Changwon - 25. listopadu byl oficiálně představen první prototyp jihokorejské elektrické, 10vozové jednotky KTX-II, která je výsledkem více než desetiletého vývoje. Jde o evoluci dřívějšího prototypu HSR-350(X), přičemž projekt zaštítilo Ministerstvo znalostí a ekonomiky, stejně jako Ministerstvo vzdělání, vědy a technologie. Výzkum přišel na téměř 256 bilionů jihokorejských wonů, podílelo se na něm na sedm tisíc pracovníků z celkem 129 organizací. Největším z nich byl koncern Hyundai Rotem, který zároveň poskytnul vhodné zázemí. První jednotka v následujícím půlroce absolvuje sérii testů, po jejichž úspěšném absolvování bude nasazena na rychlodráhu Gyeongbu, spojující města Soul a Daegu, ale i na klasické tratě. Korejský železniční operátor Korail si v roce 2006 objednal celkem 19 souprav. Prvních šest by měl obdržet v červnu 2009, čtyři o rok později, zbylých devět do konce roku 2010. Počítá s nasazením na trasy Honam, Kyeongjeon a po dokončení také Jeolla.
Díky hliníkové, aerodynamicky tvarované karoserii a trakčních motorech o souhrnném výkonu 8,8 MW, může KTX-II dosáhnout rychlosti až 330 km/h. Trakční výzbroj a brzdové systémy byly vyvinuty v Jižní Korei. Na rozdíl od francouzských KTX, jezdících na rychlodráze Gyeongbu v pevné, 20vozové konfiguraci, má KTX-II poloviční počet vozů, avšak může být provozována v párech, což umožní větší pružnost v rámci řešení kapacity. Otočná sedadla v interiéru, oddíly pro rodiny, bezbariérové toalety a palubní Wi-Fi - to jsou jen některé z dalších deviz jednotky. Pro národní ekonomiku je přínosem i fakt, že poměr "domácího" podílu v Korei montovaných, leč francouzských KTX, versus de facto generické KTX-II, je 58 ku 87%.Zdroj: Railway Gazette
Konkretne na trase Soul - Pusan: pred otevrenim KTX (2003) zeleznice 38%, letadla 42%, autobusy 20%; po otevreni KTX na te trase (2005) zeleznice 61%, letadla 25%, autobusy 14%
Z hlediska autobusů je to spíš výběr cena/rychlost. V Japonsku taky můžete letět, jet mnoho hodin overnigt nebo denním busem a nebo 2,5 hodiny posedět ve vlaku, zhtnout dláboš a být o 550 km dále. Pak je to o prioritách. Obětovat den života na cestu a nebo se jen v rozumném čase posunout.
(Mmch i shinkansenu jsou "turecké" závhody - nejen. :-) )
Ono jako business class nemusi vypada vzdycky tak, jak to prezentuje Travel Servis...
Fakt by mne zajimalo, o co mas oprenej nazor, ze "1. třída v autobuse a 1. třída ve vlaku je také něco jiného" (teda ja predpokladam, ze je to mysleny tak, ze prvni trida ve vlaku je lepsi).
Nevim, jestli sis toho vsiml, ale vlaky se posledni dobou delaji uplne stejnym zpusobem jako autobusy. A to, co je pohodlnejsi nebo nepohodlnejsi absolutne nesouvisi s tim, po cem to jede. Souvisi to s tim, jak daleko jsou sedacky od sebe, z jakyho jsou materialu, jakej maji tvar, ...
V tech autobusech, o kterych cocik pise asi nebude 65 mist a rozdil mezi economy a business nebude v barve zaclonek...
PS: Pokud jde o jidlo, tak bych se cocika chtel zeptat, jak moc je pro Asiaty klicovej jidelni vuz, kde (a pouze kde) maji moznost si dat teple jidlo:-)))
A ktera tahle zeme ma ekonomickou uroven i silu na urovni Ceska?
PS: Porad pisu o narodnich systemech, ne o nadnarodnich trasach (o kterych si myslim, ze by bylo fajn rozhodovat na nejake mezinrodni urovni, aby to nedopadlo jako dalnice Brno-Viden, kterou Rakusaci stavi na Drasenhofen a Cesi by chteli na Breclav...)
Jedinej system, kde funguje nejaka mezinarodni spoluprace je Thalys, pripadne Eurostar (ten v zasade spojuje dve mesta, ktere ma kazde tolik obyvatel jako cela Ceska republika). Vsechny ostatni systemy jsou prisne narodni systemy. Co zeme, to jinej system (aspon ze rozchody kolejnic jsou snad zpravidla podobny). Kdyz se nekde dojedna mezinarodni zajizdeni pro par spoju, tak je halo a slava, jakej je to pokrok (50 let je Evropa nejakym zpusobem spojena a "uz" je tak daleko, ze vlaky jezdi i za hranice...).
Ty zeme, ktere nejaky VRT system maji jsou: Francie (ta si tim dost honi ego (porad nejake rekordy...) a spojuje to Pariz (celkem velky mesto) s mnoha mesty v zemi (porad to jsou ale celkem velka mesta). Tak ci onak, je to ekonomicky dost silna zeme. Nemecko - tam to az tak neni o VRT, ale spise o jednotkach pekneho designu (rozhodne se neda rict, ze by ICE vsude jezdily 250 kmh). Kde vysoke rychlosti jsou, tak to je patrne nejbohatsi cast Evropy. Plus nejaky ten usek u Mnichova. Spanelsko? Madrid je spojeny s Andalusii a Barcelonou. Vsechno velky mesta, ktery u nas jaksi nemame... A kde funguje ten Thalys? - spojuje Pariz (nejvetsi mesto na kontinentu), Brusel ("hlavni mesto Evropy") a tu bohatou cast Nemecko.
Ted by mne zajimalo, kde jeste maji v Evrope VRT a kde vsemu po ni jezdi i konvencni vlaky...
Kdyz to delaji v Asii, tak to jsou porad mista, kde je "kapanek" vetsi osidleni obyvatelstva a taky jsou to mista trosku jineho typu... Ma Rakousko nebo Svycarsko VRT? Pritom ekonomicky by si to urcite dovolit mohli (na rozdil od nas). Presto to tam z nejakeho (zahadneho) duvodu neni. Osobne si myslim, ze do toho nejdou, protoze jsou prilis male zeme s prilis malym poctem obyvatel (navic s vyjimkou Vidne tam neni zadne poradne mesto). Nuz, ale mozna jsem masirovanej nejakyma zlyma skritkama a na zapad od Ceske Kubice se jednotlive staty pousti do projektu, ktere stavi VRT typu Praha-Vysocina...
Pripadne sli byste do toho megaletisti u Sumperka? Chcete namitnout, ze velka letiste vetsinou byvaji u velkych mest? Jo, byvaji. VRT se ale take stavi u velkych mest a ne na venkove... Chcete namitnout, ze by nebylo dost letadel, co by tam pristavali? No, asi ne. Ale tak jak by po VRT mohli jezdit i rychliky, tak by z toho Sumperka mohli litat chartery do Recka. Sice by jim stacila asi tretinova vzlitavaci draha, ale kdyz uz tam ta draha bude... A nekde v rohu by mohli blbnout vetrone...
Pozn.: jestli bude mit nekdo snahu zminit Portugalsko, tak doporucuji vysledovat, za jakym ucelem a z jakych penez se to postavilo...
Proc porad pisete o kolapsech a tak? To nekde hrozi? Nekde u nas je tolik spoju, ze je to kapacitne na hrane? To by u Londyna museli mit aspon sestnactikolejku, ne?
Viden ma ctyrkolejky a prelozky VRT nebo se dopravne dusi (pravda, projizdet autem Ring, tak to na masli je:-))?
1/ jsou tam města, kde je ohromný potenciál
2/ chtěl by ste jet z místa A do místa B x hodin po izolované VRT, a nebo 3x hodin po dálnici, i když velmi pohodlným autobusem? A k tomu si dát teplé jídlo, což až na náhražky (káva, polévka) z automatu v autobuse je velmi obtížně možné. Navíc 1. třída v autobuse a 1. třída ve vlaku je také něco jiného.
Jo a jeste se musim v duchu omluvit cinskym soudruhum - do nekterych jednotek CRH-1 uz namontovali misto tureckych zachodu nerezove misy.
To M: A určitě bysme nebyli jediná země, která toto využívá. Spíš bychom se přiblížili těm vyspělým na západ od Český Kubice :-)
To waszyn : Opravdu jsem nechtěl vypisovat, kde všude utíkají zbytečné peníze. Pochopitelně i na koridorech utíkají a proto kdyby byla politická vůle a toto ohlídala, mohly už stát mezi Prahou a Brnem třeba tři dálnice a dvě VRT :-)
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.