Changwon - 25. listopadu byl oficiálně představen první prototyp jihokorejské elektrické, 10vozové jednotky KTX-II, která je výsledkem více než desetiletého vývoje. Jde o evoluci dřívějšího prototypu HSR-350(X), přičemž projekt zaštítilo Ministerstvo znalostí a ekonomiky, stejně jako Ministerstvo vzdělání, vědy a technologie. Výzkum přišel na téměř 256 bilionů jihokorejských wonů, podílelo se na něm na sedm tisíc pracovníků z celkem 129 organizací. Největším z nich byl koncern Hyundai Rotem, který zároveň poskytnul vhodné zázemí. První jednotka v následujícím půlroce absolvuje sérii testů, po jejichž úspěšném absolvování bude nasazena na rychlodráhu Gyeongbu, spojující města Soul a Daegu, ale i na klasické tratě. Korejský železniční operátor Korail si v roce 2006 objednal celkem 19 souprav. Prvních šest by měl obdržet v červnu 2009, čtyři o rok později, zbylých devět do konce roku 2010. Počítá s nasazením na trasy Honam, Kyeongjeon a po dokončení také Jeolla.
Díky hliníkové, aerodynamicky tvarované karoserii a trakčních motorech o souhrnném výkonu 8,8 MW, může KTX-II dosáhnout rychlosti až 330 km/h. Trakční výzbroj a brzdové systémy byly vyvinuty v Jižní Korei. Na rozdíl od francouzských KTX, jezdících na rychlodráze Gyeongbu v pevné, 20vozové konfiguraci, má KTX-II poloviční počet vozů, avšak může být provozována v párech, což umožní větší pružnost v rámci řešení kapacity. Otočná sedadla v interiéru, oddíly pro rodiny, bezbariérové toalety a palubní Wi-Fi - to jsou jen některé z dalších deviz jednotky. Pro národní ekonomiku je přínosem i fakt, že poměr "domácího" podílu v Korei montovaných, leč francouzských KTX, versus de facto generické KTX-II, je 58 ku 87%.Zdroj: Railway Gazette
Proc busy SA nejezdi po silnicich III.trid ti reknu uplne presne - silnice III.trid totiz nevedou do krajskych mest a busy SA si na sebe musi vydleat jizdnym. Tj. autobusy SA (ale i mnoha dalsich spolecnosti, ktere provozuji dalkovou dopravu) si sve destince nevybiraji podle toho, jaka kam vede silnice, ale zejmena podle toho kolik tam jezdi lidi.
Z toho duvodu nejezdi SA z Klimkovic do Bohumina (ackoliv je tam dalnice naprosto uzasna), ale z Brna do Ostravy (ackoliv tam az tak uzasna dalnice neni...)
Ad. dalnice. Bohuzel to neni to same. Dalnice ci rychlostni silnice uz ma smysl i mezi stotisicovymi mesty (krajskymi), kdeto VRT ma tu navratnost mezi mesty milionovymi. Dalnice urychli, i vyznamne, cestu uz na 100km. VRT je v tomto pripade sotva rentabilni, na kratsi vzdalenosti absolutne nerentabilni. Je to totiz o scitani prepravnich proudu a naprosto jine situaci u hromadne a individualni doprave. Nemusi se nam to, jakozto astancum zeleznice libit, ale je to bohuzel realita se kterou pramalo hneme.
to SYN: No vidite, i v pripade dalnice, coz je neco jineho a "snazsiho" se tam ta dlanice nestavi, dokud neni jasne jak to Rakusaci zakonci. Maximalne se stavi neco, co casem pujde na dalnici rosirit. Jenze u VRT toto moc mozne neni, neni na cem usetrit. Klasicka trat a VRT trat maji moc rozdilne parametry. Jedine casti VRT, ktere jsou trochu realne jeste pred nejakou mezinarodni spolupraci jsou ty kousky od Prahy smer na Nemecko a mozna snad Praha - Brno. A pokud vim, tak v techto pripadech se uz dohaduje, planuje, ci dokonce pripravuje stavba. Zbytek nema vubec zadny smysl.
Jeste obecne porovnani dalnice a VRT. Vsimnete si na zpusob stavbz dalnic. Je mozne postavit cast, tu ukoncit v polich, navazat ji na mistni okresky a treba privadec k vetsimu mestu a dalnice je schopna plnit svuj ucel a odlehcovat doprave (viz stavba smer Kromeriz, Hranice, Hradec atd.). U VRT toto mozne neni, ve vetsine pripadu musi byt hotova cela trat mezi dvema velkymi mesty (nad milion) a az pak je mozne VRT zprovoznit. I kdyby se casti VRT postavily, tak neni na nich cim jeydit. Nejsou tlakotesne loko a vozy )je jich malo), nejsou loko na 25kv stridaveho (jine napajeni na VRT snad ani nema smysl) atd. Musime premyslet realne a ne jako snilci.
Jen by mne jeste zajimalo na co a kam zmizelo tech 12 mld. Kurnik to je treba prave tech blbych 60 City Elefantu:) Nebo okolo 150 novych EC vagonu.
Celoevropská koncepce a podpora VRT tratí by bychopitelně byla asi tím nejlepším řešením, ale cožpak i dálnice, což by šlo porovnat se stavbou VRT) nestavíme jenom se státní koncepcí?
A navážu tak i na myšlenky Chikatetsujina....nepřišel by onen nějaký zlom, který by narušil současný stereotyp... právě rapidním zlepšením dopravní cesty? Určitě by vznikl větší tlak na MD. Nenapadá vás, proč jezdí "vychvalované" autobusy SA hlavně po dálnicích a do míst s rychlým spojením a nejezdí někde po úzkých okreskách III. třídy? Nevidíte ani v tomto nějakou spojitost?
Často se tu píše, že tu jezdí šroty, neboť na nic nejsou peníze, koneckonců letošní posilovací 12 GKč dávka ukázala, že posílení financování ČD nemá na tyto okolnosti žádný vliv, nákupy vozidel se neposílí, služby se nezlepší, takže přidávat peníze vlastně asi nemá cenu, protože za to není nic navíc (když u špianvý šroty tak za levno :-D ).
Opravdu by bylo na čase aby přišel nějaký zlom, který by narušil současný stereotyp (šroty, finacování, dejte více, nemáme více, koupíme jeden vagonek a 10 z 5000 za rok zrekonstruujeme...)
To Chikatetsujin: Je zajímavý, jak všichni i v horizontu následujících 10-20 let vidí všichni na našich kolejích jenom jako dopravce ČD. Třeba tu bude vlaky po VRT provozovat Senior Agency (zestárnutý student:-) ) nebo prostě někdo jiný. Neznamená to, že když sem doposud nemohly Taurusy, že sem nebudou moci dalších 20 let? Někam už mohou....
Hlavne aby uz konecne Rakusaci aspon pulku te sve dalnice meli hotovou, hlavne okolo Vidne samotne - kdysi po roku 1989 byl prujezd Vidni po Brunnerstrase nijak zvlast dlouhy a celkem bezproblemovy, dneska se od kraje Vidne prodrat k Dunaji je vcelku horor a jakekoliv zisky v zrychleni trasy "na lonte" se tam ztraceji v kolonach...
Takže idea pěkná, ale nejdřív budou také muset ČD vlastnit moderní tlakotěsné jednotky a dostatečnou sadu rychlíkových vozů a lokomotiv vyhovující normám pro provoz na VRT.
Někteří si sice asi radostně představují peršana BMee či čím na VRT, ale na to musí zapomenout. Fíra by asi nechtěl aby mu to vytáhlo mozek ušima, až mine 350 kou pádící ICE5 v tunelu.. ;-)
Dále si myslím, že by se to vůbec nemělo míchat s investicemi do stávající konvenční infrastruktury, jinak to nedopadne dobře. Prostě pokud se ČD společně s "EU" rozhodne investovat, tak to bude nový investiční obor, pokud možno nezávislý na ČD a ŠZDC, protože zde se zkušenosti starých železničářů vůbec nehodí. Spíše by to chtělo konzultace se znalými ze zahraničí a zpočátku relativně malý tým rychle se učících expertů.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.