..: Modernizace železniční infrastruktury v roce 2009 :..

Fond soudržnosti Česká republika — Konec roku je za dveřmi, a tak nastala vhodná příležitost zrekapitulovat si, co uplynulých 12 měsíců přineslo v oblasti obnovy a rozvoje železniční infrastruktury v České republice. Pojďme se tedy podívat podrobněji na letos dokončené a pro příští rok plánované stavby, které mají za cíl urychlit a zkomfortnit cestování na síti Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC), jež je zadavatelem těchto projektů. Ta je hlavním investorem všech projektů, na jejichž financování se až z 85 % podílí Operační program Doprava (OPD), který České republice v letech 2007-2013 umožňuje čerpat na modernizaci železniční sítě až 2,58 miliardy eur (67 miliard korun) ze strukturálních fondů Evropské unie.

Vizualizace modernizace, foto: SŽDCJako první zmiňme asi nejvíce sledované práce na českých železničních koridorech. Na III. tranzitním koridoru Mosty u Jablunkova – Praha – Plzeň – Cheb proběhly v roce 2009 stavby v úseku Beroun – Zbiroh a Zbiroh – Rokycany. Neopomeňme ani projekt „Optimalizace trati Stříbro – Planá u Mariánských Lázní“ a na východní části III. koridoru „Optimalizaci trati Bystřice nad Olší – Český Těšín“. Na IV. tranzitním koridoru Děčín – Praha – Horní Dvořiště zmiňme stavbu v úseku Doubí u Tábora – Tábor, „Modernizaci trati Votice – Benešov“ a „Optimalizaci trati Benešov (včetně) – Strančice“. Cílem všech těchto prací na českých koridorech je zejména zvýšení traťové rychlosti, dopravní kapacity a přípustné zatíženosti, zvýšení bezpečnosti železničního provozu a také již zmíněné zvýšení komfortu pro cestující.

POPIS OBRAZKU, foto: AUTOR OBRAZKU Díky OPD může být také realizován projekt „Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba“, o kterém jsme zde na ŽelPage podrobně informovali. Náklady na jeho stavbu by měly činit 4 888 643 760 Kč. Zvýšení bezpečnosti a přístupnosti pro cestující by mělo být docíleno novým uspořádáním stanice, vznikem nového podchodu a mimo jiné také novým zabezpečovacím a sdělovacím zařízením. Pro dopravu bude klíčovým prvkem vybudování průjezdných kolejí mimo nástupní hrany, čímž bude umožněn hladký průjezd tranzitních nákladních i osobních vlaků zvýšenou rychlostí bez vlivu na čekající cestující. Stanice Přerov by se tak měla přiblížit standardům 21. století.

Poněkud menšími, ne však méně podstatnými, projekty jsou i následující dílčí stavby: „Elektrizace trati Zábřeh – Šumperk“, jež prodloužila elektrifikovaný úsek o 13 kilometrů a zvedla traťovou rychlost na 100 km/h. Úprav se dočkaly i zastávky, jejichž nástupištní hrana byla upravena do výšky 550 mm nad temenem kolejnice tak, aby byl cestujícím umožněn snadnější výstup a nástup. Celková náklady této stavby činí 1 574 977 299 Kč. Navíc byly ve stanici Postřelmov v rámci testovacího provozu poprvé na síti SŽDC nasazeny návěstní svítidla na bázi LED.

Zábřeh n/M zastávka - Postřelmov, foto: Wosicz Bludov 4.6.2009, foto: Wosicz Šumperk, rekonstrukce staniční budovy, foto: Ic 540

Na stavbu „Rekonstrukce žst. Nesovice, I. část“ navázala v letošním roce stavba „Rekonstrukce žst. Nesovice, II. část“. Účelem druhé etapy je odstranění nevyhovujícího stavu staničních kolejí, výhybek a zabezpečovacího zařízení na nemotickém zhlaví. Rekonstrukce svršku bude zahrnovat zvýšení traťové rychlosti na 90 km/h, úpravu železničního přejezdu v přilehlém mezistaničním úseku, který bude vybaven novým zabezpečovacím zařízením, a vybudování nových nástupišť v již standardní výšce 550 mm nad temenem kolejnice. Druhá část této stavby by měla vyjít na 204 319 430, přičemž 85 % nákladů by mělo být hrazeno z OPD.

Zůstaňme ještě na Jižní Moravě a podívejme se na „Rekonstrukci žst. Bojkovice vč. rekonstrukce zabezpečovacího zařízení“, která byla zahájena v letošním roce. Součástí této stavby je, podobně jako u „Rekonstrukce žst. Nesovice“, rekonstrukce železničního svršku i spodku, úprava nástupišť, a to i pro bezbariérový přístup, a rekonstrukce zabezpečovacího zařízení včetně zabezpečení přilehlých traťových úseků a přejezdů. Tato rekonstrukce by měla stát 290 302 880 Kč.

Významnou rekonstrukcí prochází i traťový úsek z Horní Lidče po státní hranici se Slovenskou republikou. Probíhá zde stavba „Rekonstrukce Střelenského tunelu vč. kol. č. 1 a 2 km 22,48 – 23,61 a kol. č. 1 v km. 21,11 – 27,261 trati Horní Lideč – St. hr. SR“, jejíž součástí je kromě opravy 1. a 2. traťové koleje zmiňovaného tunelu také rekonstrukce zastávky Střelná, mostů, propustků, zárubních zdí, trakčního vedení a úpravy zabezpečovacího a sdělovacího zařízení. Po rekonstrukci tak bude tento úsek připraven na následnou implementaci systémů GSM–R a ETCS Level 2. Cena stavby dosáhne 796 139 750 Kč.

Ústí nad Orlicí, foto: JakuzaV roce 2010 nás čeká, kromě staveb zatím nedokončených zmiňovaných projektů, i zahájení budování systému GSM–R na trati 250 v úseku Brno – Havlíčkův Brod a rekonstrukce trati ze Studénky do Mošnova. Pokračovat budou i přípravy projektu stavby „Železniční uzel Brno – modernizace průjezdu a 1. části osobního nádraží“. V rámci rekonstrukce brněnského železničního uzlu se také chystá v roce 2010 dokončení první etapy stavby odstavného nádraží. Na základě podnětů hnutí Nádraží nedáme bude přepracován již připravený projekt „Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí“.

Do roku 2013 je v této chvíli na síti SŽDC připraveno 23 modernizačních projektů, od průzkumných a projekčních prací až po konkrétní stavby různého rozsahu. Rok 2010 má přitom být, co do výše investic, jeden z nejvelkorysejších, jak naznačuje návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Jeho razantní snížení o 5,1 mld. Kč ve prospěch sociálních služeb a platů státních zaměstnanců se nakonec na půdě Poslanecké sněmovny podařilo částečně vyrovnat přesměrováním příjmů z jiných kapitol státního rozpočtu, díky čemuž není pro příští rok ohrožen žádný z velkých stavebních projektů. Nezbývá tedy než doufat, že aktuální tempo technologické obnovy železniční sitě zůstane i nadále jednou z priorit, v souladu s dlouhodobou strategií rozvoje transevropských dopravních sítí.

Zdroj: Správa železniční dopravníc cesty, Operační program Doprava, Státní fond dopravní infrastruktury, Poslanecká sněmovna Parl. ČR [1], [2]


Walker Poslat mail autorovi | 29.12.2009 (9:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel ceskolipak  mail  
03.01.2010 (22:13)  
Tratě jako Č. Budějovice - Rakousko a Plzeň - Německo mají být údajně standartní tratě pro rychlost 200 km/h, nikoliv VRT.

Uznávám, že konkurenceschopnost železnice vůči silniční dopravě pouhou modernizací koridorů výrazně nezvýšíme.

Aby se efekt modernizace projevil, musí jít o SOUVISLÉ úseky. Ty však nemáme a proto se jízdní doby zkracují poněkud méně.

Nemyslím však, že modernizace 010/260 či ev. 230/250 jsou/by byly vyhozené peníze.
Tyto tratě se nacházely v relativně žalostném stavu (vč. provozu nezávislé trakce) a jejich rekonstrukce má pro regionální dopravu význam a stejně by časem k nějaké obnově muselo dojít. Šlo také o nákladní dopravu.

Máme rameno Dečín - Praha - Brno/Ostrava a Ostrava - Břeclav. Mnoho úseků splňuje parametry pro 160 km/h, ale realita je taková, že pendolina jezdí (krom 1 spoje na Vídeň) pouze do Ostravy. Některé EC/IC sotva 140 km/h a rychlíky jen 120 km/h. Tj. myslím, že by šlo z pozitov současných koridorů "vytřískat" daleko více.

Proti výstavbě VRT nejsem, jestli bude či nebude je mi však úplně jedno, protože ji nebudu stejně využívat.
Doufám, že to na nich s provozem nebude vypadat jako na koridoru.

Odveze-li rychlovlak v půlhodinovém taktu z Prahy do Brna nějakých 500 pasažérů nyní nebo za 20 let nedokážu odhadnout.
registrovaný uživatel junkrs 
03.01.2010 (19:17)  
Ceskolipak:
V ČR dosud nebyl vystaven ani kilometr VRT, nejsou k dispozici přesná data, jaká bude poptávka po tomto druhu dopravy.....
Ano to je pravda. A kdysi tu ani žádná železnice nejezdila, kdysi měli lidé strach ze železného oře, kdysi tu ani žádné dálnice nevedly ba dokonce kdysi jsem ani nebyl otcem dvou capartů.... :-))) Ale pochopte konečně už, že tohle by se tu nestavělo kvůli cestovním proudům za pět nebo deset let, ale s výhledem pro další generace. A pak-li že se to zase udělá stylem 010/260, bude to zase jen polovičaté řešení a zbytečně vyhozené peníze.

...Není tedy zřejmé, jaký bude poměr počtu přepravených cestujících (auto/autobus/vlak) v izolovaném rameni Praha - Brno...
A teď to zřejmé je, jak to tam bude vypadat za 20 let??? Zatím to vypadá, že vlak se bude blížit "nule", protože chystané rozšiřování dálnice + její další modernizace. A proč se zase mluví o "izolovaném ramenu". Už jsem tu psal, že nepůjde o žádnou oddělenou trať, ale že bude napojena na stávající železniční síť a že ji budou používat i jiné vlaky než Praha-Brno nonstop!!!

...Spíš by se měly prostředky vynaložit než pro VRT na nové tratě Plzeň - Německo, Č. Budějovice - Rakousko (nejlépe přes Č. Krumlov) nebo trať Brno - Přerov...
Tady je trochu protiřečení si, protože nové tratě a třeba zrovna Plzeň-Německo a Brno-Přerov mají mít parametry VRT, tzn. rychlost 200 a vyšší.
registrovaný uživatel ceskolipak  mail  
03.01.2010 (12:53)  
Ad junkrs
V ČR dosud nebyl vystaven ani kilometr VRT, nejsou k dispozici přesná data, jaká bude poptávka po tomto druhu dopravy.
Nejsou ani údaje, kolik lidí by (obecně) využilo železniční dopravy v paralelních úsecích, kde máme dálnici.

Relativně žádané spojení Pendoliny Praha-Ostrava je způsobeno nedostavěnou dálnicí na sever Moravy a také tím, že jde o velkou aglomeraci (větší než Brno).

V případě VRT Praha-Brno stojí cestující před rozhodnutím, zda pojede autem (haus zu haus), po dálnici 100 minut s rizikem, že bude v Praze v některých místech dopravní zácpa.
Nebo pojede relativně lacině 2 hodiny autobusem s následným přejížděním MHD a nebo za relativně draho 1 hodinu rychlovlakem a opět následně MHD.

Není tedy zřejmé, jaký bude poměr počtu přepravených cestujících (auto/autobus/vlak) v izolovaném rameni Praha - Brno.

Za 200 mld nekupte to.

Nebo je možnost udělat modernizace 30 km trati Kolín - Golčův Jeníkov (mimo) (cca 6 mdl), přeložku do Světlé n.s. (cca 20 mld) a optimalizace Světlá-H. Brod s drobnými přeložkami (3 mld). Trať H. Brno - Brno jen lehká optimalizace (cca 8 mld).

Výsledek je sice 2 hodiny z Prahy hl.n. do Brno hl.n. Pendolina za 2 hodiny (počítaná definitivní jízdní doba přes Pardubice pro SC je 2 hod. 15 min).

Spíš by se měly prostředky vynaložit než pro VRT na nové tratě Plzeň - Německo, Č. Budějovice - Rakousko (nejlépe přes Č. Krumlov) nebo trať Brno - Přerov.

Nesrovnávejme se s Německem nebo Rakouskem. Oni si mohou dovolit stavět VRT, protože ostatní i regionální tratě jsou v takovém stavu, o kterém by mohla snít většina tratí v ČR.

(PS. Náklady za modernizace tratě 230 jsou jen odhadované dle údajů u analogických staveb).
registrovaný uživatel junkrs 
03.01.2010 (11:02)  
naroznej, ceskolipak: Každopádně bych z pohledu cestujícího uvítal současnou trať 010/260 nebo 010/250 s přeložkami, aby byla cestovní doba z centra Prahy do centra Brna 2 hodiny...
Trať 260 už nikdo překopávat několik let po optimalizaci už určitě nebude. A i kdyby, tak abyste na 90-ti km trati zkrátili pořádně jízdní dobu, znamenalo by to předělat min na 200 (sci-fi) a stejně by EC jezdily Praha-Brno cca 2:20. Takže žádný velký šlágr.
Trať 250 má z Kolína do Brna cca 200 km. To znamená, aby byla JD Brno-Praha cca 2 hodiny, musela by se opět modernizace provést na 200km/h, aby se dosáhlo průměrné rychlosti Brno-Kolín 150km/h. Modernizací by se určitě dala trať krátit možná i o 30km (vzdušnou čarou Brno-Kolín cca 135km), takže tu máme výsledek.... prakticky 170km novostavby budované 15 let za provozu, JD Praha-Brno 2h a nadále "narvanou" trať 011 No nekupme, to, že?!
03.01.2010 (10:23)  
Každopádně byl z pohledu cestujícího uvítal současnou trať 010/260 nebo 010/250 s přeložkami, aby byla cestovní doba z centra Prahy do centra Brna 2 hodiny a "nekopat hrob" méně významným tratím, tj. za případné ušetřené prostředky, optimalizovat nebo elektrizovat tratě v ČR a mít vyváženější síť.


V tom se shodneme.

Nedokážu odhadnout, kolik lidí bychom po VRT denně vezli z Prahy do Berlína

Vyjděme z toho , že máme nějaký celkový přepravní proud , kolik lidí denně cestuje mezi Prahou a Berlínem. Část těchto cestujících jede vlakem , část svým autem , část letadlem a velmi velmi malá část autobusy. Tento celkový přepravní proud zůstane i do budoucna cca stejný- možná by se změnil v případu , pokud by stoupla image Prahy nebo Berlína v souvislosti s turistikou , případně pokud by více německých firem v Čechách mělo nějaké napojení na své filiálky v Berlíně.
Jako železničáři můžeme přetáhnout lidi z letadel ( ale pozor , mezi Prahou a Berlínem létá letadlo s kapacitou 70 míst pouze dvakrát denně-takže moc lidí nepřetáhneme) a z osobních aut. Nicméně si nedělám iluze o tom , že počet takto přetáhnutých cestujících by se pohyboval v tisících za den.
registrovaný uživatel ceskolipak  mail  
03.01.2010 (0:16)  
Ad naroznej
Já jako laik nemám zatím vyhraněný názor, jestli naše země potřebuje VRT Praha-Brno.
Skoro mi to příjde, že jediný cíl je vyřadit autobusové dopravce z D1.
A současně pořádně nevím, co se vlastně stavět chce - vybudovat VRT pouze s osobním provozem 300 km/h.
Nebo nějaký hezký český model, jakože jó VRT, ale s různými přípojkami rychlíků na Havl. Brod a Jihlavu...

Řekl bych, že provoz VRT Praha-Brno nikdy 200 mld (+ další mld za vozidla) pochopitelně nezaplatí a jestli to má přilákat cestující, kteří běžně používají auto a alternativně budou v cestovat místo 2 jen 1 hodinu vlakem (a následnedně MHD/taxi..), tím si nejsem jistý.

Každopádně byl z pohledu cestujícího uvítal současnou trať 010/260 nebo 010/250 s přeložkami, aby byla cestovní doba z centra Prahy do centra Brna 2 hodiny a "nekopat hrob" méně významným tratím, tj. za případné ušetřené prostředky, optimalizovat nebo elektrizovat tratě v ČR a mít vyváženější síť.
(= stojí-li 1 km VRT až 2 mld a optimalizace 1 km tratě koridoru cca 0,2 mld, měli bychom optimalizovaných dalších 1000-2000 km regionálních tratích)

Z pohledu evropského mají VRT přes ČR asi význam. Nevím však proč byla pro letošek zrušena relace SC Praha-Bratislava...
Nedokážu odhadnout, kolik lidí bychom po VRT denně vezli z Prahy do Berlína, z Prahy do Vídně apod.
02.01.2010 (23:12)  
Junkers:
Dobře , přibližná velmi zjednodušeně vypočítaná propustnost dvojkolejné trati vybavené autoblokem je následující :
Dejme tomu , každých 5 minut vlak . To máme v každém směru 12 vlaků/hod , 288 vlaků/24 hod. I když uděláme všelijaké odbočky (zdaleka ne každý vlak bude moci jet 200 km z důvodu mašin i vozů- zaplaťbůh za 140 km/h u rychlíků na koridoru) kolik tam budeme mít vlaků ? 40 ,50 za 24 hodin-to máme velmi zjednodušeně řečeno využití propustnosti nějakých 10-18 % . Když budete podnikat třeba ve stavebnictví , také si pořídíte nový bagr za x milionů,abyste jej využil na 18% ? To byste jako podnikatel brzy skončil.

Českolípák:
Nová trať Praha-Brno může vyjít na částku cca 100-200 mld. Co tato investice přinese ? Že dostanu do vlaků každý den do vlaku 1000 lidí , kteří dnes jedou busy a dalších 2000 lidí , kteří jedou auty ?? Není to trochu málo ? 3000 lidí dokážou odvézt 3 vlaky.
Dvoukolejná trať vybavená AB má obrovskou kapacitu a troufnu si říci , že v dnešní době tratí o kterých by se dalo mluvit jako o velmi vytížených moc není. Doby , kdy využití propustnosti u některých tratí činilo 110% jsou již pryč.
Podívejte se na to ještě z jiného pohledu. Busový dopravce generuje na trase Praha-Brno zisk (platí daně) a nepotřebuje od státu žádné dotace. Železniční dopravce zde bude potřebovat od státu hodně peněz. Dokonce čím více lidí přepraví , tím více peněz bude chtít. Je smysluplné , aby zde stát investovat , zlikvidoval busy (připravil se o výnosy z daní) a odsoudil se tak k placení a placení ....
registrovaný uživatel junkrs 
02.01.2010 (22:17)  
To naroznej: Ano, přesně tak. Trať bude pokud možno co nejkratší a plánuje se na rychlost 250-300km/h......a mine velká města. Ale nikdo neříká nebo se nikde nepíše, že nebude nikde mezi Prahou a Brnem napojení se stávajícími tratěmi. Měla by mít např. odbočku na Budějovickou trať a rychlá osobní doprava směřující na jih Čech ji tak bude využívat z Prahy až k této odbočce (cca u Benešova). Další odbočka bude poblíž HB a Jihlavy, které bude obsluhovat klasická souprava jedoucí většinu trasy zase po VRT atd. VRT Praha-Brno neznamená použití pouze pro vlaky Praha-Brno nonstop!!! Nebo snad dálnice Praha-Brno se také používá jen pro cesty Praha-Brno a zpět???
registrovaný uživatel ceskolipak  mail  
02.01.2010 (21:53)  
PRAHA-BRNO
Aby byla železnice konkurenceschopná, potřebujeme novou trať. Jiná cesta není.
Podle mého nemá smysl cokoliv dělat s tratí 260, či nějaké zkratky Choceň-Svitavy.
Hlavní důvod je především malá efektivita a hlavně to, že není už možné zvýšit propustnost tratě 010 !

Další možnost via Havlíčkův Brod.
To by znamenalo menší zásahy v úseku Kolín-Golčův Jeníkov, novou trať G. Jeníkov - Světlá n.s. (asi 20 km) a lokální přeložky Světlá n.s - H. Brod.
S tratí H. BROD Brno nemá smysl nijak hýbat, jen dát nový svršek (zvýšit rychlost na 110-120, pro naklápěcí vozidla cca 140).
Cestovní doba by pak byla sice srovantelná s autobusy cca 2 hodiny, ale do Jihlavy bychom se z Prahy dostali asi tak za 1:30, což není vyhovující.
Jediná výhoda je, že by se některé dálkové vlaky přesunuly z vytíženého úseku Kolín-Č. Třebová.

Jak jsem uvedl v jednom příspěvku zde na začátku - ani po letité modernizaci 010/260 jsme dle GVD 2009/2010 zkrátili cestovní dobu vlaků EC o pouhých 15 min oproti někdejším vlakům EC Praha-Kolín-HB-Brno před nějakými 10 lety.
02.01.2010 (19:07)  
Junkrs,luxian:
Kolegové , abyste mohli počítat s jízdní dobou Praha-Brno cca 1 hodina , musíte mít novou trať vedenou nejkratším směrem. Takže trať , která bude postavena na rychlost nejméně 200 km/h a u které bude třeba počítat s tím , že minimálně polovina trati povede v náročném terénu , kde bude třeba spousta tunelů a mostů. Ta trať povede mimo velká města , takže mimo Prahy a Brna nic moc neobslouží.
Jenom se zkuste zamyslet nad tím , kolik by tato trať stála a jaká by byla pravděpodobná doba návratnosti této investice. Dále se zkuste zamyslet nad tím , jaké by byly provozní náklady této trati a jaká část z nich by připadla na jeden vlak , kdyby rozsah dálkové dopravy zůstal na stejné úrovni jako dnes .
Tyto úvahy spadají do říše sci-fi a dle mého názoru jsou totálně nereálné
  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2025 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko