..: KTX-II: 300 km/h na jihokorejský způsob :..

KTX-II rollout, foto: webChangwon - 25. listopadu byl oficiálně představen první prototyp jihokorejské elektrické, 10vozové jednotky KTX-II, která je výsledkem více než desetiletého vývoje. Jde o evoluci dřívějšího prototypu HSR-350(X), přičemž projekt zaštítilo Ministerstvo znalostí a ekonomiky, stejně jako Ministerstvo vzdělání, vědy a technologie. Výzkum přišel na téměř 256 bilionů jihokorejských wonů, podílelo se na něm na sedm tisíc pracovníků z celkem 129 organizací. Největším z nich byl koncern Hyundai Rotem, který zároveň poskytnul vhodné zázemí. První jednotka v následujícím půlroce absolvuje sérii testů, po jejichž úspěšném absolvování bude nasazena na rychlodráhu Gyeongbu, spojující města Soul a Daegu, ale i na klasické tratě. Korejský železniční operátor Korail si v roce 2006 objednal celkem 19 souprav. Prvních šest by měl obdržet v červnu 2009, čtyři o rok později, zbylých devět do konce roku 2010. Počítá s nasazením na trasy Honam, Kyeongjeon a po dokončení také Jeolla.

Díky hliníkové, aerodynamicky tvarované karoserii a trakčních motorech o souhrnném výkonu 8,8 MW, může KTX-II dosáhnout rychlosti až 330 km/h. Trakční výzbroj a brzdové systémy byly vyvinuty v Jižní Korei. Na rozdíl od francouzských KTX, jezdících na rychlodráze Gyeongbu v pevné, 20vozové konfiguraci, má KTX-II poloviční počet vozů, avšak může být provozována v párech, což umožní větší pružnost v rámci řešení kapacity. Otočná sedadla v interiéru, oddíly pro rodiny, bezbariérové toalety a palubní Wi-Fi - to jsou jen některé z dalších deviz jednotky. Pro národní ekonomiku je přínosem i fakt, že poměr "domácího" podílu v Korei montovaných, leč francouzských KTX, versus de facto generické KTX-II, je 58 ku 87%.

kxt2_01, foto: katalog ktx2_04, foto: katalog ktx2_05, foto: katalog ktx2_06, foto: katalog ktx2_07, foto: katalog ktx2_08, foto: katalog

Zdroj: Railway Gazette


Martin Grill Poslat mail autorovi | 28.11.2008 (12:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu Svět


  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel M 
01.12.2008 (3:15)  
No, dalnice se s VRT srovnat nedaji. Dalnici zjevne uzivime, VRT ani omylem... Pokud se nepletu, tak VRT nejsou alternativa k dalnicim (k tem jsou alternativou koridory), ale k leteckym linkam.

Proc busy SA nejezdi po silnicich III.trid ti reknu uplne presne - silnice III.trid totiz nevedou do krajskych mest a busy SA si na sebe musi vydleat jizdnym. Tj. autobusy SA (ale i mnoha dalsich spolecnosti, ktere provozuji dalkovou dopravu) si sve destince nevybiraji podle toho, jaka kam vede silnice, ale zejmena podle toho kolik tam jezdi lidi.
Z toho duvodu nejezdi SA z Klimkovic do Bohumina (ackoliv je tam dalnice naprosto uzasna), ale z Brna do Ostravy (ackoliv tam az tak uzasna dalnice neni...)
30.11.2008 (22:50)  
to junkrs: S tou urcitou spojitosti mate pravdu, byt jen do jiste omezene miry. Problem je, ze je opravdu potreba napred dodelat koridory a rekonstrukce beznych trati a az pak stavet VRT. K cemu nam budou VRT, kdyz se zbytek infrastruktury rozpadne?

Ad. dalnice. Bohuzel to neni to same. Dalnice ci rychlostni silnice uz ma smysl i mezi stotisicovymi mesty (krajskymi), kdeto VRT ma tu navratnost mezi mesty milionovymi. Dalnice urychli, i vyznamne, cestu uz na 100km. VRT je v tomto pripade sotva rentabilni, na kratsi vzdalenosti absolutne nerentabilni. Je to totiz o scitani prepravnich proudu a naprosto jine situaci u hromadne a individualni doprave. Nemusi se nam to, jakozto astancum zeleznice libit, ale je to bohuzel realita se kterou pramalo hneme.

to SYN: No vidite, i v pripade dalnice, coz je neco jineho a "snazsiho" se tam ta dlanice nestavi, dokud neni jasne jak to Rakusaci zakonci. Maximalne se stavi neco, co casem pujde na dalnici rosirit. Jenze u VRT toto moc mozne neni, neni na cem usetrit. Klasicka trat a VRT trat maji moc rozdilne parametry. Jedine casti VRT, ktere jsou trochu realne jeste pred nejakou mezinarodni spolupraci jsou ty kousky od Prahy smer na Nemecko a mozna snad Praha - Brno. A pokud vim, tak v techto pripadech se uz dohaduje, planuje, ci dokonce pripravuje stavba. Zbytek nema vubec zadny smysl.

Jeste obecne porovnani dalnice a VRT. Vsimnete si na zpusob stavbz dalnic. Je mozne postavit cast, tu ukoncit v polich, navazat ji na mistni okresky a treba privadec k vetsimu mestu a dalnice je schopna plnit svuj ucel a odlehcovat doprave (viz stavba smer Kromeriz, Hranice, Hradec atd.). U VRT toto mozne neni, ve vetsine pripadu musi byt hotova cela trat mezi dvema velkymi mesty (nad milion) a az pak je mozne VRT zprovoznit. I kdyby se casti VRT postavily, tak neni na nich cim jeydit. Nejsou tlakotesne loko a vozy )je jich malo), nejsou loko na 25kv stridaveho (jine napajeni na VRT snad ani nema smysl) atd. Musime premyslet realne a ne jako snilci.

Jen by mne jeste zajimalo na co a kam zmizelo tech 12 mld. Kurnik to je treba prave tech blbych 60 City Elefantu:) Nebo okolo 150 novych EC vagonu.
registrovaný uživatel junkrs 
30.11.2008 (21:02)  
To M: Tak to jsem neměl v úmyslu. Jen mě to spojení docela pobavilo.
Celoevropská koncepce a podpora VRT tratí by bychopitelně byla asi tím nejlepším řešením, ale cožpak i dálnice, což by šlo porovnat se stavbou VRT) nestavíme jenom se státní koncepcí?
A navážu tak i na myšlenky Chikatetsujina....nepřišel by onen nějaký zlom, který by narušil současný stereotyp... právě rapidním zlepšením dopravní cesty? Určitě by vznikl větší tlak na MD. Nenapadá vás, proč jezdí "vychvalované" autobusy SA hlavně po dálnicích a do míst s rychlým spojením a nejezdí někde po úzkých okreskách III. třídy? Nevidíte ani v tomto nějakou spojitost?
30.11.2008 (18:36)  
Junkrs: No já osobně patřím k těm co by konkurenci na kolejích brali všemi deseti. Ovšem jistá skepse mi našeptává, že nějakou drastickou změnu nelze očekávat dokud se NĚCO nestane (zmana přístupu MD, tlak EU, pokus privatizovat ČD či co já vím co).

Často se tu píše, že tu jezdí šroty, neboť na nic nejsou peníze, koneckonců letošní posilovací 12 GKč dávka ukázala, že posílení financování ČD nemá na tyto okolnosti žádný vliv, nákupy vozidel se neposílí, služby se nezlepší, takže přidávat peníze vlastně asi nemá cenu, protože za to není nic navíc (když u špianvý šroty tak za levno :-D ).

Opravdu by bylo na čase aby přišel nějaký zlom, který by narušil současný stereotyp (šroty, finacování, dejte více, nemáme více, koupíme jeden vagonek a 10 z 5000 za rok zrekonstruujeme...)
registrovaný uživatel M 
30.11.2008 (18:13)  
junkrs - skoda, ze jsi to ucelove vytrhl z kontextu... Minimalne jednou jsem psal, ze neni na miste kritizovat (ne)koncepci statni (at je tam modra nebo oranzova), ale evropskou...
registrovaný uživatel M 
30.11.2008 (18:09)  
cocik - mas recht. Kdyz se ma psat Solnohrad, tak je treba psat i ve znacich:-)
registrovaný uživatel junkrs 
30.11.2008 (17:35)  
To M:...VRT v Cesku? Ne! VRT ve stredni Evrope? Ano!....:-) Tak to je škoda, že nás to mine, když neležíme ve střední Evropě:-)))
To Chikatetsujin: Je zajímavý, jak všichni i v horizontu následujících 10-20 let vidí všichni na našich kolejích jenom jako dopravce ČD. Třeba tu bude vlaky po VRT provozovat Senior Agency (zestárnutý student:-) ) nebo prostě někdo jiný. Neznamená to, že když sem doposud nemohly Taurusy, že sem nebudou moci dalších 20 let? Někam už mohou....
registrovaný uživatel SYN 
30.11.2008 (16:00)  
Deadeye: No tak situaci okolo pripojeni stavene Rakouske dalnice na Brno celkem pozorne sleduji (dokonce jsem si kvuli tomu kupoval i nejaktualnejsi mapy a tiskl publikovane plany vystavby cele dalnicni site) a muzu vam rict ze kdo to tu u hranice trochu zna a kouka do mapy tomu to musi byt celkem jasne - at se zvoli varianta na Mikulov/Drasenhofen nebo na Breclav/Reintal tak je to vcelku jedno, na Rakouske strane je stejne trasa az po Wilfersdorf stejna (cca. 3/4 cele trasy) a dal at se to postavi na kterykoliv z techto bodu tak to nebude spatne, a na ten druhy se to velmi pravdepodobne casem dostavi taky. Na Mikulov je to o neco kratsi, trochu lip zaustene u Brna a silnice (I/52) tam uz je nova a na budouci rozsireni na dalnici pripravena, na Breclav zase dalnice uz stoji (teda sice panelovka) a navic ten smer bude posleze primo navazovat na budovanou R55 ve smeru Uh.Hradiste - Prerov.
Hlavne aby uz konecne Rakusaci aspon pulku te sve dalnice meli hotovou, hlavne okolo Vidne samotne - kdysi po roku 1989 byl prujezd Vidni po Brunnerstrase nijak zvlast dlouhy a celkem bezproblemovy, dneska se od kraje Vidne prodrat k Dunaji je vcelku horor a jakekoliv zisky v zrychleni trasy "na lonte" se tam ztraceji v kolonach...
30.11.2008 (14:54)  
Cocik a M: V Japonsku taky jídelňáky nejsou. Na nádražích se dá koupit kvantum vynikajícího jídla, čerstvého i předpřipraveného - v každé stanici jiná specilaita, i přímo na peronu jsou stánky s kvalitním a různorodým jídlem zabaleným na cesty. Je to normální zbaštit takový oběd posléze na svém místě ve vlaku. Ve vlaku je jen malý servis, pití a tak, ale ceny nijak vyšší než v krámech.
30.11.2008 (14:49)  
Já bych se jen vrátil k té myšlence, že by po čásech VRT mohli jezdit i konvenční "rychlíky" (IC, EC...) - řekněme za cca 20 let. Když se ale ohlédnu na obnovu vozového parku ČD v posledních 20 letech, tak mi stejně vychází, že nebude s čím tam jezdit. Pár pendolin, pár desítek vozů Xmz, 20 loko 380, při obrovském štěstí nějaká další série nebo pozvaný Taurus a spol. Nic jiného co by mělo tlakotěsnost vyhovující provozu na VRT ČD nemají a jak tak sleduji dění okolo ještě dlóóuho mít nebudou...

Takže idea pěkná, ale nejdřív budou také muset ČD vlastnit moderní tlakotěsné jednotky a dostatečnou sadu rychlíkových vozů a lokomotiv vyhovující normám pro provoz na VRT.

Někteří si sice asi radostně představují peršana BMee či čím na VRT, ale na to musí zapomenout. Fíra by asi nechtěl aby mu to vytáhlo mozek ušima, až mine 350 kou pádící ICE5 v tunelu.. ;-)

Dále si myslím, že by se to vůbec nemělo míchat s investicemi do stávající konvenční infrastruktury, jinak to nedopadne dobře. Prostě pokud se ČD společně s "EU" rozhodne investovat, tak to bude nový investiční obor, pokud možno nezávislý na ČD a ŠZDC, protože zde se zkušenosti starých železničářů vůbec nehodí. Spíše by to chtělo konzultace se znalými ze zahraničí a zpočátku relativně malý tým rychle se učících expertů.
  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko