 1. a 2. traťové koleje zmiňovaného tunelu také rekonstrukce zastávky Střelná, mostů, propustků, zárubních zdí, trakčního vedení a úpravy zabezpečovacího a sdělovacího zařízení. Po rekonstrukci tak bude tento úsek připraven na následnou implementaci systémů GSM–R a ETCS Level 2. Cena stavby dosáhne 796 139 750 Kč.
V roce 2010 nás čeká, kromě staveb zatím nedokončených zmiňovaných projektů, i zahájení budování systému GSM–R na trati 250 v úseku Brno – Havlíčkův Brod a rekonstrukce trati ze Studénky do Mošnova. Pokračovat budou i přípravy projektu stavby „Železniční uzel Brno – modernizace průjezdu a 1. části osobního nádraží“. V rámci rekonstrukce brněnského železničního uzlu se také chystá v roce 2010 dokončení první etapy stavby odstavného nádraží. Na základě podnětů hnutí Nádraží nedáme bude přepracován již připravený projekt „Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí“.
Do roku 2013 je v této chvíli na síti SŽDC připraveno 23 modernizačních projektů, od průzkumných a projekčních prací až po konkrétní stavby různého rozsahu. Rok 2010 má přitom být, co do výše investic, jeden z nejvelkorysejších, jak naznačuje návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Jeho razantní snížení o 5,1 mld. Kč ve prospěch sociálních služeb a platů státních zaměstnanců se nakonec na půdě Poslanecké sněmovny podařilo částečně vyrovnat přesměrováním příjmů z jiných kapitol státního rozpočtu, díky čemuž není pro příští rok ohrožen žádný z velkých stavebních projektů. Nezbývá tedy než doufat, že aktuální tempo technologické obnovy železniční sitě zůstane i nadále jednou z priorit, v souladu s dlouhodobou strategií rozvoje transevropských dopravních sítí.
Zdroj: Správa železniční dopravníc cesty, Operační program Doprava, Státní fond dopravní infrastruktury, Poslanecká sněmovna Parl. ČR [1], [2]
| 29.12.2009 (9:00)
Uznávám, že konkurenceschopnost železnice vůči silniční dopravě pouhou modernizací koridorů výrazně nezvýšíme.
Aby se efekt modernizace projevil, musí jít o SOUVISLÉ úseky. Ty však nemáme a proto se jízdní doby zkracují poněkud méně.
Nemyslím však, že modernizace 010/260 či ev. 230/250 jsou/by byly vyhozené peníze.
Tyto tratě se nacházely v relativně žalostném stavu (vč. provozu nezávislé trakce) a jejich rekonstrukce má pro regionální dopravu význam a stejně by časem k nějaké obnově muselo dojít. Šlo také o nákladní dopravu.
Máme rameno Dečín - Praha - Brno/Ostrava a Ostrava - Břeclav. Mnoho úseků splňuje parametry pro 160 km/h, ale realita je taková, že pendolina jezdí (krom 1 spoje na Vídeň) pouze do Ostravy. Některé EC/IC sotva 140 km/h a rychlíky jen 120 km/h. Tj. myslím, že by šlo z pozitov současných koridorů "vytřískat" daleko více.
Proti výstavbě VRT nejsem, jestli bude či nebude je mi však úplně jedno, protože ji nebudu stejně využívat.
Doufám, že to na nich s provozem nebude vypadat jako na koridoru.
Odveze-li rychlovlak v půlhodinovém taktu z Prahy do Brna nějakých 500 pasažérů nyní nebo za 20 let nedokážu odhadnout.
V ČR dosud nebyl vystaven ani kilometr VRT, nejsou k dispozici přesná data, jaká bude poptávka po tomto druhu dopravy.....
Ano to je pravda. A kdysi tu ani žádná železnice nejezdila, kdysi měli lidé strach ze železného oře, kdysi tu ani žádné dálnice nevedly ba dokonce kdysi jsem ani nebyl otcem dvou capartů.... :-))) Ale pochopte konečně už, že tohle by se tu nestavělo kvůli cestovním proudům za pět nebo deset let, ale s výhledem pro další generace. A pak-li že se to zase udělá stylem 010/260, bude to zase jen polovičaté řešení a zbytečně vyhozené peníze.
...Není tedy zřejmé, jaký bude poměr počtu přepravených cestujících (auto/autobus/vlak) v izolovaném rameni Praha - Brno...
A teď to zřejmé je, jak to tam bude vypadat za 20 let??? Zatím to vypadá, že vlak se bude blížit "nule", protože chystané rozšiřování dálnice + její další modernizace. A proč se zase mluví o "izolovaném ramenu". Už jsem tu psal, že nepůjde o žádnou oddělenou trať, ale že bude napojena na stávající železniční síť a že ji budou používat i jiné vlaky než Praha-Brno nonstop!!!
...Spíš by se měly prostředky vynaložit než pro VRT na nové tratě Plzeň - Německo, Č. Budějovice - Rakousko (nejlépe přes Č. Krumlov) nebo trať Brno - Přerov...
Tady je trochu protiřečení si, protože nové tratě a třeba zrovna Plzeň-Německo a Brno-Přerov mají mít parametry VRT, tzn. rychlost 200 a vyšší.
V ČR dosud nebyl vystaven ani kilometr VRT, nejsou k dispozici přesná data, jaká bude poptávka po tomto druhu dopravy.
Nejsou ani údaje, kolik lidí by (obecně) využilo železniční dopravy v paralelních úsecích, kde máme dálnici.
Relativně žádané spojení Pendoliny Praha-Ostrava je způsobeno nedostavěnou dálnicí na sever Moravy a také tím, že jde o velkou aglomeraci (větší než Brno).
V případě VRT Praha-Brno stojí cestující před rozhodnutím, zda pojede autem (haus zu haus), po dálnici 100 minut s rizikem, že bude v Praze v některých místech dopravní zácpa.
Nebo pojede relativně lacině 2 hodiny autobusem s následným přejížděním MHD a nebo za relativně draho 1 hodinu rychlovlakem a opět následně MHD.
Není tedy zřejmé, jaký bude poměr počtu přepravených cestujících (auto/autobus/vlak) v izolovaném rameni Praha - Brno.
Za 200 mld nekupte to.
Nebo je možnost udělat modernizace 30 km trati Kolín - Golčův Jeníkov (mimo) (cca 6 mdl), přeložku do Světlé n.s. (cca 20 mld) a optimalizace Světlá-H. Brod s drobnými přeložkami (3 mld). Trať H. Brno - Brno jen lehká optimalizace (cca 8 mld).
Výsledek je sice 2 hodiny z Prahy hl.n. do Brno hl.n. Pendolina za 2 hodiny (počítaná definitivní jízdní doba přes Pardubice pro SC je 2 hod. 15 min).
Spíš by se měly prostředky vynaložit než pro VRT na nové tratě Plzeň - Německo, Č. Budějovice - Rakousko (nejlépe přes Č. Krumlov) nebo trať Brno - Přerov.
Nesrovnávejme se s Německem nebo Rakouskem. Oni si mohou dovolit stavět VRT, protože ostatní i regionální tratě jsou v takovém stavu, o kterém by mohla snít většina tratí v ČR.
(PS. Náklady za modernizace tratě 230 jsou jen odhadované dle údajů u analogických staveb).
Trať 260 už nikdo překopávat několik let po optimalizaci už určitě nebude. A i kdyby, tak abyste na 90-ti km trati zkrátili pořádně jízdní dobu, znamenalo by to předělat min na 200 (sci-fi) a stejně by EC jezdily Praha-Brno cca 2:20. Takže žádný velký šlágr.
Trať 250 má z Kolína do Brna cca 200 km. To znamená, aby byla JD Brno-Praha cca 2 hodiny, musela by se opět modernizace provést na 200km/h, aby se dosáhlo průměrné rychlosti Brno-Kolín 150km/h. Modernizací by se určitě dala trať krátit možná i o 30km (vzdušnou čarou Brno-Kolín cca 135km), takže tu máme výsledek.... prakticky 170km novostavby budované 15 let za provozu, JD Praha-Brno 2h a nadále "narvanou" trať 011 No nekupme, to, že?!
V tom se shodneme.
Nedokážu odhadnout, kolik lidí bychom po VRT denně vezli z Prahy do Berlína
Vyjděme z toho , že máme nějaký celkový přepravní proud , kolik lidí denně cestuje mezi Prahou a Berlínem. Část těchto cestujících jede vlakem , část svým autem , část letadlem a velmi velmi malá část autobusy. Tento celkový přepravní proud zůstane i do budoucna cca stejný- možná by se změnil v případu , pokud by stoupla image Prahy nebo Berlína v souvislosti s turistikou , případně pokud by více německých firem v Čechách mělo nějaké napojení na své filiálky v Berlíně.
Jako železničáři můžeme přetáhnout lidi z letadel ( ale pozor , mezi Prahou a Berlínem létá letadlo s kapacitou 70 míst pouze dvakrát denně-takže moc lidí nepřetáhneme) a z osobních aut. Nicméně si nedělám iluze o tom , že počet takto přetáhnutých cestujících by se pohyboval v tisících za den.
Já jako laik nemám zatím vyhraněný názor, jestli naše země potřebuje VRT Praha-Brno.
Skoro mi to příjde, že jediný cíl je vyřadit autobusové dopravce z D1.
A současně pořádně nevím, co se vlastně stavět chce - vybudovat VRT pouze s osobním provozem 300 km/h.
Nebo nějaký hezký český model, jakože jó VRT, ale s různými přípojkami rychlíků na Havl. Brod a Jihlavu...
Řekl bych, že provoz VRT Praha-Brno nikdy 200 mld (+ další mld za vozidla) pochopitelně nezaplatí a jestli to má přilákat cestující, kteří běžně používají auto a alternativně budou v cestovat místo 2 jen 1 hodinu vlakem (a následnedně MHD/taxi..), tím si nejsem jistý.
Každopádně byl z pohledu cestujícího uvítal současnou trať 010/260 nebo 010/250 s přeložkami, aby byla cestovní doba z centra Prahy do centra Brna 2 hodiny a "nekopat hrob" méně významným tratím, tj. za případné ušetřené prostředky, optimalizovat nebo elektrizovat tratě v ČR a mít vyváženější síť.
(= stojí-li 1 km VRT až 2 mld a optimalizace 1 km tratě koridoru cca 0,2 mld, měli bychom optimalizovaných dalších 1000-2000 km regionálních tratích)
Z pohledu evropského mají VRT přes ČR asi význam. Nevím však proč byla pro letošek zrušena relace SC Praha-Bratislava...
Nedokážu odhadnout, kolik lidí bychom po VRT denně vezli z Prahy do Berlína, z Prahy do Vídně apod.
Dobře , přibližná velmi zjednodušeně vypočítaná propustnost dvojkolejné trati vybavené autoblokem je následující :
Dejme tomu , každých 5 minut vlak . To máme v každém směru 12 vlaků/hod , 288 vlaků/24 hod. I když uděláme všelijaké odbočky (zdaleka ne každý vlak bude moci jet 200 km z důvodu mašin i vozů- zaplaťbůh za 140 km/h u rychlíků na koridoru) kolik tam budeme mít vlaků ? 40 ,50 za 24 hodin-to máme velmi zjednodušeně řečeno využití propustnosti nějakých 10-18 % . Když budete podnikat třeba ve stavebnictví , také si pořídíte nový bagr za x milionů,abyste jej využil na 18% ? To byste jako podnikatel brzy skončil.
Českolípák:
Nová trať Praha-Brno může vyjít na částku cca 100-200 mld. Co tato investice přinese ? Že dostanu do vlaků každý den do vlaku 1000 lidí , kteří dnes jedou busy a dalších 2000 lidí , kteří jedou auty ?? Není to trochu málo ? 3000 lidí dokážou odvézt 3 vlaky.
Dvoukolejná trať vybavená AB má obrovskou kapacitu a troufnu si říci , že v dnešní době tratí o kterých by se dalo mluvit jako o velmi vytížených moc není. Doby , kdy využití propustnosti u některých tratí činilo 110% jsou již pryč.
Podívejte se na to ještě z jiného pohledu. Busový dopravce generuje na trase Praha-Brno zisk (platí daně) a nepotřebuje od státu žádné dotace. Železniční dopravce zde bude potřebovat od státu hodně peněz. Dokonce čím více lidí přepraví , tím více peněz bude chtít. Je smysluplné , aby zde stát investovat , zlikvidoval busy (připravil se o výnosy z daní) a odsoudil se tak k placení a placení ....
Aby byla železnice konkurenceschopná, potřebujeme novou trať. Jiná cesta není.
Podle mého nemá smysl cokoliv dělat s tratí 260, či nějaké zkratky Choceň-Svitavy.
Hlavní důvod je především malá efektivita a hlavně to, že není už možné zvýšit propustnost tratě 010 !
Další možnost via Havlíčkův Brod.
To by znamenalo menší zásahy v úseku Kolín-Golčův Jeníkov, novou trať G. Jeníkov - Světlá n.s. (asi 20 km) a lokální přeložky Světlá n.s - H. Brod.
S tratí H. BROD Brno nemá smysl nijak hýbat, jen dát nový svršek (zvýšit rychlost na 110-120, pro naklápěcí vozidla cca 140).
Cestovní doba by pak byla sice srovantelná s autobusy cca 2 hodiny, ale do Jihlavy bychom se z Prahy dostali asi tak za 1:30, což není vyhovující.
Jediná výhoda je, že by se některé dálkové vlaky přesunuly z vytíženého úseku Kolín-Č. Třebová.
Jak jsem uvedl v jednom příspěvku zde na začátku - ani po letité modernizaci 010/260 jsme dle GVD 2009/2010 zkrátili cestovní dobu vlaků EC o pouhých 15 min oproti někdejším vlakům EC Praha-Kolín-HB-Brno před nějakými 10 lety.
Kolegové , abyste mohli počítat s jízdní dobou Praha-Brno cca 1 hodina , musíte mít novou trať vedenou nejkratším směrem. Takže trať , která bude postavena na rychlost nejméně 200 km/h a u které bude třeba počítat s tím , že minimálně polovina trati povede v náročném terénu , kde bude třeba spousta tunelů a mostů. Ta trať povede mimo velká města , takže mimo Prahy a Brna nic moc neobslouží.
Jenom se zkuste zamyslet nad tím , kolik by tato trať stála a jaká by byla pravděpodobná doba návratnosti této investice. Dále se zkuste zamyslet nad tím , jaké by byly provozní náklady této trati a jaká část z nich by připadla na jeden vlak , kdyby rozsah dálkové dopravy zůstal na stejné úrovni jako dnes .
Tyto úvahy spadají do říše sci-fi a dle mého názoru jsou totálně nereálné
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.













